foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Miroslav Jansta
REPORTÁŽ: PrahaIN.cz strávila celou středu na chodbách Obvodního soudu pro Prahu 5. Právě zde, v Hybernské 18 na Novém Městě, se rozhodovalo o uvalení vazby na čtyři obviněné v kauze FN Motol. Dvě mediálně nejznámější postavy, advokát Miroslav Jansta a někdejší nemocniční ředitel Miloslav Ludvík, se jí nevyhnuli.
A to bylo z faktických sdělení asi vše, co bychom mohli uvést. Jak nám na závěr řekla mluvčí soudu: „Pánem řízení je státní zastupitelství“. To prý zváží, jaké informace vydá a poskytne novinářům. Ve čtvrtek by se měl před soud dostavit ještě pátý muž, jemuž hrozí vazba, ale ani v tomto případě prý média nemusí vědět předem, v kolik hodin a kde se jednání uskuteční.
Na tento přístup jsme ostatně narazili a upozornili na něj už během dne. Když jsme totiž v úterý zjišťovali, kam se obvinění dostaví, většina oficiálních institucí nám nic bližšího prozradit nechtěla. Jeden se odvolával na druhého. Jaký je důvod takto utajovaného postupu, nevíme. Nechápeme ho. Nakonec jsme přeci jen nalezli ty správné dveře a mnoho hodin trávili čekáním na patnáct, možná dvacet vteřin, kdy jsme mohli jednotlivé obviněné nafotit.
První dorazil Miloslav Ludvík. Vypadal dobře. Jiné hodnocení nemáme. Šel zpříma, nezakrýval svou tvář. Ruce měl sice spoutané a byl obklopen zakuklenými kriminalisty, ale přesto zvedal paže, aby byla vidět nejen pouta, ale i tučný svazek policejního usnesení. Ludvíka jsme se nejen my snažili přimět k vyjádření, ten ovšem mlčel. Ani ve chvíli, kdy opouštěl jednací síň, jsme nevěděli, jak to dopadlo. Že to pro něj skončí vazbou, jsme však dovodili z pout na rukách.
Miloslav Jansta byl oproti němu viditelně strhaný a unavený. Nemluvil, na hlavě měl kapuci. V jeho tváři bylo možné číst strach, stres a další pocity, jimiž obvinění musí procházet. Přeci jen si musíme uvědomit, že právě Jansta prodělal vleklé zdravotní potíže. Jak nám ve středu prozradilo několik jeho blízkých, velkou oporou mu v tomto období byla především manželka Kateřina.
Jistě by se dalo namítat, že obvinění si za to mohou sami, ovšem v tomto případě je potřeba zdůraznit i presumpci neviny.
Postupem času se však z řady tváří vytratil bojovný duch a nastala pochopitelná únava. O své pevné místo bojovali fotografové, kterým se dařily velmi atraktivní snímky.
Kolem 17:00, kdy jsme museli opustit soud, jsme se dozvěděli, že prozatím tři obvinění skončili ve vazbě. Čtvrtým, v tu dobu před soudcem, byl bývalý provozně-technický náměstek Pavel Budinský. Jak to dopadlo, v čase vzniku této reportáže (17:25) nebylo jasné. Na 99 procent však šlo očekávat, že také tento válečný veterán a plukovník skončí v jedné z vazebních věznic. Mimochodem byl to právě on, kdo svou tvář skrýval nejurputněji. Z jeho obličeje jsme mohli vyfotit tak maximálně uši. Ani toto chování jsme u jiných soudů v takovéto míře nezažili.
Policisté byli hodně pečliví, k obviněným jsme se téměř nebyli schopni dostat a čas na jeden snímek se opravdu počítal na vteřiny.
Poté, co jednotlivci opouštěli jednací síň, sice seděli opodál, ale tam jsme neměli možnost vkročit.
Další velkou neznámou pro nás byli advokáti. Hovořilo se, že je někde Josef Monsport (Advokátní kancelář Ištvánková, Monsport, Mráz, ale také „Of Councel“ z Chrenek, Toman, Kotrba advokátní kancelář spol. s r.o.) nebo David Grygárek (Chrenek, Toman, Kotrba), ale ti se před médii u jednací síně nezdržovali.
Okolnosti, na které jsme nebyli zvyklí, zkrátka provázely kompletní průběh středečního soudního líčení. A znovu musíme opakovat, že u jiných jednání jsme podobnou váhavost a ostražitost u termínů a jmen nezažili. Většinou to totiž chodí tak, že u jednací místnosti je uvedeno, kdo přijde a v kolik hodin, o čem se bude rozhodovat.
Zde jsme si připadali divně. Jako kdyby média ve spojitosti s Miloslavem Ludvíkem, Miroslavem Janstou a spol. byla tak nějak na obtíž.