Cestovali jsme do minulosti dopravních prostředků. Expozice Národního technického muzea na vlastní nohy, oči, kůži

09. 01. 202206:21

foto: Martin Vávra, PrahaIN.cz (stejně jako ostatní snímky v článku)/Fanoušci dopravní historie by rozhodně měli zavítat do expozice Národního technického muzea

REPORTÁŽ Mezi nejnavštěvovanější expozice Národního technického muzea v Praze patří jednoznačně historie dopravy, nacházející se v takzvané dopravní hale. Redakce PrahaIN.cz se tudíž také vypravila na prohlídku a opravdu bylo na co koukat. Člověk se rázem ocitne ve světě, kde se promítá chronologicky technický vývoj dopravních prostředků a na každém metru na vás dýchá odkaz všech těch geniálních průkopníků, kteří posouvali pomyslnou štafetu stále kupředu.

Expozice nabízí pohled na první automobily, které byly poháněné spalovacím, ale také parním motorem, vývojovou řadu motocyklů od konce 19. století až do současnosti, ukázky železniční techniky, ale také vývoj letecké, cyklistické a lodní dopravy.

V roce 1925 se továrna založená Václavem Laurinem a Václavem Klementem stala součástí velkého průmyslového koncernu Škoda. Jedním z posledních automobilů se značkou slavné dvojice je vůz typu 105. Prvím jeho majitelem byl pražský advokát a propagátor balonového létání JUDr. Rudolf Rumples.

Dopravní hala vypráví historický příběh strojů na území České republiky. Návštěvníci uvidí stroje, které u nás byly vyrobeny, zároveň však také ty, jenž byly dovezeny ze zahraničí a na našem území našly své využití.

Nová Jawa 250 byla od roku 1946 úspěšně exportována téměř do všech zemí. Tento motocykl se stal základem mimořádných úspěchů československého motocyklového průmyslu a do dnešní doby je považován za jeden z nejvýznamnějších motocyklů naší historie.

Zlaté české ručičky

Dějiny české výroby jsou nesmírně bohaté, a proto v muzeu vidíme například vůz NW President z roku 1898, který je vůbec prvním automobilem vyrobeným na našem území. Podíváme-li se ke stropu, zpozorujeme širokou škálu letadel a současně také koš plynového balónu. Za pozornost určitě stojí slavný letoun Kašpar JK z roku 1911, na kterém Ing. Jan Kašpar vykonal historicky první dálkový let v dějinách českého letectví.

Dále jsou však u stropu zavěšeny také unikáty historických letadel Anatra Anasalj, Traktor, sportovní letouny Zlín Z XIII, Z 50 L a v neposlední řadě rovněž stíhací letoun Supermarine Spitfire LF Mk.IXE z roku 1945, se kterým se do čerstvě osvobozené vlasti vraceli českoslovenští letci, kteří bojovali ve Velké Británii.

Expozice dopravní historie patří v Národním technickém muzeu jednoznačně k nejnavštěvovanějším.

V létě roku 1935 byl automobil Tatra 80 dodán pro potřeby prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.

Mezi další skvosty pak jednoznačně patří i automobil Tatra 80 z roku 1935, jenž užíval prezident T. G. Masaryk. Fanoušci historické dopravní techniky by zkrátka neměli váhat ani minutu. Tohle se musí vidět. Národní technické muzeum je otevřeno od úterý do neděle, a to od 9 do 18 hodin.

K předchůdcům Národního technického muzea v Praze (dále NTM) můžeme zařadit sběratelské aktivity stavovské inženýrské školy (zal. 1717 v Praze), na ně navazující aktivity polytechnického ústavu (založeno 1806) a konečně otevření Českého průmyslového muzea, založeného Vojtěchem Náprstkem roku 1862. Část jeho sbírek byla dokonce později ve 20. století předána do dnešního NTM. K jeho založení došlo na slavnostní ustavující schůzi 5. července 1908 (viz níže). Dostalo název Technické muzeum Království českého s vytčeným programem dokumentovat pomocí sebraných výrobků, strojů, zařízení a dopravních prostředků hlavní vývojové směry technického a průmyslového rozvoje českých zemí ve vztahu k zahraničí.
NTM se zrodilo z iniciativy technické inteligence, především profesorů české vysoké školy technické v Praze. Bylo organizováno na principu spolkovém a fungovalo pod oficiálním názvem Spolek Technického muzea Království českého, jehož členy byli nejen jednotlivci, ale kolektivně též podniky, průmyslové závody, banky a profesní korporace, např. cukrovarníků. Spolek byl rozdělen na odborné skupiny podle jednotlivých průmyslových oborů a odvětví, např. hornictví, hutnictví, stavitelství, dopravy, cukrovarnictví, textilní výroby, sklářství a další.
V roce 1951 bylo muzeum zestátněno a ústav dostal dnešní název Národní technické muzeum. Činnost spolku byla utlumena a v roce 1959 skončila úplně. NTM se stalo muzejním a vědeckým pracovištěm řízeným a financovaným státem. Zvýšil se počet zaměstnanců z 20 na 90, později až 130, a v budově na Letné se otevřely nové expozice – doprava, hornictví, hutnictví, astronomie, geodézie, elektrotechnika, strojírenství, měření času, fotografická a filmová technika. NTM se prezentovalo řadou výstav doma i v zahraničí a vlastní badatelskou a ediční činností. Jeho sbírkové fondy svým rozsahem a hodnotou řadí muzeum k předním institucím tohoto druhu v Evropě.

zdroj: NTM.cz