foto: Renata Angelo, se svolením/Renata Angelo a Joe Vitale z červnové premiéry v USA
ROZHOVOR: Renata Angelo se jako jediná Češka objevila ve filmu Svět bez hranic po boku světových osobností osobního rozvoje. Do českých kin přiváží nejen film, ale i vlastní příběh o těžké nehodě, důvěře, která bolela, a síle, která přichází, když se člověk spojí sám se sebou. Film Svět bez hranic (Zero Limits) byl nominován na více než 30 mezinárodních filmových festivalech a dosud získal 12 ocenění.
Přivážíš do Česka film, ve kterém vystupuješ po boku světových osobností. Jak se vůbec stane, že se tam objeví právě Renata Angelo z České republiky?
Vždy mě inspirovaly příběhy lidí jako je Brian Tracy, Joe Vitale nebo Marie Diamond. Četla jsem jejich knihy a přála si, aby se stali mými přáteli. Věřila jsem, že se to stane skutečností i přesto, že oni žijí na různých místech planety. Díky vizualizacím, víře a akčním krokům, které jsem dělala na základě intuice, jsem manifestovala zázraky. Od okamžiku, kdy jsem zažila kvantové uzdravení, které jsem tou dobou považovala také za „zázrak”, protože jsem si to nedokázala logicky vysvětlit, jsem cítila, že by bylo skvělé příběh sdílet ve filmu, protože spousta lidí nečte, ale udělá si čas na film.
Říkáš „manifestovala jsem zázraky“, ale tvoje cesta začala bouračkou. Co se tehdy stalo?
Byla jsem tehdy na studiích mezinárodních financí v Austrálii. Čistě racionálně uvažující holka. A pak přišla nehoda na motorce, způsobil ji člověk, který se následně stal mým duchovním učitelem. Byla to obrovská lekce pokory. Do té doby jsem všechno zvládala sama, ale najednou jsem se musela naučit požádat o pomoc a přijímat jí. Učila jsem se znovu chodit, to šlo poměrně rychle. Horší byly chronické bolesti zad, které trvaly tři roky. Prošla jsem východní i západní medicínou, ale zlom přišel až ve chvíli, kdy jsem přestala hledat odpovědi venku a obrátila se k sobě dovnitř.
Věříš, že i bolest může být bránou k transformaci?
Ano. Když jsem začala meditovat, vnímat vnitřní vedení, následovat intuici, přišlo kvantové uzdravení. Ale nebylo to jen uzdravení fyzické, změnil se celý můj život.
Film se jmenuje Svět bez hranic. Nezdá se ti, že v době, kdy lidé reálně bojují s limity, ekonomickými, psychickými i zdravotními, může znít ten název trochu privilegovaně?
Rozumím tomu pohledu. Ale ten film právě ukazuje, že náš vnější svět je odrazem toho vnitřního. A že když změníme uvnitř nastavení, máme šanci zvládnout i to, co se zdá nemožné. Nejde o popření reality, ale o jiný úhel pohledu. Nejde o to, co nás potkalo, ale jak s tím naložíme.
Proč mají podle tebe dnes takovou sílu příběhy osobní proměny?
Protože jsou skutečné. Lidé už tolik nevěří marketingu, ale ani institucím. A když někdo autenticky vypráví, co překonal, jak se změnil, rezonuje to. Věřím, že lidé dnes potřebují nejen informace, ale hlavně inspiraci a naději, že bude lépe. Dnes se hodně mluví o umělé inteligenci a zapomíná se na intuici. Právě intuice nám může ukázat cestu v těchto těžkých časech.
Ale má na to běžný člověk čas? Když má hypotéku, pracuje od rána do večera, stará se o děti, jede nakoupit a zase znovu?
Právě v tom shonu je hodně přínosné se zastavit a najít si chvíli pro sebe, jinak vyhoříme. Když si uděláme denní rituály, jako je studená sprcha, zaměření pozornosti na vděčnost a trávení chvílí v tichosti, tak nám to pomůže zvládnout víc. Je to o návycích. Dobré návyky se těžko vytvářejí, ale snadno udržují. Ty špatné si osvojíme rychle, ale těžko se jich zbavujeme. Věřím, že když si každý den uděláme chvilku pro sebe, pomůže nám to dostat se ven z krysího závodu. Mluvila jsem s úspěšnými lidmi o tom, jak si najít čas pro sebe. Většina si ráno přivstane právě proto, aby meditace, rituály a další návyky zvládli v ranním klidu a tichu.
Promítání filmu je spojené s přednáškou. Kde proběhla?
Slavnostní evropská premiéra filmu Svět bez hranic proběhla ve čtvrtek 17. července v pražském Cinema City Slovanský dům. Večer byl výjimečný tím, že jsme si společně povídali o tom, jak najít cesty ven z náročných situací a jak žít naplno. Byl prostor pro otázky, osobní vhledy i praktické tipy, ale vyrážíme také na filmové turné po České republice.
Věříš, že pozitivní myšlení je odpovědí na dnešní krize? Inflace, ekologické hrozby, krize důvěry?
Myslím, že cestou je nepopírání, ale zaměření pozornosti na to, co chceme. Když se otočíš ke slunci, stíny máš za zády. Neznamená to, že problémy neexistují, ale že volíš, kam se díváš. Když se obklopíš inspirací, lidmi, kteří tě táhnou nahoru, tvoje vibrace se zvedají. A tím i tvoje realita.
A co bys řekla ženě, která sama živí děti a nemá energii na duchovní růst a možná ani peníze?
Rozumím jí. Byla jsem v tom taky. Jako samoživitelka jsem se musela naučit hospodařit nejen s penězi, ale hlavně s časem a energií. Třeba jsem si najala paní na úklid, paradoxně mi to ušetřilo peníze, protože jsem ten čas mohla věnovat práci, která mě bavila a posouvala dál. Postupně jsem díky tomu mohla delegovat i další věci a víc se soustředit na to, co mě naplňuje. Někdy stačí změnit úhel pohledu: přečíst knihu, pustit si film nebo si položit tu správnou otázku. Odtud může začít velká změna.
Žiješ dlouhodobě v Austrálii. Jak vnímáš rozdíl mezi tamní a českou společností?
V Austrálii je běžnější mluvit o svých cílech a tom, co se podařilo. Vzájemně si hodně pomáháme. Tady mám často pocit, že se lidé předhánějí, kdo má větší problémy. Ale čím víc pozornosti věnujeme problémům, tím víc nás to stahuje dolů. Na co zaměříme pozornost, to roste.
Co znamená „žít bez hranic“ v každodenním životě?
Znamená to dovolit si být sama sebou, být autentická. Jít za svými sny, mít se ráda. Odpustit nejen ostatním, ale i sobě. Následovat svou intuici. Udělat si čas pro sebe. Dokázat odpočívat bez pocitu provinění. Dělat radost nejen druhým, ale i sobě, protože radost je frekvence uzdravení. Starat se o své tělo, mysl i duši. Čím více žijeme v radosti, tím lepší podmínky dáváme tělu, aby mohlo samo sebe uzdravit. Když budeme zdraví, všechno lépe zvládneme.
Renata Angelo se po letech strávených v zahraničí vrací a do českých kin přichází s unikátním filmovým projektem. Snímek Svět bez hranic, ve kterém vystupuje po boku slavných jmen jako Joe Vitale nebo John Assaraf, propojuje silné osobní příběhy s otázkami, které dnes řeší čím dál víc lidí: Kde hledat životní smysl? Jak překonat bolest? A jak žít naplno, i když okolní svět klade překážky? Film měl světovou premiéru 26. června v USA.