Únos a brutální smrt zlatníka Václava Tomana

MAGAZÍN KUDY KRÁČEL ZLOČIN: Temný případ únosu Václava Tomana z roku 1996, který skončil jeho násilnou smrtí. Přestože firma Secar Bohemia Tomanovo auto ještě týž večer lokalizovala, a přestože středočeská policie – i s trochou příslovečného štěstí – našla o několik dnů později zlatníkovo tělo, reálně hrozilo, že případ zůstane tzv. pomníkářům v kartotéce. Až po dlouhých devíti letech, když ÚOOZ začal vyšetřovat tzv. Berdychův gang, dostal případ jasnější obrysy. Ale dodnes se neví, jaká je pravda. Předkládáme proto nejpravděpodobnější verzi, jak nám ji vyprávěla Jaroslava B., která tehdy případ na počátku vyšetřovala.

Devadesátá léta byla opravdu divoká. Zločinci si brali na mušku především bohaté podnikatele, které nevybíravými praktikami vydírali, vynucovali si výpalné, často i unášeli a nutili je pod pohrůžkou mučení či smrti vydat majetek. Výjimkou nebyla ani brutální přepadení a loupeže. Takováto kriminální činnost vynášela velké peníze v řádu milionů.

Očitým svědkem únosu Tomana byla manželka

Hluboký zvuk přijíždějícího auta se nesl poklidnou ulicí ve vilové čtvrti na Praze 4, a tak se manželka Václava Tomana chtěla přesvědčit, zda se její muž už vrací ze své kanceláře, kterou měl v Karlíně. Z okna viděla, jak jeho automobil opravdu zajel do garáže, ale Toman z ní stále nevycházel.

Najednou žena z okna zpozorovala pohyb cizích osob a po chvíli uviděla, jak manželův vůz odjíždí. To se jí zdálo více než podivné, a tak zavolala na operační středisko firmy Secar Bohemia, která namontovala do Tomanova vozu bezpečnostní zařízení, které mělo automobil vypátrat v případě krádeže.

Při vyšetřování činu potom vyšlo najevo, že únosci tam na Tomana čekali, omámili ho neznámou látkou, spoutali a surově nacpali zpět do vozu.

Operátor Secaru vyhlásil akci k vyhledání vozu, avšak vzhledem k tomu, že klíčky byly v zapalování, systém „neviděl“ auto jako kradené. Operátor proto musel „nahodit“ jeho vyhledání. Středisko poté předalo požadavek zásahové jednotce firmy. Nejblíže místu bylo zásahové auto, které se právě vracelo z jižních Čech, v němž jel tehdejší pracovník firmy Pavel V., z jehož vzpomínek rovněž vycházíme. S pomocí anténních zaměřovacích bodů byl vůz dohledán a začalo pronásledování. Vše bylo nahlášeno pražské policii, která vyrazila dle pokynů operátora za sledovaným vozidlem. Problém nastal, když vozidlo opustilo za Zbraslaví území hl. m. Prahy a mělo dojít k předávce sledování mezi policejními útvary Prahy a Středočeského kraje z důvodu místní příslušnosti. Operátor měl lokaci auta stále na monitoru a hlásil jeho polohu operačnímu středisku policie. Jistou komplikací bylo, že akce probíhala již v nočních hodinách, a tak nebylo možné použít ke sledování letadlo Secaru s vyhledávacím systémem. Vše bylo proto vyhledáváno pomocí anténních zaměřovacích stacionárních bodů a firemního vozidla s mobilním zařízením.

Okolnosti smrti Tomana jsou nejasné

Bylo zřejmé, že auto s uneseným zlatníkem míří na jih. Někde u Velké Chuchle se však Toman začal v autě probírat, a tak mu zločinci podali druhou dávku omamné látky. Cílem cesty byla obec Hradišťko na Praze-západ, kde měli chatu rodiče jednoho z únosců, Radka Trumpeše. V ní Tomana mučili, aby z něj dostali heslo k trezoru s penězi a šperky, který měl umístěný v kanceláři v Karlíně. Zlatník byl ale omámený do té míry, že z něj žádnou podstatnou informaci ani za použití násilí nedostali. Toman pravděpodobně ze stresu zkolaboval a poté na následky surového zacházení zemřel.

Můžeme jen spekulovat, zda zločinci, kteří patřili – jak se později ukázalo – do tzv. Berdychova gangu, dostali avízo od „spřátelených“ policistů, jež měli čerstvé zprávy z policejního vysílání o pronásledování auta únosců. Ať již přišel podnět odkudkoli, jeden z pachatelů v rychlosti chatu opustil, aby odvezl Tomanovo auto vybavené lokátorem na nějaké odlehlé místo v okolních lesích, a tím se ho zbavil.

Po smrti Tomana začali únosci zmatkovat. Bezvládné tělo naložili do svého auta a vezli ho směrem na Slapy. Za vesnicí Třebenice zastavili a mrtvolu shodili ze svahu porostlého náletovými dřevinami nad přehradní hrází. Tělo se skutálelo do vzdálenosti asi 30–40 metrů nad hladinu Vltavy a zarazilo se o porost. Tam ho za několik dnů našli rybáři, kteří v houští zpozorovali Tomanovu světlou košili vyhrnutou pádem ze svahu.

Začalo rutinní vyšetřování vedené podle místní příslušnosti středočeskými policisty. Přivolaný soudní znalec ale nemohl na místě nic určitějšího říci, jen vyslovil podezření z násilné smrti. Až při pitvě se zjistilo, že Toman zemřel na infarkt. Vražda se tedy neprokázala, nicméně o brutálním násilí svědčil široký otlak, který se táhl přes hruď mrtvého. Vypadalo to, jako kdyby na Tomana dal někdo fošnu, na kterou byl vyvíjen velký tlak. O jeho intenzitě svědčilo i několik zlomených žeber oběti.

Krajský úřad vyšetřování Prahy-západ však tehdy k žádnému prokazatelnému výsledku nedospěl.

Vyhledávací vůz firmy Sherlog Technology. Foto Sherlog

Nález Tomanova auta

Vraťme se v čase zpátky, do dne únosu. Posádka firemního zásahového auta Secaru pokračovala v pronásledování od hranic Prahy na jih do míst lokace vozidla. Bylo zřejmé, že sledované auto jelo směrem na Kamenný Přívoz. Lokalitu se sice podařilo přesněji určit, ale pracovníci Secaru nechtěli nic riskovat, a tak zavolali policii. Čekali na ni, aniž se k dohledanému místu přiblížili. K lokalitě zamířilo další firemní auto s anténami, aby potvrdilo lokaci. Naštěstí – jak se za chvíli ukázalo – se ho podařilo zastavit v blízkosti nálezu vozu, a tím pravděpodobně zabránit střetu pracovníka s ozbrojenými pachateli.

Středočeští policisté v uniformách přijeli do určené lokality a nechali si vyložit situaci. Dohledané místo, kde mělo být auto, bylo v členitém terénu, který tehdy patřil do vojenského prostoru. Cesta k němu vedla ze svahu. Firemní vozidla s vozy policie stála na kopci nad ukradeným vozidlem. A zasahující policisté se rozhodli provést zákrok k zadržení pachatelů. Problém nastal v okamžiku, kdy se policisté rozhodli pro noční zásah s plnou světelnou parádou a zapnuli výstražné majáky. Nebezpečného pachatele tím na sebe neopatrně upozornili. Řidič kradeného vozu uviděl světla, lekl se a strhnul vozidlo do strany. Doširoka otevřel dveře a dal se na útěk k Sázavě. Přeplaval řeku a zasahujícím policistům zmizel ve tmě na druhém břehu. Jaké měli všichni – pracovníci Secaru i policisté – štěstí, zjistili při zběžné prohlídce auta. Byly v něm samopaly, které by zločinec asi neváhal proti nim použít.

Veškeré stopy nalezené v odstaveném autě se zdokumentovaly a poté se vyhodnocovaly v Kriminalistickém ústavu a na odboru kriminalistické techniky. Ale ani potom stanovené vyšetřovací verze nevedly k objasnění případu.

Pomníček až do roku 2004

Za nějaký čas dostali případ tzv. pomníkáři a hrozilo, že nebude nikdy uzavřen. Zlom nastal až v roce 2004, když začal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu vyšetřovat tzv. Berychův gang a vyplulo na povrch jméno jednoho z únosců. Byl jím Radek Trumpeš, jenž patřil k nejvýznamnějším postavám tohoto zločineckého spolku. Obviněný Berdych pak před soudem v roce 2006 k případu smrti zlatníka uvedl: „Možná jsem páchal loupeže, ale vraždy ne.“ O smrti Tomana se prý dozvěděl z telefonního hovoru: „Řekli mi, že cestou na chatu přestal Toman v autě dýchat a pohybovat se.“

Dokumentární fotografie nalezeného automobilu bez značek. Foto Sherlog

K únosu Václava Tomana se v roce 2021 vrátil i Jaromír Prokop, poslední neodsouzený člen tzv. Berdychova gangu, který se před trestním řízením řadu let skrýval v cizině. Policie ho v roce 2020 dopadla v USA. U soudu se přiznal k účasti na čtyřech loupežích, ale odmítl tvrzení, že přepadení Tomana vymyslel a organizoval, jak dříve v jeho nepřítomnosti uvedli spolupachatelé včetně Davida Berdycha. Prokop poté pokračoval ve výpovědi, při níž nejvíce litoval smrti uneseného zlatníka. „Já tam cítím svoji hroznou vinu v tom, že jsem to mohl zastavit, že jsem věděl, co se chystá. Prostě jsem měl říct, že je to hovadina, že je to nesmysl, že je to starší člověk,“ řekl. Tvrdil, že se o Tomanově smrti prý dozvěděl telefonicky na chatě, kde na zlatníka čekal. „Že zemřel, to bylo šílený. Je to nejhorší okamžik v mým životě,“ řekl u soudu plačtivě.

Jedním z rozhodujících dílků ve skládačce našeho příběhu o vyšetřování únosu Václava Tomana bylo zapojení firmy Secar Bohemia, a. s., která úspěšně pronásledovala a určila lokalitu, kde se Tomanovo vozidlo nachází. Tato společnost v České republice funguje od roku 1992 a od prvních dnů své existence založila své podnikání na unikátním rádiovém zabezpečení vozidel všeho druhu Sherlog Security. Firma – nyní Sherlog Technology, a. s. – má dnes několik poboček po celé České republice a služby systému Sherlog aktivně využívá řada společností nejen v ČR a Evropě, ale i v Jižní Americe a na Blízkém východě. Z bohaté praxe společnosti uveďme jeden příběh s dobrým koncem z nedávné doby, kdy pracovníci firmy našli odcizené auto. Šlo o vozidlo Audi RS Q8 černé barvy z roku 2022 v hodnotě asi 4,5 milionu, které mělo nainstalované zařízení Sherlog Gold. Dne 6. 2. 2023 v 7:54 byl přijat operačním dispečinkem Sherlog poplach, který svědčil o odpojení hlavního napájení ze zařízení Sherlog. Prověřováním bylo zjištěno, že vozidlo je odcizeno a celá událost je nahlášena na Policii ČR České Budějovice. Automobil byl následně lokalizován v garáži v Českých Budějovicích. Do určeného místa byl vyslán vyhledávací tým Sherlog. A tak za necelou hodinu bylo vozidlo nalezeno, pořízena fotodokumentace jeho stavu a na místě předáno policii. Tento případ vede k zamyšlení, zda vzhledem k celkové ekonomické situaci a situaci na trhu prodeje a oprav vozidel nebude počet krádeží automobilů, často i na náhradní síly, vzrůstat a zda není čas pomyslet na ochranu našich „miláčků na kolečkách“ proti kriminálním živlům.

Zdroje: vzpomínky pamětníků a ct24.ceskatelevize.cz