FILMOVÉ PREMIÉRY „To je umění, šup s tím dolů“

Obvykle máme ve zvyku řadit premiéry z toho kterého týdne podle předpokládané divácké atraktivity, jinak řečeno, na co se podle nás bude chodit do kina. A protože Češi mají rádi české filmy, což je obecně známo, pokud se nějaký takový vyskytne, dostává přednost i před hollywoodským blockbusterem.

Tento týden za prvé celé „premiéry“ pobourala Ukrajina; místo v pátek je zde nalézáte v úterý, navíc v titulku (ne)jmenovanou Zprávu o záchraně mrtvého režiséra Václava Kadrnky redaktorka, která připravuje pro článek podklady, znectila (jen co se divácké přitažlivosti týče) hned zkraje… Protože nás to pobavilo, při vší úctě ke kritiky oblíbenému Kadrnkovi, její výkřik se ocitl v titulku. A nyní již pojďme na to, co je nového v kinech, je toho dost a výběr je pestrý, opravdu pro každého, i LGBTI nebinární osoby. 

Americká dojemná komediální road movie s Channingem Tatumem Pes

O čem to je? Road movie, komedie a film plný dojetí pro všechny milovníky psů v jednom. Channing Tatum se ve filmu Pes vydá na cestu podél pobřeží Tichého oceánu s jediným společníkem, se psem, kterého veze na pohřeb jeho bývalého pána. On i čtyřnohý pasažér jsou ale svérázní a tvrdohlaví a rozhodně to není láska na první pohled. Navíc není úplně jasné, kdo tu má vlastně za ušima a kdo poslouchá koho. Pro oba je ale společná cesta nakonec důležitější, než se zdálo.

Mariňák Briggs ve výslužbě dostane úkol, který se ukáže být možná tím nejsložitějším v celé jeho kariéře. Má dopravit psí fenku jménem Lulu na pohřeb jejího bývalého pána. Vyrážejí společně na cestu autem podél pobřeží Tichého oceánu, aby se do jednoho týdne dostali na místo určení. Namachrovaný lehkovážný frajer a svéhlavá psí dáma jsou ale poměrně neslučitelní, pes Lulu je k tomu často o krok napřed. Umí zdemolovat auto, zničit nadějné rande a taky umí utéct. V sérii průšvihů se z nich ale začíná stávat tým. Briggs postupně zjišťuje, co všechno Lulu už v životě prožila a co má ráda, Lulu si uvědomí, že by z něj přeci jen mohl být solidně vychovaný a vycvičený člověk. Jenže k tomu všemu je potřeba dorazit včas, píše distributor BontonFilm.

Zajímavosti Nebývale osobní a emotivní je snímek Pes pro hlavní hvězdu Channinga Tatuma. Film totiž přímo inspirovala jeho podobná cesta, kdy vzal svého umírajícího psa na několikadenní výlet autem do neznáma, aby si spolu naposledy užili. Právě na počest Tatumova životního přítele nese pes ve filmu jménu Lulu. Druhým podnětem byla Carolinova práce (Reid Carolin film režíroval a ve spojení s Tatumem i napsal) na dokumentu o vojenských psovodech a jejich psech. „Spojení a pouto opravdu tvrdých a drsných vojáků ve skutečné válce s jejich psy je jedinečné a opravdu vhání slzy do očí. Jejich soužití ale zároveň vede k řadě komických situací a je plné zábavných momentů,“ říká režisér Reid Carolin. Obsadit film je vždy těžký úkol, ale jak probíhá konkurz, když v jedné z hlavních rolí vystupuje čtyřnohý kamarád? U filmu Pes to znamenalo pracovat se třemi neuvěřitelnými zvířaty: Brittou, Zuzou a Lanou. Každá z nich vynikala všemi vlastnostmi, které filmaři toužili na platně prozkoumat. „Potřebovali jsme v podstatě takový psí švýcarák, několik psů v jednom,“ říká Tatum. Psi malinois, jiným názvem belgické ovčáky, mají lidé spojeny především s armádou, tajnými službami nebo NAVY SEALs, americkým námořnictvem, vysvětluje cvičitel zvířat Andrew Simpson, jehož společnost Instinct Animals for Film měla na starosti právě casting psů. „Ve snaze obsadit tyto role jsme viděli asi 150 psů. A věděli jsme, že to není typ filmu, ve kterém belgičtí malinois obvykle hrají. Je hodně postavený na povaze, pes prochází emočně vypjatými okamžiky a také musí být schopný vytvořit si pouto s hlavní postavou,“ vysvětluje Simpson, jenž se proslavil prací se zvířaty u filmů jako Revenant nebo Hra o trůny. „Jsou to krásná a divoká zvířata,“ říká Tatum. „Mám kolem sebe psy celý život. Měli jsme psy na ranči, v domě, měl jsem i dvě menší plemena, ale tihle jsou jiní. V reflexech jsou rychlí jako kočky, ale zatímco kočky většinu dne prospí, tito psi neustále fungují na sto procent.“

V zákulisí s Channingem Tatumem: 

Jak se točí se psem:

Finské životopisné drama Tove

O čem to je? Jde o skutečný příběh o autorce kouzelného světa Muminků… Helsinky, 1945. Konec války přináší malířce Tove Janssonové pocit umělecké a sociální svobody. Zatímco své umělecké sny soustředila na malování, okouzlující příběhy o stvořeních jménem Mumínci, které vyprávěla vyděšeným dětem v protileteckých krytech, rychle začaly žít svým vlastním životem a přinesly mezinárodní slávu a finanční volnost. Její touha po svobodě je vystavena zkoušce, když potkává divadelní režisérku Vivicu Bandlerovou, která v ní zažehne elektrizující a pohlcující lásku. Ale zatímco začíná nacházet svou uměleckou identitu, objevuje pravou lásku, po které touží, aby byla opětována, a jedině tím, že si vytvoří vlastní cestu, se může naučit být svobodná, jak píše distributor Film Europe.

Zajímavosti Muminci (někdy též Mumínci či Mumini, finsky Muumi, švédsky Mumintrollen) jsou hlavní postavy pohádkových příběhů švédsky píšící finské spisovatelky Tove Janssonové. Žijí jako starostlivá a dobrodružná rodina trolů (skřítků) připomínajících zvířátka, ve svém domě ve fiktivním Muminčím údolí, které s nimi obývají i vedlejší postavy, převážně jejich přátelé. Muminci jsou bílí a chlupatí a mají velké čenichy. Muminci se stali námětem pro mnoho animovaných televizních seriálů, film, zábavní park Muumimaailma (finsky Svět muminků) v Naantali a muzeum Muumilaakso (finsky Údolí muminků) v Tampere.

Britské drama s Jamiem Dornanem Belfast

O čem to je? Buddy (Jude Hill) je devítiletý kluk, který má pocit, že mu patří celý svět, který se aktuálně omezuje na ulice rodného Belfastu. Tady prožívá pravá klukovská dobrodružství a první lásku (respektive se o ni neohrabaně snaží). Když potřebuje poradit, může se obrátit na babičku s dědou (Judi Dench a Ciarán Hinds), když potřebuje ošetřit odřené koleno nebo obejmout, má na to milující maminku (Caitriona Balfe), a tatínek (Jamie Dornan) je tu především od toho to, aby měl Buddy ke komu vzhlížet. Přehledný, bezpečný a srozumitelný svět konce šedesátých let minulého století však začnou narušovat sociální a náboženské konflikty, které se valí celým Belfastem a nevyhnutelně zavítají i do jejich ulice. Hrdinové a zlosynové, na které si Buddy a jeho kamarádi do té doby jenom hráli, jsou najednou všude kolem. Kam v tomhle proměněném světě bude patřit Buddyho rodina? Ptá se distributor CinemArt.

Zajímavosti Slavný herec, režisér a scenárista Kenneth Branagh natočil film o svém dětství. Příběh humorný a laskavý, zároveň ale drsný a trochu krutý. Místem jeho dětských her byl totiž severoirský Belfast, který nepatří k nejvyhledávanějším adresám. „Je to sice příběh inspirovaný mým dětstvím, ale zároveň nese o obecné téma dospívání, vypráví o tom okamžiku, kdy dítě ztratí svou nevinnost a udělá první krok směrem k dospělosti,“ říká o svém autorském filmu Kenneth Branagh, v jehož případě tenhle krok umocnily nepokoje konce šedesátých let. O tom, že tohle téma rezonuje v každém z nás a že Kenneth Branagh na nostalgickou strunu udeřil skvěle, svědčí sedm nominací na prestižní Zlatý glóbus, nebo Cena diváků z festivalu v Torontu, která bývá považována za předpoklad pro úspěch na Oscarech.

Kultovní trezorový Menzelův film podle Hrabala, digitálně restaurovaný Skřivánci na niti

O čem to je? Padesátá léta dvacátého století. Na šrotišti kladenských oceláren pracují dvě skupiny lidí: vězenkyně, hlídané dozorcem Andělem a „brigádníci“, bývalí drobní živnostníci, podezřelí intelektuálové a příslušníci církví. Ženy a dívky, takzvané kopečkářky, odsouzené za pokus uprchnout za hranice, těžce pracují při vykládání a třídění železného odpadu. Stejnou práci vykonávají muži: mladičký adventista Pavel, profesor filozofie, holič Kudla, truhlář Drobeček i bývalý prokurátor. Při natáčení optimistického šotu do filmového žurnálu se neudrží brigádník Mlíkař a žádá, aby byla zrušena zpevněná pracovní norma. Anděl se žení s krásnou Cikánkou Terezkou, ale ještě dlouho bude získávat důvěru své plaché ženy. Pro Mlíkaře přijede Bezpečnost. Mezi oběma skupinami lidí vznikají něžné vztahy a Pavel se zamiluje do vězenkyně Jitky. Fanatická svazácká vedoucí ukazuje pionýrům nepřátele režimu. Profesor, který se zeptá, kam zmizel Mlíkař, je vzápětí zatčen. Jitka s Pavlem mají svatbu. Jitku na MNV zastoupí stará teta a jí samotné oznámí změnu stavu velitel věznice. Na pracoviště přijíždí senilní státní činitel. Pavel se ho ptá po osudu Mlíkaře i profesora. Dříve, než si stačí užít s Jitkou chvilky samoty, je Pavel rovněž zatčen. Propuštěná Jitka pracuje v kantýně a čeká až se jí za dva roky novomanžel vrátí, píše distributor NFA.

Zajímavosti Motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965) se v roce 1969 rozhodl inspirovat režisér Jiří Menzel ve svém dalším hrabalovském opusu. Po příběhu Smrt pana Baltazara z generačního povídkového snímku Perličky na dně (1965) a válečné tragikomedii Ostře sledované vlaky (1966), jež získala Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film, šlo o další spolupráci ceněného filmaře a úspěšného spisovatele. Skřivánci na niti se odehrávají v kladenských ocelárnách, kam komunistický totalitní režim posílal „na brigádu“ nepohodlné politické provinilce – vzpurné intelektuály, věřící různých církví či drobné živnostníky. Bývalý prokurátor (Leoš Suchařípa), mladičký adventista Pavel (Václav Neckář) a jeho láska – vězenkyně Jitka (Jitka Zelenohorská), holič Kudla (Ferdinand Krůta) – ti všichni jsou na jedné lodi s mladým dozorcem Andělem (Jaroslav Satoranský), který má na starosti i tzv. „kopečkářky“ – ženy, které se pokusily o útěk za hranice. Kamarádská loajalita však nikam dál nesahá: spravedlnosti ani pomoci se dovolat nelze a fanatická svazácká vedoucí tak ukazuje pionýrům „nepřátele režimu“ jako pohrdanou exotickou zvěř. Vždycky může být ještě hůř, život však nepřestává být divný a krásný… Místo diváckého zájmu, pochvaly filmových kritiků a cen na mezinárodních festivalech Skřivánci na niti na dvacet let putovali do pomyslného cenzorského trezoru. Téma politických perzekucí v padesátých letech totiž nemělo v rychle se normalizující kinematografii místo. Scéna se senilním ministrem Zdeňkem Nejedlým (Vladimír Šmeral) musela být vystřižena, s tím se však cenzura nespokojila. Premiéru si film odbyl až po listopadu 1989. I když svému režisérovi získal na MFF v Berlíně 1990 Zlatého medvěda, šlo jen o pozdní satisfakci. Jiří Menzel totiž svůj následující film směl natočit až po pěti letech – a navíc šlo o budovatelskou agitku Kdo hledá zlaté dno (1974). Film byl předán Ústřední půjčovně filmů 30. 10. 1969, a protože nebyl schválen do distribuce, uskutečnila se premiéra až v únoru 1990. Přestože byl tvůrčí tým nucen několik scén po dokončení filmu vystřihnout, jeho veřejné promítání bylo zakázáno a film satirizující politické represe z padesátých let putoval hned po svém dokončení na dvacet let do trezoru. Premiéra se uskutečnila až v roce 1990 na filmovém festivalu v Berlíně, kde byl snímek oceněn Zlatým medvědem. Při té příležitosti byly do filmu vráceny i vystřižené scény – právě k této verzi z roku 1990 směřovalo digitální restaurování.  Zdrojem pro digitalizaci byly originální negativ obrazu a originální negativ zvuku, které jsou uložené v Národním filmovém archivu. Digitální restaurování tohoto filmu z daru paní Milady Kučerové a pana Eduarda Kučery realizoval Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie ve společnostech UPP a Soundsquare v roce 2021. Film byl digitálně restaurován za použití výstupů projektu NAKI DF13P01OVV006 Metodiky digitalizace národního filmového fondu. Národní filmový archiv v rámci péče o české filmové dědictví dlouhodobě vrací na plátna kin a na obrazovky starší české filmy. V minulém roce se v programech českých kin objevily klasické filmy Až přijde kocour, S čerty nejsou žerty, Perličky na dně nebo Kočár do Vídně.  Film hraje Kino Světozor, Praha 1 – 2. března

Česko – slovenské drama Zpráva o záchraně mrtvého

O čem to je? O hledání cesty k ztracenému vědomí… Otec po silné mozkové mrtvici upadne do kómatu. Matka (Zuzana Mauréry) a Syn (Vojtěch Dyk) najednou stojí nad jeho bezvládným tělem. Osoba, kterou milují, je znenadání daleko a nikdo neví, jestli se někdy vrátí zpátky. Lékaři jim mnoho nadějí nedávají. Matka a Syn soustředí všechny své síly a začínají jednat. Pokorně přijímají diagnózu, ale vzdorují konečnému verdiktu. U Otcova lůžka hledají ta správná slova, která by mu řekli. Nejprve mluví k jeho bezvládnému tělu, později pochopí, že musí svá slova směřovat do mnohem větší dálky. Snaha vrátit Otce zpět do života je nutí k tomu, aby překonali strach a přijali akt vzkříšení, píše distributor Cinem Art.

Zajímavosti Příběh tohoto filmu vychází ze skutečné události, z vlastní zkušenosti samotného režiséra, kterou Václav Kadrnka přibližuje slovy: „Tatínka postihla před několika lety mozková mrtvice, byl v kómatu a my se ho z něj s mámou snažili probrat. Trávili jsme u něj několik hodin denně, mluvili na něj a on opravdu začal za několik dní otevírat oči a reagovat. Neuvěřitelné bylo, že když se z kómatu probral, pamatoval si úplně všechno, co jsme mu říkali. To mě inspirovalo. Chci ve filmu mimo jiné ukázat, že se člověk nemá nikdy vzdávat a že i zdánlivě nesmyslné věci smysl mají. Je to pro mě nesmírně osobní věc, zkušenost na hranici života a smrti, kterou chci sdílet.“ Film Zpráva o záchraně mrtvého měl světovou premiéru v hlavní soutěži karlovarského festivalu koncem srpna 2021. Poté následovala řada zahraničních festivalů, na mnoha z nich film sbíral ocenění. Patří mezi ně International Film Festival of India, kde Václav Kadrnka získal cenu za nejlepší režii. Z kolumbijského festivalu Al Este si snímek odvezl hlavní cenu a byl uveden i na festivalu v Seville v hlavní soutěžní sekci. Už v roce 2018 byl scénář k filmu oceněn hlavní cenou HAF Best Project Award na Asia Film Financing Forum Hong Kong a v roce 2021 zde snímek získal HAF Goes to Cannes Award. Film hrají: Bio Oko, Praha 7 – 28. února Dlabačov, Praha 6 – 28. února Kino Atlas, Praha 8 – 1. a 7. března Kino Pilotů, Praha 10 – 26. a 28. února Kino Světozor, Praha 1 – 26., 27. února a 2. března Komorní kino Evald, Praha 1 – 27. února, 3. a 6. března Modřanský biograf, Praha 12 – 26. února Přítomnost Boutique Cinema, Praha 3 – 27. února

Německá feministická romance z prostředí nevěstince Štěstí

O čem to je? Monotónní život v nevěstinci se pro Saschu změní ve chvíli, kdy se do týmu přidá Maria. Obě ženy v sobě rychle naleznou zalíbení a vytvoří se mezi nimi vztah plný něhy, který je však zkomplikovaný jejich profesí. Maria se sice umí do určité míry odpoutat od své práce, zato Saschu život sexuální pracovnice stále více emocionálně vyčerpává. A do toho všeho se jako rozvedená matka snaží udržovat vztah se svým synem. Jak to dopadne, když se všechny její světy protnou? Přežije láska v prostředí, kde se za ni platí? To se dozvíte v intimním snímku režisérky Henriky Kull, který měl premiéru na festivalu Berlinale, píše distributor Queer Kino.

Zajímavosti Režisérka a zároveň i scenáristka Henrika Kull se narodila roce 1984 v jižním Německu. Kromě sociologie vystudovala také režii na prestižní Filmové univerzitě Konrada Wolfa v Babelsbergu. Její celovečerní absolventský film Jibril měl premiéru na festivalu Panorama2018 a získal několik ocenění včetně ceny Studio Hamburg Newcomer Award za nejlepší film. Během Berlinale 2019 byla členkou poroty Ceny Heinera Carowa. Film hrají: Bio Oko, Praha 7 - 26. února Kino Pilotů, Praha 10 - 26. února a 1. března Kino Radotín – 27. února Kino Světozor, Praha 1 – 26. a 27. února