Albem František z Braníka oživil Fanánek Sahulova ducha. Byli jsme u toho

REPORTÁŽ: Kdo byl v pátek 20. října pozván, případně náhodou zavítal do pivovaru v Brňanech na Litoměřicku, ten nelitoval. Konal se tam totiž křest nového projektu Lou Fanánka Hagena „František z Braníka“. Pokud si podle názvu myslíte, že v něm Fanánek (vlastním jménem František Moravec) oslavoval svoje branické působení, velmi se pletete.

Jde totiž o zcela nové koncepční album, které obsahuje 28 písní, jejichž společným jmenovatelem je Fanánkův někdejší souputník František Sahula.

„František z Braníka je inspirován přesilnými zážitky, kterými mě obdařil život v hostincích nejnižší kategorie v pražském Braníku v osmdesátých letech minulého století. Bylo to v době, kdy socialismus pomalu umíral a kdy oprávněné či falešné nadšení z jeho budování opustilo všechny vrstvy obyvatelstva. V době mého dospívání a formování se v těsné blízkosti odvíjel příběh velkého 'hledače' Františka Sahuly,“ charakterizoval Fanánek období, které se stalo hlavním v celé sáze s tím, že jde o tři roky na sklonku „osmdesátek“, které byly v Sahulově životě nabité zvraty, jakým většina lidí není vystavena v průběhu celého života.

Na albu se ale podepsala i pandemie covidu a prokazatelně ne ve špatném slova smyslu.

„Původních deset textů se během pandemie rozrostlo na 28 a v touze vyvolat ducha Františka Sahuly byli k dílu přizváni ti, kteří Františka znali. Autorsky tak na desce vedle třísestrovské trojice Ing. Magor, Ronald Seitl a Zdeněk Petr výrazně přispívá Rosťa Řízek Cerman, kapelník Synů výčepu. Nahrávání se účastnili členové obou kapel ve studiu Michala Šenbauera, kde Sahula nahrával poslední desku a jeho duch tam tudíž musel být přítomen,“ myslí si tajemně Fanánek a naznačuje, že si věc za svou vzala jak Fanánkova domovská kapela Tři sestry, tak bývalí Sahulovi spoluhráči ze skupiny Synové výčepu, se kterými ale Fanánek také příležitostně vystupuje.

To se projevilo i na dramaturgii celého večera.

Výborná atmosféra. Foto: PrahaIN.cz

Po nezbytném přivítání hostů, kterých se sešlo tolik, že pivovarská hospůdka praskala ve švech a venku se k tomu ještě pod pártystany tísnily další desítky fanoušků a pozvaných hostů, následovaly první skladby ze zmíněného alba.

Ty měly na svědomí Tři sestry. Postupně se ale skladba muzikantů na „pódiu“, které volně přecházelo do prostor židlí a stolů pro hosty, začala proměňovat, muzikanti přicházeli, odcházeli, mísili se. Závěr úvodního bloku pak patřil sestavě Synů výčepu, v čele s kapelníkem Rosťou Cermanem a samozřejmě „krákorem“ Hagenem, jak svůj zpěv nezřídka označuje sám Fanánek. 

Během úvodního vystoupení nemohl chybět ani samotný křest, kterého se ujal road manager Tří sester Mafuna. Z provozních a bezpečnostních důvodů nebylo album pokřtěno žádnou tekutinou, což se následně při některých akrobatických kreacích v podání účinkujících ukázalo jako prozíravé.

Po první přestávce, kterou bez výjimky všichni přítomní, kteří neměli ten den žádné řidičské povinnosti, vyplnili poctivým pitím místního piva, následovalo vystoupení Tří sester.

Krátký, asi 40 minutový, blok si nic nezadal se standardním koncertním vystoupením a těsný kontakt účinkujících s diváky byl rozhodně k dobru. Kapela šlapala, lidé pili a královsky se bavili od klasické úvodní vypalovačky Ztráta imunity až po taktéž klasickou závěrečnou Modlitbu pro partu.

Následoval další pauza, která svou náplní odpovídala té první a místní pivo Knajzl teklo proudem.

Pak přišli na řadu „domácí“ Synové výčepu, jejichž kapelník Rosťa Cerman bydlí právě v Brňanech.

Vystoupení to bylo povedené, kromě zmíněného Fanánka se k nim občas přidala i Supice, Kapitán Korkorán a další členové spřízněných Tří sester. Atmosféra se stala ještě uvolněnější, k čemuž bezesporu přispěl i hrací režim kapely, která vždy zhruba půl hodiny hrála a půl hodiny odpočívala u stolů ostatních hostů. To celé několikrát za sebou.

Album je venku. Foto: PrahaIN.cz

„Zjistili jsme, že to je přesně ta frekvence, která nám vyhovuje. V tomhle tempu vydržíme hrát hodně dlouho a navíc nás to pořád baví,“ glosoval to Fanánek a potvrdila to i sama kapela, která končila až kolem půlnoci.

Celému albu, které je skutečně svého druhu jedinečné a postihuje život Franty Sahuly od jeho příchodu na Starou kovárnu v Braníku přes náboženské vzplanutí a zpětný návrat do lůna hospod až k jeho konci, se budeme věnovat v následném rozhovoru s jeho autorem.

Co nám o něm Fanánek prozradil, jaká byla jeho motivace k napsání tak rozsáhlého projektu a zda by nestálo za to ho rozšířit na muzikál, kterými se autor mimo jiné také proslavil, si budete moct přečíst na PrahaIN.cz už brzy.