Autorka dětských knih Sandra Dražilová Zlámalová píše nejraději pod časovým tlakem

21. 06. 202209:52
Autorka dětských knih Sandra Dražilová Zlámalová píše nejraději pod časovým tlakem
foto: Martin Vávra, PrahaIN.cz (stejně jako ostatní foto u článku)/Sandra Dražilová Zlámalová je oblíbenou dětskou autorkou.

ROZHOVOR Sandra Dražilová Zlámalová je učitelkou na základní škole. Lidé ji však znají především jako spisovatelku dětské literatury. Její popularita u dětských čtenářů strmě stoupá a nápadů na další tvorbu neustále přibývá. Na nedávném veletrhu Svět knihy 2022 na Výstavišti v pražských Holešovicích pokřtila své další dílo. V našem rozhovoru jsme si mimo jiné povídali o tom, jestli chystá nějakou knihu také pro dospělou populaci nebo koho by ráda viděla na Pražském hradě.

Co stálo za tím, že jste se rozhodla, že budete psát knížky pro děti?

Po zkoušce z dětské literatury na vysoké škole, kterou jsme s kamarádkou úspěšně složily, jsme zjistily, že to, co máme jako budoucí učitelky doporučovat dětem jsou dost brutální knížky plné smrti a násilí. To se nám nelíbilo. Poté jsme o tom ještě diskutovaly na koleji. Popíjela se sangria a po pár skleničkách jsem sedla k notebooku a napsala první kapitolu Kulíška. Tím to vlastně všechno začalo.

Kolik knížek už jste vlastně napsala?

První knížka byla Kulíškovy neposedné příhody. Ta vyšla v nakladatelství Brána v roce 2017. Potom měla Brána nějaké problémy, takže jsem hledala jiné nakladatelství a našla jsem Grada-Bambook. V roce 2019 vyšla Čarodějnice Bordelína, v roce 2020 Neplechy čerta Zbrklíka, potom Babiččina kouzelná zahrádka, následně Řemeslné pohádky, pak vyšly ukrajinské pohádky, které jsem nechala volně ke stažení. Nyní jsem pokřtila knihu Bordelína a Řachatice aneb Les Bambručák v ohrožení. Letos by ještě měl vyjít Kulíšek a Bobísek na cestě po Česku, což je pokračování toho prvního Kulíška, dále pokračování Zbrklíka a potom Co zmůže hvězdný prach. Zároveň se ještě dělají audioknihy.

Vaše civilní povolání je učitelka na základní škole. Co učíte za předměty?

Vystudovala jsem český jazyk a německý jazyk pro střední školy a učitelství pro 1. stupeň základní školy na UJEP v Ústí nad Labem. Učím ale na 2. stupni, a to hlavně češtinu, němčinu a občas zeměpis a dějepis na základní škole v Lázních Libverda.

Chtěla byste být spisovatelkou na plný úvazek?

Ano, to je přesně můj sen. Hrozně ráda bych si ho jednou splnila.

Budete pokračovat i nadále v dětské literatuře, nebo vás lákají i žánry pro dospělé?

Určitě u toho zůstanu, protože mám pocit, že jsem pořád dítě. Vždycky se v tom najdu a dám tam nějaké své fórky, které pochopí dospělí. Děti ty dvojsmysly nevidí a dospělí se můžou umlátit smíchy. Jinak mám ale rozepsaný detektivní román. Pokud se zadaří, tak bych to chtěla dopsat do konce roku. Musí být plodné léto.

Čtete dětskou literaturu jiných autorů?

Ano, čtu. Mám malé děti a nebaví mě číst jim své knížky. Občas to sice kluci chtějí, ale úplně to nemusím. Pak tam totiž vidím, co jsem měla napsat jinak. Jsem na sebe hodně kritická. Co se týče dětských autorů, tak mám hrozně ráda Ivu Geckovou, Petru Martiškovou, která má skvělý sloh, a to vyprávění dokáže posunout do dalších rovin. Dále mám ráda třeba Danielu Krolupperovou.

Jakou vaši knížku mají nejraději vaše děti?

Když byly hodně malé, tak Kulíška. Pak jsme četli často Zbrklíka. Nyní chtějí Řachatici a strašně se jim tam líbí jedno zaklínadlo, protože ho vymyslely, když jsme šli jednou ze hřiště.

Účastníte se nějakých besed či autorských čtení?

Občas ano, ale málo. Nejsem moc výřečný typ. U kafe si povídám s kýmkoliv o čemkoliv, ale jak mám před sebou publikum, tak to není moje silná stránka. Za počítačem je mi lépe.

Současná situace, kdy stále roste inflace, asi úplně nenahrává prodeji knih. Jak jste na tom v tomto směru vy? Pocítila jste menší prodej vašich knih?

Naštěstí ne, naopak se prodávají čím dál tím více.

Co ráda děláte ve volném čase, když neučíte, ani nepíšete?

Jezdím s manželem a dětmi na výlety. To nás hodně baví.

Jak by vypadala vaše ideální dovolená?

Mám pocit, že každá dovolená je jedinečná a svým způsobem ideální. Jednou je to v Čechách, kdy „trajdáme“ po výletech a užíváme si tu českou rozmanitost, jindy je to zase moře, kdy se člověk „plácne“ na pláž, nechává si nohy omývat vlnami a říká si, jaká je to paráda.

Kde berete inspiraci pro vaši tvorbu?

Většinou mě to napadne někde úplně náhodně. Třeba se o něčem bavím s rodinou a najednou přijde nápad. Rychle si udělám dvě, tři poznámky nebo si to napíšu do mobilu a pak to mám v takovém sešitu, kde mám už asi 30 dalších námětů. Pak už tam jen sáhnu, když mám zrovna chuť psát.

Píšete systematicky a pravidelně, nebo podle toho, kdy se vám chce?

Já jsem „stresátor“, takže mě musí trošku tlačit čas, aby knížka byla dobrá. Když třeba vím, že mám za 14 dní odevzdávat a nemám ještě ani řádek s tím, že ta knížka má mít 45 normostran, tak je mi jasné, že bych měla začít psát. Takže si to spočítám, kolik musím napsat stránek, když ještě vynechám víkend, kdy nepracuji. Jsem pak tedy pořád ve skluzu, ale právě v tu chvíli vymyslím ty největší „blbiny“. Doma se se mnou ale v té době nedá vydržet.

Co ráda čtete, pokud teď vynecháme dětskou literaturu?

Když je léto, tak mám ráda zamilované a jednoduché příběhy, kdy od začátku vím, jak to skončí. Nyní mám hrozně ráda cestopisné romance od Julie Caplinové. Líbí se mi, že tam popisuje jídlo. Já jsem totiž ujetá na jídlo. Čas od času čtu detektivky. Z českých autorů mám ráda Annu Beatrix Bártovou nebo Pavla Hénika.

Jaký je váš oblíbený film či seriál?

Dříve Pretty Woman, myslím, že se mě stále drží Slunce, seno…To když dávají, tak nikdy neodolám. Mám pocit, že z té obrazovky jde vůně léta. Jinak asi nemám úplně oblíbený film, který musím stoprocentně vidět. Ujížděla jsem ale na seriálu Hra o trůny, to jsem musela vidět každý díl.

Jakou hudbu ráda posloucháte?

Marka Ztraceného. Dřív to byla hodně Lucie, Wanastovi Vjecy. Čím jsem ale starší, tak mám raději jemnější hudbu.

Zajímáte se o politiku? Chodíte k volbám? Máte svého favorita na funkci nového prezidenta?

Politiku sleduji jen zběžně. K volbám chodím. Vždycky si vyberu to nejmenší zlo. Ještě neznám všechny kandidáty, ale vím, že tam je Danuše Nerudová, tu bych volila. Viděla jsem s ní nějaké video a mělo to hlavu a patu. Zároveň měla šmrnc, který by prezidentka měla mít.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných