Ježíš a jeho nejbližší. V Tachově najdete unikátní řezbářské dílo

REPORTÁŽ: Česko-německý řezbář Johann Rumpler byl tachovským rodákem a celý region dodnes nese jeho nesmazatelnou stopu. Jeho nejzásadnějším dílem je lipové sousoší Ježíše Krista a jeho apoštolů. Nebo jedenácti?

Takový unikát by člověk jedoucí x-krát v roce jen tak okolo nečekal. Františkánský klášter v Tachově už také má svou patinu, protější market má asi tisíckrát větší vytíženost. Průvodci jsou ale velmi milí a upozorňují nás na zdejší cennosti. Tím asi nejzajímavějším je více než půldruhého století starý řezbářský skvost.

Sousoší životní velikosti bylo kdysi pro Muzeum Českého lesa v Tachově zachráněno na valníku za traktorem. V roce 1870 jej z lipového dřeva na objednávku Johanna Mayera z Bažantova vyrobil Johann Rumpler. Poslední večeře Páně se sochami Krista a dvanácti apoštolů, kteří seděli kolem stolu umístěného v pravé boční kapli kostela svaté Anny v Pořejově v Českém lese. V roce 1883 byl kostel po několikáté poškozen požárem a následně opraven. Dnes jsou z něj už jen ruiny a kolem něj jsou jen zpustošené rovy.

Z původních tachovských analů se dozvídáme, že Rumpler tvořil na objednávku církve a pánů jak z české, tak z bavorské strany. Ozdobil nejeden svatostánek na obou stranách česko-německé hranice. Jeho nejvýznamnějším dílem nakonec zůstává právě Poslední večeře ze svatoanenského kostela.

Rumpler se narodil v roce 1845 v Tachově. Prvním dovednostem se učil v dílně svého otce Johana Baptisty. Nedosáhl akademického vzdělání ve Vídni jako jeho bratr, ale věhlasu se mu dostalo i bez toho. Vedle svatých Apoštolů a Krista vyrobil autor také svaté Petra a Pavla pro kostel v Damnově, dále pak tři postavy pro kostel ve Strážově na Klatovsku, sochu umučeného Krista ve františkánském klášteře v Chebu, Madona s růžencem a Svatý hrob v Hazlově u Aše, socha Marie se srdcem pro městský kostel v Tachově, plastika Josefa a Anny pro kapličku v Oldřichově… Tím ale výčet z tachovských muzejních archiválií zdaleka nekončí.

Kdopak se to choulí ve Spasitelově náruči?

Na základě objednávky hraběte Löwensteina pro Bor u Tachova, stvořil Rumpler sousoší svatých Petra a Pavla, pro Griesbach v Bavorsku pak sochu Lurdské Madony. Pracoval také na výzdobě izraelitického oltáře v Novém Sedlišti a vytvořil několik vánočních betlémů pro venkovské kostely v chebské oblasti, také v Tisové, Starém sedle, Žďáru, Halži a arciděkanském chrámu v Chebu. Obzvláště cenný je reliéfní betlém, který se nalézá v tachovském františkánském klášteře. Koncem devatenáctého století již významný a oblíbený umělec také opravoval řezbářskou výzdobu mnoha kostelů v tachovské oblasti. Tak v roce 1888 opravil hlavní oltář a kazatelnu kostela svatého Štěpána v Jadruži. Jeho poslední prací byli zbrojnoši postavení během první světové války v Tachově a Chebu. Tachovský ozbrojenec je rovněž k vidění v tachovském muzeu. Když Johann Rumpler v roce 1918 zemřel, byl posledním mistrem svého oboru na Tachovsku. Byl nazýván řezbářem světců.

Pokud se vydáte do Tachova, můžete se na vlastní oči z bezprostřední vzdálenosti přesvědčit o tom, že se autor nijak neohlížel na ustálený úzus katolické církve. V Ježíšově náruči se choulí až příliš nápadná postava ženy.