Nejvyšší soud nařídil znovu rozhodnout o Benešové v kauze Bečvářova statku

Nejvyšší soud (NS) nařídil znovu otevřít případ bývalé ředitelky pražského pozemkového úřadu Evy Benešové. V kauze restituce takzvaného Bečvářova statku dostala tříletý trest vězení, podmínečně odložený na stejně dlouhou dobu.

Dovolání Benešové NS odmítl. Vyhověl však dovolání, které v její neprospěch podal nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Plyne to z vyjádření, které ČTK poskytl Adam Wenig, mluvčí Městského soudu v Praze.

Po rozhodnutí NS se případ vrací na odvolací stupeň, tedy k Vrchnímu soudu v Praze. Podle databáze InfoSoud svolal vrchní soud jednání na 1. února.

„Nejvyšší státní zástupce ve svém dovolání namítal, že Vrchní soud v Praze u obviněné nesprávně posoudil otázku zavinění. NS se ztotožnil se závěrem nejvyššího státního zástupce, že jednání obviněné nemělo být posouzeno jako nedbalostní, ale jako úmyslný trestný čin,“ řekl ČTK mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Kauza má spletitý vývoj, postupně padaly různé verdikty, opakovaně zasahoval NS. Žena od počátku vinu odmítala.

Vrchní soud naposledy uznal Benešovou vinnou z maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti. Výrazně při tom zmírnil rozsudek, kterým prvoinstanční soud poslal ženu na šest let do vězení. Nově uložil jen podmínku. Podle předsedy odvolacího senátu Jiřího Lněničky se neprokázalo, že by se bývalá úřednice obohatila a že by jednala úmyslně. NS ohledně úmyslu Benešové zaujal opačný názor.

Benešová čelila obžalobě z toho, že spolu se svým podřízeným Janem Horákem nezákonně přiřkli Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi.

Horák měl jít na sedm let do vězení. Vrchní soud mu ale verdikt opakovaně zmírnil, naposledy na tři roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem. Další bývalý úředník Petr Chmelík si vyslechl za maření úkonu veřejného činitele z nedbalosti roční podmíněný trest. Je to zatím jediný verdikt v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud.

Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.