Podsvětí: Radovan Krejčíř se vrací. Bude hospitalizován na Moravě

Od srpna 2022 se PrahaIN.cz pokouší získat relevantní informace o možném návratu Radovana Krejčíře zpět do České republiky. Od roku 2015 si totiž v Jihoafrické republice odpykává 35letý trest odnětí svobody.

Že se může vrátit, se stalo tématem řady debat s našimi zdroji od policie, ze státní správy, ale i z Krejčířova okolí. Během mnoha měsíců jsme opakovaně kontaktovali české úřady a ministerstva, tajné služby nejen na území České republiky, kontaktovali jsme současné i bývalé advokáty.

Příliš konkrétních poznatků však nemáme.

„V této záležitosti mohu pouze doporučit, abyste se standardní cestou obrátil s dotazem na Odbor komunikace Ministerstva zahraničních věcí,“ řekla pro PrahaIN.cz Alice Mžyková za zastupitelský úřad ČR v Pretorii. Podle jejích slov se na ně v této souvislosti žádné médium neobrátilo přibližně 3,5 roku.

A resort zahraničních věcí? „S dotazy se, prosím, obraťte na Ministerstvo spravedlnosti,“ napsala Mariana Wernerová z tiskového oddělení.

A ministerstvo spravedlnosti?

„O vydání Radovana Krejčíře z Jihoafrické republiky žádá Česká republika již od roku 2007. Původní extradiční žádost byla od té doby několikrát modifikována dle průběhu trestního řízení v ČR.  Naposledy byl jmenovaný v ČR odsouzen rozsudkem Městského soudu v Praze z 27. 11. 2015 k souhrnnému trestu v trvání patnácti let. Na základě tohoto odsouzení Česká republika modifikovala původní extradiční žádost, a tato modifikace byla doručena diplomatickou cestou 21. 2. 2020 jihoafrické straně. Další postup ve věci je plně v působnosti příslušných jihoafrických orgánů. Zatím nemá Ministerstvo spravedlnosti od jihoafrických orgánů informaci o tom, zda a jakým způsobem bylo o extradiční žádosti rozhodnuto,“ přiblížil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.

Žádost o Krejčířovo vydání byla podána na základě Evropské úmluvy o vydávání, přijaté v Paříži dne 13. 12. 1957, jejímiž smluvními stranami jsou Česká republika i Jihoafrická republika. Základní podmínky pro vydání stanoví Evropská úmluva v tom smyslu, že se musí jednat o čin trestný dle práva obou dotčených států, jenž lze trestat alespoň trestem odnětí svobody v trvání jednoho roku nebo trestem přísnějším. Dále trestní odpovědnost vyžádané osoby nebo výkon pravomocně uloženého trestu odnětí svobody nesmí být promlčeny dle práva obou dotčených států. Smluvní strany mohou odmítnout vydat své vlastní státní příslušníky.

„Konkrétní postup řízení o žádosti cizího státu o vydání osoby k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu je upraven vnitrostátní právní úpravou státu, kterému je žádost zaslána, zde Jihoafrické republiky. Proto v daném případě je pouze na rozhodnutí jihoafrických orgánů, zda žádosti České republiky vyhoví, či nikoliv,“ doplnil Řepka.

Že se má něco dít, uvedli dva jihoafričtí novináři, se kterými jsme v kontaktu. „Kolem pana Krejčíře bylo na deset úmrtí,“ poznamenali. „Přesah je široký,“ dodali.

Prý v určitých kruzích roste naštvanost, že „by tam ten zbojník z východní Evropy měl zůstat“. Vyslovit Krejčířovo příjmení jim dělá problém dlouhé roky.

Africký (ne)klid

Od loňského srpna do letošního března jsme se pokoušeli kontaktovat ministerstva v Jihoafrické republice. Telefon nikdo nezvedal, na dotazy nereagovali nejvyšší úředníci ani ministři. Bavit se s námi nechtěl ani specializovaný policejní tým Hawks, který Krejčíře roky šetřil.

O aktuálním stavu věcí nebyl informován ani renomovaný advokát Hugo van der Westhuizen z Kempton Parku v provincii Gauteng, který Krejčíře svého času zastupoval. A výrazně mu pomohl.

„Podařilo se nám dosáhnout propuštění pana Krejčíře na kauci a úspěšně jsme se postavili první žádosti o jeho vydání (do České republiky, pozn. red.), k čemuž došlo v letech 2006 - 2007, pokud se nepletu,“ řekl pro PrahaIN.cz na konci března.

„V návaznosti na vaše dotazy ale musím poznamenat, že byl náš mandát ukončen. Nemůžeme s výjimkou obecných právních poznámek dále komentovat spletitost jeho případu. Nevím ani, kdo jej nyní zastupuje,“ dodal.

Krejčíř po útěku ze své černošické vily uprchl na Seychelské ostrovy, kde měl už od roku 1996 občanství. Později se i s rodinou přestěhoval do Jihoafrické republiky, kde zažádal o azyl. Psal se rok 2007. To byl důvod, proč v tu dobu nedošlo na vydání zpět do vlasti, úřady Jihoafrické republiky to opakovaně odmítaly. Advokátem Radovana Krejčíře byl v tu dobu výše citovaný Hugo van der Westhuizen.  V Česku byl mezitím rodák z Českého Těšína opakovaně v nepřítomnosti souzen.

 

Jistý zlom nastal až ve chvíli, kdy jsme se v únoru začali stýkat se dvěma podnikateli. Krejčíře znají. Pojila je láska k omamným látkám a autům. Zdůraznit chtěli především model Mercedes-Benz CL 63 AMG a Pagani Zonda. Měli jsme možnost hovořit také se třetím mužem s podobnou minulostí. Jenomže z něho to už po ránu táhlo a jeho hlavní náplní bylo stahovat mikinu Helly Hansen přes obrovský pupek.

Je z Ostravy. S Radovanem Krejčířem spolupracoval. Co, to rozebírat nechtěl. „Chlast, kolky,“ řekl po chvíli váhání.

Zbývající zdroje jsou jiný kalibr. Skvěle oblečení, vysportovaní, při penězích.

Aktuální poznatky jsou tři.

Radovan Krejčíř má mít zdravotní potíže. Nemají být fatální, ale mají mu komplikovat život. To souvisí s druhým zjištěním. Pro náš příběh je zásadní. „Radovan Krejčíř se má vrátit,“ uvedl v únoru jeden z těchto zdrojů ze závadového prostředí. V březnu s tím přišel i druhý člověk, je z jiného konce republiky. „Má se vrátit, protože je nemocný, má skončit v nemocnici na Moravě,“ přiblížil.

Špitál na Moravě

Oblast, kde by se podle těchto mužů Krejčíř hospitalizoval, se nachází na jižní Moravě.

Na severu Moravy jsme rovněž mluvili se třemi zástupci šedé zóny, ti prý žádné manévry nesledují. Spíše než na Radovana Krejčíře vzpomínají na jeho otce Lamberta.

Když jsme šli po lince údajné moravské nemocnice, kam by měl být Krejčíř převezen, nastala další změna. Že „to“ prý prasklo a že se „to“ odsouvá. Ale že dochází k prodeji bývalé Krejčířovy vily v Černošicích. O tom jsme psali jako první, šlo o pravdivý podnět.

„Je nemocný, dodávají se mu tam pravidelně nějaké věci. Prostě se to dodává každý měsíc. A má se vrátit,“ zopakoval náš původní zdroj.

PrahaIN.cz hovořila také se dvěma operativci tajných služeb. V jejich případě nelze mluvit ani o expozituře. Podobné věty o možném návratu prý slyšeli opakovaně, ale nikdy z toho nic nebylo. Konkrétní prý mají být jenom pohyby kolem akciové společnosti Těšínská tiskárna. Renomovaná firma byla založená už v roce 1992 a v jejích orgánech seděl Radovan Krejčíř, jeho otec Lambert i matka Naděžda. O té nám místní dvakrát řekli, že je „ostrá jak břitva, ale i stejně rovná“.

Vyberte si, co to mělo znamenat. 

Akciovka pravidelně zveřejňuje notářské zápisy i výroční zprávy (ZDE je přehled). Jedinou akcionářkou a držitelkou všech pětapadesáti kusů akcií je právě Naděžda Krejčířová. Předsedou správní rady je od 27. dubna 2021 její vnuk Denis. Předseda správní rady zastupuje společnost samostatně ve všech záležitostech, je tedy nejdůležitější postavou. O firmě mluvíme záměrně. Pokud by se podle operativců právě kolem tohoto podniku něco dělo, znamenalo by to, že by se hledaly oficiální peníze. Proč? Na co? Opět neexistují odpovědi.

Naděžda Krejčířová nám na dotazy nereagovala.

Po mnohaměsíčním pátrání tak víme totéž, co jsme věděli na začátku. Téměř nic. Za fakt můžeme považovat snad jen to, že se Radovan Krejčíř do České republiky vrátit chce. A že se proti tomu staví jak policie, státní zastupitelství, tak tajné služby.

A Michal Redl na závěr

Boj s větrnými mlýny jsme při shánění poznatků zažili nejen my, ale v minulosti i policisté.

Stačí připomenout tunelářskou kauzu M5. Městský soud v Praze nepravomocně uložil v roce 2012 nepřítomnému Radovanu Krejčířovi souhrnný trest 11 let vězení, do kterého byla započítána i jeho předchozí odsouzení za další daňové i jiné podvody, a nařídil mu zaplatit pokutu tři miliony korun. Rozsudek si vyslechli také jednatel jihlavské společnosti M5 Milan Vítek a Jaroslav Kovář. Soud jim oběma původně udělil tresty ve výši 7 a 7,5 roku vězení. Kovář měl navíc zaplatit 4,9 milionu korun. Z daňového úniku byl obžalován také další jednatel M5 Martin Haimann, jeho případ však byl vyloučen k samostatnému projednání.

Tři muži, Kovář, Vítek i Haimann, kteří byli spolu s Radovanem Krejčířem podezřelí z více než půlmiliardového daňového úniku v případu jihlavské společnosti M5, měli po amnestii vyhlášené na Nový rok 2013 prezidentem Václavem Klausem klid. Jejich stíhání zastavil Městský soud v Praze. Krejčíře se prezidentský pardon netýkal, protože byl stíhán jako uprchlý.

S doktory to mimochodem Radovan Krejčíř vždycky uměl. Jeden z pomocníků v bílém plášti dodnes působí v Ústřední vojenské nemocnici na vysoké pozici. Nejen k němu se možná vztahoval policisty zadržený moták, který psal Krejčíř z vazby. Snažil se totiž vyhnout stíhání a soudu. Jak? Nápaditě, jak to vždycky uměl.

„Vyšetření hospitalizace 1 milion, zpráva, znalci, konzultace 1 milion, soudy, hlavní líčení, vyšetřování 1 milion, neschopen výkonu trestu 4 miliony, odměna doktor 2 miliony, 7 milionů bonus…“

V tu dobu (2003 - 2005) byl průměrný plat asi 17 tisíc korun.

Další, kdo se na podobný postup nedočkavě „klepal“, byl Krejčířův kumpán, jistý Michal Redl ze Zlína…