TOP 10 největších zločinců: František Mrázek

MAGAZÍN KUDY KRÁČEL ZLOČIN: V naší anketě TOP 10 o největšího zločince jsme postoupili ke stupínkům nejvyšším. Není asi překvapením, že na druhé místo jsme dali jednu z nejvýznamnějších postav českého podsvětí devadesátých let. Byl pionýrem v získávání falešných zdravotních posudků a jeho neodolatelná výmluvnost, vrozený šarm, obchodní zdatnost a přirozená inteligence způsobily, že se z veksláka vypracoval na jednoho z nejmocnějších bossů v zemi. Jeho vraždou jedna éra českého zločinu skončila. Podsvětí rekrutované z bývalých veksláků ztratilo vliv a symbolem této změny se stala právě Mrázkova smrt.

To, co prožil, by vystačilo naplnit životy několika lidí. Byl to muž známý svými kontakty na politiky z celého stranického spektra, temné postavy podsvětí, policisty, elitní detektivy i zpravodajské důstojníky, díky kterým po listopadu 1989 tahal za nitky a sbíral do svého mýty opředeného archivu kompromitující materiály na vlivné postavy politické scény.

Na Františka Mrázka bylo založeno hned několik kriminálních spisů a pracovalo na něm několik týmů. Byl jednou z ústředních postav spisu Krakatice, který byl postaven na prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, ale i spisu Kmotr. Zajímala se o něj pracovní skupina Olej, jež se zabývala tunelováním polostátního koncernu Setuza.

Policii se ho nikdy nepodařilo dostat před soud, pokud nepočítáme podmínku z roku 1986 za trestný čin spekulace. Po revoluci byl nejblíže obvinění celkem třikrát, a to v roce 1999, kdy ho kriminalisté podezřívali z podílu na pokusu o zabití sponzora ČSSD Ivana Lhotského, o rok později byl podezřelý z daňového úniku, protože se zjistilo, že mu na účet přistálo 15 milionů korun od rakouského podnikatele Baraka Alona, jehož firma připravila Komerční banku téměř o osm miliard korun, a do třetice bylo proti němu zahájeno stíhání pro spáchání trestného činu padělání a pozměňování veřejné listiny, neboť si obstaral diplomatický pas Kostarické republiky, který mu měl sloužit ke snazšímu překročení hranice… Jenže Mrázek měl vždy po ruce šikovné právníky.

Policisté také Mrázka podezřívali, že si objednal několik desítek vražd. Ve spisech doložili, že se kolem Mrázka zformovala skupina, kolem níž se soustřeďovaly různé formy násilí, vraždy, záhadná úmrtí či případy pohřešovaných osob. Uváděli, že se jedná asi o 35 násilných činů. Žádné propojení – s výjimkou vraždy Václava Dvořáka – se jim však nepodařilo prokázat.

Časem se tak z Františka Mrázka stala legenda a jeho životní příběh inspiroval film nazvaný „Příběh kmotra“, který přišel do kin v roce 2013.

Na 2. místě žebříčku TOP 10 se umístil… František Mrázek

Narodil se 1. února 1958 v Českém Brodě, dokončil základní školu a podle všeho se ani nevyučil. Poté pracoval jako skladník až do roku 1985, tedy až do svého „onemocnění“, z něhož vykřesal s pomocí zaplacených lékařských posudků invalidní důchod.

Spekulant, vekslák a agent Vedral

Podle pamětníků dovážel František Mrázek ze zahraničí v kamionech zboží, které bylo za minulého režimu nedostatkové, zejména elektroniku. Pašoval starožitnosti, dovážel auta. Prodával všechno možné, např. hodinky, walkmany nebo kosmetiku.

Jeho jméno figurovalo v případu vyřizování účtů mezi veksláky na Kolínsku. Na podzim 1986 strávil dva měsíce ve vyšetřovací vazbě, poté byl v červenci 1987 odsouzen k podmíněnému trestu za trestný čin spekulace.

Mezitím rozjel akci, která mu podvodem zajistila statut invalidního důchodce – jistý lékař z ambulance III. interní kliniky Thomayerovy nemocnice zkreslil výsledky vyšetření jeho zdravotního stavu tak, že okresní posudková komise v Kolíně mu v dubnu 1987 přiznala plný invalidní důchod. Lékaři za to dal poté úplatek v podobě automobilu Saab Turbo 900.

V létě 1989 už to vypadalo, že spadne klec. Bylo zahájeno rozsáhlé vyšetřování Mrázka a jeho kompliců, akce dostala název Profesionál. Policisté je odposlouchávali a sledovali, avšak neměli nic, co by je usvědčilo. Poté co padl komunistický režim, skončilo i vyšetřování. Nová vládní garnitura navíc zrušila trestný čin spekulace.

Polistopadový rozjezd pochybného podnikání

Po roce 1989, když už měl Mrázek k dispozici několik milionů korun, se zaměřil na nákup realit následně používaných jako zástavy u bank za poskytnuté úvěry. S italskými obchodníky skupoval v malé privatizaci hotely a restaurace, šest bank připravil o jednu miliardu korun geniálním podvodem – bral si na bílé koně úvěry na nemovitosti, které podle znaleckých posudků měly mnohonásobně vyšší hodnotu než ve skutečnosti.

Tímto způsobem budoval svoje zločinné impérium, které se postupně rozrůstalo a zahrnovalo nejen podnikatele, ale i komunální funkcionáře a politiky na celostátní úrovni. Z důvěrných vztahů s Mrázkem byl podezříván například i tehdejší premiér Stanislav Gross a několik dalších předních politiků. Mrázkova polistopadová síť kontaktů byla neuvěřitelná – měl také spolupracovníky u policie, na ministerstvu vnitra či v tajných službách.

Výhrůžky novináři

A jak to tak bývá, všechno souvisí se vším. Otec nynějšího ministra spravedlnosti Pavel Blažek, polistopadový novinář, který v letech 1991–1994 spolupracoval s lidmi kolem Petra Cibulky, psal do jeho Necenzurovaných novin články, které se věnovaly kriminálním kauzám kolem Františka Mrázka, ať už se jednalo o privatizaci pivovaru Eggenberg, nelegální prodej a vývoz náhrobků ze švédské žuly z židovských hřbitovů, nebo o případ Václava Dvořáka, který na Mrázka donášel už v osmdesátých letech policii i StB a po revoluci si s ním chtěl definitivně vyřídit účty. Dvořák Blažkovi předal důkazy, které dosvědčují, že Mrázek se koncem osmdesátých let zapojil do tajných obchodů s kradenými starožitnostmi, které mizely za hranicemi.

A tak Blažek napsal do Necenzurovaných novin druhý díl Tichých společníků, v němž mj. uvedl i to, že Mrázek byl veden jako agent kolínské policie pod jménem Vedral. Když byl Dvořák v dubnu 1992 zastřelen nájemným vrahem, napsal o jeho vraždě do Necenzurovaných novin a zmínil, že Dvořák se věnoval případům Františka Mrázka. Tím vlastně naznačil, kdo za jeho násilnou smrtí může být. Hned poté, co článek vyšel, začal Blažek dostávat anonymní výhrůžky a osobně si ho na „kobereček“ pozval i Antonín Běla, aby mu „vysvětlil“, jak se věci mají.

„Pokrevní bratr“ Antonín Běla

František Mrázek a romský boss Antonín Běla, další významná postava českého podsvětí, měli k sobě počátkem devadesátých let velmi blízko, ale časem dostal jejich přátelský vztah trhliny a přerostl v oboustrannou nenávist. Nenávist tak silnou, že Bělova vražda byla mnohými připisována právě Mrázkovi.

Policisté Mrázka podezřívali, že si objednal dokonce několik vražd, například Václava Dvořáka, jenž ho ohrožoval medializací jeho činnosti před revolucí. Pátrali po Bohuslavu Hájkovi, muži, kterého měl na vraždu vyslat právě Antonín Běla. Vraždu Dvořáka policisté objasnili až v roce 2006, kdy už byli všichni tři aktéři – Mrázek, Běla i Hájek – mrtví.

„Starého“ Bělu pak zabili nájemní vrazi v roce 1996, Hájek zmizel a pravděpodobně byl také zavražděn. V té době byl rovněž zastřelen nájemnými vrahy informátor protikorupční policie Ruda Javornický. I z jeho vraždy policisté podezírali Mrázka, ale nikdy ho neobvinili, protože neměli dostatek důkazů.

Spis Krakatice

Detektivové z protikorupční policie dění kolem Františka Mrázka roky sledovali. Nezřídka proto mívali sami problémy, protože je vyšetřovala BIS nebo inspekce ministra vnitra. Na přelomu tisíciletí založili kriminální spis s výstižným názvem Krakatice. Složka mapovala propojení a prorůstání podsvětí a politiky, zahrnovala jedenáct tisíc stran o miliardových machinacích i přepisy odposlechů... Před volbami v roce 2006 ze spisu uniklo šestnáct set stran. Někdo je vynesl a předal novinářům, aby zjistili, o kom Mrázek v odposleších mluvil. Byli to jednak tehdejší poslanci za ODS Íčko a Téčko, ale i důvěrný přítel a poradce tehdejšího premiéra Zemana Miroslav Šlouf.

Klíčovým zdrojem byl pro Mrázka zejména Martin Hejl, bývalý důstojník tajné služby BIS, se kterým se stýkal od devadesátých let a který mu nosil cenné informace z bezpečnostních složek státu i politiky.

Policie, která Mrázka odposlouchávala až do jeho vraždy v lednu 2006, napočítala ročně stovky kontaktů, jmen a přezdívek, s nimiž v telefonátech operoval. Třeba jen v jedné kauze z roku 2000, kdy se Mrázek snažil pomoci podnikateli Luďku Sekyrovi ovládnout největší stavební firmu v zemi IPS, bylo celkem 33 lidí, které se snažil přímo či nepřímo ovlivnit. Kauza IPS tehdy skončila pro Sekyru a Mrázka neúspěchem. Nepodařilo se jim dostat z IPB úvěr ve výši dvou miliard ještě před krachem banky, o němž Mrázek od Hejla věděl předem. V tom, jak se poté vykroutit ze splácení úvěru u bank, měl bohaté zkušenosti.

Táta, který pro své děti chtěl to nejlepší

S manželkou Ivanou měl František Mrázek dvě děti, syna Michala, kterému bylo v době smrti otce 26 let, a dceru Moniku. Michal vystudoval práva na Západočeské univerzitě, a přestože si pro něj otec vysnil kariéru ve vysoké politice, živí se podnikáním s nemovitostmi. Před dvanácti lety se dal dohromady s bývalou manikérkou a vítězkou soutěže Dívka léta 2006 Petrou Šurinovou z Českého Brodu, kterou si i vzal za ženu a má s ní dva syny. O Monice Mrázkové je známo, že chodila se synem někdejšího rodinného přítele, tehdy už mrtvého Antonína Běly, Jaroslavem. Mrázek měl dokonce Monice vztah s „mladým“ Bělou zatrhnout. Potom se vrhla na studium práv, a to rovněž na nechvalně proslulé fakultě v Plzni. Táta jí dokázal zařídit vše potřebné, a přestože neudělala přijímací zkoušky, byla přijata na základě odvolání. Není pak divu, že magisterský obor zvládla za pouhý rok a devět měsíců. Státnice navíc měla podle všeho vykonat 20. října 2003, v den, kdy žádná zkušební komise nezasedala, a její diplomovou práci nelze najít. Oběma sourozencům Západočeská univerzita magisterské tituly v roce 2011 odebrala…

Smrt kmotra, nad kterou dodnes visí otazník

Mrázek byl na sebe opatrný. Od roku 2002, kdy na něj u obce Doubravčice stříleli neznámí útočníci z jedoucího auta, jezdil v opancéřovaném autě. „Cejtil jsem, jak jsem dostal zásah do ramene, a spustilo se mi krvácení z hlavy. Proletěl jsem zatáčku a ujel,“ vyprávěl v lednu 2003 v pořadu Na stopě Mrázek. Okamžitě nabídl odměnu: za informace o pachateli dva miliony korun. Střelce nikdy policie nedopadla, i když měla podezření, že si Mrázkovu smrt objednal a zaplatil Radovan Krejčíř. Najmout si měl bývalého policejního ostřelovače a někdejšího šéfa krajské zásahovky, policie jim ale opět nikdy nic neprokázala.

Mrázkova vražda před sídlem jeho firem v „zámečku“ v Durychově ulici na Lhotce v roce 2006 byla první, kde se spojilo podsvětí, byznys a politika. V tom, kdo střílel, je po těch letech celkem jasno: Františka Mrázka zastřelil nájemný vrah, bývalý elitní policista ze Slovenska, který v minulosti minimálně ve třech případech pro Mrázka pracoval a měl kontakty do českého podsvětí. Konkrétně například na Antonína Bělu a jeho lidi a spolupracovníky.

Vyšetřovatelé vraždy jedné z nejznámějších postav českého podsvětí jsou o tomto podezření prý přesvědčeni. Nyní jde o to shromáždit dostatek materiálů k potvrzení identity nájemného vraha. Nepodařilo se však získat žádný důkaz, který by soudně obstál.

Motivem úkladné vraždy měly být podle podezření policie tahanice o potravinářský polostátní podnik Setuza. Mrázek zemřel jen pár hodin předtím, než měla Setuzu a její čtyřmiliardovou pohledávku znovu řešit Česká konsolidační agentura. A v den, kdy jej sledovali elitní policejní detektivové. Mrázek byl podezřelý z vytunelování šesti bank a objednání několika vražd a v daný den si domluvil s dalšími významnými českými mafiány schůzky v pražském hotelu Esplanade. Bezpečnostní a informační služba chtěla setkání zdokumentovat, s jejich monitoringem jí pomáhala policie. Až do odpoledne, kdy tajná služba policisty stáhla. BIS měla zároveň kameru, která snímala z budovy společnosti Eltodo vchod do „zámečku“ a prostor před ním. Když k vraždě došlo, byla naděje, že vše bude zaznamenané. Ten den prý ale kamera nefungovala…

Lidé z podsvětí a z nejbližšího okolí Mrázka však nevylučují ani politické motivy a hovoří o objednávce z nejvyšších pater politiky.

Vraždu nejprve vyšetřovala pražská mordparta, ale po dvou dnech si vyšetřování převzal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, přičemž jeho šéf Jan Kubice nechal k tomu účelu zřídit speciální tým nazvaný Pokr. Jak to celé dopadlo, víme.

O případném dalším vyšetřování smrti kmotra Mrázka policie oficiálně mlčí. Dál na něm ale pravděpodobně pracuje speciální tým Tempus, jenž se věnuje nedořešeným případům z minulosti. Například v roce 2016 se znovu začal zabývat 14 dosud neobjasněnými vraždami a záhadnými úmrtími, které by mohly s Mrázkem souviset. Není ale asi naděje, že se najde něco, co by kauzu v nejbližší době objasnilo. Mezi novináři se spekuluje, že možná až v roce 2026, kdy bude Mrázkova vražda promlčená…

Kudy kráčel zločin v režii Fantiška Mrázka Legenda k mapce: Český Brod – lokalita, kde stojí Mrázkova vila; vpravo dole hřbitov, kde je Mrázek pochován. Podklad: Seznam / Mapy.cz

Zdroj: extra.cz; idnes.cz; cnn.iprima.cz; Reportér