Mnohonásobný recidivista jako klíčový svědek prokuratury? Ano

Redakce PrahaIN.cz vloni informovala o kauze fingovaných vražd, nákupů drog a cigaret. O případu v březnu 2022 informovali také kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie (NCOZ). Případ ještě nedošel před soud, ale už nyní vyvolává řadu otázek.

Vraťme se na začátek.

Na základě udání jednoho z poškozených se policisté začali zabývat zločineckou skupinou, která údajně vydírala své oběti. Vytipovala si někoho, kdo má majetek, tomu pak nabídla nelegální obchod, který se buď nepovedl, nebo skončil fingovanou vraždou. Na základě toho pak skupina dotyčného vydírala a připravila o peníze.

„Podle našich závěrů si obvinění měli vybírat solventní osoby, které například lákali do fingovaných ilegálních obchodů s možností rychlého a vysokého zisku. Následně měli předstírat různé situace, včetně fingovaných vražd, kvůli kterým se obchody neměly uskutečnit. Takto navozených situací měli obvinění využívat k tomu, aby poškozené vydírali, kdy požadovali vysoké finanční částky na předstírané úplatky pro policisty, aby se těmito vraždami nezabývali,“ uvedl tehdy k případu mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej.

Jeden z poškozených ale léčku prohlédl. Přišel na to, že žádná vražda se nestala a věc oznámil.

Jak to bylo?

Jedním z těch, kteří se na „akci“ podíleli, měl být i muž odsouzený za vraždu, konkrétně měl jeho čin spočívat v usmrcení komplice. Toho měl zabít dvěma střelami do hlavy. Poté měl tělu oddělit hlavu a ruce v zápěstí. Torzo zapálil a oddělené části hodil na zamrzlou hladinu přehradní nádrže Želivka.

V prosinci minulého roku se v Poslanecké sněmovně probírala také interpelace, kterou vznesl místopředseda Podvýboru pro vězeňství Michal Ratiborský (ANO). Písemná interpelace, kterou měla PrahaIN.cz možnost studovat, obsahovala celou řadu údajných pochybení, nepravd a cíleného porušování trestního řádu ze strany státní zástupkyně Žďárské, která případ dozoruje.

Ta podle našich informací udělala z výše zmíněného recidivisty spolupracujícího obviněného, na jehož výpovědích prakticky vše stojí.

Na to, zda je běžné, aby v minulosti odsouzený člověk za vraždu, vydírání a nucení jiných osob k trestné činnosti k trestu šestnácti let odnětí svobody dostal status spolupracujícího obviněného, jsme se ptali i na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci.

Případ totiž dozoruje brněnské státní zastupitelství, které se k našim dotazům odmítá vyjádřit.

„K Vámi uváděné trestní věci se nemůžeme konkrétně vyjádřit, a to jednak z důvodu, že v ní má být činné jiné státní zastupitelství, a jednak i z důvodu limitů stanovených trestním řádem pro poskytování informací orgány činnými v trestním řízení veřejnosti. Podle § 8a odst. 1 trestního řádu nesmějí orgány činné v trestním řízení zveřejnit v přípravném řízení informace umožňující zjištění totožnosti osoby, proti které se trestní řízení vede, poškozeného, zúčastněné osoby a svědka,” řekl naší redakci Radek Bartoš, náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci.

Co zákon vnímá?

Podle trestního řádu jsou ovšem základními podmínkami pro označení obviněného na spolupracujícího tyto:

Oznámí státnímu zástupci skutečnosti, které jsou způsobilé významně přispět k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, a zaváže se podat jak v přípravném řízení, tak i v řízení před soudem úplnou a pravdivou výpověď o těchto skutečnostech,

Dozná se k činu, pro který je stíhán, přičemž nejsou důvodné pochybnosti o tom, že jeho doznání bylo učiněno svobodně, vážně a určitě,

Prohlásí, že souhlasí s tím, aby byl označen jako spolupracující obviněný, a považuje-li státní zástupce takové označení za potřebné vzhledem k povaze trestného činu, k jehož objasnění se obviněný zavázal, a to i s přihlédnutím k trestnému činu uvedenému v doznání obviněného, k osobě obviněného a k okolnostem případu, zejména zda a jakým způsobem se obviněný podílel na spáchání trestného činu, k jehož objasnění se zavázal a jaké následky svým jednáním způsobil.

„Splnění podmínek pro označení obviněného za spolupracujícího tedy posuzuje v přípravném řízení státní zástupce a následně (je-li ve věci podána obžaloba) soud,” dodal Radek Bartoš, náměstek vrchního státního zástupce v Olomouci.

Posouzení pravdivosti výpovědi obviněného podle něj spadá do oblasti hodnocení důkazů.

„Orgány činné v trestním řízení hodnotí důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu (§ 2 odst. 6 trestního řádu). Výpověď jakékoli osoby je nutné posoudit z hlediska její věrohodnosti (např. zda je vnitřně konzistentní, zda není nelogická), jejího souladu či rozporu s ostatními důkazy, přičemž se přihlíží i k osobě, která vypovídá (jak se při výpovědi chová, zda hovoří spontánně apod.). Při každé výpovědi dostane vypovídající nejdříve prostor, aby se k předmětu výpovědi vyjádřil sám, následně jsou kladeny doplňující dotazy, které mohou sloužit i k prověrce toho, co vypovídající vypověděl sám spontánně. Existuje-li více výpovědí téže osoby, posuzuje se i to, zda jsou navzájem v souladu, nebo zda jsou odlišné a proč. Obecně není pravidlem, že by se vypovídající osoba znalecky zkoumala (v úvahu připadá zejména obor psychiatrie a psychologie), v konkrétním případě však k tomu mohou vzniknout důvody. Poté se samozřejmě při hodnocení výpovědi přihlíží i k odborným závěrům znalce,” dodal zástupce olomouckého VSZ.