Ta poslední je „kabelková“. Amnestii nevyhlásil aneb Prezidentské milosti Miloše Zemana

KUDY KRÁČEL ZLOČIN: Amnestii nevyhlásil Miloš Zeman sice žádnou, avšak s institutem milosti, rovněž mocným nástrojem prezidenta, si pohrál zejména ve svém druhém volebním období. Na počátku svého prvního mandátu se práva na udělování milostí vzdal, respektive ponechal si možnost udělit milost nevyléčitelně nemocným. Uplynulo jen pár let a v duchu churchillovského hesla „Jen idiot nemění názory“ udělování milostí přišel na chuť. Nejkřiklavějšími příklady z poslední doby jsou Balák a Nagyová, nyní Nečasová.

Oproti svým předchůdcům v čele státu udělil Miloš Zeman objektivně vzato – co do počtu – méně milostí. Dosud udělil celkem 25 milostí, ve druhém funkčním období je jich už 16. A možná se dočkáme do 8. března ještě dalších… Nicméně pro srovnání – Václav Havel udělil přes 1000 milostí jako federální prezident a 860 milostí jako český prezident, Václav Klaus omilostnil 412 osob.

Některé z milostí, které prezident Zeman udělil, vzbudily značnou pozornost médií a byly kritizované laickou i odbornou veřejností. Asi největší kontroverze vyvolaly čtyři z nich, a to omilostnění pravomocně odsouzeného vraha a recidivisty Jiřího Kajínka v květnu 2017, milost pro aktivního podnikatele Pavla Podroužka v září 2021, omilostnění šéfa Lán Miloše Baláka v březnu 2022 a „nejčerstvější“ milost Janě Nečasové, dříve Nagyové, z 20. ledna 2023.

Odvolávám, co jsem odvolal…

Miloš Zeman jako pragmatický politik měnil ohledně udělování milostí názor opakovaně. V srpnu 2002 třeba pro deník Právo uvedl, že prezident by měl při svých rozhodováních respektovat názory lidí, kteří jsou odborně zdatnější než on: „Například při udělování milostí respektovat názor ministra spravedlnosti.“

Ještě v roce 2012 prohlašoval, že milosti a amnestie považuje za feudální přežitek. Před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. Jako podmínky si stanovil to, že pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí.

Ve svém prohlášení po inauguraci, předneseném 8. března 2013 na Hradčanském náměstí vedle sochy T. G. Masaryka, ohledně prezidentské milosti Miloš Zeman prohlásil, že bude usilovat o to, aby prezident přišel o pravomoci amnestie a milosti udílet: „Přál bych si, aby byla změněna Ústava takovým způsobem, aby jakýkoli můj nástupce nemohl institut amnestie nebo milosti jakýmkoli způsobem zneužít. A to je jeden z mých závazků mé prezidentské funkce.“ Prezentoval to jako pojistku před kontroverzními milostmi, které udělili jeho předchůdci Václav Havel i Václav Klaus.

Přehazovaná s výsadou prezidenta udělit milost

Rozhodnutím prezidenta republiky č. 378/2013 Sb. přenesl Miloš Zeman v listopadu 2013 svoji pravomoc provádět řízení o žádostech o milost a zamítat žádosti na ministra spravedlnosti s výjimkou „žádostí osob trpících závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, pokud nebudou soudem shledány podmínky pro užití ustanovení § 327 odst. 4 trestního řádu.“

Za převedení pravomoci kritizovali Zemana nejen ústavní právníci, ale i Václav Klaus, který pravomoc vždy chápal jako výsadu hlavy státu, kterou není možné delegovat na úředníky. Podle Klause přenesením pravomoci Zeman změnil ústavní zvyklosti. Tehdejší ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová v reakci na to konstatovala, že se vrací staronová praxe, která byla už v minulosti na ministerstvu zažitá. Připomínala tak stav po rozhodnutí prezidenta Václava Havla č. 33/1994 Sb., kterým přenesl pravomoc provádět řízení a zamítat bezdůvodné žádosti na ministra spravedlnosti, trvající až do rozhodnutí Václava Klause č. 254/2003 Sb. rušící rozhodnutí o přenesení.

Praxe ukázala, že podmínky určené prezidentem Zemanem vedly k zamítání naprosté většiny žádostí na ministerstvu. Proto v březnu 2015 odstupující ministryně spravedlnosti Helena Válková požádala Zemana o zvážení přísných podmínek pro udělování milosti, protože nemohla předložit téměř žádný návrh na udělení milosti. Prezident tehdy připustil možnost polevit v kritériích týkajících se zdravotního stavu nebo rodinného zázemí, ale zdůraznil, že neustoupí od podmínky vylučující pachatele zvlášť závažného trestného činu.

Milost pro dvojnásobného nájemného vraha a recidivistu

Vlastní podmínky pro udělování milostí však prezident Zeman porušil v květnu 2017 tím, že omilostnil Jiřího Kajínka. Šlo o v pořadí osmou milost, kterou udělil doživotně odsouzenému vrahovi a recidivistovi ve formě podmíněného prominutí zbytku trestu. Na rozdíl od ostatních milostí, jejichž udělení zveřejňoval Hrad až zpětně, informoval Zeman již o zvažování této milosti a následně i o jednotlivých krocích. Milost se lišila i skutečností, že Kajínek byl potrestán za zvlášť závažný trestný čin a zároveň netrpěl nevyléčitelnou nemocí, čímž nevyhovoval podmínkám, které si prezident sám pro udělení milostí stanovil. K úvahám o omilostnění prý vedla Zemana délka věznění Kajínka a existence důvodné pochybnosti o jeho skutečné vině. Vzhledem k „popularitě“ omilostněného i kontroverznosti vzbudila tato milost silnou společenskou odezvu, která přivedla odborníky k diskusi o další existenci a formě této pravomoci prezidenta.

Do té doby nemyslitelné omilostnění se vztahovalo k případu nájemné dvojnásobné vraždy spáchané v květnu 1993. Pravomocně odsouzený Jiří Kajínek po celou dobu tvrdil, že je ve věci útoku nevinný, a podal několik žádostí o obnovu procesu, které byly opakovaně zamítnuty, některá rozhodnutí byla potvrzena i Ústavním soudem. Několikrát se pokusil utéct z vazby a z výkonu trestu. Pozornost veřejnosti upoutal zejména jeho úspěšný spektakulární útěk z věznice Mírov se zvýšenou ostrahou na konci října 2000, kdy byl zadržen až po dvou měsících. Stal se poté nejznámějším českým vězněm, za jehož propuštění a omilostnění se demonstrovalo i podepisovala petice, získal si řadu příznivců a obdivovaly ho davy fanynek.

Případ byl předmětem stížností několika ministrů spravedlnosti, žádná z nich neuspěla. Milostí pro Kajínka se na právním odboru Kanceláře prezidenta republiky intenzivně zabývali již v průběhu posledního mandátu Václava Havla i v dobách, kdy hlavou státu byl Václav Klaus.

Plané sliby za druhého Zemanova mandátu

V roce 2018, před svým druhým zvolením do čela státu, při rozhovoru pro Frekvenci 1 oznámil, že udělování milostí by v dalším volebním období omezil pouze na lidi v těžké životní situaci a další milost jako pro Jiřího Kajínka by během druhého mandátu neudělil.

Při jmenování nových soudců v únoru 2020 Zeman přiznal, že: „Jednou jedenkrát jsem udělil milost, která neodpovídala těmto kritériím. To byl známý případ člověka, který byl 23 let ve vězení a jeho vina nebyla jednoznačně prokázána (...) Tehdy jsem se řídil starořímskou zásadou ‚in dubio pro reo‘ [právní zásada: v pochybnostech ve prospěch obviněného] a myslím si, že je dobré, abychom uvažovali i o pochybnostech, které někdy při vynesení rozsudku máme.“ Při projevu ovšem neopomněl zdůraznit, že dosud neudělil milost žádnému tuneláři, protože majetkové trestné delikty by podle prezidenta měly být správně potrestány, aby jejich pachatele nikdo nenapodoboval.

Milost pro „zdravého nemocného“ Podroužka

Od října 2020, tedy od poloviny Zemanova druhého mandátu, své vlastní podmínky k udělení milosti už nedodržoval. K nejznámějším případům tohoto názorového veletoče patří omilostnění Pavla Podroužka v září 2021, což byla v pořadí dvacátá milost. Podnikatel byl odsouzen za krácení daní se škodou 9,7 milionu korun. Navíc mu prezident odpustil podmínku za to, že řídil v opilosti.

„Prezident přihlédl ke zdravotnímu stavu omilostněného, který trpí závažným chronickým onemocněním několika životně důležitých orgánů, a to až na hranici jejich selhávání,“ vysvětloval to v zářijové tiskové zprávě mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Radiožurnál následně upozornil, že Podroužek sice je podle žádosti o milost už tři roky vážně nemocný, ve skutečnosti se ale za tu dobu dostal do vedení šesti firem a podle dokumentů cestoval i do Karibiku. Nadto deset dní po udělení milosti zapsal do obchodního rejstříku českou pobočku dominikánské společnosti EPI Private bank.

Okolnostmi udělení milosti pro Pavla Podroužka se začala zabývat policie poté, co bylo podáno trestní oznámení. Jeho autor vznesl podezření, že lékařské zprávy, jež byly předloženy jako zdůvodnění žádosti o milost, nebyly pravé. Na podzim 2022 Seznam Zprávy získaly policejní dokument, podle něhož policisté mezi vznesenými podezřeními žádný důkaz o trestném činu nenašli. A možnost, že by Pavel Podroužek lékařské zprávy zfalšoval, označil vyšetřovatel v dokumentu za konspirační teorie.

Kontroverzní omilostnění šéfa Lesní správy Lány

Hned následující jednadvacátá milost, udělená v březnu 2022, také vyvolala značný rozruch. Šlo o omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka, který byl pravomocně odsouzen za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky v Lánské oboře ke třem letům vězení. Muž dostal navíc i peněžitý trest ve výši 1,8 milionu korun a čtyřletý zákaz činnosti. Balák požádal prezidenta o milost ústně sám, přičemž ministerstvo spravedlnosti nebylo do Balákova omilostnění zapojeno. „Prezident republiky prominul omilostněnému muži nepodmíněný trest odnětí svobody, peněžitý trest a dále trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního zástupce organizačních složek státu a jiných právnických osob s majetkovou účastí státu, a to s účinky zahlazení odsouzení. Tyto tresty byly uloženy za zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě,“ uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Nicméně Balákovy problémy se zákonem tímto nekončily. Byl totiž souzen u Okresního soudu v Kladně v další kauze. Případ se týkal těžby kamene a Balákovi hrozilo až pětileté vězení. V srpnu 2022 kladenský soud potrestal Miloše Baláka peněžitým trestem 870 tisíc korun a dvouletým zákazem činnosti za prodej kamene pod cenou. V listopadu 2022 se ředitel Lesní správy Lány odvolal a měsíc před tím oznámil, že ke konci roku rezignuje na svou funkci.

Omilostnění Baláka bylo vzhledem k okolnostem, jak k němu došlo, považováno za velmi kontroverzní. Tato milost vyvolala ostrou reakci nejen společnosti, ale i nejvyšších ústavních činitelů a odborné veřejnosti. Senátem byla označena za nepřijatelnou a představovala impuls nejen pro oživení veřejné i odborné diskuse o této pravomoci prezidenta, ale i pro úvahy o snížení rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky. V říjnu 2022 skutečně sněmovna odhlasovala odebrání 30 milionů korun z rozpočtu prezidentské kanceláře.

Je snad Nečasová smrtelně nemocná? Hůř vypadá spíš její muž

Dne 20. ledna 2023 udělil prezident Zeman další milost, a to Janě Nečasové, dříve Nagyové. „Prezident republiky svým rozhodnutím o zmírnění trestu prominul omilostněné zbytek zkušební doby podmíněného trestu odnětí svobody, který jí byl uložen za dva přečiny zneužití pravomoci úřední osoby,“ uvedl na Twitteru mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Podle Ovčáčka prezident Zeman přihlédl k tomu, že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let. „Omilostněná od té doby žije řádným životem. Na současně uložený trest zákazu činnosti se milost nevztahuje,“ dodal mluvčí.

Připomeňme si, že soud Nečasovou, dříve Nagyovou, v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Podle rozsudku Nečasová zosnovala zneužití pravomoci, když nezákonně úkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování tehdejší ženy premiéra Petra Nečase, Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu vlády.

Jen spekulace o abolici na konci mandátu?

Na konci října 2022 zveřejnil server HlídacíPes.org komentář Jana Urbana se spekulací o připravované abolici na konci mandátu prezidenta Zemana. K podobným spekulacím se vyjádřil Miloš Zeman 11. prosince 2022 v článku zveřejněném v Hospodářských novinách. Jednoznačně vyloučil, že by do konce prezidentského mandátu vyhlásil amnestii. V rozhovoru pro Dvacet minut Radiožurnálu zopakoval svůj názor, že milosti mají být udíleny selektivně. A tak se možná dočkáme do 8. března ještě dalších omilostnění…

Zdroje: Wikipedie: Prezidentské milosti Miloše Zemana; Wikipedie: Milost pro Jiřího Kajínka; článek iDNES 29. 3. 2022 Milost jen pro umírající těžce nemocné, říkal Zeman. Nejen u Baláka to neplatí; článek z 1. 11. 2022 na Seznam Zprávy Kontroverzní Zemanovu milost policie označila za konspirační teorii.

Právo milosti K ústavním nástrojům nápravy justičních omylů slouží i milost prezidenta republiky. Ta není jen milosrdenstvím, pokud je právem odsouzený pachatel hoden milosti pro nemoc. Milost je i nástrojem toho, že hlava státu se chce postavit soudní moci, jelikož jej nepřesvědčila. Prezident má mimořádnou společenskou i mocenskou autoritu a má právo svůj názor prosadit i cestou milosti. Právo milosti je proto tradiční právo hlavy státu, které může sloužit jako osobní výsada motivovaná humanitárními ohledy, ale také jako nástroj politiky státu. Je zakotvené v Ústavě a blíže provedené trestním řádem, přičemž Ústava výslovně neumožňuje (odlišně od práva delegovat uzavíraní mezinárodních smluv) přenést právo rozhodovat ve věci samé na jiný orgán. Prezident podle trestního řádu může svým rozhodnutím sice pověřit ministra spravedlnosti provedením řízení o milosti a právem bezdůvodné návrhy zamítnout, ale udělit milost může jen osobně. V letech 2003–2013 celé řízení o milosti zajišťovala Kancelář prezidenta republiky. Nutnou součinnost jí poskytly orgány činné v trestním řízení přímo na základě ústavního práva prezidenta a povinnosti součinnosti státních orgánu, byť to blíže zákon neupravuje. Prezident Miloš Zeman přenesl agendu milostí na ministra spravedlnosti dle zmocnění daného trestním řádem svým rozhodnutím č. 378/2013 Sb. s kontrasignací předsedy vlády. Věc je však složitější po ústavní změně z roku 2012, která převedla milosti prezidenta, kdy nařizuje, aby se nezahajovalo či nepokračovalo v trestním stíhání, do kontrasignovaných pravomocí. Odpouštění, zmírňování a zahlazení trestů je nadále nekontrasignováno. Řešením otázky, zda rozhodnutí prezidenta o přenesení řízení o milostech na ministra spravedlnosti kontrasignovat či ne, je vydáním dvou samostatných rozhodnutí. Jedno pro milosti v neskončených trestních stíháních bude kontrasignované a druhé o promíjení a zahlazení trestů bude nekontrasignované. Pokud prezident udělí amnestii či milost již odsouzeným osobám ve výkonu trestu, může ji vedle nepodmíněného udělení udělit i s podmínkami. Ve svém rozhodnutí může stanovit, že pokud v daném časovém období spáchá omilostněná osoba jiný trestný čin, milost se ruší, anebo dát podmínku nahrazení trestným činem způsobené škody do určité doby. Plnění podmínek sleduje soud, který o věci rozhodoval v prvním stupni. Prominutím trestu se zrušuje nebo mění výrok soudu ve věci trestu, nikoliv celý rozsudek včetně otázky viny a náhrady škody. Zdroj: www.epravo.cz/top/clanky/amnestie-a-milost-a-jejich-formy-14774.html