foto: Karel Tichý, PrahaIN.cz/Sídlo NCOZ, pod níž patří Útvar cíleného pátrání čili „lovci lebek“
MAGAZÍN AFÉRY A ZLOČINY, 27. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou často desítky let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. Zmizení bitcoinového „ovčáka“ Tomáše Jiřikovského kdesi ve východní Asii nás inspirovalo k tomu, abychom si připomněli, kam se ukryli před českou justicí jedni z nejznámějších zločinců, jako jsou František Procházka, Viktor Kožený, Boris Vostrý a Petr Wolf.
Čeští zločinci, vrazi, korupčníci, obchodníci s drogami i pachatelé hospodářské kriminality, kteří se snaží uniknout před soudem či nástupem do vězení, často volí země s nižší šancí na vydání, nebo ty, ve kterých se dá snadněji ztratit. Výjimečně se skrývají v civilizovanějších zemích, jako jsou Spojené státy a Kanada, což byl případ programátora Pavla Fantyše, který uprchl do ciziny v roce 1995. V nepřítomnosti byl poté odsouzen k pěti letům vězení za zmanipulování televizní hry Bingo. Úspěšně se vyhýbal zatčení, možná i díky varovným zprávám od své matky, která pracovala v prezidentské kanceláři za Václava Havla. Dopaden byl v USA podle serveru Novinky.cz po 22 letech, v roce 2017.
Mezi častá útočiště zločinců dnes patří Thajsko a jihovýchodní Asie (např. Kambodža a Filipíny), které lákají levným životem, slabší kontrolou identity a komplikovanými extradičními dohodami. Atraktivní pro finanční zločiny kvůli anonymitě a luxusu je jihozápadní Asie, zejména Spojené arabské emiráty (SAE), s nimiž není uzavřena žádná smlouva o vydávání do České republiky. Táhne především Dubaj, kde nyní údajně žije i mezinárodně hledaný slovenský lobbista Miroslav Výboh, známý z kauzy nákupu obrněných transportérů Pandur a obviněný z korupce v několika kauzách, jak uvedl server Ekonomický deník. Dokonce i zločinec takového formátu jako Radovan Krejčíř svého času uvažoval o exilu v SAE, pokud by mu ovšem vyšel útok na Čepro a on z něj získal miliardy, a chtěl se tam údajně schovat i jeho komplic Martin Pechan.
Jižní Amerika a Karibik, ráj českých zločinců? Už ne tak docela
Na začátku století ovšem zločinci od nás prchali především do Jižní Ameriky (Argentina, Kolumbie, Paraguay, Uruguay) a Latinské Ameriky (Kostarika, Honduras, Salvador). Svou šanci viděli v tom, že místní policie má plné ruce práce s domácí kriminalitou a mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech pokulhává. I tady si připomeňme gangstera Radovana Krejčíře, který nejenže získal přes všechna varování českých policistů americké vízum, ale jenž později, při plánování jednoho ze svých útěků z jihoafrické věznice, si do svého deníku zapsal podrobnosti provedení akce včetně toho, že za hranicemi JAR na něj bude čekat letadlo, které ho dopraví do Argentiny, jak o tom podrobněji píšeme v knize Kudy kráčel zločin.
Psali jsme
MAGAZÍN AFÉRY A ZLOČINY, 26. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou často…
Pokud totiž není vydávání, a teď použijeme šroubovanou úřední mluvu, mezi vyžadujícím a dožádaným státem upraveno mezinárodní smlouvou, je před vyhověním extradiční žádosti dožádaným státem požadováno, aby stát vyžadující poskytl tzv. ujištění o vzájemnosti. Extradice bývala ještě nedávno velmi složitá a táhla se i několik let. Navíc vydávací řízení není rozhodně levná záležitost. Ale zdá se, že ledy se pohnuly a podařilo se navázat dobré kontakty s místní policií. V polovině roku 2024 podle serveru iROZHLAS air marshalové z cizinecké policie dopravili do Česka zločince z Argentiny, zatčeného na základě mezinárodního zatykače. Z vyjádření policejního mluvčího Michala Schöna vyplynulo, že Argentina se tak pro Českou republiku stává strategickým bodem při snaze o dopadení a navrácení českých uprchlíků v Jižní Americe. Nedávno server Seznam Zprávy uvedl, že čeští policisté ve spolupráci s Interpolem eskortovali z Uruguaye odsouzeného muže, který byl vydán do České republiky v extradičním řízení za velmi krátkou dobu.
Takový Karibik (Bahamy, Dominikánská republika, Belize, Kajmanské ostrovy) je populární – a zdá se, že ještě bezpečnou – destinací pro podvodníky s pestrou trestní minulostí pro snadné praní špinavých peněz díky nízké kontrole a vysoké míře korupce úředníků. A tak šance, že čeští policisté z Útvaru cíleného pátrání operující v rámci Národní centrály proti organizovanému zločinu a placení ze státních peněz budou vysláni na cestu do takové exotiky, je mírně řečeno nízká. Výpravy „lovců lebek“ pak musí cílit na opravdu trofejní kusy, optimální je, když se jim podaří dopadnout více uprchlých zločinců najednou.
Procházka: Ze Žižkova do Karibiku
Dlouhých 18 let už uplynulo od chladnokrevně provedené akce, která se zapsala do historie české kriminalistiky jako „loupež století“. Jejím protagonistou byl maník v Kristových letech František Procházka. Do bezpečnostní agentury G4S nastoupil v srpnu 2007, brzy si získal důvěru zaměstnavatele a byl povýšen na pozici obsluhy trezoru. Tato funkce mu zajistila přístup k důležitým informacím o bezpečnostních opatřeních agentury, což později bezezbytku využil.
Procházka si vytipoval den, což byla sobota, kdy bude trezor napěchován penězi ze svozů, a nastoupil jako obvykle v šest hodin ráno do práce. Po sedmé se pustil do akce: zakryl bezpečností kameru, otevřel trezor a téměř všechny peníze z něj naskládal do připravených tašek a pytlů. Bylo to prý podle serveru Novinky.cz 540 891 700 korun. V devět hodin projel vrátnicí ve „firemní“ dodávce s falešnými polepy jeho komplic Milan Čermák a během několika minut naložili oba muži lup do auta. Čermák odjel a Procházka normálně dokončil svou směnu, po 19. hodině se rozloučil s nic netušícím vrátným.
Loupež byla odhalena až následující den, v neděli dopoledne, kdy zaměstnanci zjistili, že z trezoru zmizela obrovská suma peněz. Policie okamžitě spustila rozsáhlé pátrání, ale Procházka měl už 15 hodin náskok a zmizel neznámo kam. Jeho přesně naplánovaná a realizovaná akce dokázala, že lze překonat i ta nejpřísnější bezpečnostní opatření.
Vyšetřování poté ukázalo, že Procházka byl před loupeží zkušeným cestovatelem a absolvoval výcvik přežití v Izraeli, což ještě více ztížilo jeho dopadení. Pátrali po něm soukromí detektivové z Velké Británie, které si najala pojišťovna, zapojil se Interpol. Dodnes je na jeho seznamu hledaných zločinců.
Podle neověřených informací se měl nějakou dobu skrývat pod falešnou identitou v Karibiku, konkrétně v Dominikánské republice, kde ho vypátrali detektivové z týmu „lovců lebek“. Elitní útvar pátral v Karibiku po českých zločincích obviněných z různých trestných činů a sedm z nich v roce 2012 podle serveru e15 skutečně dopadl. Podle jedné z historek, která mezi policisty podle serveru CNN Prima News koluje, Procházku tehdy dokonce detektivové málem chytili. Získali informace, kde se skrývá, jenže hurikán Sandy odložil jejich let, a než na místo dorazili, zmizel.
A tak se Procházka stal hrdinou legend. Začaly o něm kolovat různé zvěsti včetně teorie, že jen plnil roli tzv. bílého koně a že většina uloupených peněz skončila v rukou mafie. Nic z toho ale nebylo nikdy potvrzeno. A tak to, co se vlastně stalo s ukradenou půl miliardou korun, jak tu ohromnou sumu peněz „provezl“ či převedl a kde dnes padesátiletý František Procházka pod falešnou identitou žije, ví jen několik málo jedinců.
Kožený a Vostrý žijí v poklidu na Bahamách a v Belize
Irský občan českého původu, kterého známe jako vlivnou osobu kuponové privatizace, Viktor Kožený, jemuž je letos 62 let, žije už přes 30 let, tedy od roku 1994, v daňovém exilu na Bahamách, což je ostrovní stát mezi Floridou a Kubou. Připomeňme si, že v Česku měl Kožený stanout před soudem kvůli finančním operacím z let 1995 až 1997, při nichž spolu se svým nejbližším spolupracovníkem Borisem Vostrým připravil o majetek akcionáře Harvardského průmyslového holdingu.
Na Koženého (i Vostrého) vydal na podzim 2003 Obvodní soud pro Prahu 4 mezinárodní zatykač. Pražský městský soud ho v roce 2007 odsoudil v nepřítomnosti k 10 letům vězení. Kožený poté přes média vzkázal, že soudci jsou banda zločinců, a zvolil asi nejúčinnější obranu před vydáním do Česka – začal o sobě prohlašovat, že je vlastně politicky pronásledovaný člověk.
Avšak nejen Česká republika, ale i Spojené státy americké se Koženého snaží dostat z Baham před soud. V USA byl obviněn z úplatkářství velkého rozsahu v Ázerbájdžánu. Kožený totiž uplácel v letech 1997–1999 vysoké státní činitele penězi amerických investorů s cílem vstoupit do tamní kuponové privatizace a získat podle serveru Aktuálně.cz rozhodující podíl v ropné společnosti SOCAR. Mezi korumpovanými byl i bývalý ázerbájdžánský prezident Gejdar Alijev. Baku od privatizace ropného průmyslu ve finále ustoupilo a malér byl na světě. Kožený dokonce žádal otevřeným dopisem o pomoc tehdejšího premiéra Miloše Zemana, ale neuspěl.
V roce 2005 byl proto Kožený na základě americké žádosti o vydání na Bahamách zadržen. V roce 2007 byl propuštěn na kauci a roku 2010 bahamský odvolací soud rozhodl, že do USA vydán nebude.
Za oběť politického procesu se považuje nejen Kožený, ale i někdejší předseda představenstva Harvardského průmyslového holdingu Boris Vostrý. V roce 1996 utekl do zahraničí a žije podle zpráv serveru iDNES z roku 2016 v Belize, což je stát, jenž na severu sousedí s Mexikem. Od roku 2004 se o něj zajímá také Interpol. V roce 2006 sice přes média vzkázal, že se chystá vrátit do České republiky, aby očistil své jméno, ale slib si prozíravě rozmyslel. Muž, který před rokem 1989 pracoval jako vysoký důstojník Státní bezpečnosti, se po revoluci se stal vlivným podnikatelem. Zdánlivě byl ve stínu Koženého, ale je zřejmé, že tahal za nitky ve fondech, v nichž působil. Škoda způsobená holdingu tehdy přesáhla 10 miliard korun.
V roce 2007 odsoudil Vostrého pražský městský soud v nepřítomnosti za podvody s cennými papíry k devíti letům vězení. V roce 2014 verdikt definitivně potvrdil Nejvyšší soud. Dovolání Vostrého vyhodnotil jako neopodstatněné, jak uvedl server iDNES. Se svou stížností Vostrý neuspěl ani v roce 2016 u Ústavního soudu.
Život v Paraguayi zhořkl Petru Wolfovi
Bývalý poslanec ČSSD Petr Wolf se přes 10 let ukrýval v Paraguayi. V září 2024 byl dnes šestašedesátiletý podvodník zadržen. Zadržení bylo výsledkem cíleného pátrání, intenzivní mezinárodní policejní spolupráce prostřednictvím Interpolu a za výrazného přispění policistů z Paraguaye a Argentiny. Jeho vydání do Česka je komplikované tím, že není uzavřena bilaterální smlouva s Paraguayí o vydávání osob. Lze však o toto požádat na základě tzv. ujištění o vzájemnosti.
Psali jsme
MAGAZÍN AFÉRY A ZLOČINY, 21. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik…
Připomeňme si, že Wolf na základě lživých informací získal u ministerstva životního prostředí dotaci na ekologické projekty, jejichž podstatou byla recyklace starých pneumatik. V letech 2005 až 2007 tak podvodně čerpal spolu se svou manželkou na dva projekty podle serveru iDNES dotaci 11 milionů korun.
Při vyšetřování podvodu se ukázalo, že podklady pro ministerstvo Wolf zkopíroval z internetu a navíc si jako spolupracující subjekt najal ruskou firmu Gexana, která byla podle vyšetřovatelů jen fiktivní. A této firmě poslal za podklady k projektu 380 tisíc korun převedených na dolary.
V roce 2012 ostravský krajský soud Wolfa odsoudil za dotační podvod. Po odvolání nakonec od Vrchního soudu v Olomouci dostal trest šest let vězení a pokutu pět milionů. Své odsouzení bral Wolf jako pomstu ČSSD za to, že v roce 2008 opustil poslanecký klub a hlasoval s vládou tehdejšího premiéra Mirka Topolánka. Nástupu do vězení se vyhnul tím, že roku 2013 utekl do zahraničí.
V roce 2016 byl Wolf, přestože využíval falešné lotyšské a mexické doklady, vypátrán v Paraguayi a české ministerstvo spravedlnosti týž rok požádalo podle serveru iDNES o jeho vydání.
Během své jihoamerické periody se exposlanec Wolf živil kdečím, například lákal do Paraguaye zahraniční investory. Před svým zatčením na podzim 2024 obchodoval s nemovitostmi. Roku 2025 požádal Wolf v Paraguayi podle serveru Novinky.cz o politický azyl. Nadále zůstává ve vazbě a české úřady se snaží o jeho vydání zpět do vlasti.