Souboj Titánů Sašy Vondry a Miroslava Kalouska a kauza ProMoPro

06. 07. 202416:21
Souboj Titánů Sašy Vondry a Miroslava Kalouska a kauza ProMoPro
foto: PrahaIN.cz/Sídlo Finančního analytického úřadu

MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 15. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik desítek let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. Jednou z pozoruhodných kauz, která se vlekla od ledna 2011 do léta 2020, se týkala firmy ProMoPro, které vládní sekce pro evropské předsednictví pod vedením tehdejšího vicepremiéra Alexandra Vondry zadala v roce 2008 zakázku na zajištění audiovizuálních služeb. Aféra vypukla, když ministerstvo financí, jemuž tehdy šéfoval Miroslav Kalousek, podalo trestní oznámení. A nastal souboj dvou Titánů, který zasel svár i mezi bohy na vládním Olympu.

Léta se vlekoucí trestní řízení, odkrytí celé řady podezřelých bankovních převodů a personálních vazeb a v neposlední řadě i desítky milionů korun zablokované na soukromých účtech v zahraničí. Ale také účelové zkreslování, medializace polopravd a vyhýbání se jakékoli odpovědnosti, politické i manažerské. A na samém konci odsouzení devíti podnikatelů k několikaletým trestům vězení, statisíce odškodného pro justicí osvobozené tři vysoké státní úředníky a téměř 140 milionů odškodného vyplacených ministerstvem spravedlnosti v letech 2020–2021 v souvislosti s trestním řízením. To byla kauza ProMoPro.

Velká sláva s rozpačitým koncem

Česká republika, která se ujala předsednictví v Radě Evropské unie 1. ledna 2009, byla po Slovinsku teprve druhým „novým“ členským státem, který měl možnost řídit Radu Evropské unie.

Měla to být velká sláva, protože české předsednictví se konalo v době výročí 20 let od pádu železné opony a pátého výročí historicky největšího rozšíření EU, jehož součástí byla i Česká republika. Přípravu českého předsednictví koordinoval Útvar místopředsedy vlády pro evropské záležitosti při Úřadu vlády, který vedl vicepremiér Alexandr Vondra. Tehdejší premiér Mirek Topolánek a vicepremiér Alexandr Vondra priority a pracovní program českého předsednictví představili 6. ledna 2009 v Praze.

Alexandr Vondra. Foto: PrahaIN.cz

Hned s prvními dny českého předsednictví se objevily problémy, jak jinak. Plynovou krizi v důsledku sporu mezi Ukrajinou a Ruskem se podařilo vyřešit, dalším oříškem byla situace na Blízkém východě. Na konflikt v Gaze reagovala Česká republika vysláním týmu vyjednavačů v čele s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Pořádný rozruch na domácí i evropské úrovni ale způsobil pád české vlády v závěru března. V reakci na tuto událost začaly některé členské státy zpochybňovat schopnost České republiky dál vést EU. Před českým předsednictvím se objevil problém, kdo po pádu vlády povede Radu EU. V červnu, posledním měsíci českého předsednictví, se konala schůzka Evropské rady v Bruselu, kterou vedl nový český premiér Jan Fischer. Červen se také nesl ve znamení hodnocení celého předsednictví. Evropská scéna na jedné straně poukazovala na konflikty v české politice, které způsobily pád vlády uprostřed předsednictví Radě EU a následně vyvolaly rozpaky nad schopností České republiky předsedat Evropské unii. Naopak vesměs s pozitivními ohlasy se setkal úvod předsednictví a řešení plynové krize, shrnul server Tvoříme Evropu.

Političtí komentátoři se shodli na tom, že „v učebnicích historie po českém předsednictví zůstane jen pád vlády a následné zmatky. Vina náleží českým politikům, a to bez ohledu na stranické barvy: Jedni sledovali jen úzce stranické cíle a svrhli vládu uprostřed předsednictví, druzí si zase pro svůj křehký kabinet nedokázali vyjednat podporu“. Bohužel má to tom svůj podíl i prezident Václav Klaus, „který si o sobě samozřejmě myslí, že je velkým vlastencem, by měl podle mě pořádně zpytovat svědomí, pokud vyvolal pád vlády, protože svou zemi nesmírně poškodil,“ citoval komentátora týdeníku The Economist server iROZHLAS.

Bouře jménem ProMoPro

Hloubková kontrola českého předsednictví odstartovala v roce 2010 krátce poté, co otevřeně propukly ostré spory právě mezi Miroslavem Kalouskem (tehdy už TOP 09) a Alexandrem Vondrou (ODS), kteří ve vládě Petra Nečase zastávali posty ministra financí a ministra obrany. Střetli se kvůli postupu při nákupu zbraní i techniky pro armádu bez prostředníků. Vondra totiž oznámil, že odřízne od armádních zakázek společnost Omnipol, za níž stál Kalouskův blízký přítel, zbrojař Richard Háva, jak uvedl server Aktuálně.cz. Vondrův resort navíc začal zveřejňovat informace o zbrojních zakázkách a příjmech Omnipolu, které předchozí vedení ministerstva, v jehož čele stála v druhé Topolánkově vládě Vlasta Parkanová (KDU-ČSL; od 2009 TOP 09) a ve Fischerově kabinetu Martin Barták, který byl předtím náměstkem Parkanové, tajilo. Kalousek samozřejmě popřel, že by kontrola Finančního analytického úřadu (FAÚ), kterou poslal na Úřad vlády, jakkoli souvisela s Vondrovými kroky na obraně, jež prý činil v zájmu amerických zbrojařů. Hloubkovou kontrolu označil za standardní a úvahy o trestné kontrole za paranoidní, jak uvedl server Lidovky.cz.

V roce 2011 vypukla kauza ProMoPro naplno. V lednu zveřejnilo Kalouskovo ministerstvo financí, že má podezření, že se při zakázkách spojených s přípravou českého předsednictví v Radě EU ztrácely peníze, a do akce nastoupili detektivové protikorupčního útvaru kvůli porušování povinnosti při správě cizího majetku. Společností, která měla peníze neoprávněně získat, měla být firma ProMoPro, která zajišťovala audiovizuální služby a pronájem techniky na konference pořádané v Praze i jinde v Česku.

Logo firmy ProMoPro. Foto: Archiv autorů

Firma ProMoPro nejenže zakázku získala bez výběrového řízení, ale navíc si najala na provedení prací několik subdodavatelů (např. firmu NWDC). Podle prvních zpráv v médiích firma údajně vyfakturovala za služby 766 milionů, desítky faktur byly však stornovány a jiné řešeny dobropisem, když Úřad vlády některé faktury nechtěl uznat. Podle analytiků útvaru pro praní špinavých peněz firma přesto postupně inkasovala 525 milionů, jak uvedl server iDNES. Zkrátka stát zaplatil za monstrózně předraženou zakázku, jejíž cena neměla původně přesáhnout 85 milionů, mnohonásobně vyšší sumu.

Faktická odpovědnost sice nebyla jasně určená, ale z pozice místopředsedy vlády a ministra pro evropské záležitosti, kterým byl v druhé Topolánkově vládě v letech 2007–2009, měl hospodaření v této souvislosti na starosti Alexandr Vondra, jak uvedl server Aktuálně.cz.

Vondra, v době začátku vyšetřování kauzy ministr obrany v Nečasově vládě, tvrdil, že smlouvu s ProMoPro ani nevyjednával, ani nepodepisoval a celou kauzu označil za diskreditační kampaň namířenou proti němu i ODS. Za podepisování smluv byl prý v době předsednictví EU odpovědný šéf Úřadu vlády Jan Novák, který se ovšem ohradil, že zakázky připravoval Vondrův úřad. A tak nakonec čelili obžalobě za zneužití pravomoci a porušení povinnosti při správě cizího majetku někdejší ředitelka sekce pro předsednictví ČR v Radě EU Jana Hendrichová, která byla přímo řízena Vondrou, a její podřízení David Mlíčko (ředitel odboru rozpočtu a veřejných zakázek) a Radomír Karlík (ředitel odboru logistiky a organizace). A tyto odbory, podle již zveřejněných dokumentů, na přípravu zakázky pro ProMoPro a celou její realizaci podle serveru iDNES dohlížely.

Kalousek a ředitel FAÚ Milan Cícer navíc oznámili, že část peněz z plateb pro ProMoPro putovala na podezřelé účty v rakouské VONTOBEL Bank AG, k nimž měl dispoziční právo jednatel Libor Veverka. Na kontech bylo kvůli tomu zablokováno téměř 135 milionů korun.

V napjaté atmosféře se Vondry zastal premiér Nečas, který si ministra financí pozval na kobereček a obvinil ho, že ovlivňuje vyšetřování případu, naopak za Kalouska (TOP 09) se postavily Věci veřejné, jmenovitě ministr vnitra Radek John, jak dění na rozhádaném vládním Olympu shrnul server iDNES.

Miroslav Kalousek. Foto: PrahaIN.cz

V březnu se Vondra na mimořádné schůzi Parlamentu přihlásil ke spoluodpovědnosti za výsledek hospodaření při předsednictví EU. Uvedl, že sice měl přehled, ale detaily neřešil…

Průzkum společnosti SANEP, který byl proveden koncem března 2011, ukázal, že „dosavadní kauzy koaličního vládního kabinetu fatálně otřásají důvěrou veřejnosti v protikorupční vládní politiku a právě kauza ProMoPro Alexandra Vondry, která dle většinového názoru nejvíce ohrožuje důvěryhodnost celé vlády, bezpochyby může ve vnímání protikorupční vládní politiky zasadit v rámci křehkého veřejného mínění smrtelnou ránu,“ uvedl PR servis České tiskové kanceláře. Jak ukázal průzkum, nadpoloviční většina domácí populace tehdy vnímala Alexandra Vondru jako nedůvěryhodného politika a považovala kauzu ProMoPro za natolik závažnou, že by Vondra měl odejít z vrcholné politiky. Kritika ministra se ozývala z řad poslanců vládních stran TOP 09 a Věcí veřejných, za Vondru se však postavila výkonná rada ODS.

Obvinění úředníků i podnikatelů a pokuty Úřadu vlády

V dubnu 2012 protikorupční policie oznámila, že v kauze ProMoPro obvinila deset lidí, z toho tři bývalé zaměstnance státu. V prosinci 2013 Vrchní státní zastupitelství v Praze upřesnilo, že podalo obžalobu na 12 lidí, včetně tří bývalých vysoce postavených státních úředníků, a obvinilo je ze zneužití pravomoci a z porušení povinnosti při správě cizího majetku.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který vedl v souvislosti se zakázkou ProMoPro správní řízení s Úřadem vlády, mu uložil pokutu 1,2 milionu korun. Také FAÚ vyměřil Úřadu vlády kvůli zakázce pro ProMoPro pokutu téměř 551 milionů korun. Úřad vlády poté oznámil, že se proti pokutě odvolá a že také podá žádost o prominutí odvodu.

Kauza ProMoPro u soudu

Dne 3. listopadu 2014 pražský městský soud začal projednávat kauzu ProMoPro. Stát se připojil jako poškozený, škodu vyčíslil celkově na 938 milionů korun.

V průběhu roku 2015 soud uznal vinnými někdejšího jednatele firmy ProMoPro Jaroslava Veselého i šest zástupců subdodavatelských společností. Veselému a jednateli hlavní subdodavatelské firmy NWDC Vlastimilu Maxovi uložil devět let vězení, ostatní podnikatelé dostali tresty od tříleté podmínky do šesti let vězení. Naproti tomu trojici bývalých státních úředníků soud osvobodil. Státu soud přiznal 327,5 milionu korun jako náhradu škody, dalších 450 milionů měl stát vymáhat v civilním řízení. Dále soud v kauze ProMoPro uznal vinným dalšího podnikatele, Radka Müllera, jemuž za praní špinavých peněz nepravomocně uložil šest let a devět měsíců vězení. Vyšlo také najevo, že podnikatel Libor Veverka byl v kauze odsouzen na sedm a půl roku do vězení. Veverka tak byl posledním z obžalovaných, u kterého se čekalo na verdikt.

Proti rozsudku se odvolali všichni nepravomocně odsouzení podnikatelé, státní zástupce i stát, který měl v řízení postavení poškozeného.

V dubnu 2015 vláda Bohuslava Sobotky rozhodla, že většinu ze škody kvůli kauze ve výši 848 milionů korun zaplatí z vládní rozpočtové rezervy.

Odvolací soud v lednu 2017 rozhodl, že osvobození trojice bývalých úředníků je pravomocné. Odvolací senát zároveň stanovil, že do vězení půjde sedm obžalovaných podnikatelů, přičemž zpřísnil trest Václavu Čadovi, spolupracovníkovi Maxe, který jako jediný původně odešel od soudu s podmínkou, jak shrnul server Lidovky.cz.

Konec stamilionové kauzy v roce 2020

Kauza ProMoPro spojená s českým předsednictvím v EU definitivně skončila až v roce 2020, kdy Ústavní soud odmítl stížnosti části odsouzených. Podali je Jaroslav Veselý, Vlastimil Maxa, Marcel Příkopa a Ivan Komárek. Justice v kauze potrestala celkem devět podnikatelů, ostatní podle dostupných informací stížnosti nepodali.

Jak shrnul server iDNES na základě informací z ČTK, tehdejší šéf firmy ProMoPro Veselý podle rozsudku společně s jednatelem hlavní subdodavatelské firmy NWDC Maxou předkládali Úřadu vlády k vyúčtování i faktury za služby, které nebyly provedeny nebo nesouvisely se zajištěním konferencí při předsednictví. Ostatní odsouzení podle rozsudku pomáhali peníze legalizovat. Vytvářeli falešné faktury, převáděli peníze na účty dalších subjektů v řetězci nebo je vybírali v hotovosti.

Všichni obžalovaní podnikatelé dostali nepodmíněné tresty vězení, případně také zákaz činnosti a povinnost uhradit škodu. Nejpřísněji byli potrestáni devíti lety vězení podnikatelé Maxa a Veselý, Příkopa a Komárek dostali šestileté tresty. Tři bývalé vysoce postavené státní úředníky opět soud zprostil viny. Alexandr Vondra nikdy stíhán nebyl, v případu měl postavení svědka. Trestní spis měl téměř 30 tisíc stran. Firma ProMoPro, založená roku 1993, v roce 2014 zanikla.

Dvě poznámky na závěr

Zaprvé: Nikdy se neprokázalo, zda peníze skutečně putovaly k vládním politikům. Zadruhé: Díky vyšetřování kauzy se veřejnost dozvěděla o práci Finančního analytického útvaru (FAÚ), který od roku 1996 plní funkci finanční zpravodajské jednotky České republiky. Tehdy ještě působil jako odbor pod ministerstvem financí vedeným Miroslavem Kalouskem, od roku 2017 je již samostatným úřadem. Právě FAÚ totiž Komerční banka v roce 2010 své zjištění o podezřelém chování svého klienta, firmy ProMoPro, oznámila.

Z ostudy kabát, ale nakonec europoslancem

Vondrův konec ve vládě požadovali po premiérovi opozice i koaliční partneři, přičemž předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík ho tehdy označil za mrtvého muže, se kterým strana odmítá jednat, jak uvedl server iDNES. Soustředěnému tlaku vzdoroval Vondra až do 7. prosince 2012, kdy rezignoval na funkci ministra obrany. Žebrotou však nešel, premiér Nečas mu v únoru 2013 nabídl „trafiku“ v podobě místa v dozorčí radě Českého Aeroholdingu, z níž byl spolu s „rebelem“ Fuksou odvolán v listopadu téhož roku.

Vondrovým nástupem do holdingu tak skončily spekulace o jeho možném návratu do diplomacie, například na velvyslanecký post v Rusku či v Kanadě, a de facto se Vondra na téměř sedm let stáhl z vysoké politiky.

Ale jeho věrní „odéesáci“ na něj nezapomněli, ve volbách do Evropského parlamentu byl v roce 2019 zvolen na kandidátce ODS se ziskem téměř 30 000 preferenčních hlasů poprvé europoslancem a o rok později místopředsedou strany.

Nebylo proto žádným překvapením, když se Vondra na podzim 2023 objevil na billboardech spolu se svou důvěrnou přítelkyní a europoslankyní z ODS, Veronikou Vrecionovou. Takováto prezentace „jedničky“ a „dvojky“ na kandidátce Spolu vzbudila podráždění hlavně v řadách koaličních partnerů, protože pod heslem „Pro Evropu bez nesmyslů“ bylo pouze logo frakce EKR, tj. Evropských konzervativců a reformistů (v ní jsou poslanci např. italské nacionalistické, euroskeptické a populistické strany Fratelli d’Italia čili Bratři Itálie nebo polské konzervativní strany Právo a spravedlnost). No, jak volby dopadly, už víme – Saša Vondra své další europoslancování oslavil salutováním (že by pozůstatek z éry, kdy byl ministrem obrany?, protože jinak se pyšní „modrou knížkou“), jímž rozjařeně zdravil své jásající příznivce. V Bruselu totiž jeho manažerská selhání nikdo řešit nebude. Co oči voličů nevidí, to jejich srdce nebolí…

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných