Proč je v Praze tolik ukrajinských mužů? Země prý zatím nepovolala všechny

Euforie z humanitární pomoci Ukrajině s neutuchající uprchlickou vlnou pomalu opadá. Ačkoliv Češi stále pomáhají prchajícím před válkou na všech úrovních, zejména na sociálních sítích už se objevuje i kritika a náznaky nevraživosti. Jedním z témat je přitom skutečnost, že vedle žen, dětí a starších lidí, vídáme v Praze stále velký počet ukrajinských mužů. Proč?

Abychom dokázali zodpovědět tuto otázku, je předně důležité jasně říci, že válku jako takovou odsuzujeme, stejně jako agresivní velmocenskou politiku Ruska. Dále je třeba myslet i na to, že už před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, bylo jen v Praze na 60 tisíc Ukrajinců. Statisticky nejpočetnější skupina cizinců v hlavním městě.

Ukrajinci na prvním místě

„Z hlediska státní příslušnosti mají v Praze mezi cizinci nejvyšší zastoupení Ukrajinci, kteří tvořili více jak jednu čtvrtinu všech cizinců (26 procent), dále státní příslušníci Slovenska (15,2 procenta), Ruska (11,5 procenta), a Vietnamu (6,1 procent),“ uvádí Český statistický úřad ve své výroční analýze k poslednímu dni roku 2020.

V následujících letech podle informací PrahaIN.cz tato čísla, byť jen mírně, vzrostla. V reálných číslech to znamená, že Ukrajinců, kteří byli oficiálně hlášeni k pobytu v hlavním městě ke konci roku bylo téměř 60 000, Slováků zhruba 35 000, Rusů přibližně 26 000 a Vietnamců okolo 13 000. Další v pořadí uváděných ve zprávě statistického úřadu z roku 2021 jsou Číňané, kterých bylo okolo 5000 a příslušníci dalších evrospkých i asijských národů, jejichž počet klesá od zmíněných pěti tisíc ke čtyřem tisícům v Praze oficiálně žijících Němců.

Povolávací rozkaz prý nepřišel

Ale zpět k tématu ukrajinských mužů. Redakce PrahaIN.cz oslovila několik ukrajinských rodin, které žijí v Praze dlouhodobě s dotazem, jak to ve skutečnosti je s povolávacícmi rozkazy pro bojeschopné ukrajinské občany. Ačkoliv v médiích zaznělo, že by se k obraně země měli hlásit všichni muži od 18 do 60 let, podle samotných Ukrajinců je situace jiná.

„Povolávací rozkazy dostali v první vlně všichni, kteří prodělali nějakou formu vojenského výcviku, ale například i hasiči, zdravotníci a další profese potřebné pro armádu,“ přiblížil PrahaIN.cz třicetiletý Ukrajinec Arsen.

Sám podle svých slov chtěl odjet bojovat, ale zapojit by se mohl pouze do dobrovolných jednotek domobrany, což si nakonec rozmyslel. „Bála jsem se, že odjede, ale nakonec jsem ho přesvědčila, aby nejezdil,“ potvrdila i jeho manželka Máša, čerstvá maminka jejich prvorozeného syna.

Bojí se o majetek, tak neutíkají

Rodina pocházející ze Zakarpatské oblasti, která v nedávných dnech čelila prvním větším útokům ze strany Ruska, žije v Praze už pátým rokem, Arsen navíc pracuje už téměř rok v Německu. „Rodiče máme stále na Ukrajině, bojí se, že kdyby zemi opustili, přišli by o dům, o hospodářství, o všechno, co celý život budovali,“ přiblížila Máša, která se nicméně v Praze stará o svou sestru a její dvě děti, kteří právě po nedávném útoku na Zakarpatsku přijeli do Prahy.

Také další redakcí oslovený Ukrajinec, pětačtyřicetiletý Maxim, potvrzuje, že povolán nebyl. „Žádný povolávací rozkaz jsem nedostal, ačkoliv v Praze nejsem natrvalo. Pracuji tu asi tři roky a každé dva týdny jsem jezdil za rodinou zpět do Užhorodu. Teď řeším, jak dostat rodinu sem,“ řekl PrahaIN.cz.

Sami se rozhodli odejít

Podle jeho slov je v evropě ještě z doby před válkou trvale usídlená početná ukrajinská komunita. „Nemám jim za zlé, že nechtějí do války, už dříve se sami rozhodli, že svou rodnou zemi opustí a budou si budovat život a rodinu v jiné zemi,“ popsal muž, který je původní profesí středoškolský pedagog. Také on přesídlil, byť dočasně, do Česka. Podle vlastních slov zejména kvůli šanci vydělat až trojnásobek toho, co by dostal za plný úvazek na střední škole v Kyjevě. Sám by se podle svých slov do bojů zapojil dobrovolně, pokud by se fronta posouvala směrem k jeho domovině na západní Ukrajině. „Moje rodina je závislá na tom, co vydělám v České republice a myslím si, že zejména na západní Ukrajině je na tom mnoho rodin podobně,“ dodal s tím, že drtivá většina Ukrajinců, kteří byli v Česku už před ruskou invazí nyní aktivně pomáhá svým krajanům, prchajícím před válkou.

Do boje odešla třetina mužů

Podle vlastního odhadu se do bojů zpět na Ukrajinu vrátila reálně asi třetina ukrajinských mužů, kteří do té doby žili v Praze. „Je to i případ mého syna, který vystudoval vysokou školu záchranářskou a v Kyjevě pracoval jako hasič a záchranář s několika specializacemi. Přes své vzdělání a příslušnost k nejlépe placenému hasičskému sboru v zemi si vydělal okolo deseti tisíc českých korun za měsíc se všemi příplatky a službami navíc,“ popsal Maxim s tím, že syn Alex proto odjel pracovat do Prahy, kde si na stavbě vydělá třikrát tolik.

„On ale povolán byl, protože jako absolvent záchranářské školy spadal do první vlny mobilizace. A také sám chtěl pomoci. Nyní je proto u své někdejší jednotky v Kyjevě a jako hasič bojuje s následky války,“ dodal hrdý otec.