foto: Bioscop, se svolením/Démon ve mně
Velmi dobré, velmi kvalitní, tak stručně bych zhodnotil snímek režiséra Bishala Dutta. V originálním znění s titulky ho od října mohou vidět také čeští diváci. PrahaIN.cz si biják nenechala ujít.
Dvěma lidem se ovšem některé scény natolik zajídaly, že odešli ještě během promítání. Přišli tak o to nejlepší, o závěr.
Teenagerka Sam se zoufale snaží zapadnout do kolektivu ve škole. Trápí se kvůli svému indicko-americkému původu, chtěla by být jako všichni ostatní. Saminu nejistotu ještě umocní podivné chování její nejlepší kamarádky Tamiry. Tamira se najednou všech straní a neustále u sebe nosí zavřenou, prázdnou sklenici. V návalu vzteku při hádce Sam Tamiřinu nádobu rozbije. Nevědomky tak uvolní prastarou démonickou entitu, která její kamarádku unese. Sam je rozhodnuta udělat cokoli, aby svou přítelkyni zachránila.
Démonovu moc však živí osamělost jeho obětí. Samina realita se mění v děsivé vize, propadá se do hlubin šílenství. Sam tedy musí přijmout svůj původ a dědictví, aby měla šanci přežít…
Nečekejte typické zpracování duchařiny po vzoru série Insidious. Démon ve mně byl alespoň pro mě o něco hlubší, a proto přijatelnější. Především mám rád všechno kolem Indie. Jejich filmy a seriály jsou jiné. Řada diváků si jistě vybaví Delhi Crime nebo Kohrru. Má to jedinečnou atmosféru a člověk se hodně dozví. V recenzovaném snímku je ta Indie sice až moc barevná, zdůrazněná, ale nijak mi to nevadilo.
Betty Gabriel. zdroj: Bioscop, se svolením
Super dialogy
Děj se rozvíjí postupně.
Podivná dívenka skutečně nosí jakousi nádobu a straní se okolí. V té nádobě opravdu žije démon. S ním je sveden finální boj, taková hezká třešnička na dortu. Především po vizuální stránce. Nejsilnější momenty ale film nabízí v okamžicích, kdy na plátně žádné zlo nevidíte. Za vrchol považuji moment, kdy je přítel mladé Sam vláčen neviditelnýma rukama na houpačce. Totožně záběry ze školy a bytu třídní učitelky. Fantazie.
Přesně tak si představuju napětí.
Neviditelné.
Žádný Jason s mačetou nebo bubáci v horách.
Líbily se mi rovněž dialogy. Konečně něco, kde se mluví normálně, kde se pomlouvá, kleje, nadává. Konečně Amerika bez pozlátka.
Osobně jsem byl z projekce nadšený. Zvuk byl vyladěný, devadesát minut uteklo jako voda a řada hereckých tváří pro mě byla nová, neokoukaná (Megan Suri, Vik Sahay, Gage Marsh). Proti nim stojí například ostřílená Betty Gabriel.
Filmu dávám sedmdesát procent, fanoušek hororu nešlápne vedle.
Excelentní scéna. zdroj: Bioscop, se svolením