foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Alena Vitásková se svoji novou knihou
REPORTÁŽ: Alena Vitásková v úterý dopoledne slavnostně pokřtila svoji knihu Kulak, my všichni jsme vinni, kterou vydalo Nakladatelství Olympia Ačkoliv to nejdříve v Obecním domě vypadalo na fiasko, protože i několik minut po oficiálním zahájení bylo na místě jen devět osob včetně autorky, sál se nakonec zaplnil do posledního místa.
Příběh Bohuše Kulaka se podle anotace odehrává v období od Rakousko-Uherska po sametovou revoluci a následně i v dobách samostatné České republiky.
„Děj podložen skutečnými událostmi se Bohušovi ve vzpomínkách vrací, když jeho svíce života dohořívá. Celý náš život je uchován v našem mozku jako „trezorový film“. Promítne se nám ve chvíli, kdy umíráme. Jaký ten film je? Černobílý, nebo barevný? Komedie, drama, nebo thriller? Je plný barev, nebo šedé, bezbarvé nic…? Jaký film se promítá Bohušovi? Kniha není morbidní, plná obav a strachu. Naopak, je plná životního optimismu starce, který se ve svých více než sto letech nebál ani smrti, ani flirtu. Do posledního vydechnutí věřil v lásku, humor a lepší svět,“ stojí dál v anotaci knihy, kterou jsme měli možnost listovat.
Křest měl vypuknout v 11 hodin dopoledne, deset minut po jedenácté ale bylo na místě jen devět hostů, a to včetně fotografa, Aleny Vitáskové a zástupců nakladatelství Olympia. O několik minut později se prostor Obecního domu velmi slušně zaplnil a nezbyla jediná volná židle.
I ve 102 letech milovat život
Ze známých osob jsme si všimli například Alex Mynářové, Jany Bobošíkové, Jadrana Šetlíka, Petra Žantovského či Elišky Haškové-Coolidge.
„Tento román jsem psala nejdéle ze svých knih, více než pět let, protože jsem začala daleko před covidem a stále jsem neuměla zpracovat jeho myšlenky a názory tak, aby se to dalo číst. Vždycky jsem začala a pak jsem toho zanechala s tím, že nejsem schopna tu knihu dopsat. Mezitím, co byl Kulak stále rozpracovaný, jsem napsala tři knihy,“ sdělila před přítomnými Alena Vitásková.
Zmínila také, že základy této knihy vychází ze skutečných vzpomínek muže, který umírá a na sklonku svého života chce své vzpomínky někomu předat. „On jako věčný optimista umíral v téměř 102 letech, kdy stále rád flirtoval, měl rád život a na smrt byl připraven. Odcházel ale nerad,“ uvedla Vitásková.
Nebojte se být slušní
Podle jejích slov se řídil několika krédy, která chtěl zanechat. Citoval například Einsteina, když hovořil o třetí světové válce. „Když jste se nepoučili, ať vás vezme čert,“ tento citát prý ale používal u různých příležitostí. „Odkaz je, že my všichni jsme vinni, že jsme nechali vládnout psychopaty, ty, kteří jsou schopni nás bezmyšlenkovitě zatáhnout do nejhrůznějších válek. Ty, kteří mají rádi krev a peníze, my všichni jsme vinni,“ řekla autorka knihy.
Poslední slova Bohuše Kulaka byla: „Nebojte se být slušný.“ „O to více je to možná dneska aktuální, protože být slušný znamená, že se musíš bát,“ uvedla ještě Vitásková. „Je to kniha, která vybočuje z mé dosavadní tvorby. Jsem pyšná, že jsem letos byla přijata do Unie českých spisovatelů, a že svoji činnost mohu tak víceméně odklidit od energetiky a politiky a mohu psát a komentovat,“ řekla Vitásková.
Jedním z kmotrů byl Vlastimil Ježek, šéf Obecního domu. „Jsem tu ze tří důvodů. Obdivuji Alenu za to, že to nikdy nevzdala, i když si prožila ve svém životě nepěkná martyria. Druhý důvod je, že mám rád nakladatelství Olympia už od dávných dob. No, a kdykoliv se něco odehrává v cukrárně Obecního domu, tak sem chodím nesmírně rád. Hlavním cílem pozornosti je samozřejmě kniha, ale doporučuji, abyste občas zvedli hlavu a obdivovali české řemeslo, každý centimetr čtvereční je neskutečně krásný,“ uvedl Ježek.
Pro pozvané hosty byl připraven raut a na závěr proběhla autogramiáda.