foto: PrahaIN.cz/Office Park Nové Dvory s parkovištěm
EXKLUZIVNĚ: PrahaIN.cz sérií několika článků znovu připomene osobu kontroverzního Františka Mrázka, údajného vládce českého podsvětí. K jeho vraždě totiž došlo 25. ledna 2006. Od té doby se ví jen kusé informace. Pachatel či pachatelé nadále unikají spravedlnosti. Tento mord bude promlčen v lednu 2026.
Materiály vycházejí ze svědectví lidí, kteří byli ten den na místě. Ohledali tělo před sídlem Mrázkovy společnosti v budově Nový dvůr v Durychově ulici a posléze se snažili zjistit a zajistit co možná nejvíce detailů. Okolnosti jim však od prvních chvil nepřály. „Byl jsem tam, stál jsem nad zavražděným. Všichni už v tu chvíli věděli, o koho jde, že je to zájmová osoba. Znali jsme ho. Počet příslušníků zpravodajských služeb mě tak vůbec nepřekvapil,“ uvedl tento náš zdroj.
„Byli tam z různých složek, blíže bych to rozvádět nechtěl, ale pochopitelně BIS zmínit mohu. Nebyli určitě jediní,“ zdůraznil.
PrahaIN.cz ví ještě o ÚZSI, ačkoli se jedná o Úřad pro zahraniční styky a informace. Vedl ho tehdy Karel Randák, který byl v tomto ohledu velice aktivní.
V momentě, kdy na místo náš zdroj dorazil, zde panoval chaos a zmatek. Byla středa večer, těsně po zprávách, svátek slavil Miloš.
Pokyn shora
„Bylo tam opravdu hodně lidí. Poté jsme všechno uzavřeli pro naše potřeby,“ dodal.
Pražskou kriminálku posléze „doplnili“ někteří kolegové z ÚOOZ. „Ano, jeden opilejší kolega z ÚOOZ skutečně dorazil. Jediné, co ho okamžitě zajímalo, byl předmět v Mrázkových rukách,“ říká náš zdroj. František Mrázek totiž v okamžiku střelby odnášel igelitovou tašku. A v ní několik dokumentů a vysokoškolských indexů z plzeňských práv. Jména prý nejsou podstatná. „Ten den dokonce dostali všichni jedničku,“ zasmál se tento insider. Indexy viděl. Jenže smích je prý až ta poslední emoce. „Kolega z ÚOOZ se o to prostě hodně zajímal, víc bych se k nim vyjadřovat nechtěl, protože asi po týdnu byl Praze případ odebrán,“ pokračuje. On, stejně jako další lidé z týmu, prý okamžitě tušili dvě věci.
Šlo o pokyn shora, to byla ta první. „A potom, že to zřejmě půjde do ztracena. Důkazy jsme k tomu neměli, jasně, že ne, ale že to vyšumí, nám bylo relativně jasné,“ doplňuje.
Krátce po střelbě na místo dorazil i syn Františka Mrázka Michal. „Byl v šoku, podle toho se choval. To si určitě každý domyslí,“ pokračuje tento náš zdroj.
Místo činu bylo následně zajištěno a postupovalo se přesně podle zajeté praxe. Do práce se pustila výjezdovka, dorazili psovodi, balistici, pátrači, lékař Jiří H. „Objekt měl čipy, hodně bezpečnostních prvků, uvnitř ochranku, všude kamery. To si pamatuji. Myslím, že ta budova měla dole i neprůstřelná skla. Ale ta střelba přežít nešla, to je jasné,“ říká dále tento insider.
Prostě vražda
Ve srovnání s jinými vraždami, kterých zažil bezpočet, prý nešlo o nic zvláštního či nestandardního. „Z pohledu policejní praxe ne. Jinak ano. Mnoho zpravodajců, blokované telefony na místě a v jeho okolí, zájem médií, veřejnosti, politiků, byznysmenů. Tlak byl velký,“ vzpomíná.
Jak už však bylo řečeno, vše nakonec skončilo na Zbraslavi, na ÚOOZ, jehož tehdejším ředitelem byl Jan Kubice. „Hodně se to politizovalo, což mi nepřísluší hodnotit, to není má práce,“ upozorňuje tento muž.
Na zásadní otázku, zdali tuší, kdo v ruce držel odstřelovací pušku, z níž vyšel i speciálně upravený náboj, krčí rameny a mírně se usmívá. „Kdybych se to ale dozvěděl, určitě budete první, komu to řeknu,“ směje se.
Dodejme, že na místě byli také dva kriminalisté z operativního oddělení Protikorupční policie, jehož vedoucí Karel Tichý právě v té době byl, ohledně kauzy Františka Mrázka a Radovana Krejčíře, na poradě u státního zástupce Jaroslava Dolejšího na VSZ (více o jeho osobě ZDE), kde se probíral postup dalšího rozpracování zájmových osob v kriminálních spisech Krakatice a Kmotr.
V minulosti vydané články Karla Tichého jsou ZDE nebo ZDE. Doporučit můžeme také jeho knihy Kudy kráčel zločin (2023) a Lovec mafiánů - Příběh jednoho policajta (2021).
Příští týden se zaměříme na poslední kontakt Františka Mrázka s policií, kdy přineseme jeho autentická, nikdy nezveřejněná slova.