foto: Se svolením Národní divadlo (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)/Činohra Národního divadla, děkovačka. Ilustrační foto
FOTO, ROZHOVOR Začneme seriózními informacemi, byť i bulvár si zde mohutně přišel na své. Upřímně, ty informace nejsou nejnovější, samo Národní divadlo (ND) o tom, co se tam děje, informuje jen výjimečně. Co tedy víme? ND nyní vybírá nového šéfa činohry. Daniel Špinar je uměleckým ředitelem Činohry od září 2015. Mandát Špinarovi vedení ND sice po pěti letech prodloužilo, skončit mu měl za dva roky. Na jeho předčasném ukončení se Špinar s ředitelem Janem Burianem údajně dohodli. Tedy, Daniel Špinar oznámil, že končí předčasně a více než jasně naznačil, že za to mohou spory s ředitelem ND Burianem a „celým establishmentem“, jak se vyjádřil. Aby toho nebylo málo, zamotala se do toho ještě studentská iniciativa „Ne!musíš to vydržet“, kritizující šikanu, sexismus a dril na DAMU. A ani to není všechno, Daniel Špinar se ke všemu ocitl na titulních stranách Blesku, neboť oznámil, že je ve skutečnosti ženou. To opravdu nebývá ve Zlaté kapličce zvykem…
Zkráceně, Burian mimo jiné uváděl, že první česká scéna se nemůže změnit v autorské divadlo. Špinar zase tvrdil, že v Národním divadle „narážel na zdi“. České divadelní prostředí je podle něj plné strachu, trafik, rutiny, cynismu a manipulace. Aniž by někoho jmenoval, uvedl, že jím popisovanou situaci způsobují konkrétní lidé na nejrůznějších postech, kteří různě kumulují funkce a setrvávají na nich i celá desetiletí. Celému profesnímu sporu se budeme věnovat dále v článku, nemůžeme pominout ani osobní problémy Daniela Špinara, které s celou situací pravděpodobně souvisí. Napřed ale vytáhneme z rukávu eso, náš zdroj, který je v ND insider a z pochopitelných důvodů neuvádí své jméno, které ale redakce zná. Ten totiž v krátkém rozhovoru situaci popsal více než trefně.
K zaprášené muzeální nudě se ND těžko vrátí, od toho tu jsou Vinohrady
Co se teď v Národním děje? Mění se jen šéf činohry, nebo je toho více?
Po měsících dusna, které panovaly s vyhrocením vztahu ředitele Buriana a šéfa činohry Špinara, se hledá nový šéf činohry. Stávající soubor je na rozpacích, většina z nich se o Špinarově rozhodnutí skončit dověděla ze sociálních sítí, a to i ti, kteří se považovali za jeho přátele, jako třeba herec Filip Kaňkovský... Velkou část z nich si sebou přivedl právě Špinar, většinou si noví šéfové dovedou vlastní lidi. Některé Špinarovy akvizice jsou kapku ´bizár´, jako Lucie Polišenská a právě Filip Kaňkovský, ti se proto nejspíš bojí, že konformnější šéf by s nimi nemusel dál spolupracovat. Naopak starší a tradičnější část souboru opatrně jásá, ale otázka je, co je čeká.
Foto ze zkoušky, v popředí Filip Kaňkovský
Starší část souboru?
Tak například Jiří Štěpnička Špinara doslova nenáviděl, také Ondřej Pavelka, Švehlík… Nic moc vztah k němu neměla ani třeba Tatiana Medvecká.
Foto ze zkoušky, v popředí Jana Boušková. Když víme, jak se starší část souboru k Danielu Špinarovi staví, jsou ty výrazy více než výmluvné
Jak dopadl spor Špinar versus ředitel?
Spor dopadl v neprospěch Špinara, ať argumentuje, jak chce, vždy z toho vyjde jako ten, kdo do toho tahá osobní vztahy z dob před nástupem. Na druhou stranu Burian je taková žába na prameni, chlapík, co přežije všechny režimy, tvůrčí ale není... Za mě Špinar nasměroval ND novým směrem, směrem k předním divadlům v Německu, Polsku, Francii - tam všude jsou výrazně progresivnější než u nás. To, co u Špinara v Česku šokuje, je jinde čajíček.
Jako režisér se Špinar proslavil vizuálně opulentním stylem; foto ze zkoušky
Špinar se chce nechat přeoperovat na ženu, jako to udělali tvůrci Matrixu, bratři, nyní sestry Wachowské?
Těžko říct, označil se za heterosexuální ženu, podle mě má momentálně v hlavě chaos, je na pokraji nervového zhroucení. Národní bylo pro něj nejvíc, je to kluk, který byl původně vyučený číšník, gay z malého města, co žil svůj sen, byť si byl vědom, že pro spoustu lidí je moc buzna... Tímhle dalším veletočem mu přestali rozumět i poměrně blízcí lidé. A v další práci mu to v ČR rozhodně nepomůže.
Souvisí jeho osobní coming out s náladou, resp. s jeho jen o pár měsíců urychleným odchodem? A kam se chystá?
Podle mě ano, tím, jak se vracel k tomu, co se mu dělo na škole, k šikaně zaměřené na jeho orientaci, otevřely se nějaké další dveře a za nimi bylo tohle, v čem se podle mě plácá. Plány zatím nezveřejnil, velké divadelní domy ho ale po hysterii posledních měsíců asi chtít nebudou. Protože to, o čem se mělo diskutovat racionálně, zásadně převáděl do velmi osobní roviny typu „Salzmannová si mě odendala z přátel na Facebooku", takže poškodil jak celou kauzu „Ne!musíš to vydržet“ na DAMU, tak i náhled na vlastní osobu. Není racionální člověk, naopak velmi emotivní a rychle soudí... Takže se asi vrátí na malé alternativní scény, kde začínal.
Daniel Špinar, foto ze zkoušky - v dobách, kdy míval úsměv na tváři
Jak vidíte jeho éru?
Ať se to komu líbí, nebo ne, jde o první velkou porevoluční éru, kterou se ND posunulo směrem k Evropě. Vznikly výrazné adaptace klasiky (Král Oidipus, Manon Lescaut, Ze života hmyzu a další), byla uvedena celá řada nových zahraničních textů, vznikly nové formáty - divadelní talk show apod, na prknech Zlaté kapličky se objevili herci, které jsme byli zvyklí vídat na velmi alternativních scénách, zajímavé byly i volby hostujících režisérů. Jenže se ozývaly i hlasy, že je na ND příliš alternativní, čemuž nasvědčovala částečně i čísla návštěvnosti. ND nejspíš na takovou změnu ještě nebylo zralé, ale ta změna je nevyhnutelná, a přijde i s dalšími, i když nejspíš půjdou Burianovi více na ruku, a bude pomalejší. K zaprášené muzeální nudě se ale ND už vrátí těžko, od toho tu jsou Vinohrady, velká měšťanská činohra se vším všudy.
|
Největší šance má prý režijní duo SKUTR
Pětici osobností, z nichž by měl Špinarův nástupce vzejít, doporučili umělecká šéfka Divadla Na zábradlí Dora Viceníková, emeritní ředitelka Dejvického divadla, výkonná ředitelka Asociace profesionálních divadel Eva Kejkrtová Měřičková a prorektor AMU Jan Hančil, kteří jsou zároveň členy Garanční rady Národního divadla, ředitel Národního divadla v Brně Martin Glaser a herec David Prachař, který byl nominován uměleckým souborem. V polovině listopadu by poradci měli nad strategiemi uchazečů debatovat a doporučit Burianovi některého z nich. Finální rozhodnutí bude na generálním řediteli ND, uvedl mluvčí. „Jsme rádi, že zájem o spolupráci s Činohrou ND mají různorodé osobnosti s nezpochybnitelnými uměleckými výsledky, manažerskými zkušenostmi i vynikajícím renomé," uvedl Burian. ND oslovilo pět výrazných divadelních osobností, aby vypracovaly strategii rozvoje souboru Činohry ND pro léta 2022 – 2028. Jedná se o ředitelku divadla X10, dramaturgyni Lenku Havlíkovou, režiséra, scénografa a pedagoga Mariána Amslera, uměleckého šéfa Komorní scény Aréna v Ostravě Ivana Krejčího a režijní duo SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský). Divadelním novinám to 7. října sdělil mluvčí ND Tomáš Staněk. Tento proces měl vyvrcholit dle Divadelních novin v polovině listopadu debatou nad zpracovanými strategiemi, doporučením odborníků a finálním rozhodnutím generálního ředitele ND Jana Buriana. „Jsme rádi, že zájem o spolupráci s Činohrou ND mají různorodé osobnosti s nezpochybnitelnými uměleckými výsledky, manažerskými zkušenostmi i vynikajícím renomé,“ uvedl Burian.
Sám voják v poli? Ilustrační foto z Národního
Burian versus Špinar (a Ne!musíš to vydržet)
Národní divadlo nečekaně a předčasně mění šéfa činohry, jak oznámila ČT24 již v srpnu. Její stávající ředitel Špinar oznámil svůj odchod z první scény kvůli odporu k divadelním poměrům, kauze zmítající pražskou DAMU a řediteli zlaté kapličky Janu Burianovi. V Interview ČT24 Burian řekl, že ve Špinara ztratil důvěru. Diskusi o podobě tuzemského divadla a především o výchově mladých herců rozproudila studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet, která kritizuje sexismus, šikanu a dril na DAMU. Dvaačtyřicetiletého divadelního režiséra Daniela Špinara, jenž je rovněž absolventem DAMU a od roku 2015 vede činohru Národního divadla, kampaň dle jeho vlastních slov přesvědčila o tom, jak konzervativní a rigidní oficiální divadelní scéna je.
„Oficiální česká divadelní scéna je v hrozném statusu quo, děláme nesmyslné věci a myslím, že už to ani diváky vlastně nezajímá. Přesto tady buším do zamčených dveří, protože ho ovládají lidé s konzervativním vkusem a jejich praktiky sahají do komunistického období,“ prohlásil Špinar a v půli léta ve vysílání Českého rozhlasu kritizoval i svého divadelního šéfa Jana Buriana, který působí na DAMU tři dekády, od roku 2001 jako vedoucí katedry činoherního divadla. „To je něco, co je pro mě nemyslitelné. Proto teď řeším, co dál. Aby se společnost posunula a nebyli tu lidé, kteří sedí takzvaně na prameni taková desetiletí a ovlivňují celou mikroflóru divadla,“ řekl rozhlasu – a ve čtvrtek přišlo Národní divadlo s oznámením, že Špinar předčasně ukončí svůj mandát, nadcházející sezona bude poslední pod jeho vedením.
Jak bude nakonec hodnocena jeho éra v činohře ND? To teprve uvidíme
Ředitel Burian jeho práci hodnotí navzdory osobnímu sporu pozitivně: „Vždy jsme věděli, že to byl jeden z nejtalentovanějších posluchačů divadelní fakulty. V tomto směru jsme ho podporovali i v jeho kariéře a to, že jsem ho jmenoval uměleckým ředitelem činohry Národního divadla, bylo zcela jisté vyjádření důvěry vůči němu,“ podotýká Burian a o Špinarovi mluví jako o „artistní a velice emocionální“ osobě. „To, co v Národním divadle za šest let udělal, je éra, která bude v dějinách českého divadla spjata s mou ředitelskou érou,“ poznamenává. „Zorganizoval řadu pozoruhodných inscenací, pozval řadu zajímavých režisérů, některé inscenace jsou oceňované. Byla to normální, spíš nadprůměrná šéfovská éra.“ Z jeho inscenací pro první scénu vyzdvihl Netrpělivé srdce, Manon Lescaut a Sen čarokrásné noci.
O co jde studentům DAMU
Na DAMU vznikla již zmíněná protestní iniciativa ´Ne!musíš to vydržet´. V ní studenti DAMU otevřeně mluví o šikaně a sexismu ve škole. A právě k ní se přihlásil i Špinar: „Najednou jsem si uvědomil, že jejich příběhy jsou i moje zkušenosti z dob studií, že se na té škole za ta léta nic nezměnilo. Činoherní katedru vede stejný člověk přes dvacet let. Ten je teď zároveň i můj šéf. Všechno se mi spojilo. Už jsem v tom nemohl dál pokračovat. Když jste tak dlouho v manipulativním prostředí a chcete něčeho profesně dosáhnout, pomalu přejímáte ten zvláštní cynismus oficiálního establishmentu. A buď jedete s ním, anebo jste takzvaně obtížný. V Národním divadle jsem si připadal, že obtížný jsem a že výhra v konkurzu byla omyl. Na klíčových postech se kumulují stále stejní lidé a všechno se to stáčí do špičky v podobě Jana Buriana. To mi přišlo šílené. Stejně jako toxické klima, ve kterém jsme všichni přinasní,“ řekl v rozhovoru pro CNN Prima News.
K derniéře Manon Lescaut, foto se svolením Daniel Špinar
A dodal, že toxické prostředí jste zažíval roky jako student na DAMU. „Pod vedením Jana Buriana jako profesora to byl dost šílený zážitek, když si to teď zpětně uvědomuju. Všechno jsem v sobě potlačil, abych přežil. A teď je to šestým rokem v Národním divadle podobné. Divná manipulace, nedůvěra. Politikaření. O divadlo a umění jde pramálo.“
Co na to Burian?
Ten míní zlepšit kritizované poměry na DAMU, příslušný patnáctibodový návrh už odevzdal děkanovi. „Že nás studenti měli potřebu upozornit na to, že výuka je někdy příliš náročná a oni se cítí v tísni a úkoly nezvládají třeba kvůli tomu, že se bojí hodnocení, je vážná věc a tím se musíme zabývat. Možná, že jsou naše nároky opravdu příliš vysoké a potřebují rozložit v čase,“ uvedl. „Mění se cítění mladých lidí, co je a co není přijatelné. Reflexi musíme udělat všichni,“ prohlásil Burian. „Je možné, že jsme to zanedbali. Možná, že ne všichni kolegové cítí, kde hranice mladých lidí je a mají pocit, že to je jako před čtyřiceti lety. Nemůžeme se tvářit, že je donutíme, ať se chovají tak, jak jsme se chovali, když nám bylo dvacet. Chování musíme přizpůsobit my.“
„Ředitel činohry Národního divadla Daniel Špinar (42): Nejsem gay, jsem žena!“ (Blesk, 4. 11.)
„Režisér Daniel Špinar (42), končící šéf Činohry Národního divadla, před časem přiznal, že je gay a gay komunita je jeho druhá rodina. Ale teď na sociálních sítích učinil prohlášení, že se cítí být heterosexuální ženou a podepsal se jako Daniela!“ píše Blesk s tím, že na Facebooku dodal, že mu trvalo dlouho, než k tomu došel a přiznal si to. Režisér také popsal, že ho momentálně čeká velmi náročné období a počítá s tím, že bude konfrontován se spoustou předsudků, nenávistí, odporu a nepochopení. „Nic mě ale nezastaví v tom, abych se cítil konečně správně,“ dodal a poděkoval za podporu rodině a nejbližším a také iniciativě #nemusíštovydržet. „Bez těchto odvážných studentů by mi celé sebepřijetí trvalo mnohem déle. Mějte se rádi. Vaše Daniela.“ Jistě chápete, že bulvár měl z tohoto ´coming outu´ doslova druhé Vánoce. Ale vraťme se k divadlu.
Týrané ženě taky všichni kladou otázky, proč s tím chlapem stále je
Více Daniel Špinar prozradil v rozhovoru s Kateřinou Farnou na CNN Prima News: „Na katedře činoherního divadla nebylo možné svobodně vyjádřit svůj názor. Pokud navíc nebyl v souladu s tím, jaký zastával pedagog, byl člověk v ohrožení. Zvlášť u herců se vlastní názor nepěstoval. Museli být dokonalí a pěkně se napasovat do škatulek. Slabost se nepřipouštěla. Já jsem navíc gay. Naštěstí se přece jen dnes dostáváme do světa, kdy i slabost a nedokonalost jsou nějakými přednostmi.“
K derniéře Misantropa, foto se svolením Daniel Špinar
Na otázku „Proč jste se rozhodl ze svého postu odejít právě teď?“ odpověděl: „Kvůli té manipulaci. Týrané ženě taky všichni kladou otázky, proč s tím chlapem stále je a proč to neřekla dřív, proč ty hrůzy ohlašuje až po dvaceti letech. Jenže ta žena je v tom tolik namočená, že už vlastně neví, na čem je. Jede v tom, protože to tak prostě je. Na Jana Buriana mám velké vazby. Byl mým pedagogem. Až díky impulzu od současných studentů DAMU jsem si uvědomil, co všechno dělal a dělá špatně. I když jsem to všechno tehdy jako mladý student cítil, nedokázal jsem to pojmenovat nahlas. Vždycky nám jako studentům bylo říkáno, že ty největší mety jsou velké divadelní budovy se zlatými portály. A já jsem v to věřil. Opravdu. Člověk v tom je a myslí si, že ví, co chce. A pak stačí jeden impulz a zjistí, že je to úplně jinak. Tématem manipulace se zabývám, ostatně s ní mám zkušenosti z druhé strany jako člověk ve funkci, z níž moc přímo vyplývá. Sám cítím ty křehké hranice. Často je to tanec mezi vejci,“ popsal Špinar, který očividně zvolil cestu absolutní upřímnosti, včetně toho, že přiznává i své vlastní pochybnosti, což je odvážné a sympatické.
Inscenace Manon Lescaut ve Špinarově režii měla většinou dobré recenze
Nedostatečná návštěvnost?
I na to přišla řeč, včetně zrušení veleúspěšné inscenace Sluha dvou pánů: „S tou nižší návštěvností to není úplně fér. Na zrušení Sluhy dvou pánů jsem pracoval rok a půl – a ano, jeho zrušením se tržby snížily, ale my jsme v činohře do covidu tak fatální propady neměli. Povedli se nám srovnatelné úspěchy. Třeba Kytice. Ta, kdyby se hrála taky přes dvacet let, bude druhým Sluhou dvou pánů. Věděl jsem, že Národní divadlo nemá být jistotka. Mělo by předkládat něco, co divák nečeká. My jsme našli nové diváky, začali k nám chodit mladí lidé. Je to nefér takto říct, ale ano, když mluvíte o číslech, Sluha dvou pánů byla obří dojná kráva. Zlaté vejce. Ta inscenace tvořila asi dvacet procent zisku činohry. To je strašně moc. Musel jsem to udělat, jinak by se zastaralá profilace divadla nezměnila. Stojím si za tím, že jsme dělali odvážný, suverénní program,“ dodal a zakončil to poznámkou: „Teď jsem poslouchal Zápisky z blázince slavného režiséra Miroslava Macháčka. Byl velmi významnou, charismatickou osobností, taková přecitlivělá a zároveň cholerická povaha. V Národním divadle působil třicet let. Říkal, že Národní svými mechanismy, celou svou existencí, popírá svobodnou, uměleckou tvorbu. Je těžké to vysvětlit někomu, kdo se na to dívá zvenku. Ale je to tak.“