foto: Jan Svoboda, PrahaIN.cz/Pohled na nábřeží s dominantou Národního divadla
Umělci na naší divadelní scéně se cítí utlačováni, zpochybňováni a mají pocit, že je jim odebírána možnost se realizovat. Studenti DAMU mají pocit, že příkoří už bylo dost a tak odstartovali protest. Ten zapůsobil i na členy Národního divadla, kteří v čele s Danielem Špinarem z divadla utíkají.
Potíže zažívá česká divadelní tvorba v současné chvíli na katedře i v divadle.
Studenti katedry DAMU natočili propagační spot Ne!musíš to vydržet, který vypovídá o tom, jak jsou na katedře disrespektováni, ponižováni a učitelé jsou pro ně opakem inspirace.
Ve videu, které studenti DAMU a JAMU zveřejnili, je zmíněna například situace, kdy jedna ze studentek během klauzur dostala epileptický záchvat. Přes snahu studentů a pedagožek dostat situaci pod kontrolu opodál postávalo několik pánů dokuřujících cigarety a popíjejících víno. Ve výpovědi studentky je přesněji řečeno: „Nejmenovaný vysoko postavený pedagog, vážený divadelník, pronesl: 'A tohle je důvod, proč by holky neměly dělat scénografii.'“
Boj za zlepšení podmínek především na DAMU vyobrazuje například, že dívky se na fakultě cítí utlačovány kvůli svému pohlaví. Studenti mají pocit, že jsou násilně převychováváni podle osobních preferencí daného pedagoga a že jejich osobnost je napadána. Dle slov studentů jsou to ale často pedagogové, kdo je nevyrovnaný, labilní a neprofesionální.
„Nemůžu a nebudu mluvit za své spolužáky, jejichž, mnou domnělého příkoří, jsem byla svědkem. Viděla jsem je plakat, pochybovat o sobě, být naštvané a dělat věci, které by možná za jiných okolností nedělali,“ vyjadřuje se jedna ze studentek na Facebooku. Ve škole se mnoho z nich necítí dobře.
DAMU se vyjádřila, že v souvislosti s tímto protestem naplánovala kroky startující se začátkem semestru, které by měly vést ke zlepšení situace na katedře. Konkrétně se jedná o workshopy a moderované diskuze. Například tento týden proběhla na škole přednáška na téma sexualizované jednání.
Kdo stojí za DAMU i Národním divadlem?
Do své funkce ředitele Národního divadla se Jan Burian dostal v roce 2013, kdy prošel nepolitickým výběrovým řízením, ještě v den nástupu do funkce byl ale odvolán. Tehdejší ministr kultury Jiří Balvín chtěl na tento post vypsat veřejné výběrové řízení. Na protest proti jeho odvolání ale odstoupilo z funkcí vedení opery i šéf činohry Michal Dočekal. Všichni odstupující se shodli, že je to v zájmu Národního divadla. Jeho návrat nakonec nařídil premiér Jiří Rusnok a ministr jej musel do funkce vrátit.
Znovu Burianovi hrozilo odvolání z funkce v roce 2019, kdy si šla operní pěvkyně Eva Urbanová na vedení divadla stěžovat u samotného prezidenta a u ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Ministr Staněk tehdy shledal Burianův nepřiměřený honorář za uvedení inscenace opery Libuše porušením zákona a rozpočtové kázně. Jednalo se o operu uvedenou k slavnostní příležitosti Československa. Na tento projekt obdrželo Národní divadlo dotaci nad rámec běžného rozpočtu. Na dotaz, zda plánuje Burianovo odvolání z funkce, však končící ministr Staněk neodpověděl a nedošlo na něj.
Od desíti k pěti
V současné chvíli je ale Národní divadlo ve varu a lidé z divadla přemýšlejí o odchodu, podmínky jim prý nevyhovují.
Danielu Špinarovi měl končit mandát v Národním divadle za dva roky, v srpnu ale oznámil odchod z pozice uměleckého ředitele činohry. „Můj odchod souvisí zejména s kauzou Ne!musíš to vydržet na DAMU,“ řekl ČTK Špinar.
Daniel Špinar, foto se svolením Činohry Národního divadla
Daniel Špinar zveřejnil na sociálních sítích na konci léta video, kde hovoří o tom, že nezdravé prostředí v Národním divadle i na DAMU bezpochyby způsobují lidé. Konkrétně mluví o lidech, kteří kumulují posty, setrvávají na nich desetiletí a brání jakýmkoliv změnám. Daniel Špinar říká: „Pokud vám umožní se někam dostat, například vyhrát konkurz, tak jim za to máte být doživotně vděční. Oni se k vám chovají jako že jste obtížní, jste protivní a v mém případě dokonce hysteričtí.“
V šestiminutovém videu, které je stále ke shlédnutí na jeho Facebooku, popisuje, že se setkává s neustálou nedůvěrou a kritikou chování. Byl k tomu vychován stejně jako současní studenti DAMU a jejich iniciativa změnit přístup lidí v oboru jej přesvědčila, že si to nemusí nechat líbit.
Nová krev
Výsledky naší činoherní scény vidí v porovnání se zahraničím jako podprůměrné. Svou práci v tuto chvíli vnímá jako vyčerpávající a cítí se znechucen. Zároveň ale říká, že je hrdý na to, co se svým týmem tvořil a v divadle ještě řádně dokončí sezónu, než předá svou pozici dvojici známé jako SKUTR.
Podle Špinara se Národní divadlo zaměřuje stále na klasiky, ale vlastně ani neví, co jimi chce říct. Divadelní scéna potřebuje přerod.
„První česká scéna se nemůže změnit v autorské divadlo,“ vyjádřil se k tomu ředitel Národního divadla Jan Burian.
Novými šéfy činoherní scény se mají stát Martin Kukačka a Lukáš Trpišovský. Lidovky dělaly rozhovor s tímto duem, které nastupuje na místo Špinara. Jejich postoj k rozporu mezi Burianovým a Špinarovým názorem na to, co by se mělo v Národním divadle hrát, je přepracování starých klasik do nového hábitu.
Trpišovský popsal jejich předchozí zkušenosti a názor, na inscenování klasických děl: „Nechápu, proč se mám dívat na něco, co už se tisíckrát zpracovalo. Takové postoje jsme už dávno přehodnotili, znova vyprávět příběh s tím, jak ho vidíme my, je dnes pro nás zajímavé, a to i v souvislostech, které nabízí divadlo. Vždyť každá generace se vrací k archetypálním textům a znova v nich objevuje to své. Tahle tradice nás také začala víc zajímat. Obracet se k historii, sledovat co z ní bezprostředně ovlivňuje náš život, jak ho žijeme my dneska. A teď už taky chápeme, proč nás naši kantoři na DAMU nutili dělat pohádky. My jsme se chtěli vyjadřovat o tom, co je teď a tady a co se dotýká nás a přišlo nám to zbytečné. Teď víme, že nás učili vyprávět příběh.”
Psali jsme
FOTO, ROZHOVOR Začneme seriózními informacemi, byť i bulvár si zde mohutně přišel na své. Upřímně, ty informace nejsou nejnovější, samo Národní…
Scéna Národního divadla se tedy od příští sezóny bude ubírat spíše klasickým způsobem. Je zatím otázkou, jak moc silný bude přerod klasik v moderní podání Trpišovského a Kukačky. Jisté je jen to, že Národní divadlo změnu potřebuje.