Smrt krále podsvětí Františka Mrázka. Symbol konce jedné éry zločinu

25. 01. 202210:08

foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz (stejně jako snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)/Hlavní vchod do ‚zámečku‘.

KUDY KRÁČEL ZLOČIN Ve čtvrtém lednovém týdnu vyprávění o nekorunovaném králi pražského podsvětí Františku Mrázkovi prozatím ukončíme, a to symbolicky. Dne 25. ledna 2006, tj. přesně před 16 lety, zemřel v nedožitých 48 letech krátce po osmé hodině večer na místě, které důvěrně znal a považoval za bezpečné – před ‚zámečkem‘ v Durychově ulici. Jeho smrt se stala historickým mezníkem – jedna tříštivá střela z odstřelovačky nájemného vraha ukončila ‚svět podle Mrázka‘. Ukončila ale také éru korupce, tunelování firem a zastavila již zaběhnuté prorůstání organizovaného zločinu do politiky?

Známý název objektu ‚zámeček‘ je poněkud matoucí. Nikdy nebyl panským sídlem. Nový dvůr je v jádru raně barokní hospodářská usedlost snad někdy z konce 17. století. Historický objekt je zakreslen na mapách, které vznikly při prvním josefínském vojenském mapování habsburské monarchie v letech 1764–83, jejichž originály jsou uložené v Rakouském státním archivu.

Po přestavbě dostala budova Nového dvora klasicistní ráz. Je pravděpodobné, že patřila klášteru, doklady o tom ale nejsou. Pokud zde byl klášter, tak byl zrušen císařem Josefem II. (kolem roku 1782). Objekt však nadále zůstal ve vlastnictví katolické církve a byl využíván jako hospodářská budova. Po roce 1918 tato usedlost přešla z majetku Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě do majetku státu a byla využívána jako chudobinec, později jako nájemní byty.

Situační pohled na objekt ‚zámečku‘, vpravo budova podniku Eltodo (‚Zámeček‘ má adresu Durychova 101/66, Praha 4, Lhotka)

V roce 1951 převzal tento objekt, podle něhož je pojmenována ulice Novodvorská kolmá na Durychovu, do samosprávy Národní výbor Prahy XV. V roce 1980 byla nařízením odboru kultury Národního výboru hl. města Prahy zrušena památková ochrana objektu. Vystřídalo se zde několik majitelů, v roce 1985 tento objekt získala organizace Ministerstva kultury ČSR nazvaná Rekonstrukce památek Praha, která si zde založila centrum řemesel pro rekonstrukce památek v Praze. V roce 1990 byl objekt prodán ministerstvem kultury do soukromých rukou.

Sídlo kanceláří firem Františka Mrázka i Tomáše Pitra

V budově měl na přelomu tisíciletí kanceláře mj. i ‚kmotr‘ František Mrázek, který byl již dlouho v hledáčku Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality pro rozsáhlou trestnou činnost v České republice. V lednu 2006 začala operativa těsněji spolupracovat na tomto případu s BIS a sehnala prostory v budově společnosti Eltodo, která stojí přímo proti ‚zámečku‘. V jedné z kanceláří, z níž byl vchod do objektu jako na dlani, technici z BIS nainstalovali zařízení na nepřetržité monitorování ‚zámečku‘ v přímém přenosu. Nicméně 25. ledna, kdy došlo k vraždě Františka Mrázka, nebyl nešťastnou shodou okolností či náhod (?) kamerový záznam z kanceláře v Eltodu prý pro poruchu zařízení žádný…

Office Park Nové Dvory s parkovištěm

Vražda ‚kmotra‘

Smrt Františka Mrázka, ať už měla jakékoli pozadí, byla svým způsobem škoda. Zejména po 20. září 2003, kdy byl Radovan Krejčíř opět ve vazbě, přicházely od Mrázka velmi zajímavé informace z podsvětí. Operativci si naprostou většinu schůzek s ním dokumentovali i tak, že se jejich jednání nahrávalo a z každého jednání se pořizoval naprosto přesný a detailní úřední záznam, který se zakládal do kriminálních spisů. Mrázek dostal krycí jméno ‚Kreml‘, ale – a to je třeba zdůraznit – nikdy nebyl veden jako policejní informátor. Stále platilo, že ho v okamžiku, kdy získají kriminalisté jakýkoliv nezvratný důkaz o jeho trestné činnosti, okamžitě zavřou.

A Kreml se snažil. Nosil čím dál zajímavější informace. Dokonce se nechal slyšet, že by se strašně rád zbavil své temné minulosti, udělal za svou érou mafiánského kmotra tlustou čáru a začal žít nový život bez minulosti. Ale to v jeho případě bylo absolutně nemožné.

Nicméně po Mrázkově smrti už nebylo možné informace, že skutečně uplácí politiky a které, hodnověrně ověřit, přestože se shodovaly s těmi, které získávali kriminalisté i jinými cestami, včetně odposlechů. Mrázek měl údajně vše pečlivě podchyceno a zadokumentováno ve svém ‚archivu‘, který zmizel neznámo kde. Anebo měl stejný osud jako pověstný kriminální spis ‚Krakatice‘, jehož ústřední postavou byl kmotr Mrázek, analyzoval zajímavá napojení Mrázkovců a obsahoval poznatky k té nejzávažnější trestné činnosti zaměřené na prorůstání organizovaného zločinu do státní správy? Nabízí se analogie: Mrázkův archiv buď leží někde hluboko pod zemí, nebo mohl být po jeho smrti atomizován na jednotlivé složky, které mohou být v trezorech těch, kdo za ně zaplatili nejvíc.

Kriminalisté jsou si jistí, že vědí, jak to s vraždou bosse podsvětí Františka Mrázka bylo. Dokonce znají jména osob, o nichž jsou přesvědčeni, že mají vraždu na svědomí. K usvědčení vrahů i jejich objednavatelů to ale nestačí: nezpochybnitelné důkazy, s nimiž by mohli jít k soudu, detektivové v rukou nemají.

„Král je mrtev, ať žije král“?

Jisté je, že smrt Františka Mrázka změnila podsvětí. Nový kmotr jeho formátu, který by měl tak rozsáhlé kontakty s politiky, disponoval extrémně dobrými kontakty s policií i tajnými službami, a zároveň za ním zůstávali mrtví, se neobjevil. Sám Mrázek přiznal, že má v mobilních telefonech čísla na víc než desítku politiků z parlamentu i senátu, které považuje za dlouholeté přátele a jimž pravidelně volá. Jednu dobu se snažil na jeho místo aspirovat Radovan Krejčíř, ten však s politiky nikdy vycházet neuměl.

Mrázkův post nekorunovaného šéfa mafie po jeho vraždě nikdo nepřevzal. Drtivá většina nejvlivnějších bossů spojených s polistopadovou érou má potíže s policií, nebo jsou mrtví. Elita podsvětí po Mrázkově pohřbu tak získala novou tvář: Mladí, vzdělaní či přirozeně inteligentní lidé schopní shromažďovat nelegálně miliardy. Konstatoval to i Tomáš Pitr, někdejší obchodní partner Františka Mrázka: „Dneska už je to o něčem jiném. Takové to tvrdé podsvětí, s nijak neskrývanými tvrdými metodami a přestřelkami, je už minulostí. Nikdo z nich nemá kvalifikaci na to, aby mohl čelit zločinům bílých límečků.“

I když smrt Františka Mrázka nebyla nikdy veřejně osvětlena, je jisté, že se stala historickým mezníkem – jedna éra českého zločinu skončila. Podsvětí rekrutované z někdejších veksláků ztratilo vliv a symbolem změny se stala právě jeho smrt.

Hrobka s portrétem Františka Mrázka na hřbitově v Českém Brodě. Foto Karel Tichý

Milovník hudby, který ovládal polovinu politické scény v České republice a který si zároveň podmanil i ty nejotrlejší zločince, má hrobku na městském hřbitově v Českém Brodě, na jižním okraji města v části Malechov.

„Ten Mrázek byl pěkný grázl….“

Mrázek, nekorunovaný vládce českého podsvětí, byl podle vyjádření policistů „pěkný grázl“. Stal se jednou z výrazných postav kriminální historie, protože jména velkých loupežníků, zlodějů či vrahů do historie vstupují. Jejich glorifikace se stala škodlivým sociálním jevem, který deformuje právní vědomí společnosti. Zcela běžně se můžeme setkat s paradoxním jevem, kdy lidové legendy, umělecké a zejména filmové ztvárnění udělá z lupiče rytíře, z podvodníka okouzlujícího světáka a z vraha šlechetného mstitele.

Jak vzniklo obecné pojmenování ‚grázl‘?

Kdo byl Johan Georg Grasel (1790–1818), jehož jméno se stalo obecným pojmenováním pro označení lotra, lumpa, zloděje, násilníka, vraha? Narodil se v rodině několikrát trestaných zločinců v Nových Syrovicích na Třebíčsku. I když byl německé národnosti, dobře hovořil i česky. Neuměl sice číst ani spát, ale vynikal bystrostí ducha, byl podnikavý a smělý. Jeho přirozené nadání vést a ovládat lidi způsobilo, že se ve svých 20 letech stal uznávaným vůdcem loupežnické bandy, která se dopouštěla prostých krádeží, krádeží vloupáním i loupeží. Grasel dokázal dovedně volit sociální prostředí, v němž se pohyboval. Své kumpány, na které byl velmi přísný, hledal mezi psanci všeho druhu, zejména mezi uprchlými trestanci a vojenskými zběhy. Dlouho unikal svým pronásledovatelům a zpočátku měl dokonce i podporu obyvatelstva. Když se nesčetné zločiny loupežnické bandy rozrostly o dvě vraždy, byl v listopadu 1815 v Čechách, na Moravě a v Dolních Rakousích vyvěšen a vybubnován na Grasela zatykač, včetně podrobného popisu jeho osoby. Výše vypsané odměny za dopadení úhlavního škůdce habsburského mocnářství splnila svůj účel, a Grasel byl do konce roku pod zámkem. Vídeňským vojenským soudem byl uznán vinným ze spáchání 205 zločinů, převážně krádeží i loupeží a dvou vražd. Byl odsouzen také za dezerci, protože během svého útěku před spravedlností se nechal v Praze pod smyšleným jménem naverbovat k dělostřelectvu, odkud po krátké době dezertoval. Poprava oběšením se konala ve Vídni 31. ledna 1918. Tělo oběšence bylo pohřbeno přímo na popravišti. Jeho kostra byla později při zemních pracích vykopána a pověrčiví Vídeňáci si za vysoké částky kupovali drobné úlomky jeho kostí.

Byl František Mrázek obyčejný gauner, nebo obratný agresor?

Agresi máme my, lidé, stejně jako všechna zvířata zapsanou v genech. Ta ‚dobrá‘ agrese pomáhá přežít jedinci nebo druhu. Představuje fylogeneticky naprogramovaný podnět, instinkt, napadnout nebo uprchnout v případě hrozícího nebezpečí. Ta „zlá“ agrese je specificky lidská a představuje skutečný problém, zejména u lidí, kteří chtějí stále víc jídla, pití, sexu, majetku či moci.

U Františka Mrázka se touha po majetku a po moci stala vášní, nabitou energií. V době před sametovou revolucí tahle vášeň jenom doutnala a Mrázek si mohl vyzkoušet modely chování, které naplno uplatnil a rozvinul v době posametové. Byl vynikající stratég, který dokázal zkorumpovatelné osoby napříč společností zapojit do svých lukrativních transakcí. Kriminální kariéru začínal jako falešný invalidní důchodce a vekslák okresní úrovně a skončil jako miliardář a obávaný hybatel vysokou politikou a podsvětím. Oči paní Spravedlnosti zůstaly zavázané jak během Mrázkovy zářivé zločinecké kariéry, tak i při jejím ukončení. O ten nejvyšší trest, trest smrti, který byl oficiálně 2. května 1990 Federálním shromážděním v Československu zrušen, se postaral neznámý objednatel nájemného vraha.