foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/Pozemky pod hotelem Don Giovanni patřily před rokem 1948 rodině statkáře Jana Marii Bednáře.
Rozsudek v kauze restituce Bečvářova statku nad někdejším ředitelem Pozemkového úřadu Praha Petrem Chmelíkem je definitivní. Jde o první trest, který prošel všemi soudními instancemi, přičemž ústavní soud jako nejvyšší soudní instituce v těchto dnech zamítl jeho podnět. Podmíněný trest platí.
O rozhodnutí Ústavního soudu ČR informovala agentura ČTK s odkazem na databázi soudu. Ze tří obviněných, je tak Chmelík prvním, jehož podmíněný trest v kauze se škodou téměř 400 milionů, je definitivně platný.
Soudí se léta
Celá kauza se táhne již řadu let, za sérii rozhodnutí v ní byli obviněni vedle ředitele Pozemkového úřadu Praha Petra Chmelíka také jeho podřízení Eva Benešová a referent Jan Horák. Ti podle soudu nesou zodpovědnost za neoprávněné vydání náhradních pozemků za majetek velkostatkáře Jana Marii Bečváře. Vedle samotného Bečvářova statku mělo jít také o další nemovitosti a pozemky ve Strašnicích a na Žižkově.
Podle soudu neměli nárok
Dotyční úředníci podle soudu nezákonným způsobem přiřkli v letech 2009 až 2012 dnes již zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky v hodnotě 372 milionů korun. Podle soudů přitom měla Bečvářová, jako neteř někdejšího velkostatkáře, nárok pouze na dědictví po jeho bratrovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti, kteří získali od úřadu také část náhradních pozemků, zase podle soudů mohli dědit pouze po Bednářově sestře.
Za stamiliony padly podmínky
Proces se táhnul dlouhá léta a obvinění nakonec, přes zřejmé pochybení a vysokou škodu způsobenou státu, „vyfasovali“ jen podmíněné tresty. V případě Chmelíka to byl roční trest vězení s podmínečným odkladem na dva roky, a to za maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti. Prostřednictvím ústavní stížnosti se úředník neúspěšně snažil o zrušení trestu s odkazem, že jeho trestní odpovědnost je promlčená. Obhajoba také uváděla, že mezi jeho jednáním a škodlivým následkem chybí příčinná souvislost a ke vzniku škody přispěly i další okolnosti.
„Soudy připustily, že příčin, které vedly k následku v podobě způsobení škody České republice, bylo více, nicméně dle trestněprávní teorie tato skutečnost nevede k přerušení příčinné souvislosti,“ cituje ČTK z usnesení ústavního soudu.
S podmínkou odešla od soudu také Benešová. Vrchní soud ji uznal vinnou z přečinu maření úkolu úřední osoby z nedbalosti, ačkoliv se žalobci snažili senát soudu pořesvědčit o tom, že šlo v jejím případě o zneužití pravomoci úřední osoby. Nejvyšší soud na základě dovolání žaloby nařídil vrchnímu soudu, aby rozhodl znovu. Benešová reagovala ústavní stížností, rozhodnutí ústavního soudu ale zatím nebylo zveřejněno.
Nejvyšší soud nedávno zrušil také zprošťující rozsudek nad posledním z obviněných, referentem Janem Horákem. Pražský vrchní soud mu poté letos v únoru uložil podmíněný trest.
Bečvářova rodina před únorem 1948 vlastnila rozsáhlé pozemky, zejména v okolí Hagiboru na pomezí Žižkova a Strašnic. Většinu původních pozemků ale nebylo možné dědicům v rerstituci vrátit, neboť už byly zastavěny. Dnes na nich stojí například sídliště Solidarita u stanice metra Strašnická, ale také budovy Rádia Svobodná Evropa či hotelu Don Giovanni v sousedství stanice metra Želivského.
Psali jsme
Tři roky vězení, podmíněně odložené na dvouletou zkušební dobu. Tak zní zřejmě definitivní rozsudek na úředníkem Janem Horákem, který v roce 2009…