„Podezření z homosexuality. Vyšetřit, utajit!“ Slavný režisér si v 60. letech prošel peklem

ARCHIVY STB: Na případ významného režiséra Václava Kršky nás přivedl čtenář. Sdělil, že by ho velmi zajímal osud tvůrce, který je podle něj v LGBT komunitě velmi významný. Pro svou orientaci prý dost vytrpěl.

Čtenářova slova jsme postupně rozpracovali.

Měl naprostou pravdu.

Redakci PrahaIN.cz se podařilo dohledat podklady pro jednání politického sekretariátu ÚV KSČ, konkrétně usnesení politického sekretariátu a politického byra ÚV KSČ, které se Václavem Krškou zabývalo. Hlavní správa Veřejné bezpečnosti své závěry z roku 1956 označila za přísně tajné. Právní postoje k homosexualitě byly v té době velmi přísné, šlo o trestný čin. Krškův případ byl o to citlivější, že se jednalo o laureáta státní ceny z roku 1951.

Celý případ přitom začal triviálně.

Veřejná bezpečnost (státní policie) dlouhodobě šetřila vykrádání bytů. Případ byl utajovaný, jelikož nemovitosti podle příslušníků VB patřily „homosexuálně založeným osobám“. K těmto poznatkům se dostali prostřednictvím svých zdrojů, ale později i díky několika zadržením.

Vyšehradský jezdec

„Při vyšetřování trestné činnosti Zdeňka Tošnera, na kterého byla dne 19. 2. 1956 uvalena okresním prokurátorem vazba, bylo zjištěno, že Z. Tošner se seznámil s režisérem Václavem Krškou již v lednu 1955 a potom ho několikrát navštívil v jeho bytě. K homosexuálnímu styku došlo podle tvrzení Z. Tošnera v jednom případě, kdy mu V. Krška odevzdal při jeho odchodu v obálce 50 korun. V prosinci 1955 navštívil Z. Tošner V. Kršku s J. Svatošem. Z. Tošner při této návštěvě odcizil V. Krškovi zlaté náramkové hodinky. V. Krška dal Z. Tošnerovi při této návštěvě opět 50 korun v obálce,“ poznamenal vyšetřovatel.

Během následujících výslechů vyplynulo na povrch, že režisérovi mladíci odcizili také zlatý prsten s ametystovým kamenem a uvnitř vyrytým datem svatby jeho matky Anny, rukavice, knihu a žiletky.

Náramkové hodinky koupil Krška během měnové reformy od režiséra Otakara Vávry za 3 tisíce korun, jak sám přiznal vyšetřovateli.

Policisté dopsali, že za svou náklonnost k mužům byl opakovaně prošetřován už v letech 1939 a 1942.

Údajná protistátní činnost byla reprezentována také osobou jistého Jiřího Janíka, čtyřikrát trestaného muže, bývalého člena pouličního gangu Vyšehradští jezdci, který byl odsouzen k 4,5 letům vězení za vydírání homosexuálů. Třikrát souzený byl i Tošner.

Václav Krška ve 30. letech. zdroj: commons.wikipedia / Ústav pro českou literaturu AV ČR, se souhlasem pro média

Přísně tajné usnesení

Případ se finálně uzavřel v polovině října 1956 po sérii vyšetřování, dokazování a výslechů.

Usnesení ÚV-KSČ přijal někdejší náměstek ministra vnitra Jindřich Kotál. Jednalo se totiž na nejvyšší státní a politické úrovni.

„ÚV-KSČ projednalo zprávu ministerstva vnitra o trestné činnosti Václava Kršky a ukládá generálnímu prokurátorovi, aby zajistil, aby některý prokurátor s Václavem Krškou o jeho trestné činnosti pohovořil a ukázal mu nesprávnost jeho jednání a důsledky, které by bylo nutno proti němu vyvodit v případě, že v trestné činnosti bude pokračovat. Materiál pro rozhovor předá ministr vnitra Rudolf Barák.“

Režisér během všech výslechů jakýkoli fyzický kontakt popíral.

Václav Krška stál za řadou významných filmů: Řeka čaruje, Stříbrný vítr anebo Osení.

Filmový festival studentských filmů v Písku po něm pojmenoval hlavní cenu Grand Prix.