foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Knižní výběr
KNIŽNÍ OKÉNKO: Server PrahaIN.cz pokračuje v představování aktuálních novinek ze světa literatury. Jako v minulosti, i tentokrát vybíráme především beletrii.
Celosvětovou pozornost si vysloužil nový román Dana Browna Tajemství všech tajemství. Nakladatelství Argo navíc připravilo celou langdonovskou sérii s novými obálkami od Neila Johnstona. Brownova tvorba je známá nejen čtenářům, ale i milovníkům stříbrného plátna. Pochybuji, že kdokoli v minulosti nezaznamenal Šifru mistra Leonarda (2003) nebo Anděly a démony (2000). Aktuální román je pro domácí čtenáře o to cennější, že je zasazen do mýtické Prahy. Už po prvních sto stranách se obyvatelé metropole mohou těšit nejen z faktu, že jednotlivá místa (Platnéřská, Hrad, hotel Four Seasons) znají, ale navíc je poznávají. Brownův styl je natolik charakteristický a typický, že se Tajemství všech tajemství nebojím označit za jeho druhý nejlepší román. Na piedestalu zůstává nepřekonatelná Šifra mistra Leonarda. Román vydalo Argo v překladu Michaly Markové a Davida Petrů.
Druhou novinkou je o poznání náročnější a odlišnější počin. Alexandru Popescu ve své knize Montana bilancuje a konfrontuje současnost a dospívání. Část velice zajímavého románu nás proto zavede do postsovětského Moldavska, druhá do Spojeného království. Autor je ročník 1987, a proto si troufnu říct, že jeho vzpomínkám věřím. V obecné rovině jde o promítání Stalkera a čtení Ionesca. Zkrátka a dobře je to takový typ literatury, který vás vtáhne a nepustí. Popescu velmi barvitě popisuje chudobu a život „za zdí“ v železničním depu v nákladních vagonech přestavěných na obydlí, kde si hrál, vyrůstal, kde dospělí žili, pili a přežívali. Autorovo mládí sice kontrastuje s vyspělou Anglií, ovšem jen do okamžiku, kdy se spisovatel (a novinář) vrací právě tam, odkud kdysi odešel. Tento konflikt minulosti a současnosti je živou vodou celého díla, neboť prakticky popírá sám sebe a ukazuje, jak plytký je čas. Pokud by román Montana s doslovem překladatelky a romanistky Jarmily Horákové vyšel v Odeonu, vůbec by mě to nepřekvapilo. Takto musím pochválit cit a dramaturgii nakladatelství Maraton, že knihu pro české čtenáře objevilo.
Britský autor žijící na Slovensku? Kdo jiný než Robert Bryndza. Jeho romány mám velmi rád, jsou čtivé, dostatečně dlouhé a napínavé. Připomenu tituly jako Tíživé ticho, Anděl smrti, Temné hlubiny nebo Dívka v ledu. Pokud se s Bryndzovou tvorbou teprve seznamujete, poslední jmenovaný thriller je pro začátek ideální volbou. Jenže Stíny minulosti jsou snad ještě lepší. Bryndzu znám velmi dobře a myslel jsem si, že mě už ničím nepřekvapí. Očekával jsem „rutinní“ případ, klasickou zápletku a nepředvídatelné rozuzlení. Autor mě ovšem překvapil, napětí nádherně stupňuje, nabízí několik nečekaných stop (Kartagenerův syndrom) a slepých uliček, které mám u detektivek nejraději. Už samotný začátek je brilantní. Detektiv šéfinspektorka Erika Fosterová dorazí do dokonale uklizeného bytu, kde nachází tělo ženy. Policii na nález upozornila sousedka poté, co jí stropem propadl radiátor… Ještě předtím se čtenář ocitne uprostřed zásahu, na jehož konci zůstane několik pytlů s mrtvými. Fosterovou pronásleduje vina za ztracené kolegy i partnera, stejně jako pochybnosti, když po deseti letech narazí na muže nápadně podobného jednomu starému pachateli. Jenže kromě tváře nesedí nic, jméno, adresa, ale ani minulost. Stíny minulosti opět vydává nakladatelství Cosmopolis v překladu Kateřiny Elisové. Skvělou knihu vřele doporučuji, měl jsem problém ji odložit, a to se mi po tisících přečtených titulů stává jen výjimečně.