Po stopách pražských sídel ODS – Sněmovní, Jánský vršek, „Titanik“ a nakonec Truhlářská

MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 20. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik desítek let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. Vydáme se k bývalým i současným sídlům Občanské demokratické strany a budeme se věnovat také kauzám spojeným s jejich historií, jež je plná temných postav a podivných finančních transakcí.

Překvapivé je, že pouze jedno své hlavní sídlo měla ODS v objektu, který vlastnila, jinak za celou svou historii byla v podnájmu, a to celkem ve třech pražských objektech – ve Sněmovní ulici bylo domácím pánem pražské arcibiskupství, v Doudlebské ulici si najala celé patro v administrativním kolosu přezdívaném „Titanik“, a nakonec skočila v zastrčené Truhlářské ulici, v domě, který si pronajímá od „eseróčka“.

Hlavní stan za Klausovy éry

Ve Sněmovní ulici 177/3 čili v Kolowratském paláci, který si ODS pronajímala od pražského arcibiskupství, začala oficiální historie strany. Zde byl 4. března 1991 ustaven přípravný výbor, ustavující sjezd ODS pak proběhl v dubnu 1991 v Olomouci. Na „Cestě k prosperitě“ měl stranu vést její zakladatel Václav Klaus, který byl zvolen předsedou. A právě s jeho érou v čele strany (1991–2002) je těsně spjaté sídlo ODS ve Sněmovní ulici, takřka naproti Poslanecké sněmovně.

Tady se začala psát historie ODS – sídlo ve Sněmovní ulici. Foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz

V té době před ODS podle jejích oficiálních stránek (viz zde) stál úkol vybudovat během jednoho roku fungující politickou stranu s cílem vyhrát parlamentní volby v červnu 1992, které byly teprve druhé svobodné volby po pádu komunismu. V České republice zvítězila ODS v koalici s Křesťansko-demokratickou stranou, na Slovensku Hnutí za demokratické Slovensko v čele s Vladimírem Mečiarem, což byl ovšem začátek definitivního konce Československa. Slovenské strany, které chtěly zachovat společný stát, se totiž do federálního ani slovenského parlamentu nedostaly, jak konstatuje Český rozhlas Plus. Václav Klaus se stal poté předsedou vlády České republiky. V této roli se významně podílel na rozdělení československé federace a vzniku samostatné ČR, jak se píše v oficiálním životopise pozdějšího prezidenta (viz zde).

Ve volbách do Poslanecké sněmovny, které se konaly na přelomu května a června 1996 (viz zde), zvítězila ODS a Václav Klaus sestavil menšinovou koaliční vládu společně s KDU-ČSL a Občanskou demokratickou aliancí (ODA). Po rozpadu vládní koalice během „sarajevského atentátu“, o němž jsme už psali, podal v listopadu 1997 demisi. Po předčasných volbách v červnu 1998, v nichž přesvědčivě zvítězila ČSSD v čele s Milošem Zemanem, se stal na čtyřleté volební období předsedou Poslanecké sněmovny, a to zásluhou opoziční smlouvy. Po parlamentních volbách roku 2002, v nichž ODS skončila opět za ČSSD, se Václav Klaus – stejně jako jeho „úhlavní přítel“ Miloš Zeman – na čas stáhl z vrcholné politiky. Tím skončila éra Klause jako předsedy strany a také nastalo velké stěhování „hnízda“ s ročním nájmem kolem šesti až sedmi milionů korun do vlastního.

Za Topolánka ve vlastním, ale pod Hradem

Čtyřpatrový dům na Jánském vršku 323/13 byl sídlem ODS v letech 2004–2009, kdy předsedou strany byl Mirek Topolánek a jedním z místopředsedů Petr Nečas. Památkově chráněnou budovu v romantické uličce pod Pražským hradem koupila strana na podzim 2003 za 100 milionů korun. Část nejužšího vedení ODS byla poněkud rozčarovaná z uzavřené dohody o koupi nového stranického sídla, neboť vyšlo najevo, jak napsaly Novinky.cz, že jednatelé firmy Jánský vršek, od níž ODS dům koupila, Petr Pešta a František Koch v té době už čelili obžalobám za své působení ve zkrachovalých bankách.  Pešta byl poté souzen v souvislosti s vytunelováním První slezské banky a Koch byl zase stíhán kvůli krachu Ekoagrobanky, jak poznamenal server iDNES.

Sídlo na Jánském vršku se stalo legendou – tady zažila ODS období své největší slávy, to když se občanští demokraté vezli v roce 2006 na vítězné vlně. Tehdy ODS těsně zvítězila ve volbách do Poslanecké sněmovny (nicméně Topolánek uspěl až se svou druhou vládou jmenovanou po vleklé vládní krizi v lednu 2007). V komunálních volbách ovládli občanští demokraté Prahu a v senátních volbách uspělo 14 jejich kandidátů, a tak v Senátu měli poté většinu 41 křesel.

Cedule ovíjená symbolicky hrozny – zprvu sladkými, potom trpkými. Foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz

Ovšem jak už to v pohádkách bývá, tak všeho do času. Po dvou letech přišla v říjnových krajských i senátních volbách studená sprcha a na Jánském vršku sčítali škody po oranžové tsunami. Asi nejvýstižněji se k průběžným výsledkům krajských voleb, jak uvedl deník.cz, vyjádřil pražský primátor Pavel Bém: „ODS je na pokraji krajského Armagedonu“. Konečné výsledky mu poté daly za pravdu: ODS přišla o křesla hejtmanů ve všech krajích, ve volbách do Senátu z 27 kandidátů uspěli pouze tři; strana tím ztratila v horní komoře většinu, jak komentoval debakl ODS server iDNES. Po vyhlášení výsledků voleb dorazil na Jánský vršek ve svém tmavě modrém volkswagenu místopředseda ODS Pavel Bém a opět výstižně popsal situaci, jak zaznamenal deník Šíp: „Je to oranžová katastrofická bomba. Nechceme však žádné Sarajevo, jako tomu bylo před deseti lety.“

Po volebním debaklu se ale začalo mluvit o možnosti Topolánkova odchodu z čela strany, případně i vlády. Není divu, že poté neudržel nervy na uzdě a zaútočil pěstí na jednoho z bulvárních fotografů (což bohužel nebylo poprvé ani naposled), který si chtěl udělat pár snímků jeho syna v kočárku, když ho premiér vezl odpoledne do sídla strany.

V dubnu 2009 ještě na Jánském vršku oslavila ODS své „osmnáctiny“. Byla to však křečovitě veselá oslava, při níž bylo hlavní atrakcí obrovské polystyrénové vejce, v němž byl, jak se později ukázalo, ptáček Modráček…  Do sídla strany tehdy ale nedorazili ani všichni místopředsedové, nepřišel nikdo z otců-zakladatelů, tedy Petr Čermák, Karel Dyba, Miroslav Macek či prezident Klaus. Dovnitř nemohli ani fotografové, jak popsal průběh oslavy server iDNES. A tak nastal čas vyměnit „hnízdo“. Najednou straně přestal malostranský dům s 671 m2 kancelářských ploch, jak upřesnil podrobnosti pronájmu objektu server Lidovky.cz, údajně vyhovovat. Je pravda, že s parkováním svých luxusních vozů mělo vedení asi trochu potíže…

Opět v nájmu, tentokrát v kajutách na „Titaniku“

Občanští demokraté si od června 2009 pronajímali celé šesté patro o velikosti 900 m2 v administrativní budově Polygon House připomínající zaoceánskou loď, kterou ovšem někteří straníci překřtili na Titanik. Prý tu měli být dočasně, než seženou něco vlastního. Ona „dočasnost“ v Doudlebské ulici 1699/5 na Pankráci trvala do roku 2014.

Nový „válečný štáb“ vybral místopředseda a šéf volební kampaně k parlamentním volbám, které se měly původně uskutečnit v říjnu 2009, ale nakonec se konaly v květnu 2010, Ivan Langer. Budovu vlastnil realitní fond, který spravovala společnost Sekyra Group, patřící Langerovu známému Luďku Sekyrovi, za něhož v minulosti lobboval, jak uvedl server iDNES. Přímluva byla asi potřebná, neboť strana přišla po debaklu v komunálních i senátních volbách o hodně peněz v podobě příspěvků od státu, a tak musela začít šetřit.

Došlo také na výměnu v čele strany – v dubnu 2010 rezignoval na funkci předsedy Mirek Topolánek a výkonná rada ustavila novým volebním lídrem místopředsedu Petra Nečase. Přestože ODS ve volbách skončila jako druhá za ČSSD, zahájila prakticky bezprostředně po volbách koaliční jednání s TOP 09 a VV a prezident pověřil Nečase sestavením vlády – koaliční kabinet pak vládl v letech 2010–2013.

A opuštěný hlavní stan na Jánském vršku začala ODS pochybným způsobem přes realitní kancelář Jana Šolce pronajímat, jak napsal server Lidovky.cz, a zároveň se ho pokoušela prodat – nejprve za 250 milionů, poté postupně slevovala. Nakonec budovu podle serveru iDNES prodala v roce 2011 společnosti PEM-INVEST za 139 milionů. Jediným vlastníkem této firmy byla gibraltarská společnost Calantha Trading Limited a dříve v jejím vedení podle internetového výpisu z obchodního rejstříku působil Viktor Koláček, bývalý šéf Mostecké uhelné společnosti.

Nový předseda, nové sídlo

Záměr opustit pražskou Pankrác ODS deklarovala v období předčasných sněmovních voleb konaných v roce 2013, ve kterých zaznamenala historicky nejvýraznější propad, a její hospodaření tehdy skončilo se ztrátou 14,5 milionu korun. A tak si museli občanští demokraté řádně utáhnout opasky.

V srpnu 2014 nastalo proto stěhování stranického sídla. Opět do pronajaté budovy o ploše 700 m2 v Truhlářské ulici 1106/9. Podle nového předsedy Petra Fialy (zvolen v lednu 2014) byla důvodem stěhování finanční tíseň, do které se strana dostala. V nové centrále podle mluvčí, jejíž vyjádření přinesl server Echo24.cz, byl nájem ve srovnání s nájmem na Pankráci zhruba třetinový.

Současné sídlo ODS v Truhlářské ulici. Foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz

V roce 2014 vyšlo také najevo, že ODS za své zaměstnance neplatila minimálně několik měsíců zdravotní a sociální pojištění, jak zjistila MF DNES. Její dluh vůči státu a zdravotním pojišťovnám narostl až na 6,5 milionu korun. Tíživou finanční situaci strany shrnul v témže novinovém článku předseda strany Fiala: „Vysoké úvěry, skokový pokles příjmů a závazky po lhůtě splatnosti ve výši 42 milionů jsou pěkně jedovatý koktejl, jak ví každý, kdo tomu trochu rozumí.“

Dluhy dusily stranu do té míry, že v září 2014 Fiala přistoupil k nevídanému kroku. Nechal zřídit transparentní účet a s výzvou „Pro ODS, pro budoucnost“ se obrátil o pomoc na všech téměř 18 tisíc členů strany, aby přispěli na umoření dluhu. Přesto se ztráta hospodaření prohlubovala – ODS se potýkala s výrazným poklesem státního příspěvku i objemu darů a zároveň s náklady na tři volební kampaně, které následovaly za sebou v roce 2014.

Od propadů ve volbách se následně odvíjelo snížení jednorázových i každoročních státních příspěvků pro stranu. A tak ODS musela kvůli úvěru dát v březnu 2015 do zástavy dokonce několik svých regionálních sídel. Z údajů dostupných v katastru nemovitostí vyplývá podle serveru Lidovky.cz, že ODS si půjčovala od akciové společnosti RMS Mezzanine, která byla zástavním věřitelem strany. Firmu přes kyperskou skořápku ovládá slovenský podnikatel a lobbista blízký česko-slovenské finanční skupině J&T Boris Procik.

Návrat na výsluní byl pozvolný, výraznější úspěch zaznamenala ODS až ve sněmovních volbách v roce 2017, po nichž se stala nejsilnější opoziční stranou. Pád se zastavil, k tomu přispěly i povzbudivé zisky mandátů v následujících komunálních i senátních volbách. V říjnu 2020 byl oznámen vznik koalice pojmenované SPOLU, jejíž lídr Petr Fiala po vítězství v parlamentních volbách roku 2021 sestavil vládu.

Není od věci uvést, že poté se finanční situace ODS výrazně zlepšila, neboť podle výroční zprávy za rok 2021 (viz zde) dosáhla strana kladného hospodářského výsledku po zdanění ve výši 45,308 milionů Kč. V roce 2022 sice následoval několikamilionový propad, ale již o rok později měla strana navíc 22 milionů Kč, jak uvádí výroční finanční zpráva (viz zde). Jaká budou čísla za rok 2024, nevíme, ale v roce 2025 čekají ODS opět milionové výdaje za volební kampaň ke sněmovním volbám, kterou bude z větší části za volební koalici SPOLU, v níž jsou „chudší“ strany TOP 09 (z výroční zprávy za rok 2023 je patrné, že hospodaření TOP 09 je v mínusu) a KDU-ČSL (strana měla v roce 2023 na účtu plus 8,5 milionů, viz zde), finančně táhnout.