foto: Tomáš Třeštík / Slovart, se souhlasem/Martin Baláž, bývalý elitní vyšetřovatel.
KAUZA: Čtyři dny před Vánocemi v roce 2016 byla ve svém prostějovském bytě přepadena tenistka Petra Kvitová. Zpráva se objevila nejen v tuzemských, ale i zahraničních médiích. Tehdy 33letého Radima Žondru zadržela policie až v květnu 2018.
Předcházela tomu složitá vyšetřovací anabáze. Neúspěšná.
Případu se nakonec chopil tým Tempus, který objasňoval nevyřešené kauzy. Jeho ústřední postavou byl Martin Baláž, brigádní generál, nyní ve výslužbě. Právě on ve své knize S povolením zatýkat (vydává Slovart) vzpomíná na některé mediálně propírané osudy. PrahaIN.cz měla možnost seznámit se s okolnostmi při vyšetřování napadení shora uvedené Petry Kvitové.
Jak už jsme uvedli, k přepadení došlo v prosinci 2016. Policie se poměrně zajímavým způsobem, který odhalíme, dostala až k pachateli. Byl jím Radim Žondra. Tehdy jednatřicetiletý bývalý útočník v několika menších fotbalových klubech v té době už nebyl žádné neviňátko. V letech 2008 až 2010 byl jedním z členů gangu, který přepadával seniory po téměř celé Moravě – od Brna až po Šumperk. A samozřejmě i na Prostějovsku. Společně se svými kumpány se více než desetkrát za použití násilí dostal do rodinných domků, kde staří lidé bydleli. Zbili je a donutili, aby jim vydali peníze a cennosti.
Citace vychází z této knihy. Foto: Slovart, se souhlasem
Roky ve vězení
Žondra byl odsouzen k sedmi a půl rokům odnětí svobody, ale dostal se ven na podmínku. Záhy se za mříže na dva a půl roku vrátil za účast na přepadení advokáta.
Petru Kvitovou nepřepadl cíleně. Jejího jména na zvonku nebylo. Ke komu jde, pochopil, až když otevřela dveře. To jsme ovšem na samém konci.
Jak už bylo řečeno, případ byl původně odložen do chvíle, než se k němu dostal Baláž a Tempus.
„A mě si tehdy zavolal policejní prezident s ředitelem SKPV [Služby kriminální policie a vyšetřování] a zeptali se mě, jestli bych se na ten případ nezaměřil, aby se na to podíval někdo úplně jinýma očima, někdo, kdo není zaujatý od samého začátku. Jestli by v tom případu prostě nešlo něco udělat, protože profesní slepota existuje,“ uvedl ve své knize.
Ten rovněž vzpomíná, že ho na odloženém spisu zaujal jeden detail. Olomoučtí policisté ho zaevidovali krátce poté, co k přepadení tenistky došlo. Podstatnou roli zde sehrála naprostá náhoda, člověk vypovídající v úplně jiném případu a podoba podezřelého.
Martin Baláž. Foto: Tomáš Třeštík. Se souhlasem Slovartu.
Osudová náhoda
„Ten poznatek policisté zjistili mimoděk při vyšetřování úplně jiné trestné činnosti, která se v Prostějově stala, kdy nějaké auto srazilo člověka a ujelo. A v rámci celé republiky se kvůli tomu ztotožnily všechny dodávky určitého typu a barvy, protože to auto popsal svědek. V evidenci se zjistili majitelé takových dodávek a ti se potom vyslýchali, kde byli v tu konkrétní dobu, jestli právě oni toho člověka nesrazili,“ vypráví Martin Baláž.
„A tehdy byl majitel jedné z těch dodávek předvolán na obvodní oddělení do Brna, a když ho kolegové vyslýchali, tak za nimi na stěně visela nástěnka, na níž byly fotografie různých hledaných osob a mezi nimi i identikit, který byl sestaven s Petrou Kvitovou.“ Majitel dodávky seděl naproti policistům a odpovídal na jejich otázky ohledně svého auta, ale najednou se mu zrak zatoulal na nástěnku. Martin Baláž ten moment popisuje následovně: „A on v ten moment říká: ‚Tam je kdo, na té nástěnce, co tu máte?‘ A policista mu odpovídá: ‚No, to je pachatel přepadení Petry Kvitové.‘ A ten vyslýchaný na to: ‚To je přece Radim Žondra! Když se podíváte na fotku Radima Žondry z Prostějova, tak to je celý on.‘“
Prověřování Žondry ještě nějaký čas trvalo. Jeho zadržení doprovázelo zapírání a tvrdošíjný přístup. Podle policistů byl recidivista a věděl, co mu hrozí. „Byl to suverén. Myslel si, že se mu nemůže nic stát. Už měl za sebou násilnou trestnou činnost, za kterou byl odsouzen, ale i tak se pořád choval stejně. Takový frajer,“ popisuje svoje dojmy Martin Baláž.
Psali jsme
Na konci června PrahaIN.cz jako první identifikovala osobu, již kriminalisté NCOZ v kauze Dozimetr označili termínem Drobek. Jde o Romana B.,…
Pláč a strach
Mediálně ostře sledovaný soud začal necelé dva roky po útoku, v říjnu 2018. Žondrovi hrozilo až dvanáct let vězení a vzhledem k jeho kriminální minulosti bylo pravděpodobné, že v případě odsouzení se soudce přikloní spíš k horní hranici délky možného trestu. Obžalovaný se zřejmě i proto nehodlal přiznat a snažil se vykroutit všemi možnými způsoby.
V březnu následujícího roku byl Žondra odsouzen na osm let do vězení se zvýšenou ostrahou. Soud navíc překvalifikoval vydírání na ublížení na zdraví. Po tomto rozsudku následovala ještě odvolání, ale Radimu Žondrovi to ve výsledku vyneslo jen zvýšení trestu z osmi let na jedenáct.
Baláž kromě řady dalších podrobností opakovaně zdůraznil, jak fatální následky měl uvedený čin v životě Petry Kvitové. Za všechny zmiňme následující pasáž.
„Ona listovala, listovala, naráz se zastavila, ukázala na jednu fotku a úplně se sesypala. Začala hrozně plakat a prostě se sesypala. Toho Žondru poznala úplně bezpečně. Takže jsme měli jistotu, že jsme na dobré stopě, protože podle identikitu ho poznala také.“