Za chybnou miliardovou restituci Bečvářova statku padla podmínka. Úmysl nebyl prokázán

Tři roky vězení, podmíněně odložené na dvouletou zkušební dobu. Tak zní zřejmě definitivní rozsudek na úředníkem Janem Horákem, který v roce 2009 až 2012 způsobil státu škodu téměř 1,5 miliardy, když společně s kolegy umožnil neoprávněnou restituci v kauze takzvaného Bečvářova statku.

Původně měl jít někdejší referent Pražského pozemkového úřadu Jan Horák do vězení na sedm let. Jeho nadřízená Eva Benešová na 6 let, třetí obviněný úředník dostal podmínku už v prvním kole soudního sporu.

Pražský vrchní soud dnes uložil Horákovi za přiznání pozemků neoprávněným restituentům „pouze“ tříletý trest s podmínečným odkladem na dva roky. Kauza okolo restituce takzvaného Bečvářova statku patřila mezi největší kauzy související se zabaveným majetkem z dob komunismu.

V tomto konkrétním případě šlo o objekt takzvaného Bečvářova dvora, klasicistní stavby ve Strašnicích a dalších pozemků a objektů ve Strašnicích a na Žižkově. Údajně oprávnění dědicové po velkostatkáři Janu Bečvářovi prostřednictvím zmíněných úředníků získali v rámci restituce pozemky v hodnotě až 1,5 miliardy korun. Ty měla získat dnes již zemřelá Emilie Bednářová a další restituenti. O tom, že nemá právě Bednářová na restituci nárok rozhodl v roce 2009 úředník Horák, návrh posvětila jeho tehdejší nadřízená Benešová a svou roli v kauze sehrál i úředník Chmelík.

Podle soudu nicméně nešlo o úmyslný třestný čin, a proto původní verdikt prvoinstančního soudu dnes vrchní soud významně zmírnil. „Jednalo se o exces z jinak řádně vykonávaného povolání,“ prohlásil podle ČTK předseda senátu Jiří Lněnička. Horák podle něj vyřizoval řadu restitucí a nikdy se nedostal do rozporu se zákonem, ani nevystupoval zaujatě. Navíc rozhodnutí o vracení pozemků pouze připravoval, schválila jej až Benešová. Podle soudce měli větší díl odpovědnosti jeho nadřízení, kteří dokumenty kontrolovali a podepsali. Horáka proto uznal vinným z maření úkolu úřední osoby z nedbalosti.

Odvolací soud Horáka nejprve obžaloby zprostil. Nejvyšší soud však loni v prosinci vyhověl žalobcům a verdikt zrušil. Benešová a Chmelík odešli od odvolacího soudu s podmínkami. Ani oni podle trestního senátu nespáchali úmyslný čin. V případě Benešové však bude odvolací senát rozhodovat znovu.

Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře. Restituenti po sourozencích Bečvářových tak získali pozemky v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun.