foto: Hana Hlušičková, PrahaIN.cz/Hlavní vchod do Úřadu vlády čili Strakovy akademie z nábřeží Edvarda Beneše.
MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 11. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik desítek let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. Po prvním řediteli ÚOOZ se budeme věnovat druhému (a také poslednímu) šéfovi tohoto útvaru, Róbertu Šlachtovi, a jeho „velké ráně“, která otřásla politickou scénou v roce 2013. Potom už nic nebylo tak jako dřív.
Spanilá jízda Jana Kubiceho do sněmovny na konci května 2006 a teatrální zásah Róberta Šlachty na Úřadu vlády v červnu 2013. Obě akce tehdejších ředitelů Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu přispěly k pádu vlády. Tzv. Kubiceho zpráva vrhla temné stíny na vládnoucí Paroubkovu ČSSD, a tím otevřela dveře k vítězství ODS ve volbách, Šlachta zase vykopal jámu plnou bahna, do které spadla Nečasova vláda. První poslal sociální demokraty do opozice, druhý je přivedl po ročním intermezzu úřednické Rusnokovy vlády opět k moci. Oba „hrdinní“ plukovníci záhy od policie odešli, ale následky jejich hérostratovských činů pociťujeme dodnes.
Užitečný blbec? Záleží na úhlu pohledu
Šlachtovi nelze upřít talent pro vygradování situace. Záře reflektorů lichotí jeho ješitnosti, která je zjevně jedním z hnacích motorů jeho kariéry, a smysl pro dramatickou zápletku z něho dělá rozeného politika, bohužel nikoliv policistu.
Róbert Šlachta. Foto: PrahaIN.cz
Do centra pozornosti médií vstoupil Šlachta a jeho útvar v noci z 12. na 13. června 2013, kdy příslušníci ÚOOZ vtrhli na Úřad vlády a zasahovali i na ministerstvu obrany, pražském magistrátu, v Lesích ČR a na dalších místech po celé republice. Policisté se dostavili i do pobočky Komerční banky na Václavském náměstí, kde v bezpečnostních schránkách zabavili peníze, zlato a dokumenty.
Tak se zrodila „kauza Nagyová“, neboť ředitelka premiérova kabinetu se jevila tou osobou, u níž se sbíhala všechna vlákna rozvětveného případu.
Tisková konference na policejním prezidiu, která měla přinést podrobnosti o policejním zásahu mezi špičkami české politiky a přenášel ji Radiožurnál, novináře neuspokojila, byli informováni jen o tom, že do akce byly nasazeny stovky policistů a týkala se Středočeského, Jihočeského a Východočeského kraje.
Až krátce před pátou hodinou odpoledne 13. června promluvil od rána nezvěstný premiér na brífinku. Takto zaznamenal jeho vystoupení před novináři server Lidovky.cz: „Usmívá se, přesto je v jeho tváři patrné napětí. Národu sděluje, že za Nagyovou stojí a důvod ke své rezignaci nevidí. Odstupovat nebude. Nerezignuji, Nagyové věřím dál, řekl znovunalezený Nečas.“
Psali jsme
MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 10. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik…
Do dějin české politiky vstoupil i páteční brífink Vrchního státního zastupitelství, který ČT24 přenášela v přímém přenosu. Před mikrofony stanuli olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan a ředitel ÚOOZ Róbert Šlachta, který oznámil, že do akce bylo zapojeno kolem 400 policistů nejen z ÚOOZ, ale i dalších jednotek. Proběhlo 31 prohlídek, při nichž bylo zajištěno 120 až 150 milionů korun v hotovosti, desítky kilogramů zlata a dokumenty pro další vyšetřování. Informace, které zazněly na tiskové konferenci, vzbudily ve veřejnosti „pocit, že země stála na pokraji puče, který se podařilo překazit jen díky chrabrosti pánů Ištvana a Šlachty,“ jak uvedl při 10. výročí razie server Seznam Zprávy.
Policejní „realizace“ nevídaných rozměrů tvrdě zasáhla do života premiéra Petra Nečase, šéfky jeho kabinetu a důvěrné přítelkyně Jany Nagyové, bývalých i tehdejších příslušníků Vojenského zpravodajství Ondřeje Páleníka, Milana Kovandy a Jana Pohůnka, bývalých poslanců za ODS Petra Tluchoře, Ivana Fuksy a Marka Šnajdra, bývalého náměstka ministra zemědělství Romana Bočka i lobbistů Ivo Rittiga, Romana Janouška a dalších.
Petr Nečas. Foto: PrahaIN.cz
Čertovo kopýtko, nebo dar z nebes?
Oprávněnost Šlachtovy akce má své zastánce, ale i odpůrce, protože nic není černobílé. S odstupem deseti let se ji pokusil zhodnotit server CNN Prima NEWS: „O zásah na Úřadu vlády se dodnes vedou vášnivé spory. Jedna strana jej obhajuje a připomíná, že tehdejší spojení mezi politiky a byznysovým podsvětím ohrožovalo samy základy našeho systému. Podle druhé strany byla akce takříkajíc na objednávku politické konkurence tehdejšího premiéra a šéfa ODS Petra Nečase, řada podezření se neprokázala, případně padly jen mírné tresty.“
Ruku na srdce, je třeba říct, že tříleté období Nečasovy vlády provázely krize, aféry nekompetentních ministrů a ostré střety mezi členy trojkoalice i vnitrostranické spory (připomeňme např. rozštěpení Věcí veřejných). Prsila se, že bude vládou rozpočtové odpovědnosti, práva a boje proti korupci, ale vzhledem k tomu, že středopravou vládu vytvořily ODS, TOP 09 a Věci veřejné, do roka bylo jasné, že opak je pravdou. Tento způsob vládnutí se hrubě nelíbil pravicovým politikům, kteří ji nazvali vládou národního zklamání, jak ji charakterizoval článek v časopise Reflex, jenž vyšel 17. března 2011, a výtah z něj lze dohledat na archivovaném webu Parlamentních listů. A tak nejen levicový blok vedený ČSSD, ale i pravice mohly mít eminentní zájem na tom, aby Nečas se svým rozhádaným kabinetem padl.
Pro opoziční ČSSD bylo zatýkání v řadách politiků ODS při Šlachtově razii darem z nebes. V době, kdy byla propírána v novinách ani ne rok stará korupční kauza tehdejšího poslance ČSSD a středočeského hejtmana Davida Ratha, zatčeného s krabicí od vína nacpanou bankovkami, se jí podobný, a ještě mnohem závažnější malér vládnoucí ODS hodil. A stejně jako po zatčení Ratha se mohli představitelé ODS přetrhnout, aby se před televizními kamerami pohoršovali nad skandálem, nyní se role prohodily a na koni byli sociální demokraté, kteří ihned vyzývali Nečasovu vládu k demisi.
Případy, které vzešly z „kauzy Nagyová“
Politická kariéra Petra Nečase vyvrcholila v červnu 2010, kdy nastoupil do úřadu premiéra. Už v té době údajně policisté z ÚOOZ, od roku 2008 vedeném Róbertem Šlachtou, zaznamenali, že se formuje zájmová skupina lidí s cílem obsadit klíčová místa na vnitru, v justici a ve státní správě. „Od samého začátku to byly různé větve na různé zakázky, na ustanovování lidí do různých vysokých funkcí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS tehdejší vyšetřovatel ÚOOZ Tomáš Sochr. „Vše se scházelo v Hrzánu, Strakově akademii a Kramářově vile, byl to jeden velký byznys s vlivem a mocí,“ popisoval dále Sochr. Vyšetřovatelé tehdy vycházeli mimo jiné z rozsáhlých odposlechů. Situace podle Sochra vygradovala, když Nagyová s Nečasem už nemluvili za sebe, ale za skupinu: „My to chceme a ty to pro nás uděláš.“
Jana Nagyová. Foto: PrahaIN.cz
Mediálně nejznámějším případem z této kauzy bylo nezákonné sledování manželky premiéra Nečase, které nařídila tehdejší šéfka kabinetu Jana Nagyová, a do vazby za to putovala nejen ona, ale i exředitelé Vojenského zpravodajství Ondrej Páleník a Milan Kovanda i tehdejší zpravodajec Jan Pohůnek. Od soudu odešli všichni s podmíněnými tresty. Prezident Miloš Zeman před koncem svého mandátu udělil Janě Nagyové, nyní Nečasové, milost. Tím jí prominul zbytek zkušební doby.
Dále policie šetřila případ takzvaných trafik pro poslance ODS Ivana Fuksu, Marka Šnajdra a Petra Tluchoře, jimž prý byly slíbeny lukrativní posty výměnou za to, že složí mandát a nechají tak projít vládní daňový balíček. Všichni byli zadrženi a skončili ve vazbě, avšak za měsíc už byli na svobodě, protože je kryla poslanecká imunita. Za to „leknutí“ získali tučné odškodnění.
Do ztracena vyšuměl případ spojený s možným únikem informací z Bezpečnostní informační služby, v němž figuroval vedle Nagyové lobbista napojený tehdy na ODS Ivo Rittig. Zajímavé je, že spolupracující obviněný, a tedy korunní svědek policie v Rittigových kauzách, dnes majitel firmy provozující čerpací stanici v Kamenici nad Lipou Jaroslav Kubiska, se stal v roce 2021 největším sponzorem Šlachtova hnutí Přísaha, jak zjistil Radiožurnál. V současné době patří Kubiska se svojí ženou Karolínou, která je místopředsedkyní, k nejvýznamnějším členům Přísahy.
Vyšetřovatelé u soudu pohořeli pro nedostatek důkazů také se žalobou v případu, který se týkal laboratoře Chambon a v němž byl podnikatelům Romanu Janouškovi a Luboši Paškovi zajištěn majetek v podobě zlatých cihel a milionů korun v hotovosti. Kvůli stíhání policie zablokovala Janouškovi na zhruba deset let majetek v hodnotě desítek milionů korun a zlaté cihly. Stát se mu musel omluvit za neoprávněné trestní stíhání, které skončilo pravomocným zproštěním obžaloby, jak uvedl server iDNES. Rovněž Pašek byl pravomocně zproštěn obžaloby a i jemu byl navrácen zadržovaný majetek, jak zaznamenal server Seznam Zprávy.
Kauza kolem zásahu na Úřadu vlády se dotýkala také bývalého náměstka vrchního žalobce Libora Grygárka. V tomto případě se žalobce snažil dokázat, že Grygárek pomáhal přikrýt podezřelé transakce Romana Janouška. Soud trestní stíhání Grygárka nakonec zastavil. I on dostal odškodnění ve výši několika set tisíc a o další část peněz se soudí.
Psali jsme
MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 9. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik…
Když se dva perou, třetí se směje
A události, které nastaly po medializaci tzv. Kubiceho zprávy, se opakovaly, tedy v opačném gardu. Do té doby vládnoucí ODS, jejíž předseda Petr Nečas odstoupil z čela strany, se ocitla téměř na hranici vstupu do sněmovny. Mediální efekt byl pro ni téměř devastující, v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2013 získala ODS pouhých 7,72 % hlasů, což stačilo na 16 mandátů, a odešla do opozice (viz webové stránky ODS).
Nicméně ve finále na krizi tradičních politických stran doplatili s odstupem času i sociální demokraté, kteří se při posledních volbách nedostali ani do sněmovny. Případ způsobil velký otřes na domácí politické scéně a předznamenal konec doby pravidelného střídání pravicových a levicových vlád. Otevřela se cesta do sněmovny novým „hráčům“, především hnutí ANO a tehdejšímu Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury. Zároveň se od tohoto roku kompletně proměnila mediální scéna, neboť Andrej Babiš jen 13 dnů po „jakobínském“ 13. červenci koupil jeden z největších mediálních domů v zemi Mafru, jak připomíná server e15.
Róbert Šlachta od policie odešel v létě 2016. Jedna z verzí přitom říká, že tým Milana Chovance Šlachtu přečetl velmi přesně a jen čekal na příležitost, jak se nevyzpytatelného a neovladatelného šéfa ÚOOZ zbavit. Z politického hlediska zkrátka představoval riziko. Ve všech směrech: buď zavře někoho spřízněného, nebo spustí něco, co může mít dalekosáhlé následky, za které pak ministr vnitra ponese odpovědnost. „Já si už dneska taky myslím, že jim stačilo počkat na Šlachtovu hysterickou reakci. On prostě je emotivní. Nadto příliš spoléhal na média, která si pěstoval. Měl pak pocit, že je nesestřelitelný,“ řekl exnáměstek Hruška v rozhovoru pro Neovlivni.cz.
Odškodnění aktérů kauzy za trestní stíhání
Stát už musel vyplatit přes 8 milionů korun jako finanční satisfakci devíti lidem, kteří byli trestně stíháni po zásahu na Úřadu vlády. Soudy je v průběhu let pravomocně zprostily obžaloby, anebo bylo jejich stíhání zastaveno. Statisíce byly vyplaceny exposlancům, advokátům, lékařům i lobbistům. Uvedená částka vyplaceného odškodnění však nemusí být ještě konečná. Někteří z nich – třeba Roman Janoušek nebo Luboš Pašek – nejsou spokojeni s tím, kolik peněz jim stát zatím přiznal. Obrátili se kvůli tomu se žalobou na soud a ten ještě v tomto sporu pravomocně nerozhodl, jak uvedl server Seznam Zprávy.
Tehdejší ředitel ÚOOZ Róbert Šlachta, dnes politik a předseda hnutí Přísaha, je skálopevně přesvědčen, že on a jeho lidé konali správně a že by to udělal znovu. Vzhledem k tomu, že státní zástupci u soudů se žalobami neuspěli, je ale zřejmé, že policie neshromáždila dostatek neprůstřelných důkazů, aby obžalované z několika větví „kauzy Nagyová“ soudy pravomocně odsoudily. Podle přehledu, který na základě informací ministerstva spravedlnosti vypracoval Seznam Zprávy, bylo ze 17 obviněných pravomocně odsouzeno šest lidí, a to k podmíněným trestům a peněžitým trestům. Podařilo se tak usvědčit jen generála a dva důstojníky Vojenského zpravodajství, expremiéra Petra Nečase za křivou výpověď ve prospěch nynější manželky, Janu Nečasovu a někdejšího náměstka z ministerstva zemědělství Romana Bočka.
Jak Kubice, tak Šlachta však měli, když přešly bouře, o místečko postaráno. Kubice se stal v letech 2011–2013 ministrem vnitra ve vládě Petra Nečase (viz web Vlády ČR), Šlachta dostal poté, co odešel od policie, nabídku od Celní správy ČR, kde působil tři roky jako šéf pátrací sekce Generálního ředitelství cel, jak uvedl při jeho odchodu do civilu web ČT24.