foto: Rudolf Komár, PrahaIN.cz/Policie, ilustrační foto
MAGAZÍN KUDY KRÁČEL ZLOČIN: Když v červenci roku 1998 zastřelili v Dubečku u Prahy šéfa taxikářské společnosti Virtus Ivana Hříbala, okamžitě se v médiích objevily spekulace, že za jeho popravou stojí tzv. taximafie. V tehdejší době se tak říkalo spřízněným taxikářům, kteří si bez skrupulí zabírali v Praze lukrativní štafly pro sebe a svým „kolegům“, kteří se jim postavili do cesty, bez milosti podpalovali auta.
V devadesátkách to byla naprosto běžná věc. Dokonce ani mordy v podsvětí už téměř nikoho v té době výrazněji nevzrušovaly. Ovšem vražda Hříbala tehdy překvapila všechny. K dispozici měl totiž až osm osobních strážců, kteří však, neznámo proč, v osudný den absentovali. Podnikatel přitom ani nemusel vystoupit z vozu. Najatý ostřelovač ho totiž několika kulkami doslova rozstřílel v jeho autě.
Hříbal byl v době své smrti považován za bohatého podnikatele s dlouhými prsty, který si uměl snadno na svou stranu získat vlivné osoby. Bohatým a v určitých společenských vrstvách váženým podnikatelem však nebyl vždy. Podobně jako podnikatel Tomáš Pitr totiž začínal v zelenině.
„Byl to dříč, který to chtěl někam dotáhnout,“ vzpomínal na něj před lety právě Pitr.
K tomu, aby z prostého zelináře vystoupal nahoru, využíval nejen vlivné osoby, ale i příbuzné. Třeba svého bratra, který měl pracovat u StB v útvaru falešných identit. Na začátku devadesátých let založil Hříbal hotelovou společnost Alberon. A za úvěry u několika dnes již zkrachovalých bank koupil hotely v Kersku a později ve Špindlerově Mlýně. Jeho podnikání v této oblasti, a to i přesto, že dluhy neplatil, však bylo ztrátové. Po nějaké době hotelovou společnost prodal „bílému koni“ Richardu Kurčíkovi, který se později právě díky Alberonu měl ocitnout za mřížemi.
Bývalý konkursní správce Alberonu Ladislav Řípa (dnes šéfuje nemocnici v Mladé Boleslavi) to však odmítá. „Je ale pravda, že tam bylo hodně nesplacených úvěrů,“ zmínil na přímý dotaz.
Psali jsme
MAGAZÍN KUDY KRÁČEL ZLOČIN: Temný případ únosu Václava Tomana z roku 1996, který skončil jeho násilnou smrtí. Přestože firma Secar Bohemia Tomanovo…
Kamenolomy a noční klub
V roce 1993 Hříbal získal v první privatizační vlně kamenolomy v severních Čechách a spolu se svými obchodními partnery odsud vyvážel přírodní nerostné bohatství do Německa. Ani tato společnost však neměla dlouhého trvání. Slávu přinesl Hříbalovi až jeho vlastní noční klub Orient, který zbudoval v Kersku. Hosty prý byly často osoby vysoce společensky nebo politicky postavené. O návštěvách některých tehdejších politických špiček, například exministrů vnitra Jana Rumla (ODS a US-DEU) a Stanislava Grosse (ČSSD), údajně svědčí i tajně pořízené videozáznamy. Ty si Hříbal ukládal do trezoru, který střežil jako oko v hlavě. Měl v něm mít vše, od směnek po velmi obsáhlé dokumenty, které se vztahovaly i k jiným politikům.
Jimi si podle dobře informovaných zdrojů zajišťoval u policie jakousi „nedotknutelnost“.
Zaprodal Čalfu a Doktora
O Hříbalovi se v podsvětí šeptalo mnohé.
Údajně prodával policii jména velkých drogových dealerů, pro ruskou mafii obstarával falešné pasy a papíry na kradená auta. Stýkal se před smrtí i s velice vlivným podnikatelem Miroslavem Provodem a šušká se, že z provozu hotelového komplexu na Orlíku, jehož byl Provod tehdy majitelem, měl mít také nějaké všimné. Hříbal, stejně jako v roce 2006 zavražděný podnikatel a vekslák František Mrázek, si navíc platil informátory na policii. Kdo je obviněný a v čem, na čem policie momentálně pracuje a podobně.
Policisté prodávali Hříbalovi i spisy k případům. Pro PrahaIN.cz to prozradil policejní zdroj.
Kriminalisté podle něj naopak využívali Hříbalovy často vynikající informace z podsvětí. Hříbal uměl využít i dobré styky na pražském magistrátu a údajně výborně vycházel hlavně s někdejším primátorem Janem Koukalem. A když si založil taxikářskou společnost Asociace Virtus, Koukalovi prý měl slíbit, že zatočí s podivnými praktikami tehdy nechvalně známého taxikářského uskupení Thorges. Magistrát mu při tom šel na ruku a on na oplátku údajně úředníkům řekl, kde se ukrývají dva tehdy policií hledaní pohlaváři Thorgesu Miroslav Bašta a Jiří Henke.
Psali jsme
KUDY KRÁČEL ZLOČIN: První ze tří článků o případech neobjasněných úmrtí některých známých či méně známých postav, které se pohybovaly v pražském…
Dal policii echo k Holubům
Ač se to zdá podivné, Hříbalovo jméno figurovalo i v policejní akci v restauraci U Holubů, k níž došlo v polovině devadesátých let. Hříbal totiž věděl, že se U Holubů na pražském Smíchově často scházejí ruští mafiánští bossové a informace k tomu policii prodal.
„Roztahuje se tam ruská mafie a v pátek mají největší sešlost“, informoval 26. května 1995 tajně někdejšího špičkového specialistu na organizovaný zločin, majora Zdeňka Macháčka. K razii ze strany police za pár dní skutečně došlo. Jenže místo toho, aby měl Macháček ze zásahu v restauraci nějakou zásluhu (tehdy se podařilo zatknout některé špičky mafie jako například Semjona Mogileviče, známého i z kauzy lehkých topných olejů), tak se stal sám obviněným. Podsvětí se totiž bránilo zuby nehty a vyvolalo v médiích absurdní kampaň o nezákonnosti a brutalitě zásahu s tím, že měl právě Macháček spolupracovat s mafií. Policista tak byl v roce 1999 zatčen, obviněn z vydírání a tři měsíce seděl ve vazbě. Až o dva roky později soud konstatoval, že se stal obětí vylhaného komplotu…
Mafiánská večeře
O Janu Rumlovi se údajně v policejním Hříbalově spise moc nehovoří. Přesto měl být v éře svého ministrování terčem zájmu české mafie, která o něm sbírala veškeré informace. Od fotografií, videozáznamů až po různé tajné dokumenty. Někdy na podzim roku 1993 se uskutečnila v Norimberské jizbě na pražských Vinohradech večeře zástupců firmy Gebr. Helbig s představiteli pražské policie a jako zlatý hřeb na této podivné selance byla účast ministra vnitra Rumla. Ten se dýchánku zúčastnil i přes varování policejního prezidia. Ruml tehdy na této později provařené schůzce měl údajně podepsat s představiteli firmy bratří Helbigů smlouvu o dodávce mercedesů pro ministerstvo vnitra. Dodávka vozů se nakonec neuskutečnila. Předešel ji průšvih v podobě zveřejněných obrazových materiálů z večeře, která svým průběhem spíše připomínala setkání spřátelených větví sicilské mafie. Snímky se totiž ocitly v rukách druhé strany a ta neváhala a celou věc okamžitě zaprodala některým vybraným médiím.
Psali jsme
KUDY KRÁČEL ZLOČIN: První ze tří článků o amnestiích vyhlášených prezidenty České republiky. Postupně si připomeneme rozporuplné a hojně…
Kam se poděl archiv?
Videozáznam a fotografie z večeře s bratry Helbigy, stejně tak jako jiné kompromitující materiály na jiné politiky, měly uniknout právě z rukou Ivana Hříbala. Tak se to tehdy v podsvětí tradovalo. Jestli to je pravda, či výmysl, nikdy nebylo rozklíčováno. Naopak, ti dobře informovaní přísahají, že Hříbalův speciální archiv po jeho smrti „zdědil“ František Mrázek, který byl Hříbalovým obchodním partnerem. Jenže i Mrázek byl zavražděn a policie údajně nikdy při domovních prohlídkách v jeho firmách, a ani u něj doma, žádný archiv nenašla. „Policie se mne na něj ptala, ale já ani nevím, že nějaký takový trezor existoval. Vím jen, že Mrázek neuměl s počítači, a pokud to měl na disketách, musel mu s tím pomáhat někdo další,“ uvedl k tomu v minulosti Tomáš Pitr.
Kdo Hříbala zavraždil, dodnes není jasné. Přitom jeho kauza figurovala oficiálně mezi 35 podezřelými úmrtími, kterými se v roce 2006 zabýval speciální policejní tým na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zvaný POKR. Probral všechny spisy, ovšem k ničemu podstatnému se nedobral. Jedno je ale jisté: odstraněním Hříbala se některým osobám náramně ulevilo.
Zajímavosti k případu:
* Spis vraždy Ivana Hříbala vedla pražská kriminálka v režimu vyhrazené. Aktivity tohoto podnikatele, kdyby byly vyzrazeny, totiž byly pro okruh některých lidí nebezpečné a měly tak zůstat pod pokličkou. Přesto z něj některá tajemství unikla. „Když jsem četl některé věci ze spisu, připadal jsem si jako v italském seriálu Chobotnice. Jde o to, že tam byly nastíněny skutečné mafiánské praktiky, přesně takové, jako v tomto seriálu. Hříbalův tým pral špinavé a nelegálně získané peníze, jimiž ale šlo zavázat kohokoliv, například životní ztroskotance ochotné vykonat jakoukoliv protislužbu, tedy i vraždu, ale i vysoce postavené a ke korupci náchylné osoby společenského či politického života,“ uvedl pro PrahaIN bývalý kriminalista z ÚOOZ.
* Obchodní přítel Ivana Hříbala Miroslav Provod byl kdysi odsouzen za daňové podvody. A asi nikoho nepřekvapí, že Provod, Hříbal i František Mrázek podle podsvětí schraňovali další archiv různých informací, které získávali od politiků, policie, ale i tajných služeb. V archivu byly nejen různé dokumenty, dlužní úpisy, výpisy z účtů bank, ale i fotografie, telefonní odposlechy a různé pikantní filmové záběry. A právě těmito materiály prý často tlačili na různé vlivné lidi - to proto, aby získali například akcie vlivných podniků, náklonnost politiků, či si jen koupili beztrestnost.
* Miroslav Bašta a Jiří Henke z Thorgesu se v taxikářské branži proslavili přezdívkami Čalfa a Doktor. Kvůli vyděračským praktikám vůči jiným taxikářům je policie v červnu 1997 zatkla, přesně tři měsíce po zadržení hlavy Thorgesu Jaroslava Stuchlíka. Ten byl v taximafii známý hlavně pod jménem Přepážka. Všichni tři nakonec stanuli před soudem za nedovolené vydírání a pokus ublížení na zdraví.
|