foto: Ministerstvo obrany ČR/Tatra T-810 dodávaná Armádě ČR po roce 2006.
MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 21. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik desítek let. V žádném případě si ale neděláme ambice rozkrýt sekvence případů, jen se budeme snažit upozorňovat na kauzy a aféry, které hýbaly mediálním prostorem. Věnovat se budeme kauze jedné armádní zakázky táhnoucí se téměř deset let, která se týkala jednoho z diamantů na koruně českého průmyslu, automobilky Tatra.
Drahokamu, jehož lesk zmatněl po nešťastné privatizaci. Přestože se managementu Tatry podařilo v roce 2006 za podivných okolností spojených s nátlakovým lobbingem a podezřením na korupci a úplatkářství získat kontrakt na dodávku nákladních automobilů pro Armádu ČR, spadla automobilka za pár let do potupné insolvence. Z ní ji vykoupili otcové zakladatelé podnikatelských rodin Strnadů a Materů. A tak má Tatra znovu kontrakty na nákup svých výrobků pro „hladové“ armády, a to nejen té z České republiky.
Kopřivnická automobilka Tatra je jednou z nejznámějších českých průmyslových značek a její výrobky, těžké nákladní vozy s unikátní koncepcí podvozku, jsou známé a žádané téměř po celém světě. Nejenže má tatrovka jako jediný nákladní vůz na světě svůj pomník, a to na Sibiři, ale také byste v Česku našli jen stěží malého kluka, který by netoužil po hračce v podobě náklaďáku této značky.
Psali jsme
MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 18. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik…
Už přes sto let známe výrobky Tatry
Historie kopřivnické automobilky se začíná na začátku devadesátých let 19. století, kdy z její dílny vyjížděly kočáry, bryčky a železniční vozy. S prvním vyrobeným osobním automobilem Präsident (1897) a prvním nákladním autem (1898) se továrna začala orientovat na produkci automobilů. Podnik tak patří mezi tři nejstarší výrobce aut na světě – starší jsou jen Peugeot (1890) a Daimler (1886), dnes Mercedes-Benz.
Název Tatra se začal v kopřivnické vozovce (Nesselsdorfer Wagenbau) používat až v roce 1919, a to u jednoho typu nákladních vozů. Definitivně byla firemní značka Tatra zavedena v roce 1921, jak lze dohledat na firemním webu Tatry. A proč zrovna název Tatra? Podle legendy prý testování nákladních vozů probíhalo v obtížném terénu Vysokých Tater.
Ve dvacátých a třicátých letech továrna vyráběla širokou škálu vozidel, a to nejen známé středně těžké a těžké nákladní vozy, o něž měla zájem i armáda, ale i osobní automobily a trolejbusy. Odtud vyrazila na koleje i legendární Slovenská strela (1935). Obrovský úspěch zaznamenala automobilka v roce 1933, kdy představila Tatru 77. Na populární vůz navázal výkonnější model 87, který proslavili cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund.
Za druhé světové války (území kolem města Kopřivnice bylo po odtržení pohraničí po mnichovské dohodě součástí nacistického Německa) se podnik nuceně soustředil na válečnou výrobu, hlavně na vývoj třínápravového těžkého nákladního vozidla Tatra 111, které se vyrábělo až do roku 1962. Stojedenáctka se pak stala synonymem pro těžké nákladní auto, jak uvádí web automobilerevue.cz, a symbolem odolnosti. Pomáhala pak na velkých stavbách budovaných v poválečném Československu, ale i ve světě.
Po druhé světové válce byl podnik znárodněn (1946) a po roce 1951 se specializoval pouze na výrobu automobilů, nákladních a osobních. V roce 1956 byla zahájena sériová výroba osobního vozu Tatry 603, která se stala reprezentativním vozidlem komunistických papalášů. Na konci padesátých let se začal vyrábět jeden z asi nejznámějších těžkých nákladních vozů, Tatra 138 s osmiválcovým motorem. V té době byly výrobky Tatry exportovány do 53 zemí pěti kontinentů. Na její úspěch navázala po roce 1970 Tatra 148. V rámci RVHP proto dostala automobilka za úkol specializovat se na výrobu těžkých nákladních vozidel, a tak výroba osobních automobilů T-603 musela být ukončena (1975) a model T-613 se proto vyráběl jen krátce.
Privatizace kuponovou metodou
Po roce 1989 se kopřivnická automobilka ocitla několikrát na prahu bankrotu. Její privatizace se odehrála kuponovou metodou, kdy většinovými vlastníky se staly podílové fondy. To byl jen další hřebíček do rakve vedle silného poklesu odbytu na východních trzích, nezaplacených zakázek a střídajících se cizích managementů. V roce 1992 se firma přeměnila na akciovou společnost. Nakonec do automobilky vstoupil stát a konsolidoval ji, aby ji připravil k prodeji. Koupila ji firma SDC International, a Tatra se tak dostala pod americkou společnost Terex Corporation. V roce 2006 byl 80,5% podíl prodán akviziční společnosti Blue River, za níž stála skupina amerických, českých a evropských investorů, jak uvedl server Kopřivnické noviny, v čele s Ronaldem Adamsem, jenž působil v dozorčí radě už od roku 2001.
V polovině prosince 2006 Tatra podepsala kontrakt s ministerstvem obrany na dodávku terénních nákladních vozů Tatra 810 pro Armádu ČR. Automobilka přitom zakázku získala bez výběrového řízení pod podmínkou, že se na subdodávkách budou podílet především čeští výrobci. Tatra tuto část dohody však nedodržela a nastaly problémy na vládní úrovni.
Rok 2013 byl pro Tatru přelomový
V roce 2013 došlo ke změně vlastnické i akcionářské struktury, značka Tatra se vrátila do českých rukou – automobilku koupila v exekuční dražbě společnost Truck Development, a. s., která byla později přejmenována na Tatra Trucks, v níž se spojili dva akcionáři, významné české podnikatelské rodiny: Strnadovi (65 procent) a Materovi (35 procent), jak uvedl server iDNES. Následovala komplexní restrukturalizace společnosti, která zajistila její stabilizaci a rozvoj.
A tak si mohla automobilka s hrdostí připomenout 120 let od vyrobení svého prvního automobilu (v roce 2017), oslavit 120 let od vzniku prvního kopřivnického nákladního vozu (2018) a také si připomenout 100 let existence značky Tatra (2019).
V současné době vlastní kopřivnickou automobilku společnost Tatra Trucks, která vyrábí i speciální automobily na míru.
Kauza nákupu armádních tatrovek z roku 2006
Armádní zakázka na nákup terénních tatrovek se začala domlouvat ještě za oranžové vlády Vladimíra Špidly, přičemž na postu ministra obrany se v červnu 2003 střídal Jaroslav Tvrdík s Miroslavem Kostelkou (oba ČSSD). Armáda se definitivně rozhodla pro nákup automobilů Tatra v červenci 2005. Podle tehdejšího ministra obrany v Paroubkově vládě Karla Kühnla (US-DEU) analýza potvrdila, že nákup může být bez tendru, protože jde o strategický materiál, jak uvedl server server ČT24. Po nástupu první Topolánkovy vlády se zkalily vody a zakázku začalo provázet podezření na manipulaci a možné uplácení Martina Bartáka (tehdy první náměstek na ministerstvu obrany) a podezření z pokusu o podvod padlo na majitele zbrojařské firmy MPI Group Michala Smrže, Bartákova přítele. Někdy v roce 2006 se podle Mladé fronty DNES, od níž převzal zprávu deník Referendum, sešli na jednání tehdejší ministr obrany Jiří Šedivý, jeho náměstek Martin Barták a šéf vojenské tajné služby Miroslav Krejčík. Krejčík je informoval o tom, že podnikatel a konzultant Pavel Stoška zakázku mezi ministerstvem a Tatrou Kopřivnice ovlivňuje, či spíše přímo režíruje.
Lze tedy předpokládat, že když ministr obrany Jiří Šedivý v prosinci 2006 kontrakt s Tatrou na 556 nákladních automobilů za 2,6 miliardy, jak uvádí web Ministerstva obrany ČR, podepisoval, byl obchod už dávno v hledáčku vojenské tajné služby, která pořizovala v letech 2006 a poté i v roce 2007 dokonce odposlechy. Paradoxem je, že ačkoli z odposlechů bylo zřejmé, že vedlejším produktem zakázky bude mnohamilionová provize pro lobbisty, stát nakonec obchod s Tatrou Kopřivnice uzavřel. Dokonce i přes to, že se cena jednoho nákladního vozu v průběhu času zvýšila z 1,5 milionu na 3,2 milionu, jak upozornil web iDNES.
Vyšlo také najevo, že automobilka vyplatila za zprostředkování obchodu provizi ve výši 28,6 milionů korun bývalému armádnímu důstojníkovi Pavlu Stoškovi, který dříve pracoval na ministerstvu obrany. Z odposlechů, které měla Mladá fronta DNES k dispozici, vyplývalo, že se o peníze údajně dál dělil s lidmi ve velmi vysokých funkcích. Celou záležitostí se tehdy z podnětu vojenské zpravodajské služby zabývala policie, ale případ nakonec v roce 2007 odložila s tím, že k porušení zákona nedošlo.
Šlachtův protimafiánský útvar v akci
Znovu se policie, resp. detektivové z ÚOOZ, jak uvedl server iDNES, celým kontraktem začala opět zabývat v roce 2010 na základě oznámení bývalého amerického velvyslance v ČR a následně předsedy dozorčí rady Američany kontrolované automobilky Tatra Williama Cabanisse a jejího manažera Duncana Sellarse, že 26. února 2008, během prezentace výrobků České zbrojovky na střelnici nedaleko Washingtonu po nich Barták požadoval mnohamilionový úplatek, jak uvedl server Armádní noviny. Za něj jim měl nabídnout, že ze své pozice prvního náměstka ministryně obrany Vlasty Parkanové urovná problémy Tatrovky se společností Praga, které vypověděla smlouvu na dodávky převodovek a náprav z toho důvodu, že byly nekvalitní. Vedení Pragy se pak na Tatře v arbitráži domáhalo zaplacení náhrady škody, jak uvedl server Novinky.cz.
V roce 2011 tak policie prověřovala vedle Bartáka ještě dva muže – šéfa exportu Pragy Petra Ptáčka a Bartákova dobrého známého Michala Smrže z MPI Group. Podle žalobce oba podnikatelé vedení Tatry postupně kontaktovali s určitou nabídkou v souvislosti s armádní zakázkou ještě před Bartákem.
Barták, který se mezitím stal náměstkem na ministerstvu financí vedeném Miroslavem Kalouskem, všechna obvinění samozřejmě odmítl. Dodejme, že to byl již ostřílený matador, jenž se zapletl v době svého působení na ministerstvu obrany do několika sporných armádních zakázek, v nichž existovala podezření z korupce a netransparentnosti. Jednalo se o kauzy spojené s nákupem obrněných transportů Pandur, letadel CASA (této kauze se budeme příště věnovat podrobněji) či obrněných vozidel Iveco.
Řetězec obvinění, soudů a nakonec odškodnění
V srpnu 2012 policie obvinila z korupce i šéfa Tatrovky Ronalda Adamse, jenž dosud v kauze figuroval jako svědek proti Bartákovi a Smržovi. Městský soud v Brně ho nakonec v říjnu 2013 zprostil obžaloby, neboť ve výpovědích svědků byly velké rozpory, a tak soud musel rozhodovat podle zásady při pochybnostech ve prospěch obviněného, jak uvedl server iROZHLAS. V září 2014 Adams dostal od ministerstva spravedlnosti 120 000 korun jako zadostiučinění za trestní stíhání.
Psali jsme
MAGAZÍN AFÉRY & KAUZY, 18. DÍL: Zvedáme rukavici, kterou nám hodily dějiny tím, že až nyní se odhaluje podhoubí kauz, jež se vlečou i několik…
Vyšetřování nákupu vozidel Tatra pro Armádu ČR ukončila policie začátkem ledna 2013 a spis předala podle serveru ČT24 Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě s návrhem na podání obžaloby na Martina Bartáka (z přijímání úplatku) a majitele zbrojařské firmy MPI Group Michala Smrže (z pokusu o podvod). Soudy nakonec rozhodly, že ani jeden z mužů se nedopustil trestného činu. Pravomocně byli osvobozeni v prosinci 2014. V březnu 2016 se jim ministerstvo spravedlnosti podle serveru iDNES omluvilo a přiznalo odškodnění.
Armáda opět nakupuje nákladní vozy Tatra
Z kontaktu podepsaného v roce 2006 byly poslední tatrovky dodány v roce 2009. A tak po 18 letech, v červenci 2024, Ministerstvo obrany ČR opět uzavřelo se společností Tatra, resp. Tatra Defence Systems, rámcovou dohodu na nákup těžkých nákladních automobilů T-815. Smlouva, o níž ministryně obrany Jana Černochová informovala vládu, umožní do konce září 2031 nakoupit až 872 terénních automobilů tří typů v celkové ceně do 13,35 miliardy korun, jak uvádí České noviny. Prvních několik desítek automobilů by armáda měla dostat v roce 2025.