foto: zdroj redakce PrahaIN.cz/Hotel v Egyptě, ilustrační foto
Tady Vorel, pitevna. Tak zní název chystané knihy patologa Františka Vorla, který ve formě rozhovoru s novinářkou Blankou Kubíkovou shrnuje svou mnohaletou profesní kariéru. Lékař a renomovaný filatelista se vrací nejen k sériovým vrahům Jaroslavu a Daně Stodolovým, ale rovněž k mnoha dalším případům, jimž se věnoval.
Server PrahaIN.cz zaujala především desetistránková kapitola věnovaná smrti Moniky a Klárky Kramné, za jejichž vraždu byl v roce 2016 k osmadvaceti letům odnětí svobody odsouzen jejich manžel a otec Petr Kramný. Případ byl široce medializován, ovšem takto faktický pohled lékaře v něm doposud nezazněl. František Vorel předně vysvětluje, že soudní znalec není soudce.
„My se můžeme vyjádřit pouze k tomu, co se týká naší profese. Tedy k příčině, mechanismu, způsobu a době smrti. Ale vůbec ne k tomu, jestli někdo smrt zavinil, natožpak úmyslně. To posuzuje soud,“ říká ve své knize. PrahaIN.cz ji měla možnost číst více jak měsíc před oficiálním vydáním, které připadá na 27. března.
Docent Vorel také připomíná, že v Egyptě po smrti ženy a dítěte neproběhla pitva, jak ji známe u nás. „Jenom otevřeli těla a vyndali žaludky a po jedné ledvině, aby zjistili, jestli šlo o otravu. Zápis o pitvách je velmi stručný. Není ani zaznamenáno, jaký byl obsah zažívacího traktu,“ líčí. Závěr pitvajícího lékaře v Egyptě se ovšem přiklonil právě k otravě, čemuž se později věnovalo hned několik českých znalců, konkrétně Igor Fargaš a Radek Matlach byli přizváni Kramného obhajobou. Oba byli soudní lékaři na volné noze. O původní posudek se pak postarali lékaři z Ostravy, kteří byli přibráni Policií ČR. Pitvy provedli krátce poté, co byla těla mrtvých dovezena z Egypta zpět do České republiky.
Protože soudkyně podle Vorla našla v závěrech rozpory, obrátila se na znalecký ústav. „Posudek si u nás tedy objednal ostravský soud, šlo o posudek revizní. Neprováděli jsme pitvu, ale měli jsme k dispozici celý trestní spis, viděli fotky a video z průběhu pitvy v Ostravě, měli jsme k dispozici i mikroskopické preparáty. Materiály tedy byly k vyhotovení znaleckého posudku dostatečné,“ uvádí dále muž, který ve svém oboru vypracoval na deset tisíc znaleckých posudků vesměs pro orgány činné v trestním řízení.
Klíčová otázka, kterou si položilo mnoho lidí, se týkala smrti osmileté dcery Petra Kramného. František Vorel ji na základě přímé účasti na případu popsal následovně:
Holčička podle jeho slov byla nalezena ležící na posteli na zádech a měla pravou ruku pokrčenou v lokti do pravého úhlu, takže ruka byla vztyčená před tělo do prostoru. „Což znamená, že k posmrtné ztuhlosti došlo v jiné poloze, popřípadě někde jinde, a po určité době po smrti bylo tělem manipulováno či bylo přemístěno na postel,“ konstatuje lékař.
O tom, že ona ani její matka nezemřely v poloze na zádech, jak byly nalezeny, vypovídalo prý i to, že obě měly posmrtné skvrny na obličeji. Musely tedy ležet obličejem dolů. „Někdo s jejich těly manipuloval po uplynutí několika hodin po smrti. Kramný přitom tvrdil, že spal, probral se a našel manželku a dceru mrtvé. A nikdo jiný v pokoji nebyl,“ líčí František Vorel.
Zásah elektrickým proudem u Klárky lze podle něj vysvětlit tak, že v době, kdy byla matka zasažena, ji dcera objímala.
„A proud do ní mohl proniknout přes rty, které byly nápadně tmavě zbarvené,“ vrací se soudní lékař zpět do hotelového pokoje, v němž došlo k tragédii.
Pochybnosti pak vyslovil nad prací Spolku Šalamoun. „Nepochopil jsem, proč to dělají. Jsou to polopravdy,“ vzkázal prostřednictvím své knihy Václavu Peričevičovi.