Uprchlík za všechny prachy – František Savov

MAGAZÍN AFÉRY A ZLOČINY, 28. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou často desítky let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které dodnes nejsou uzavřené. Protagonistou jedné takové už přes deset let běžící kauzy je uprchlík František Savov, který sublimoval do Velké Británie a všemožně se brání, aby byl vydán do České republiky.

Mnozí čeští zločinci, kteří se snaží uniknout před zákonem, volí nejen exotiku, ale i evropské země. Například jen na podzim 2024 podle serveru iROZHLAS čeští policisté eskortovali z evropských států do Česka šest hledaných lidí, které čekal po návratu buď soud, nebo vězení. Pokud by se podařilo dopravit do vlasti i Františka Savova, i jeho by čekal soud. Kontroverzní podnikatel totiž u nás čelí obžalobě za krácení daní a legalizaci výnosů z trestné činnosti čili praní špinavých peněz. Má však vlivné přátele i schopné advokáty, a tak se mu úspěšně daří vyhýbat soudu, před nímž má čelit obvinění ze stamilionových daňových úniků.

Dvacet let v hledáčku protikorupční policie, deset let z dosahu české justice

V dubnu 2025 téměř zapadla zpráva zveřejněná na serveru Seznam Zprávy, v níž je uvedeno, že Městský soud v Praze vyčerpal všechny možnosti, jak dostat k jednání kontroverzního podnikatele Františka Savova, který se už více než deset let svým pobytem ve Velké Británii vyhýbá trestnímu řízení.

Je zřejmé, že pražskému městskému soudu už došla trpělivost a zveřejnil, že proces se Savovem, který se nehodlá podřídit jurisdikci českých soudů, povede jako proti uprchlému.

Snad na nikoho z uprchlíků nebylo vynaloženo tolik peněz z kapes daňových poplatníků. Savov, který se vyhýbá trestnímu řízení, byl obviněn jako uprchlý v roce 2014 a vyšetřování jeho daňových deliktů trvalo osm a půl roku. Trestní spis bez příloh prý obsahuje 15 000 listů. Nikdo z nás si ani neumí představit, kolik peněz už stály služby právníků, kteří se snaží dostat Savova do Česka…

Deset let je ale dlouhá doba, a tak si připomeňme, z čeho státní zastupitelství Savova a dalších deset lidí obžalovalo.

Přes deset let je Savov za kanálem

František Savov se ukrývá před tuzemskou justicí v Londýně, kde má podle serveru iDNES dům i kancelář od roku 2008. Nicméně v Česku měl pestré podnikatelské aktivity, které byly z hlediska transparentnosti a čistoty leckdy na hraně zákona.

Byznys Františka Savova byl vždy obestřen tajemstvím, stejně jako polistopadové podnikání jeho otce, který se už v 90. letech přisál na státní dotace v rezortu zemědělství tehdy řízeném lidovcem Josefem Luxem. V podnikatelských kruzích se dokonce podle serveru Dotyk tradovalo, že Savov je napojen na zpravodajské služby a ruský kapitál. Své miliardové impérium začal budovat na přelomu tisíciletí. V kalných vodách jednoho z největších polistopadových tunelů, v němž zmizel miliardový majetek, který zbýval po Svazu socialistické mládeže, se mu podařilo v roce 2001 za účasti neznámých investorů získat za zlomkovou cenu vydavatelství Mladá fronta od Fondu dětí a mládeže.

Kontroverzní podnikatel s bulharskými předky však nikdy nenašel odvahu se k rozsáhlému majetku otevřeně přiznat, raději ho ovládal přes offshorové struktury. Neoficiálně byl vlastnicky spojován s mnoha firmami a podniky. Jednou z mála „přiznaných“ investic Savova bylo pouze vydavatelství Mladá fronta, k němuž se ale přihlásil podle serveru Echo24 až v roce 2012.

Podle magazínu Forbes byl v roce 2013 František Savov dokonce 10. nejvlivnějším mužem v českém světě médií. Kdeže ty loňské sněhy jsou.

Kauza Octavian

Případ s krycím názvem Octavian řešil pracovní tým Daňová kobra. Detektivové z tehdejšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) se o podvody s neoprávněnými vratkami DPH začali zajímat po upozornění Finančního analytického úřadu (FAÚ) někdy v roce 2010. Své vyšetřování ukončili v červnu 2022 (to už pod útvarem NCOZ) návrhem na podání žaloby. V rámci spisu je ve finále stíháno 11 osob pro pokračující zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku a zvlášť závažný zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) trestního zákoníku. Proti jednomu z obviněných je trestní řízení vedeno jako proti „uprchlému“, jak se píše na webových stránkách policie. Skupina obviněných podle kriminalistů neoprávněně vylákala nadměrné odpočty DPH u jimi ovládaných společností, a to v období od září 2009 do dubna 2012. Finanční prostředky, které jim vyplatil finanční úřad, následně na pokyn jednoho z obviněných přeposílali na větší množství bankovních účtů offshorových společností, aby je legalizovali.

Na konci října 2022 se objevila v médiích zpráva, že Městské státní zastupitelství v Praze obžalovalo v daňové kauze se škodou vyčíslenou na zhruba 653 milionů korun celkem 11 lidí. Jedním z obžalovaných je i kontroverzní podnikatel František Savov. Případem se zabývá Městský soud v Praze.

Tajnosnubný Mr. Savov

O pravou tvář a problematický byznys Savova se začali novináři blíže zajímat okolo roku 2014, kdy začal v Londýně jeho boj proti vydání do rukou české justice. Zjistili, že jméno Františka Savova se kromě všech jeho podnikatelských aktivit vyskytuje i v kauzách, při kterých se v podivných transakcích ztrácejí stamiliony. Nebyly však důkazy a vystrašení svědci zarytě mlčeli.

Oficiálně se Savov hlásil jen k vydavatelství Mladá fronta, a dobře věděl proč. Solidní pověst podniku mu přihrála nejednu lukrativní veřejnou zakázku. Ještě v roce 2017, to už byl pár let za Kanálem, získalo jeho vydavatelství Mladá fronta zakázku státní proexportní agentury CzechTrade. Úředníkům ani trochu nevadilo, jak uvádí server Dotyk.cz, že český stát stíhá Savova za daňové podvody a žádá jeho vydání do Česka.

Podnikatelské aktivity Savova byly však mnohem pestřejší. Od prodeje aut (dealerství Hyundai), přes obchod s realitami, butiky Hugo Boss, reklamní agenturu Cominica, která dostávala lukrativní zakázky od ministerstva zemědělství na propagaci značky potravin Klasa. A někde v pozadí stála také kampelička Artesa, která financovala část Savovova byznysu.

Kromě toho všeho figuroval Savov také ve firmě Harvestor Limited se sídlem na Kypru, která ovládala českobudějovický pivovar Samson, a v kyperské společnosti Maraflex Ltd., jež podle severu iDNES vlastnila od roku 2013 Hotel Praha a profilovala se jako investiční fond nakupující ohrožená aktiva. Ovládat měl i společnost Heavy Machinery Services, dříve vagonku Legios (předtím LOSTR čili Lounské strojírny), která dlužila přes tři miliardy korun, od března 2014 byla v úpadku a v roce 2019 byl podle stránek Veřejného rejstříku na majetek společnosti vyhlášen konkurs.

Zaklínadlo Savova: Babiš mi jde po krku

České úřady žádají Velkou Británii o vydání Savova již několik let. Kontroverzní podnikatel, který si zakládal na tom, že veřejnost nezná ani jeho tvář, se v době, kdy britské soudy rozhodovaly o jeho vydání do Česka, rozhodl bránit zuby nehty. Od roku 2015 tvrdí, že obvinění ze stamilionových daňových úniků, kvůli kterému žádá česká justice o jeho vydání, je zmanipulované a nemá zaručené spravedlivé posouzení své trestní kauzy.

Na svou obhajobu se Savov pokusil shromáždit hlasy nejvlivnějších lidí, kteří byli u moci, když kdysi budoval své mediální impérium. Podle informací serveru Neovlivní.cz se chystal použít prohlášení významných českých politiků či někdejších vysokých představitelů justice, že je proces proti němu politicky motivovaný. Jak tentýž server v roce 2015 informoval, tak za miliardářem vyrazil do Londýna bývalý prezident Václav Klaus či expremiér Petr Nečas. Právníci Savova kontaktovali rovněž někdejší nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou.

Savov se dokonce nechal podle serveru Dotyk slyšet, že za jeho kriminalizací stojí šéf hnutí ANO Andrej Babiš, pod jehož vliv tehdy spadalo vydavatelství Mafra.

Britské soudy opakovaně rozhodly o jeho vydání, naposledy před brexitem. Jinými slovy – Britové by Savova formálně vydali už dávno, jenže kroky jeho týmu právníků, jak napsal server iDNES, zatím neumožnily, aby k předání skutečně došlo.

Česká justice usiluje o vydání Savova, aby mohl být vyslechnut a vyšetřování celého případu zahájené pod krycím názvem Octavian mohlo být dokončeno. Právě kvůli čekání na jeho vydání se daňová kauza tak dlouho vleče. Policie má navíc podezření, že obviněný Savov prodává svůj majetek, zřejmě veden snahou zmařit tak případný trest propadnutí majetku či zajištění majetku, viz článek na serveru iDNES.

Protikorupční policie mu dokonce v roce 2016 kvůli obvinění z daňových deliktů zajistila podle serveru Novinky.cz na účtu v Rakousku zhruba 640 milionů korun, které získal při prodeji části nakladatelství Mladá fronta.

Savov byl zapleten i v kauze, která šokovala před dvaceti lety

Byl to jeden z největších finančních skandálů prvního desetiletí milénia a František Savov v něm tehdy figuroval jako zprostředkovatel podivné transakce. Na chystaný útok na Českou konsolidační agenturu (ČKA) upozornil jeden z informátorů pražskou expozituru protikorupční služby. Detektivové se s ním v únoru 2005 sešli a dozvěděli se, že dva manažeři dceřiné společnosti IMOB plánují atak na majetek firmy. A současně nabízejí úplatky dalším lidem z agentury ČKA, aby si zajistili hladký průběh akce. Informátor jako jednoho z autorů připravovaného plánu uvedl manažera Jana Šika. Stejné informace jako policie měli i lidé z vedení konsolidační agentury. Nicméně veškeré kontrolní mechanismy tehdy selhaly a jak uvádí server Neovlivní.cz, nikdo krádeži peněz nezabránil.

Pokus o „hrdinský čin“ navzdory Brychovi i Husákovi

Před Velikonocemi roku 2006 jsem se dozvěděl také já od svého informátora o chystaném vyvedení peněz z ČKA. Tehdy jsem pracoval na centrále protikorupční policie (ÚOKFK) a můj informátor byl poradce, na něhož se jeden z hlavních aktérů případu, Jan Šik, obrátil, aby mu s touto kauzou pomohl, protože mu došlo, že se ocitl na tenkém ledě. A tak jsme se všichni tři osobně sešli a Šik mi celý princip podvodu podrobně popsal. Bylo to v době, kdy se ještě dalo zatáhnout na záchrannou brzdu. V případu figurovala jména Jan Šik, Miloš Skořepa a také František Savov.

Když jsem získal tyto výbušné informace o vyvedení půl miliardy korun z ČKA, cítil jsem povinnost konat. A pokus o objasnění této kauzy byl můj poslední „hrdinský čin“, protože mi bylo jasné, že mé dny u protikorupční služby pod novým šéfem útvaru Miloslavem Brychem se rychle krátí. Čelil jsem tehdy různým útokům ze strany vedení a práce mi byla znemožňována.

Vše jsem sepsal a šel za šéfem útvaru Brychem, protože ještě byla šance na záchranu státních peněz. Ale bylo zřejmé, že je to otázka dnů. Brych si mě vyslechl, přelétl očima úřední záznamy, zezelenal a zavolal policejnímu prezidentovi Vladislavu Husákovi. Po telefonátu za ním okamžitě odjel. Na výsledek jednání jsem byl nucen čekat několik hodin. Když se Brych večer vrátil, sdělil mi, že v dané věci nebudeme nic konat a případ předáme pracovníkům finanční policie (FIPO). Proti takovému postupu jsem protestoval, ale dal mi rozkaz v dané věci nepokračovat.

Asi po týdnu jsem dostal z FIPO informaci, že jim to nenáleží a celou záležitost vrací zpět na náš útvar. Uplynulo pár dnů a stále se nic nedělo. Nevydržel jsem to, porušil Brychův rozkaz a potají odjel informovat o kauze na vrchní státní zastupitelství (VSZ). Po poradě s JUDr. Jaroslavem Dolejším, který tehdy na VSZ vedl pracoviště pro boj s organizovaným zločinem, jsem se rozhodl jednat. Svátky nesvátky, na Velikonoce jsme s ředitelem FAÚ Karlem Koryntou (bývalým kolegou z protikorupčního) a ředitelem ČKA Zdeňkem Čápem zpracovali trestní oznámení, které pak doputovalo na vrchní státní zastupitelství a poté i na centrálu protikorupčního útvaru. Na operativní úkony však již bylo pozdě.

A František Savov, na kterého měl kontakt můj tehdejší informátor, dával svým kumpánům k lepšímu, kolik papírů jsem již k tomu sepsal a jak a kde to mám vyskládáno v trezoru.

Tunel až do Švýcarska

Kauza vyšla najevo, když ČKA finišovala s prodejem své společnosti Galileho Real, kterou spravoval právě IMOB. Teprve při kontrole jejího účetnictví se přišlo na to, že jí chybí 500 milionů. Schylovalo se k vyšetřování, ale státní zástupce nebyl schopen rozhodnout, zda vyvedení státních peněz z ČKA do zahraničí je trestným činem, jak upozornil server Aktuálně.cz. Policie tak byla tři měsíce paralyzovaná a nemohla konat.

Vyšetřováním se poté zjistilo, jak k vyvedení půl miliardy došlo. Manažer firmy Galileo Real Jan Šik převedl, jak uvedl server Novinky.cz, peníze bez souhlasu představenstva společnosti na účet u švýcarské banky, přičemž až v listopadu 2006 ČKA oficiálně potvrdila, že šlo o největší švýcarskou banku United Bank of Switzerland (UBS). Na této povedené eskamotáži s cílem vyvést státní stamiliony do zahraničí se spolu s Šikem podílel podle vyšetřování případu podnikatel Miloš Skořepa.

Půl miliardy korun tehdy skončilo na účtech obchodníka Miloše Skořepy. Peníze do švýcarské banky UBS přišly na číslo neexistujícího účtu a místo toho, aby je banka vrátila, dovolila je převést na další Skořepovy účty, odkud zmizely. Později ve svém vyjádření k vyvedení peněz Skořepa podle serveru Radio Prague International uvedl, že prý vůbec neměl tušení o skutečném původu peněz. Podle jeho verze si je půjčil od svého známého, Františka Savova, aniž by prý věděl, že jde o stamiliony z ČKA.

Švýcarská banka UBS v případu podle serveru Novinky.cz přiznala pochybení a v roce 2007 vrátila Česku 404 milionů korun. Zbylých 96 milionů měli podle rozsudků soudů Skořepa se Šikem uhradit.

Nové svědectví o roli Savova?

František Savov v kauze zmizelé půlmiliardy korun z ČKA vystupoval podle tvrzení Jana Šika jako „pan Savov“ a údajně hrál roli prostředníka transakce ve švýcarské bance. U soudu se Šikem a uprchlým Skořepou byl veden pouze jako svědek a prezentoval se jako poradce European Financial Services. Rovněž v občanskoprávním sporu, v němž se stát se Savovem přes 12 let soudil o další část peněz (stát vyčíslil jeho podíl na škodě na 79 milionů), u soudu podle serveru Aktuálně.cz zaznělo, že „poskytoval pouze běžnou pomoc finančního poradenství s cílem získat provizi od banky, pro kterou sehnal klienta“.

Za vyvedení půl miliardy korun z dceřiné společnosti někdejší ČKA vynesl v květnu 2010 pražský městský soud pravomocné tresty vězení pro bývalého manažera Galilea Jana Šika (5,5 let) a podnikatele Miloše Skořepu (8,5 let), přičemž Skořepa byl stíhán jako uprchlý, protože v roce 2007 zmizel do Spojených arabských emirátů, odkud byl vydán do České republiky až v dubnu 2020.

V březnu 2025 byl Skořepa po 20 letech (!), které uplynuly od spáchání trestného činu, a po odpykání dvou třetin trestu, jak uvedl server Novinky.cz, podmínečně propuštěn na svobodu. Poté údajně nabídl NCOZ, že podá svědectví o roli Františka Savova v uvedené kauze.