foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Dopravní kolona
Počet nehod v důsledku nevěnování se řízení vzrostl vloni o 16 procent, čtvrtina oslovených řidičů přiznává, že při řízení čtou textové zprávy nebo sledují sociální sítě. Tuto informaci zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu na základě dopravního průzkumu.
„Čtvrtina českých řidičů, kteří se mezinárodního průzkumu ESRA 3 zúčastnili, přiznala (25,1 procent), že v uplynulých 30 dnech za jízdy alespoň jednou četli textové zprávy nebo sledovali sociální sítě, 27,7 procent pak alespoň jednou za jízdy telefonovalo bez použití handsfree. Téměř 4 z 10 respondentů (38,7 procent) považují za alespoň částečně přijatelné chování, když řidič za jízdy telefonuje s využitím hands-free, bez něj pak jen 4,1 procent,“ říká v tiskové zprávě Jindřich Frič, ředitel Centra dopravního průzkumu.
Průzkumu se ve 39 zemích zúčastnilo více než 37 000 účastníků silničního provozu, v rámci Evropy to bylo 22 států (Belgie, Bosna a Hercegovina, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Srbsko, Slovinsko, Spojené království, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko). V České republice vyjádřilo své postoje 965 respondentů ve věku 18-74 let.
Nevěnování se řízení je přitom v Česku jednou z hlavních příčin nehod. Od ledna 2024 lze za držení telefonu nebo jiného záznamového zařízení uložit sankci až 3 000 korun na místě, v případě správního řízení se pak sankce může vyšplhat až na 10 000 korun, v obou případech jsou řidiči uděleny 4 body do karty řidiče. V období mezi roky 2021-2023 došlo podle webové aplikace Dopravní nehody v ČR k 50 003 nehodám způsobeným nevěnováním se řízení, ty si vyžádaly 165 obětí, 505 těžce a 7 311 lehce zraněných.
V roce 2021 se stalo 15 632 nehod, při kterých zemřelo 54 lidí, 150 se jich zranilo těžce a 2 143 osob lehce. Za rok 2022 bylo zaznamenáno 15 913 nehod, 58 mrtvých, 170 těžce zraněných a 2 467 lehce zraněných osob. Rok 2023 zaznamenal 18 458 nehod, při kterých vyhaslo 53 životů, 185 lidí utrpělo těžká a 2 701 lehká zranění.
„Nepozornost se dlouhodobě řadí k nejčetnějším faktorům přispívajícím ke vzniku nehod, může se projevovat snížením povědomí o situaci v silničním provozu, degradací rozhodovacích dovedností, snížením schopnosti podélného i bočního vedení vozidla a prodloužením reakční doby, tedy obecně také zvýšením rizika vzniku nehody. Jak dokládají data z Hloubkové analýzy nehod, pokud ke vzniku nehody přispěla nepozornost, snižuje se pravděpodobnost, že řidič vnímal kritickou situaci před samotným vznikem nehodového děje. Pokud řidič potenciální riziko nevnímá, snižuje se pravděpodobnost, že bude schopen na vzniklou situaci reagovat a snížit tak závažnost jejích následků případně střet úspěšně odvrátit,“ říká Kateřina Bucsuházy z oblasti Hloubkové analýzy dopravních nehod Centra dopravního výzkumu.
Tématu se věnuje také strategie BESIP 2021-2030, která porovnává předpokládané počty úmrtí a zranění při dopravních nehodách s reálnými statistikami. V případě usmrcených a těžce zraněných byly předpoklady strategie splněny. V 6 krajích byly v uplynulých třech letech překročeny předpoklady Strategie v oblasti usmrcených osob. Nejhorší čísla měl v tomto ohledu Zlínský kraj, kde zemřelo 16 osob, tedy pětinásobek toho, co předpokládal BESIP.
Od ledna do dubna 2024 podle informací o nehodovosti šetřila policie 27 823 dopravních nehod, při kterých bylo usmrceno 126 osob, 358 bylo zraněno těžce a 6 199 osob lehce. Celkově policisté odhadli hmotné škody na místě nehody na 2,4 miliardy korun.
Nejčastější příčinou dopravních nehod v tomto období byl právě fakt, že se řidič nevěnoval plně řízení, a to celkem v 5 538 případech. Mezi další příčiny havárií patřilo otáčení nebo couvání (2 960 nehod), vyhýbání bez dostatečného bočního odstupu (1 803 nehod), nebo nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (1 661 nehod). Nepozornost za volantem si také vyžádala 26 lidských životů, což z ní kromě nejčastější dělá také nejtragičtější příčinu dopravních nehod.