„Už to nemůžu poslouchat.“ První sociální demokrat promluvil o Ludvíkovi

Jak už PrahaIN.cz mnohokrát napsala, kauzu FN Motol se snažíme zpracovávat různými úhly pohledu. Doposud jsme se věnovali nejen policejním dokumentům, ale také vlastní investigativní a reportážní práci.

Po celou tu dobu jsme ovšem hledali někoho, kdo bude schopen a ochoten promluvit o Miloslavu Ludvíkovi, Pavlu Budinském a Miroslavu Janstovi svými slovy.

Narazili jsme hned prvních pár desítek hodin po policejním zásahu.

Nikdo z námi oslovených manažerů, politiků, ale ani novinářů, kteří jmenované znali, se k ničemu vyjadřovat nechtěl. Všechno se přitom točilo zejména kolem postavy dnes už bývalého motolského ředitele Ludvíka. Jak jsme vyslechli, prakticky všem, kteří se na něho obrátili, pomohl. Nezištně, to je potřeba zdůraznit. Známe poslance, jemuž se nemocnice starala o matku, stejně jako novináře, kteří se zde léčili s kýlou a slepým střevem. Všechno šlo přes telefon obviněného manažera.

Hovorní nebyli ani Ludvíkovi a Janstovi spolužáci z práv. Mlčeli rovněž vojáci, bývalí parťáci Pavla Budinského z misí.

Nakonec se nám až ve čtvrtek podařilo mluvit se zástupcem ČSSD, který všechny uvedené poznal. Hovořit s námi chtěl sám, a to především o postavě Miloslava Ludvíka. „Už se nemůžu dívat na to, jak mu nasazují trnovou korunu. Nemůžu to už ani slyšet! S Ludvíkem jsem si tykal, znám se s ním dlouho a byl jsem u všech jeho pražských kampaní s výjimkou té senátní (v roce 2020 kandidoval za koalici ČSSD a ANO v obvodu č. 21 – Praha 5, pozn. red.),“ sdělil naší redakci.

Ani on však nechtěl být jmenován. „Nebudu to zdůvodňovat. Ptejte se, na co chcete, ale jméno tam nedávejte,“ dodal. Souhlasili jsme. Z našeho rozhovoru totiž vyplynulo hned několik nových skutečností.

Do pražské ČSSD přišel Ludvík už jako bohatý člověk. Nikdo se nad tím prý nepozastavoval. „On se neúčastnil těch mnohdy nekonečných schůzí místních organizací. Kdo ho vlastně přivedl, už nevím, to byla jakýsi kolektivní myšlenka. Každopádně řekl, že peníze má, že prodali se ženou nějakou síť lékáren, ale nikdy jsme neznali sumu. Jestli to prodali za deset nebo sto milionů, opravdu netuším. Vždycky se choval slušně, vždycky. Jediné, s čím měl někdy problém a čemu se sám smál, byl jeho nepřirozeně vysoký hlas,“ konstatoval pro PrahaIN.cz tento sociální demokrat.

„Ale kdykoli se na něho někdo obrátil s pomocí, vyhověl. Určitě to nebyli jen a pouze členové ČSSD, to samé bylo v ODS, potom u ANO, u některých novinářů, jsem si tím absolutně jistý, sám mi to několikrát řekl, i když se diagnózám vyhnul,“ zaznělo.

Také v tomto případě dodal, že si není vědom jakéhokoli úplatku nebo očekávání, že si Miloslav Ludvík v budoucnu za „svou“ lékařskou pomoc o něco řekne.

„Měl jsem tu čest s ním pracovat opakovaně. Kampaně jsme absolvovali na ulicích, v médiích, v sálech. Vždycky to byl prostě přirozený chlap. Sice mohl působit, že má nos nahoru, ale to byla spíš nevědomá póza. Kdyby nepraskla tato kauza, neřekl bych proti němu křivé slovo. A vlastně ho ani neřeknu. Nevšiml jsem si, že by mu v peněžence řinčely zlaté mince, nenosil žádné superluxusní oblečení, nesnídal kaviár, nic takového. My ho brali jako pomoc a dobrou tvář, ačkoli třeba v roce 2014 (tehdy byl Miloslav Ludvík lídrem kandidátky na pražský magistrát a získal téměř 37 tisíc hlasů, pozn. red.) ho jen málokdo poznával. On toto přeceňoval. Domníval se, že jako ředitele největší nemocnice ho každý pozná, ale to tak nebylo,“ doplnil sociální demokrat.

Rozhovor s tímto mužem byl dlouhý a plodný. Zkoušeli jsme všechny otázky týkající se majetku. „Opravdu ne. Nic nenaznačovalo, že by někde kradl, blbě se mi tomu ještě nyní věří. Jeho děti byly vždycky mimo dění, ty hodně chránil. O ženě nebo svém dětství, studiu a okolí vůbec mluvit nechtěl. Měl ten výraz manažera a nikoho za něj nepouštěl. Jako jediný taky nechtěl do rady hlavního města. Chtěl být řadovým zastupitelem, to bylo celé. Osobně na něj dopustit nedám, ať to zní jakkoli divně. Mně pomohl taky, když jsem jednou potřeboval. Vím, že je teďka odepsaný a užije si ještě své, ale myslím, že by i můj názor, byť anonymní, měl zaznít. Určitě se pod něj podepíšou všichni, kteří tam tehdy s námi byli, Dan Hodek, Irena Ropková, Lukáš Kaucký, Karel Šašek, Petr Dolínek a další a další,“ uzavřel s odkazem na tváře ČSSD let minulých.