Přehled korupčních kauz v českém zdravotnictví

MAGAZÍN AFÉRY A ZLOČINY, 26. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou často desítky let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. Žhavým tématem posledních měsíců jsou korupční kauzy ve zdravotnictví. Ta motolská není ani první a vsadíme se, že ani ne poslední.

Do zdravotnictví plyne značné množství finančních prostředků v podobě dotací a subvencí, které jsou často poskytovány za nepřehledných a obtížně uchopitelných podmínek. Složitá byrokracie poskytuje prostor pro jejich zneužívání, které se nezřídka překlopí do kriminální roviny. Pokušení napít se z pramene hojnosti je pro ty, kdo k němu mají přístup, zdá se, příliš velké. A tak se stále opakují případy zmanipulovaných veřejných zakázek, přijímání úplatků, praní špinavých peněz, porušování povinnosti při správě cizího majetku, pletich při veřejné soutěži a podplácení.

Od počátků samostatné České republiky se ministři zdravotnictví ve vládách občanských demokratů i sociálních demokratů střídali jako apoštolové na orloji. Je unikum, že až poslední z nich, Vlastimil Válek, sebral prvenství doposud nejdéle sloužícímu ministru zdravotnictví v polistopadové éře Leoši Hegerovi, který byl v horkém křesle tři roky ve vládě Petra Nečase. Ministři měli asi víc starostí s tím, aby se udrželi na politické scéně, než aby razantně zasáhli do těžkopádného administrativního molochu ministerstva a jím řízených fakultních nemocnic.

Až na čtyři výjimky (Stráský, Škromach, Filipiová a Vojtěch) byli ministři zdravotnictví povoláním lékaři, a tak by je nikdo nepodezíral, že svěřenému resortu nerozumějí. Rozuměli až moc dobře a věděli, že do penězi promazávaného soukolí kolosu, fungujícího podle vlastních pravidel, se nesmí zasáhnout, jinak se zadrhne. Už na přelomu tisíciletí jeden z ministrů zdravotnictví (Ivan David) hovořil o procesu přezkoumání výběrových řízení, i když si byl vědom, že jde o systémové opatření nesystémového procesu. Přesto se nic nestalo a karavana šla dál. Ministři za pochodu řešili nejen reformu zdravotnictví, předražené nákupy léků i přístrojů, ale i vypjaté situace, které ohrožovaly zdraví a životy mnoha lidí a nebylo lehké je zvládnout. A přestože mnozí z nich byli dobrými manažery a odborníky, četné problémy ve zdravotnictví byly mnohdy nad jejich síly.

Rok 2008 – manipulace s veřejnými zakázkami na „drsném severu”

Případ z roku 2008 se týkal akciové společnosti Krajská zdravotní, jejímž vlastníkem je krajská samospráva. Jde o jednoho z největších poskytovatelů zdravotní péče v České republice. V Ústeckém kraji spravuje celkem sedm nemocnic – v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě, Chomutově, Rumburku a Litoměřicích.

V roce 2015 skončilo před soudem pět tehdejších manažerů ústecké akciové společnosti Krajská zdravotní. Byli obžalováni z toho, že v roce 2008 zmanipulovali veřejnou zakázku na nákup zdravotnických přístrojů za 417 milionů. Podle obžaloby způsobili škodu 82 milionů korun. Soudy je ale nakonec zprostily obžaloby.

Krajská zdravotní kvůli pochybením při realizaci veřejných zakázek dostávala i v průběhu dalších let pokuty a za některé z nich jí byly odebrány evropské i státní dotace v řádu stovek milionů korun. Jeden z posledních případů řešilo ministerstvo pro místní rozvoj v roce 2023, které rozhodlo, že společnosti bude pokrácena o deset procent žádost o proplacení dotace, kterou měl resort poskytnout na celkem tři projekty. Jeden z projektů, u něhož se chyby projevily je podle serveru Seznam Zprávy stavba zcela nového ústeckého nemocničního pavilonu, kde mají být operační sály a oddělení kardiochirurgie a jednotky intenzivní péče. Ministerstvo pro místní rozvoj kontrolovalo celkem šest projektů, u třech zjistilo pochybení.

Rok 2012 – kauza Rath a kauza Homolka

Jedním z nejznámějších případů, který byl spojen s manipulací veřejných zakázek ve zdravotnictví za ministra Leoše Hegera (2010–2013), byla druhá větev korupční kauzy středočeského hejtmana Davida Ratha, jenž stál v čele resortu v Paroubkově kabinetu v letech 2005–2006. Nazvali jsme ji „nemocniční“, neboť Rath si podle obžaloby spolu s Pancovou a Kottem domlouvali úplatky za zmanipulování tendrů na rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, výstavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části nemocnice v Kladně a také na dodávky sanitních vozů pro středočeskou záchrannou službu. Rathovi krajský soud vyměřil v této „nemocniční“ větvi osmileté vězení za přijímání úplatků a manipulace při zadávání zakázek, sedmiletý trest z první verze kauzy, „buštěhradské“, mu tím prodloužil o rok. Pravomocný rozsudek padl v červnu 2022, tedy deset let od oné památné scénky s krabicí od vína. Rath, který byl ve vězení nadvakrát, tam strávil včetně vazby více než čtyři roky, podmíněně byl propuštěn, jak uvedl server Seznam Zprávy, v květnu 2023.

Obžalobě ve druhé větvi Rathovy kauzy tehdy čelila i největší stavební společnost Metrostav, které nakonec v lednu 2020 soud podle serveru iDNES uložil tříletý zákaz plnění veřejných zakázek a peněžitý trest 10 milionů korun. Byl to jeden z nejtvrdších trestů, které soudy dosud udělily firmám za korupci. Advokáti se snažili soud přesvědčit, ať udělí firmě za korupci raději i mnohasetmilionovou pokutu, ale ne zákaz veřejných soutěží, neboť Metrostav má hlavní příjmy právě z nich. Společnosti nepomohla ani žádost odborářů, kterou získal server Seznam Zprávy, o milost prezidentu Zemanovi, který ji však Metrostavu neudělil.

Druhým mediálně známým případem z nemocničního prostředí byla rozsáhlá korupční kauza ředitele pražské Nemocnice Na Homolce Vladimíra Dbalého, který vedl nemocnici od roku 2008 a byl odvolán ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem v roce 2012. Ve vazbě skončil v červnu 2014, to už byl u moci kabinet Bohumila Sobotky s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem. Jak pokračovalo vyšetřování, byl Dbalý postupně obviněn z praní špinavých peněz, sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, přijetí úplatku, porušení povinnosti při správě cizího majetku, pletich při veřejné soutěži a veřejné dražbě a podplácení. Nakonec se jednalo o celkem tři větve kauzy, které se týkaly zmanipulování veřejných zakázek na digitalizaci chorobopisů se škodou 57 milionů, nákupu Leksellova gama nože a externích služeb pro nemocnici (poradenských a konzultačních, účetních a medicínsko-právních a právních služeb), jak shrnul server Aktuálně.cz. Nemocnici měla podle soudů vzniknout škoda přes 150 milionů korun. Bývalý ředitel Dbalý byl v lednu 2021 pravomocně odsouzen k 10 letům nepodmíněně a peněžitému trestu ve výši necelých 11 milionů korun. Vězení opustil podle serveru Novinky.cz po odpykání třetiny trestu v září 2024.

Rok 2018 – hloubkové kontroly ministra Adama Vojtěcha

Vyšetřování kauzy Homolka pravděpodobně inspirovalo nového ministra zdravotnictví v Babišově vládě Adama Vojtěcha, aby podrobil důkladné kontrole hospodaření organizací spadajících pod ministerstvo. Ač „nelékař“, konkrétní představu o fungování tohoto resortu získal už jako tajemník na ministerstvu financí. Do čela resortu nastoupil v prosinci 2017 a hned na začátku následujícího roku spustil podle serveru ČT24 hloubkové kontroly. Úředníci ministerstva začali nejdříve prověřovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), v únoru přišly na řadu nemocnice přímo řízené ministerstvem. A začaly padat hlavy. Vojtěch (nominován jako nestraník za ANO) byl dokonce osočován, že jako ministr vlády v demisi provádí, jak zaznamenal server ČT24, politické čistky – odvolal například Svatopluka Němečka (ČSSD) z čela Fakultní nemocnice v Ostravě nebo Danu Juráskovou (nestr. za ODS), ředitelku Všeobecné fakultní nemocnice. Suma sumárum Vojtěch do konce roku 2018 odvolal šest ředitelů velkých nemocnic, dva z nich byli ministry zdravotnictví, jak poznamenal server plus.rozhlas.cz. Podle veřejně dostupných informací souviselo jejich odvolání především se zadáváním veřejných zakázek a také pochybením při správě cizího majetku nákupem předražených přístrojů.

Četná pochybení v oblasti veřejných zakázek byla v Praze spjata s První chráněnou dílnou ústeckého lobbisty Tomáše Horáčka, jak poznamenává server iROZHLAS. Kvůli závažným chybám ve veřejných zakázkách spojených s touto společností, kdy docházelo k porušování rozpočtové kázně, skončilo tehdy ve funkci několik ředitelů fakultních nemocnic – první byla Dana Jurásková (VFN), následovali Andrea Vrbovská a její nástupce František Novák (Nemocnice Na Bulovce) a Robert Zelenák (Nemocnice Na Františku).

Kauzu Bulovka vyšetřovala od roku 2018 protikorupční policie, jež zmapovala systém úplatků a ovlivňování tendrů. Audit hospodaření nemocnice prokázal pochybení při zadávání zakázek za celkem 800 milionů korun. Kauza tak představovala jeden z největších korupčních skandálů v českém zdravotnictví. Celkem bylo v této kauze postupně obviněno podle serveru iDNES přes 20 lidí a osm právnických osob. Opět se vše točilo kolem manipulací při zadávání veřejných zakázek, které byly předražovány a přidělovány za úplatky předem domluveným firmám, přičemž většina tendrů byla řešena formou subdodávek.

Nemocnice Na Homolce měla po skandálu ředitele Dbalého v létě 2018 další problém – hloubková kontrola ministerstva zdravotnictví odhalila závažné chyby v hospodaření nemocnice z let 2016–2017. Opět se jednalo neprůhledné a zmatečně zadané veřejné zakázky vedle velkého množství smluv, které nebyly zveřejněné v registru smluv, tudíž v podstatě neplatné, za více než 402 milionů korun. Výsledky ministerské kontroly byly proto podle serveru Lidovky.cz důvodem k rezignaci ředitele nemocnice Ivana Olivy.

Spekulovalo se, že ohroženi mohou být po ministerských kontrolách další ředitelé fakultních nemocnic v Motole a Plzni, kteří byli členy sociální demokracie. Týkalo se to bývalého ministra zdravotnictví (2016–2017) a ředitele Motola Miloslava Ludvíka (ve funkci ředitele byl od roku 2000 s roční „ministerskou“ přestávkou, oficiálně skončil v čele nemocnice 24. 2. 2025) a Václava Šimánka, jenž byl ředitelem plzeňské nemocnice od roku 2014 (a je jím dodnes).

Rok 2024 – kauza Krajská zdravotní

Případ Krajská zdravotní, v němž panovalo podezření na braní úplatků při zadávání veřejných zakázek, od března do konce září 2023 dozorovalo pražské městské státní zastupitelství, které na něm pracovalo s Národní centrálou proti organizovanému zločinu (NCOZ), protože k ovlivňování zakázek a úplatkářství docházelo na území Prahy. Vzhledem k tomu, že šlo také o zakázky, na něž Krajská zdravotní získala dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj, případ si poté převzal Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO).

V únoru 2024 zasahovala NCOZ nejen v Krajské zdravotní v Ústí nad Labem, ale i na dalších 36 místech. Zásah v sídle ústecké společnosti byl vyvrcholením dlouhodobého monitorování schůzek vedení Krajské zdravotní. Kriminalisté poté zadrželi a obvinili podle serveru Deník N Petra Malého, ředitele Krajské zdravotní v Ústí nad Labem, a jeho ekonomického náměstka Pavla Vorala. Detektivové zasahovali také v jihlavské krajské nemocnici a zadrželi jejího ředitele Lukáše Veleva.

NCOZ se zabývá hned čtyřmi větvemi, jak jsme o tom psali ZDE. První má zahrnovat vybavení operačních sálů, další oblast se týká IT. Třetí je prý manipulace se zakázkami a poslední by měla být zaměřena na nákup specializovaného přístroje. Policisté nakonec zadrželi celkem deset lidí kvůli podezření z korupce při dodávkách zdravotnické techniky do tuzemských nemocnic. Obvinění podle zjištění detektivů systematicky ovlivňovali veřejné zakázky tak, aby je získaly předem vybrané firmy. Podle právní kvalifikace se mělo jednat o organizovanou zločineckou skupinu. Vyšetřovatelé mají podle serveru Seznam Zprávy důkazy, že skupina si následně rozdělovala úplatky ve výši deseti procent z jednotlivých zakázek, které představovaly dodávky zdravotnické techniky v přibližné hodnotě 350 milionů korun. Jde například o vybavení operačních sálů, zařízení pro laparoskopické operace, defibrilátory nebo ventilátory. Škodu, kterou měla skupina způsobit, odhadli vyšetřovatelé na zhruba 25 milionů korun.

Rok 2025 – kauza Motol

Na případu začala pracovat NCOZ pod dozorem Vrchního státního zastupitelství Praha na základě anonymního podnětu. Po více než roce a půl si případ na podzim 2024 převzal Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), protože nejprve v jedné a později i ve druhé větvi kauzy byl nalezen evropský prvek, to znamená, že některé projekty jsou financované či spolufinancované z prostředků Evropské unie.

Ukázalo se také, že kauza korupce a manipulace se zakázkami v pražské Fakultní nemocnici Motol narostla do obrovských rozměrů. Po razii, kterou provedla NCOZ v polovině února 2025 na desítkách míst, policie obvinila podle serveru Novinky.cz v souvislosti s kauzou motolské nemocnice nakonec 18 lidí, a to mimo jiné z poškození finančních zájmů Evropské unie, dotačního podvodu, přijímání úplatků, podplácení a legalizace výnosů z trestné činnosti čili praní špinavých peněz. Ve vazbě je několik aktérů, vedle ředitele nemocnice Miloslava Ludvíka také provozně technický náměstek Pavel Budinský, kterého kriminalisté podle serveru iROZHLAS považují za ústřední postavu korupční kauzy a který bral úplatky od podnikatelů, ředitelů firem i živnostníků s tím, že jim zajistí různé výhody či podíl na nemocničních zakázkách. Především ale šlo o stavební zakázky nemocnice spojené se společností Geosan Group, která v Motole rekonstruovala mimo jiné největší nemocniční budovu, takzvaný Modrý pavilon, jak uvádí např. server iDNES. Policisté v souvislosti s touto kauzou zasahovali podle Olomouckého deníku.cz také v olomoucké firmě Gemo, jež staví v Motole onkologické centrum. Jak se však poskládají všechny díly mozaiky zachycující trestnou činnost v kauze Motol dohromady a kdy bude připravena obžaloba, aby mohl případ projednávat soud, ukáže čas.

Kauza Motol na PrahaIN.cz.