Autor výjimečného dokumentu ukazuje, jak se žije s hraniční poruchou osobnosti

02. 11. 202320:21
Autor výjimečného dokumentu ukazuje, jak se žije s hraniční poruchou osobnosti
foto: archiv autora, se svolením/Jonáš Motyčka, tvůrce dokumentu Horská dráha

Dokumentární film Horská dráha režiséra Jonáše Motyčky měl úspěšnou premiéru 18. září 2023 v pražském kině OKO. Jeho protagonisty jsou lidé s diagnostikovanou hraniční poruchou osobnosti (HPO), mezi které patří i autor snímku. Pro svůj film aktuálně chystá tour po promítacích sálech v několika českých a moravských městech. Během rozhovoru prozradil naší redakci svoje zkušenosti s natáčením, nemocí i plány do budoucna.

Autor filmu si při jeho vzniku dal za cíl seznámit diváky s problémy, které přináší život pro lidi s hraniční poruchou osobnosti. Časté změny nálad a bolestivé pocity, které provází strach z opuštění, jim komplikují nejen partnerské vztahy, ale i schopnost dlouhodobě si udržet práci.

Svůj příspěvek ve vlastním boji s hraniční poruchou se chystá Jonáš Motyčka od října do ledna příštího roku promítat za osobní účasti v Ostravě, Kadani, Hradci Králově, Opavě a Brně. Termíny a bližší podrobnosti jsou k dispozici na webusociálních sítích filmu. Do pražského kina OKO se projekce filmu vrátí 6. listopadu.

„Starám se o všechno, je to takový „one man“ projekt. Jsem producent, režisér, scénárista, udělal jsem si veškerou muziku. K sobě jsem měl jen jednoho kluka jako kameramana a střihače, protože tyto profese neovládám. Vymyslel jsem si do detailu i vizuál filmu, který zpracovala jedna z aktérek filmu. Za film nesu plnou zodpovědnost, je to takové moje dítě. To že byla premiéra beznadějně vyprodaná a měla nadšené ohlasy v sále, pro mě znamená extrémní zadostiučinění,“ řekl nám režisér, kterého těší i každá zpráva o prodaných vstupenkách v rámci připravované tour po jednotlivých městech.

„Snažil jsem se o atraktivní, mladé zpracování filmu. Chtěl bych, aby jeho případné budoucí uvedení ve školách příliš nepřesáhlo jednu vyučovací hodinu, takže stopáž je padesát minut. Snažil jsem se, aby se mladí při jeho sledování nenudili, složil jsem trapovou, hiphopovou muziku, použil jsem i hodně efektů. Přál jsem si, aby film dodal lidem naději a jeho podoba byla moderní à la Netflix,“ popsal svoje dílo režisér.

Hraniční porucha osobnosti

Ústřední námět filmu se řadí podle jeho autora mezi tabuizovaná témata ve společnosti. O hraniční poruše se na rozdíl od depresí, různých typů úzkostí nebo schizofrenii moc nemluví.

„Lidé, u kterých se toto onemocnění projevuje, jsou velmi těžce léčitelní,“ domnívá se Jonáš Motyčka a dodává, že je to u nás relativně nová porucha a mnoho psychiatrů nemá příliš vůli se její léčbě věnovat. Snaha o poskytování pomoci ve formě terapie se objevuje především mezi mladými odborníky, jejich počet je ale nedostačující.

Režisér se při vzniku filmu soustředil na to, aby seznámil diváka s onemocněním a s jeho projevy. Lidem, kteří žijí s HPO pak chce ukázat naději, že na její zvládnutí nemusí být sami.

„Já osobně na sto procent vím, že počet lidí s touto nemocí je daleko vyšší, než je obecně udávané jedno až tři procenta v populaci,“ zmínil Jonáš Motyčka a dodal, že onemocnění se projevuje například zásadními výkyvy nálad od nadšení do naprostého zmaru i několikrát za den. Podle jeho slov, je to dáno extrémním strachem z opuštění, který v mnoha případech může vzniknout jako následek prožitých traumat v dětství.

Časté bolestivé emoční projevy se prý dají přirovnat k pocitům, které lidé jinak zažívají jen výjimečně, například při ztrátě blízké osoby. Nejúčinnější léčbu představuje terapie, medikace působí jako podpůrný prostředek.

„Léčba probíhá skrze osobní rozvoj, kdy si člověk musí začít uvědomovat, co se mu děje v životě a pak se pomocí různých technik snažit zklidnit. Moje přítelkyně ode mne dříve vždycky utekly. V posledním případě to funguje díky tomu, že přítelkyně si uvědomuje, že když se vychýlím do nějaké extrémní emoce, tak že to nejsem já, ale ta nemoc a že se situace zase zklidní. Proto jsem svůj film nazval Horská dráha, protože člověk ví, že ho bude čekat sešup, ale nemůže vystoupit,“ popsal svoji zkušenost s nemocí režisér dokumentu.

Vzniku filmu předcházelo určení diagnózy HPO

Hraniční porucha byla Jonáši Motyčkovi diagnostikována v roce 2020. Před tím se věnoval delší dobu projektům zaměřeným na pomoc dětem z dětských domovů. V době vypuknutí covidové epidemie, kdy nemohl jezdit do dětských domovů, založil paralelně iniciativu s názvem Řekni si o pomoc. Pro lidi, u kterých se objevily duševní potíže v souvislosti s omezením pohybu a dalšími restrikcemi během pandemie, založil web, pořádal besedy a ve spolupráci s hlavním městem a pražským dopravním podnikem dodal do veřejných dopravních prostředků letáky s nabídkou pomoci.

Podle svého vyjádření si asi po půl roce trvání kampaně uvědomil, že i on by si měl říct o pomoc. Následně mu byla diagnostikována hraniční porucha osobnosti. Začal pracovat v komunitě lidí, kterých se toto onemocnění týká. Díky pravidelným on-line besedám pro zájemce z celé země získal o nemoci mnoho informací a kontaktů, které vyústily v rozhodnutí natočit film.

Premiérou filmu aktivity Jonáše Motyčky v osvětě a pomoci lidem s HPO nekončí. Jeho plány zahrnují vznik kavárny, kde by mohli pracovat v režimu podobnému chráněným dílnám, protože vzhledem k projevům spojeným s nemocí nejsou často schopni pracovat za běžných pracovních podmínek.

„Veškeré svoje aktivity provozuji díky pomoci sponzorů. Fundraising si zajišťuji sám. Deset let provozuji sociální práci, nikdy jsem nevzal od státu ani korunu. Podporují mě lidé ze soukromého sektoru, za tu dobu už mne znají a ví, že moje projekty dávají smysl,“ popsal Jonáš Motyčka.

Pomoc dětem z dětských domovů

Za zmínku určitě stojí ještě další aktivita, které se režisér dokumentu věnuje. Jedná se o projekt s názvem Správný start zaměřený na pomoc dětem odcházejícím z dětských domovů po dovršení plnoletosti. Podle jeho slov žijí děti v dětských domovech v bublině a vůbec nejsou připraveni na samostatný život. V momentě, kdy opustí brány domova, stát už nijak nepokračuje v jejich podpoře.

Projekt se zaměřuje na jedince s problematickým chováním, kteří se hůře přizpůsobují životu ve společnosti. Prostřednictvím sportu a dalších aktivit, které je baví, se jim snaží Jonáš Motyčka pomoci se zařadit do běžného života.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných