Šlachta v akci: Sledování, odposlechy. Po stopách kauzy Vidkun

ROZBOR, JUDIKÁTY Redakce serveru PrahaIN.cz měla možnost seznámit se s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, v trestní věci kauzy „Vidkun“, kde figurují jako nepravomocně odsouzení vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý, bývalý hejtman za ČSSD Jiří Rozbořil a exnáměstek krajského policejního ředitele Karel Kadlec.

Protože státní zástupce i obžalovaný podali proti rozsudku Krajského soudu v Olomouci odvolání, tak se tato trestní věc nachází u Vrchního soudu v Olomouci, kde byla přidělena senátu Martiny Kouřilové, která bude společně se soudci Jiřím Zouharem a Alešem Rýznarem ve věci rozhodovat.

Jelikož se PrahaIN.cz před několika dny účastnila soudu v kauze Bereta, rozhodli jsme se připomenout také Vidkun. Obě souvisí s prací bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty a jeho detektivů.

Tedy postupně.

Rozsudek Krajského soudu Martina Líska a tedy vina, či nevina všech obžalovaných, je založen na „Kadlecově vnitřním přesvědčení“, jež má soud za prokázané z konglomerátu rozhovorů, jak píše v rozsudku.

Co je, co už není operativně pátrací činnost?

Jednoduše řečeno soud odsoudil proto, že je přesvědčen, že bývalý elitní policista Kadlec neprováděl operativně pátrací činnost, jak celou dobu tvrdil. Soud ho spolu s podnikatelem Kyselým odsoudil za čtyři z devíti skutků, které jim byly původně kladeny za vinu, přičemž u pěti soud nevyloučil, že Kadlec získával informace, tedy prováděl operativně pátrací činnost.

Důležité je v rozsudku to, za co byli obžalovaní odsouzeni.

Připomeňme, že Krajský soud odsoudil obžalované za skutky Králík, Kaštilová, Aquapark a Jezdecký areál Lazce, ve kterých se Kadlec, Kyselý a Rozbořil baví o předtím hojně medializovaných kauzách.

V kauze Králík, stejně jako v jiných, soud konstatuje, že ze strany obžalovaných nedošlo k žádnému negativnímu ovlivnění kauzy, přičemž vinu Kadlece a Kyselého soud opírá o zjištění zachycené na nahrávkách, kde má Kadlec sdělovat informace, které prý byly neveřejné a je nerozhodné, zda je Kyselý věděl, nebo nevěděl.

V této souvislosti měla redakce možnost seznámit se s judikáty Nejvyššího soudu sp. zn. 3Tdo 665/2008, 7Tdo 1059/2012, 7 Tdo 516/2015, 3 Tdo 546/2016, ze kterých plyne:

„Přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku se dopustí úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu. Podle právní věty odsuzujícího rozsudku představovala pohnutka obviněného úmysl opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch.““ Soud prvního stupně sice svou argumentaci příhodně uvedl citací z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 7 Tdo 516/2015, podle kterého pokud byl účel informací opatřených neoprávněnou lustrací takové povahy, že z něho nemohli mít pachatel ani jiné osoby žádný prospěch, nelze uvažovat o naplnění zákonných znaků trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 tr. Zákoníku; prospěch pachatele a jiných osob by totiž musel vyplývat ze způsobu použití předmětných informací, nikoli ze způsobu jejich získání, byť šlo o způsob protiprávní. Následně však v podstatě rezignoval na posouzení účelu opatřených informací a možnosti obviněného či jiných osob mít z neoprávněně získaných informací nějaký reálný prospěch.“

Připomeňme si, že Kadlecova obhajoba podpořená odposlechy říká, že se v kauze Králík s Kyselým bavil proto, že mu Šlachtovi detektivové z ÚOOZ, kteří kauzu šetřili společně s bývalým šéfem ČSSD v Olomouckém kraji Jiřím Zemánkem, prý vyhrožovali a chtěli kauzu Králík odložit.

Bývalý hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil. Zdroj: archiv PrahaIN.cz

Rozsudek očima judikátu

Kadlec se měl údajně bavit s Kyselým proto, aby zjistil, kdo má v kauze zájem a jaké je pozadí, což vyplývá i z některých svědeckých výpovědí před soudem.

Podobně tomu je i v dalších skutcích, za něž jsou odsuzováni, tedy skutek Kaštilové a Aquapark.

Posledním, za který byl Kadlec a spol. odsouzeni, je Jezdecký areál Lazce, ve kterém Kadlec na odposleších mluví s tehdejším hejtmanem a předsedou ROP Jiřím Rozbořilem, a ve kterém je Kadlec odsuzován za vynášení informací.

Argumentace expolicisty, že se baví s hejtmanem jako se zástupcem poškozeného a že Rozbořil měl veškeré informace z trestního oznámení doručeného z Finančně analytického útvaru a že mu tedy „ani při dobré vůli“ nemohl říct nic jiného, u Krajského soudu v Olomouci neuspěla.

Z judikátu NS ze dne 20. 5. 2015, sp. zn. 7 Tdo 516/2015 plyne: „Pokud jde o jednání uvedené pod písmenem b) výroku, nalézací soud sice v odůvodnění zmínil, že M. N. již předtím podal na D. H. trestní oznámení, tuto skutečnost však do svých úvah nijak nepromítl. Nelze přitom přehlédnout, že pokud byl M. N. skutečně poškozeným ve věci vedené policejním orgánem, mohl patrně veškeré obviněným předané údaje získat i nahlédnutím do předmětného spisu, a pak by se jednání obviněného vztahovalo pouze ke snazšímu způsobu získání informace, rozhodně ne k prospěchu plynoucímu z povahy informace a jejího použití.“

Kauzu budeme sledovat také v budoucnu.