Ve firmách stoupá počet případů sexuálního obtěžování

Tisícovka firem z České republiky hlásí meziroční nárůst oznámení v oblasti sexuálního obtěžování na pracovišti, a to až 8,5krát. Díky whistleblowingovému zákonu se mají oběti kam obrátit.

Aktuální data o přijatých oznámeních z tisícovky českých firem zveřejnila v tiskové zprávě whistleblowingová aplikace Nenech to být, za kterou stojí společnost FaceUp Technology. V rámci Mezinárodního dne žen upozornila na rostoucí počet oznámení v oblasti sexuálního obtěžování, která tvoří 5 procent ze všech přijatých podnětů.

Meziročně bylo nahlášeno až 8,5krát více sexuálního obtěžování. V roce 2022 tvořila oznámení z této oblasti asi 1,7 procent celkového objemu stížností, v loňském roce to bylo už 5,1 procent případů. Narostl ale i celkový počet oznámení ve firmách, a to meziročně asi 2,9krát.

Lidé jsou uvědomělejší a nenechávají si to líbit

„Je otázkou, zda za zvýšení počtu oznámení může skutečný nárůst, nebo jsou lidé uvědomělejší a nenechávají podobné incidenty být. Svůj vliv může mít i whistleblowingový zákon, díky kterému musejí mít větší firmy zavedený vnitřní oznamovací kanál, například aplikaci NNTB, takže se oběti mají jednoduše a bezpečně kam obrátit,” okomentoval čísla Jan Sláma, CEO FaceUp Technology.

Aplikace NNTB slouží jako nástroj pro oznamování šikany, sexuálního obtěžování a dalších potíží, které mohou zaměstnance nebo studenty potkat. Jednoduchá a uživatelsky přívětivá aplikace už od roku 2017 zprostředkovala přes 8 tisíc podnětů. K dispozici je například zaměstnancům Pilsner Urquell, Škoda auto, Ministerstva zahraničních věcí, Pražských služeb či studentům Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity nebo Slezské univerzity.

Whistleblowingový kanál je potřeba

„Z dat jednoznačně plyne, že whistleblowingový kanál je ve firmách potřeba. A také, že jako společnost máme stále co dohánět, a kromě květin bychom nejen k MDŽ měli ženám dopřát hlavně bezpečné pracovní prostředí,” uzavřel Jan Sláma.

Školy a firmy mají o oznamovací kanál zájem zejména kvůli whistleblowingovému zákonu, který vešel v platnost loni v srpnu. Institucím nad 250 zaměstnanců ukládá povinnost zavést vnitřní oznamovací kanál, který umožní podávat podněty na závažné přestupky nebo trestné činy.

Oznámení jsou většinou anonymní

Zájemci mohou oznámení podávat buď anonymně, nebo pod svým jménem. Jak pro naši redakci ale v říjnu loňského roku potvrdil Jan Sláma, v devadesáti procentech jde o anonymní podněty. „Pokud jsou podněty podány v anonymním režimu, není jméno oznamovatele známé nikomu,“ doplnila tehdy pro PrahaIN.cz Alžběta Trusinová z NNTB.

Všechna oznámení z aplikace putují přímo k pověřené osobě, která má oznámení na starosti. V případě škol je to děkan či děkanka, popřípadě ombudsman. Ve firmách je nejčastějším příjemcem personální oddělení.

Obtěžování trápí také studenty vysokých škol

Sexuální obtěžování stále častěji trápí také studenty vysokých škol. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného Karlovou Univerzitou. S nějakým druhem sexuálního obtěžování se podle něj setkalo asi 78 procent studentů. Nejčastěji šlo o projevy genderového obtěžování, nevhodné poznámky, sexuální vtipy či komentáře na tělo a vzhled.

Více než polovina studujících, asi 54 procent, zažila nevhodné poznámky o ženách a mužích nesouvisející s vykládanou látkou. Průzkumy hovoří o urážlivých a zesměšňujících projevech o odlišných dispozicích pro různé obory a aktivity. Často však byly vysloveny se zdánlivou nadsázkou či humorem. Proto se proti nim studenti často neohrazují a ani je zprvu nevnímají jako nepříjemné. Nesouhlasné pocity si uvědomují až s časovým odstupem.