Na obranu hlavně ne ženskou!

MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 30. DÍL: Nahlédneme-li do minulosti, můžeme pragmaticky předpokládat, že kandidáti na vládní posty budou představeni až někdy v listopadu, a tak nám zbývá dostatek času o nich spekulovat. Třeba o jménu budoucího ministra obrany. Například exprezident Klaus by na takový post nedal už žádnou ženu. V éře samostatné České republiky však funkci ministra obrany ženy zastávaly. Ovšem ani jedna z nich neměla na růžích ustláno.

Na první dobrou si vzpomeneme na tři, avšak ministryně obrany byly jako Dumasovi mušketýři, kteří byli vlastně čtyři: Vlasta Parkanová (leden 2007–květen 2009), Karolína Peake (8 dnů v prosinci 2012), Karla Šlechtová (prosinec 2017– červen 2018) a Jana Černochová (prosinec 2021– prosinec? 2025).

Minelám první ministryně obrany Vlasty Parkanové, která byla dokonce první ženou v ministerském křesle od vzniku České republiky, jsme se věnovali v lednovém článku na PrahaIN. Proto se nyní soustředíme na ty další tři.

„Sketíno“ s drajvem uklízečky

Právnička Karolína Peake, od roku 2011 místopředsedkyně ve vládě Petra Nečase, byla politička původně zvolená do Poslanecké sněmovny za stranu Věci veřejné. Připomeňme, že tato strana-firma Víta Bárty lákala roku 2009 k parlamentním volbám billboardy s odvážnou fotografií, jak připomíná iDNES, čtyř rozverných političek v plavkách s heslem „Kluky pusťte k vodě… Volte naše holky“. O půl roku později, v kampani před parlamentními volbami 2010, byla Peake mezi šesticí členek VV, které se objevily v lehce provokativním sexy kalendáři.

Jak se zanedlouho ukázalo, touha po upoutání pozornosti a skandálech tyto dámy neopustila ani v Poslanecké sněmovně. Kristýna Kočí, přezdívaná „blonďatá bestie“ byla po provalení aféry ohledně financování VV vyloučena nejen z poslaneckého klubu, ale následně i ze strany. Sklony k živelnosti měla i Karolína Peake, která coby „pučistka“ strhla sebou v dubnu 2012 celkem sedm poslanců za VV, a to včetně ministrů (např. ministr dopravy Pavel Dobeš, ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský), a založila novou politickou stranu LIDEM. V jistých kruzích se jí proto začalo říkat příhodně „Sketíno“ podle námořního kapitána Schettina, který zbaběle opustil ztroskotanou loď Costa Concordia poté, co jeho vinou v lednu 2012 najela na útes.

Na ustavujícím sněmu v listopadu 2012 byla Karolína Peake zvolena předsedkyní strany LIDEM, která se stala koaličním partnerem Nečasovy vlády. Poté byla jmenována prezidentem Klausem 12. prosince 2012 do funkce ministryně obrany, přičemž v úřadu vystřídala Alexandra Vondru. Odvolána byla po 8 dnech, protože hned v prvních minutách po svém nástupu do úřadu provedla drastické personální změny – vypoklonkovala, jak poznamenal server iDNES, několik klíčových mužů ve vedení resortu, a to včetně prvního náměstka ministra obrany generála Vlastimila Picka, bývalého náčelníka Vojenské kanceláře Václava Klause. Prezidenta takové jednání vyvedlo poněkud z míry. Premiér Nečas označil zásahy Peake za neuvážené kroky a odvolal ji 20. prosince z funkce.

Bylo to jedno z bezkonkurenčně nejkratších období v křesle ministra obrany v historii samostatné republiky – sekundovat jí může jen další z žen v tomto horkém křesle, Karla Šlechtová.

Respekt zazdil Rambohafík na věnci

Ekonomka a státní úřednice Karla Šlechtová před vstupem do vysoké politiky sbírala zkušenosti mj. na Úřadu vlády jako ředitelka odboru EU fondů. V říjnu 2014 se stala za hnutí ANO ministryní pro místní rozvoj ve vládě Bohuslava Sobotky, jak uvádí stránky Vlády České republiky.

Přestože nebyla členkou hnutí ANO, byla v říjnu 2017 za něj zvolena do Poslanecké sněmovny. Na přelomu listopadu a prosince 2017 se stala kandidátkou na ministryni obrany ve vznikající první vládě Andreje Babiše, jak píše server iDNES. Dne 13. prosince 2017 ji do této funkce jmenoval prezident Miloš Zeman.

Šlechtová rozhodně nebyla žádná „křehká květinka“, ale čekal ji šest a půl měsíce dlouhý průzkum bojem ve světě, v němž její předchozí odborné zkušenosti ztrácely logiku.

Po předchozích ministrech obrany zdědila Šlechtová několik ožehavých problémů týkajících se vojenských zakázek, například kontrakt na nákup víceúčelových vrtulníků (viz článek na serveru Novinky.cz), které měly nahradit bojové vrtulníky Mi-24/35. U nich hrozilo, že armáda bude závislá na dodávkách náhradních dílů z Ruska. Šlechtová záhy po nástupu do úřadu pochopila, že vojáci se nemohou rozhodnout, jaké vrtulníky vlastně potřebují. Aby mohla vypsat nové zadávací řízení, uvedla pro Právo: „Očekávám, že do konce ledna (tj. 2018) obdržím přesnou a reálnou specifikaci na vrtulníky. Nebudeme chtít žádné science fiction, žádnou fantasy. Nic, co nemůžeme objednat na zahraničním i českém trhu.“

Další zděděnou kauzou, kterou se Šlechtová snažila řešit v květnu 2018, byla zakázka na dodávku osmi radarů MADR z Izraele za několik miliard, u níž inspekce ministerstva obrany zjistila „extrémně závažné nálezy“. Mimo jiné se objevily pochybnosti, zda je bude možné napojit na systémy NATO, jak uvedl server Novinky.cz. Ministryně obrany – tehdy už v demisi, neboť první menšinová Babišova vláda nezískala důvěru Poslanecké sněmovny – novinářům řekla, že se proto obrátila na Vojenskou policii. Tu kontaktovala i v souvislosti s dalšími zakázkami ministerstva obrany z minulosti. Podle serveru Novinky.cz uvedla: „Mohu pouze obecně konstatovat, že u některých veřejných zakázek bylo shledáno pochybení. Někde ty informace jsou takové, že došlo k pletichám ve veřejných zakázkách. Naznačila, že problémy týkající se velkých zakázek mohou souviset s „mediálními útoky“, jimž čelila v posledních týdnech.

Je třeba říci, že sama Šlechtová nejednou dodala novinářům ostrou munici. Poněkud bizarní se jeví fotografie jejího černého pudla jménem Rambohafík, usazeného mezi stuhami na věnci, který předtím paní ministryně položila u hrobu neznámého vojína na Vítkově. To byl začátek konce potetované milovnice motorek a oblíbenkyně prezidenta Miloše Zemana.

Šlechtová si však vyrobila nepřátele na všech stranách především svými razantními kroky i výroky – uvnitř hnutí ANO, v branném výboru parlamentu, mezi zbrojaři, v resortu obrany a údajně i v tajné službě. Premiér v demisi Andrej Babiš v reakci na její překvapivé počínání naznačil, že s ní už do příští vlády nepočítá. Konstatoval, že „paní ministryně je asi přepracovaná“, jak s gustem zaznamenali novináři na Novinkách.cz. Šlechtová statečně kontrovala: „Upřímně – nebudu dělat nikomu vola a nejsem něčí poskok.“ A spolu se svým černým pudlíkem Rambohafíkem odkráčela s hlavou vztyčenou z bran ministerstva obrany.

Zůstanou po ní stíhačky, pachuť sporů a nevkusné outfity

Jana Černochová je ostřílená politička, která zasedá v Poslanecké sněmovně v barvách ODS od roku 2010 a byla i předsedkyní branného výboru. Ve funkci ministryně obrany byla od 17. prosince 2021, tedy po celé funkční období Fialovy vlády.

Nicméně už její nominace vzbuzovala emoce a na Twitteru jí lidé psali, že „patří k plotně“ a jakýsi major v záloze nazval Černochovou, jak uvedl server iDNES, „sebestřednou husičkou“. Možná tím narážel na její románek s tehdejším policejním prezidentem, který podle zvěstí z parlamentních kuloárů skončil tím, že Červíček prý jednoho dne našel podle Blesku kufry se svými věcmi postavené před zamčenými dveřmi.

Zajímavé by bylo, zda si vzpomněla v době svých kompetenčních sporů s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou na své knížecí rady, které dávala své předchůdkyni Šlechtové, jak připomněl server Novinky.cz: „Tohle je problém paní ministryně – ona tam přišla velet. Ale velet mají vojáci. Ministři jim mají vytvářet podmínky, aby měli dostatek peněz, probíhaly transparentní nákupy zbraní a existovala dlouhodobá vize. Jinak nemůže fungovat chemie mezi ministrem a generálním štábem.“

Hvězdný okamžik zažila Černochová v září 2023, kdy prosadila nákup 24 amerických stíhaček Lockheed Martin F-35 Lightning II za 150 miliard korun, přičemž první stroje by měly být k dispozici až v roce 2029. Rozruch to vzbudilo především v řadách opozice. Podle předsedy sněmovního výboru pro obranu Lubomíra Metnara (předchozího ministra obrany za ANO) měla vláda o letounech jednat minimálně se dvěma možnými dodavateli. Například Švédsko podle něj mělo dostat možnost podat závaznou nabídku na dodání strojů, aby byly porovnatelné a nevznikaly pochybnosti, jak upozornil server ČT24.

Nicméně v éře ministryně Černochové by se dalo objevit ještě několik sporných rozhodnutí, např. nákup předražených kulometů bez výběrového řízení nebo kauza brněnské firmy 4 Army, za jejímž zakázkovým byznysem stojí rodina vlivného politika ODS a exsenátora Vlastimila Sehnala. Stamilionové zakázky pro armádu se podle serveru Seznam Zprávy týkají kontejnerových kuchyní, mobilních výdejen jídla a boxů na vodu. Po zvýšeném zájmu novinářů o rámcovou smlouvu, která chybí v registru smluv, na „zlaté přívěsné kuchyně“ Černochová podle serveru deník.cz připustila na zasedání Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny, že „mě to taky přijde drahé“ a zadala vnitřní audit zakázek. Uvidíme, jak bude kauza pokračovat i vzhledem k tomu, že firma podle serveru Seznam Zprávy čelí už druhému návrhu na insolvenční řízení. Pro pořádek je však nutné připomenout, že první tendry získala firma 4 Army před šesti lety, tedy za vlády Andreje Babiše, největší zakázky ale až za Fialova kabinetu.