Jan Graubner pražským arcibiskupem. Po letech výběru nahradí kardinála Dominika Duku

18. 05. 202209:03

foto: Dominik Novák, Člověk a Víra (se svolením)/Jan Graubner bude novým pražským arcibiskupem.

Několik let trval výběr nástupce arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky. O jmenování nového arcibuskupa pražského a primase českého se v katolických kruzích usuzovalo z odvolání papežského nuncia v Česku Charlese Daniela Blava. Nyní vyšlo najevo, že nástupcem Duky se stane dosavadní olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

„Jeho Svatost papež František o dnešním poledni jmenoval 37. pražským arcibiskupem a 25. českým primasem Jeho Excelenci, Monsignora Jana Graubnera, doposavad arcibiskupa olomouckého a metropolitu moravského,“ uvádí Arcibiskupství pražské v oficiální zprávě z pátku 13. května. Volba Dukova nástupce, která trvala několik let souvisí mimo jiné i s jeho věkem. Je tradicí, že tyto přední církevní funkce se vykonávají do pětasedmdesáti let, což bylo v případě odcházejícího pražského arcibiskupa už v roce 2018.

Právo papežské volby do 80 let

Kardinál Dominik Duka se tak stává emeritním pražským arcibiskupem a zároveň byl ustanoven apoštolským administrátorem sede vacante pražské arcidiecéze, a to až do okamžiku, kdy se nový arcibiskup ujme kanonického vedení pražské arcidiecéze. „Po dobu výkonu služby administrátora pražské arcidiecéze potvrzuje kardinál Duka stávající personální obsazení jednotlivých úřadů arcidiecéze. Nadále zůstává kardinálem. Právo volit papeže mu zůstává do 80 let věku,“ potvrdil PrahaIN.cz mluvčí pražského arcibiuskupství Jiří Prinz.

Ceremoniál v katedrále svatého Víta

Podle jeho slov dojde k oficiálnímu převzetí arcibiuskupství v rámci ceremonie, která se bude konat 2. července v katerdále svatého Víta na Pražském hradě. „Podrobnosti o ceremoniálu samotném přiblížíme později,“ reagoval na dotaz PrahaIN.cz s tím, že nastávající hlava pražské arcidiecéze, Jan Graubner zatím pokračuje ve svém programu v Olomouci.

Jeho Excelence, Monsignor Jan Graubner, jak zní oficiální titul stávajícího olomouckého arcibiskupa, bude podle mluvčího Prinze až do převzetí úřadu pražského arcibiskupa diecézním administrátorem olomouckým. Pokračuje rovněž ve službě předsedy České biskupské konference.

Ve hře byli i mladší biskupové

Že volba padne právě na Jana Graubnera nebylo původně jasné, média spekulovala o jmenování některého z mladších biskupů, kdy padala především jména plzeňského biskupa Tomáše Holuba či Jana Vokála, biskupa královéhradeckého. Ve výše zmíněné souvislosti s věkem církevních hodnostářů se očekávají změny i v dalšíách čtyřech českých diecézích, kde nyní slouží biskupové věkem blízcí hranici 75 let.

Kdo je arcibiskup Jan Graubner

Narodil se v Brně 29. 8. 1948, vyrostl ve Strážnici jako jeden z pěti sourozenců. V roce 1967 maturoval na Střední všeobecně vzdělávací škole a poté rok pracoval v Gottwaldově jako dělník, aby získal „dělnický původ“. V roce 1968 byl přijat do kněžského semináře a na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. Kněžské svěcení přijal 23. června 1973.

Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 do 1990 byl farářem ve Vizovicích a zároveň působil jako excurrendo administrátor nejprve v Provodově a později v Horní Lhotě.

17. března 1990 byl jmenován titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Vysvěcen byl 7. dubna 1990 arcibiskupem Vaňákem a biskupy Otčenáškem a Cikrlem. Za biskupské heslo si zvolil citát Quod dixerit vobis, facite (Co vám řekne, učiňte. - pozn. red.). Po smrti Františka Vaňáka převzal správu diecéze jako administrátor a 28. září 1992 byl jmenován arcibiskupem olomouckým, správu diecéze převzal 7. listopadu 1992. Zaměřil se na obnovu diecézní struktury, založil řadu církevních škol, vybudoval síť Charit. Inicioval Tříkrálovou sbírku a Dny lidí dobré vůle na Velehradě.

Zabývá se duchovním doprovázením a záleží mu na široké spolupráci a stavění mostů mezi lidmi i názory. Věnuje se pastoraci rodin, pro které založil Centrum pro rodinu s pobočkou v každém děkanátu diecéze. Je duchovním rádcem Orla. Založil zbožné sdružení Eucharistická hodina.

Věnuje se obnově poutních míst Velehrad a Svatý Hostýn i rozvinutí pouti hasičů, myslivců, včelařů a dalších profesních skupin, nebo děkanátních poutí za obnovu rodin a kněžská povolání. Inicioval Pocty duchovních, kteří zahynuli v koncentračních táborech, či velké výstavy jako Církev a republika, nebo A. C. Stojan. Založil edici audioknih Edice Velehrad.

V letech 2000 až 2010 byl předsedou České biskupské konference, později se stal místopředsecdou a v roce 2020 se vrátil do jejího čela, kde působí dodnes. Zároveň je delegátem České biskupské konference pro charitativní činnost, misie a novou evangelizaci.

Od roku 1999 je také členem správní rady Univerzity Palackého v Olomouci, jíž řadu let předsedal. Z titulu arcibiskupského úřadu je Velkým kancléřem Cyrilometodějské teologické fakulty a členem její vědecké rady.

Zdroj: Sekretariát Arcibiskusptsví pražského