Playmate Šebková v kauze Rath i Motol

MAGAZÍN AFÉRY A ZLOČINY, 25. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou často desítky let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. U největších korupčních kauz poslední doby, Rath i Motol, se objevují dvě jména z týmu vyšetřovatelů – Šebková a Ševcovic. Obě kauzy toho ale mají společného mnohem víc.

Z týmu vyšetřovatelů z Odboru závažné hospodářské trestné činnosti Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ SKPV) jsou mediálně známá dvě jména – vedoucí týmu Jany Šebkové a Pavla Ševcovice. Tito dva kriminalisté se ještě na tehdejším Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKF) zabývali nejen kauzou Davida Ratha (případ korupce při zadávání veřejných zakázek ve Středočeském kraji měl krycí jméno „Důvěra“), ale jsou také spojováni s dalšími mediálně známými kauzami.

Šebková a Ševcovic se zviditelnili na kauze Rath

Vedoucí týmu vyšetřovatelů v kauze Rath byla a nyní v kauze Motol je Jana Šebková, playmate měsíce června z kalendáře NCOZ na rok 2021, přičemž celý kalendář lze dohledat na stránkách Ekonomického deníku. První známější kauzou, kterou od roku 2012 vyšetřovala, byl případ s krycím názvem „Svíčka“, jenž se zabýval korupcí soudců v jejím domovském Ústeckém kraji, konkrétně v Litoměřicích. Poté následovalo vyšetřování kauzy Rath, při němž se přesunula ze severu Čech do Prahy. Jako vedoucí oddělení se v roce 2014 zabývala případem „Homole III“, tedy hospodařením pražské Nemocnice Na Homolce a jejího ředitele Vladimíra Dbalého. V roce 2018 vyšetřovala podle serveru Novinky.cz kauzu manipulací se zakázkami kolem pražských nemocnic nebo případ týkající se soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka. Podílela se rovněž na zásahu v Krajské zdravotní v Ústí nad Labem v loňském roce, o němž jsme psali ZDE.

Parťákem Šebkové, který s ní pracoval na případech přes 12 let, byl detektiv Pavel Ševcovic. Oba společně přišli ze severočeské pobočky tehdejší protikorupční policie právě po kauze Rath a tvořili nerozlučnou dvojici z Ústí nad Labem. Případ vyšetřovali na ÚOKFK v Praze a žalobce Petr Jirát si spolupráci s nimi pochvaloval. Měli podle serveru iDNES pravidelné týdenní konzultace, společně dolaďovali taktiku a další postup vyšetřování. Kauze se možná věnovali až příliš, protože v roce 2016 si David Rath na Ševcovice a Šebkovou stěžoval, že se podle serveru iDNES angažují v jeho sporu s bratrem, aby ho připravili o dědictví po otci. Vyšetřovala je kvůli tomu Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Ševcovic před „motolským finále“ odešel v polovině roku 2024 od policie, jak jsme o tom psali ZDE. Měl především perfektní znalost politicko-byznysových struktur, a to nejen ve zdravotnictví, a tak dokázal jednotlivé kauzy trpělivě stavět kamínek po kamínku, až z nich vytvořil megalit, odkud nebylo úniku. V nadsázce prý podle serveru Lidovky.cz říkával: „Kdybychom se podívali prakticky na jakoukoli větší dotaci ve zdravotnictví, mohli bychom někomu zaklepat na dveře.“

Kauza Bulovka

A tak v síti týmu, v němž Ševcovic se Šebkovou pracovali, uvízl například v kauze Bulovka z roku 2018 ústecký podnikatel Tomáš Horáček, jenž byl hlavním obviněným v případu manipulací s nemocničními zakázkami a který byl poté ještě obviněn z toho, že z vazby volal z nedovoleného telefonu a posílal dopisy, aby podle státního zástupce ovlivňoval svědky. S ním byla obviněna například i tehdejší ředitelka nemocnice Andrea Vrbovská. Celkem bylo tehdy v kauze, která sahala do dvou dalších pražských nemocnic, postupně obviněno podle serveru iDNES přes 20 lidí a osm právnických osob. Ve finále, které přišlo v prosinci 2021, lobbista Horáček, který jako obviněný spolupracoval s policií, uzavřel podle serveru Seznam Zprávy s žalobcem dohodu o vině a trestu, kterou schválil Obvodní soud pro Prahu 5. Konkrétně šlo o mírnější trest, a to ve výši šesti měsíců ve vězení (tuto dobu si ale už „odseděl“ ve vazbě), pokutu pěti milionů a sedm let zákazu činnosti v obchodních společnostech. Jen na okraj: Žádosti o úplatky, které se odhadovaly podle serveru Seznam Zprávy ve výši 16 milionů, mu policie neprokázala.

Zatímco server Lidovky.cz uvedl, že za odchodem Ševcovice byly možná personální třenice, z byznysového prostředí pochází názor, že za tím může být zvláštní a nestandardní spojení kriminalistů Ševcovice a Šebkové s podnikatelem Tomášem Horáčkem, jak jsme o tom psali ZDE. Údajně mu za svědectví pro NCOZ v kauze Bulovka slíbili statut chráněné osoby, který bezskrupulózně využíval. Lobbista Horáček je však pověstný svým talentem vetřít se do přízně vlivných lidí nabídkou zdánlivě výhodné spolupráce a využít je pak pro své záměry. Jedním jeho „koněm“ byl například v letech 2014–2016 Adam Vojtěch, tehdy tajemník resortu ministerstva financí. „Prezentoval se jako někdo, kdo chce rozkrýt nekalosti v českém zdravotnictví. To, že to je naopak, jsem zjistil až v časovém odstupu,“ řekl Vojtěch v rozhovoru pro Český rozhlas.

Co mají kauzy Rath a Motol společného?

Úsloví Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, je sice pravdivé, ale přeci jen už tu jednou obdobná korupční kauza byla, ta exhejtmana Davida Ratha. A tak si některé shodné rysy porovnejme.

Odposlechy

V obou případech byla nasazena odposlouchávací zařízení. V kauze Rath instalovali policisté podle serveru iROZHLAS odposlechy do kanceláře hejtmana Ratha ve Zborovské, kanceláře Regionálního operačního programu (ROP) Střední Čechy na Karlově náměstí, v domě a kanceláři ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové. Všechny tyto instalace nařídil Krajský soud v Ústí nad Labem na žádost Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, přestože trestné činy byly páchány v Praze a ve Středočeském kraji. Na tom měl lví „podíl“ anonymní oznamovatel (viz níže).

V motolské kauze zatím víme zejména o nasazení techniky v kanceláři provozně technického náměstka Pavla Budinského, ve které podle policistů domlouval schůzky, na nichž žádal po zástupcích jednotlivých firem a živnostnících peníze za zprostředkování nejrůznějších nemocničních zakázek či sjednání výhod z nich a přebíral od nich obálky s finanční hotovostí. Na kauze Motol je však patrné, jak vývoj techniky pokročil, neboť byly nasazeny nejen prostorové odposlechy v kancelářích, pražských restauracích a kavárnách, ale i skryté mikrofony (a to i v autě Budinského) a kamery, které vše dokumentovaly.

A tak, podobně jako v Rathově kauze – ale také v dalších korupčních případech týkajících se pražských nemocnic – i v kauze Motole policistům k rozkrytí údajné trestné činnosti pomohly odposlechy a sledování schůzek hlavních aktérů případu.

Dotace z Evropské unie

V obou kauzách byli, resp. jsou hlavní aktéři podezíráni z trestných činů poškození finančních zájmů Evropské unie, korupce (podplácení a přijetí úplatku) a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky. V kauze Motol se přidalo navíc podezření z trestných činů dotačního podvodu a legalizace výnosů z trestné činnosti čili praní špinavých peněz. Vývoj motolské kauzy, která je rozsáhlejší, šel mnohem dál – po více než roce a půl si případ od NCOZ a Vrchního státního zastupitelství na podzim 2024 převzal Úřad evropského veřejného žalobce, který podle serveru Novinky.cz dohlíží na vyšetřování. Zatímco v první kauze byl ústřední postavou David Rath, v té motolské kauze policisté podle dokumentů považují za hlavního hybatele náměstka Pavla Budinského, který figuruje napříč všemi policií zmapovanými korupčními případy a kriminalisté ho viní z celkem třinácti skutků.

O kauze Motol jsme psali ZDE. 

K soudu s pouty na rukou

Oba protikorupční případy provází také obrovský zájem médií. Jak Rath tehdy, tak obžalovaní z motolské kauzy přicházejí k soudu teatrálně v poutech, jako by tito prošedivělí pánové byli stíhaní za násilný trestný čin. Nehledě na to, že by asi stěží dokázali utéct vytrénovaným hochům z jejich doprovodu. Jistě, předpisy vězeňské služby vyžadují použití pout při opuštění vazby, ale obvinění byli takto eskortováni k soudu ještě před tím, než na ně byla uvalena vazba.

Exhejtman Rath se cítil dokonce dehonestován tím, že ho eskorta k soudním líčením odváděla v poutech, a domáhal se odškodnění. Rathův advokát tehdy v médiích, např. v iDNES, uvedl, že „použití pout je výrazným zásahem do integrity osobnosti“. Tak uvidíme, jak se k této záležitosti postaví právníci aktérů motolské kauzy.

Anonymní oznámení

Obě kauzy se začaly shodně vyšetřovat po anonymním oznámení. U Rathovy kauzy byl anonym odhalen necelý týden po zatčení tehdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha. Jednalo se o expolicistu Libora Gregora, jenž předtím pracoval na Správě hl. m. Prahy, ÚOOZ na Zbraslavi a krátce na ÚOKFK a odevšad odcházel po osobních neshodách. Gregor podal trestní oznámení přímo na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně, nikoli dle místní příslušnosti ve Středočeském kraji, kde se měl trestný čin stát. Nepřímo tím odhalil, že věc od samého počátku mířila k vyšetření jednání a postupů hejtmana Davida Ratha, a nikoliv na ústecký projekční ateliér, který vypracoval jeden z „neúspěšných“ projektů. Gregor chtěl zůstat v utajení, obával se prý podle serveru ČT24 také o zdraví a život svého informátora. Článek na serveru Lidovky.cz naznačil, že jím byl „potížista“ Vladislav Procházka, jednatel firmy Aria z Gregorova domovského Kladna, která dostala na konci roku 2009 zadání na vypracování projektu na opravu zámku v Buštěhradu. Navíc se ukázalo se, že ve spise žalobci nechali Gregorovo trestní oznámení a Rathovi advokáti obratem jeho jméno zveřejnili. Gregor následně těžce nesl, že musel vypovídat jako svědek. Podle soudu pak vypovídal zjevně vyhýbavě a nekonkrétně.

Na odhalení totožnosti anonymního oznamovatele u kauzy Motol je asi brzo, ale jeho jméno se dříve nebo později také objeví na veřejnosti – spis si od Vrchního státního zastupitelství v Praze převzala pověřená zástupkyně evropského veřejného žalobce, a ta se asi nebude příliš ohlížet na to, o jak choulostivou věc v našem byznysovém rybníčku jde. Anonym své oznámení adresoval Vrchnímu státnímu zastupitelství a z jeho obsahu je zřejmé, že měl detailní vhled do způsobu zadávání veřejných zakázek v Motole, jak uvedl Václav Janouš v Rozstřelu na iDNES. Na stránkách webu Odkryto.cz Jiří Hynek a Karel Hrubeš uvedli, že: „Spekuluje se o tom, že za anonymem, který upozornil žalobce a policii na korupci v Motole, mohl být kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr. Ten měl dlouhodobě zájem o společnost Geosan. A její manažeři jsou mezi obviněnými.“ Co je tom pravdy, ukáže čas.

Neuralgický bod v kauze Rath a možná i v kauze Motol

Jedná se především o odposlechy – audio- a videozáznamy jsou v kauze Motol největšími trumfy obžaloby. V případu Ratha ale na ně měly soudy v průběhu líčení různé názory a kvůli tomu rušily tresty. Pražský vrchní soud kvůli odposlechům vrátil případ v prosinci 2016 k novému projednání, jak uvedl server iDNES, přičemž v odůvodnění rozhodnutí stojí, že je považuje za nezákonné a nesmí být podle něj použity jako důkaz. Jejich povolení podle něj nebylo dostatečně odůvodněné. Proto Rathovi a dalším obžalovaným zrušil původní trest. Ministr spravedlnosti Robert Pelikán považoval rozhodnutí vrchního soudu za velmi nebezpečné obecně – sloužilo by jako precedens. Proto podal stížnost.

Nejvyšší soud poté vrátil odposlechy do hry a podle serveru ČT24 konstatoval, že při rozkrývání tohoto typu trestné činnosti, z níž jsou obžalováni Rath a spol., jen těžko připadá v úvahu něco jiného než odposlechy. Tento verdikt Nejvyššího soudu Pelikán uvítal a doplnil, že rozhodnutí soudu považuje za klíčové nejen pro kauzu kolem Ratha, ale i pro možnost účinně stíhat závažnou hospodářskou a korupční kriminalitu. Obdobně se vyjádřila pro server ČT24 i vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová: „Víra ve spravedlnost má v obdobných kauzách znovu šanci.“ Spis se poté vrátil ke Krajskému soudu v Praze.

Začátkem června 2019 Ústavní soud po necelých dvou letech odmítl stížnosti Ratha a dalších obžalovaných proti verdiktu Nejvyššího soudu, který umožnil použití odposlechů jako důkaz. Pražský vrchní soud pak 26. června 2019 – po 7 letech od vypuknutí kauzy! – uznal Ratha vinným, původní trest 8,5 roku mu ale snížil na sedm let vězení a vyměřil mu peněžitý trest 10 milionů korun. V této větvi kauzy – můžeme si ji pojmenovat jako „buštěhradskou“ – šlo o korupci při zadávání tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad na Kladensku.

Poprvé nastoupil Rath do brněnské věznice v říjnu 2019. Ze sedmiletého „buštěhradského“ trestu si za mřížemi odbyl zhruba 3,5 roku. Na svobodu se podmíněně dostal v lednu 2022 – a ještě téhož roku v červenci podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

I v kauze Motol stojí vše na odposleších

Podle JUDr. Josefa Monsporta, obhájce Miloslava Ludvíka a Miroslava Jansty, stojí policejní obvinění proti jeho klientům také především na odposlechnutých hovorech. „Nemám možnost překontrolovat, jak jsou v tom usnesení o zahájení trestního stíhání tyto hovory interpretovány. Jestli to odpovídá originálu té řeči, nebo ne. … Ale i z jiných případů vím – a netvrdím, že tomu tak je i v tomto případě – že jsou ne vždy úplně nevýznamné odchylky mezi přepisem, interpretací a tím, když si člověk nasadí sluchátka na hlavu a poslouchá, co která osoba opravdu řekla.“ Tím chtěl advokát podle iROZHLAS naznačit, že policisté mohli některé věci špatně pochopit.

Poženu to do Štrasburku!

Podstatou Rathovy stížnosti k evropskému soudu je, že příkazy k odposlechu a sledování vydané v jeho případě nebyly dostatečně odůvodněny, že proces byl veden neúplně a jednostranně bez řádného prošetření všech relevantních okolností a že docházelo k průtahům. Domnívá, že výroky tehdejších veřejných činitelů vedly k domněnce, že je vinen, a předjímaly tak posouzení skutkového stavu příslušnými soudy v rozporu s presumpcí neviny. Rathovou snahou je, aby rozhodnutí evropského soudu vedlo k obnovení jeho kauzy před českým Ústavním soudem. Získal by tak šanci na zrušení pravomocného rozsudku a naskytla by se mu možnost uplatnit majetkové škody vůči státu způsobené jeho trestním stíháním.

V říjnu 2024 Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že s Českou republikou zahájí řízení. Jeho rozhodnutí lze očekávat v horizontu dvou let.