-->

Kletzenbrot, zimtsterne, pierogi i kuťa, aneb jak slaví Vánoce naši sousedé

25. 12. 202212:01
Kletzenbrot, zimtsterne, pierogi i kuťa, aneb jak slaví Vánoce naši sousedé
foto: Pixabay.com licence/Vánoční dárky

Vánoce se slaví ve většině světa. Jak se ale oslavy a tradice liší u našich sousedů? Co najdete na štědrovečerní tabuli v Rakousku, Německu, Polsku či na Slovensku? A kdo vlastně tamním dětem nosí dárky? Ponořte se s námi do průvodce vánočními tradicemi okolo nás. Třeba vás některá z nich zaujme natolik, že zpestří i vaše Vánoce.

Jak jinak začít, než rčením o jiném kraji a jiném mravu. To totiž platí o Vánocích více, než kdy jindy. Ačkoliv je podstata nejvýznamnějších křesťanských svátků v roce všude stejná, tradice a zvyky se liší i v kulturně a geopoliticky konzistentní střední Evropě. Pojďme se tedy nejprve podívat na Vánoce našich nejbližších sousedů.

Krampusáci v laufu

Hlavní symboly, tedy vánoční stromeček či adventní věnce najdeme i v domovech Slováků a Poláků a taktéž v Německu a Rakousku. Právě u našich jižních sousedů se už před lety zrodila tradice takzvaných Krampuslaufů, tedy běhu strašidelných čertů, která se v Rakousku dědí z generace na generaci už stovky let. Dárky, na které se děti jako u nás těší už 24. prosince večer, zde nosí „Weihnachtsmann“, který je vizuálně něčím mezi tradičním Mikulášem a Santa Clausem. Toho však rakouské děti neuznávají a svou podstatou je bližší našemu Ježíškovi.

Tradice i štědrovečerní tabule se od těch našich tolik neliší, což lze opodstatnit staletími historické vzájemnosti. Na stole tak v rakouských domech najdeme Vánočku, ale také jablečný štrůdl či různé domácí štoly. A chybět nesmí ani tradiční Kletzenbrot, tedy doma upečený chléb s křížalami. A přestože je i zde tradiční kapr, mnozí Rakušané dávají přednost telecím nebo vepřovým řízkům, zvěřině či pečené drůbeži.

Německo, kolébka vánočních tradic

Podobně je tomu i v Německu, které je podle etnologů kolébkou řady vánočních tradic, které známe. Ať už jde o vánoční stromy, stavěné zprvu v kostelích a na náměstích, adventní věnce, které původně visely na dveřích domů či adventní kalendáře, které dnes mlsají děti po celém světě. Všechny tyto tradice se zrodily v Německu devatenáctého století.

Horníci a obraz Panny Marie

Vedle nich se ale drží napříč spolkovými zeměmi celá řada regionálních tradic. V Sasku chodí po ulicích horníci v tradičních šatech, v Porýní se zase plní betlémy slámou. Ve spolkových zemích na jihu Německa zase lidé na Vánoce obcházejí sousedy a chválí jejich vánoční stromy, za což dostávají drobné dárky. V Horní Falci zase tradičně vyrážejí do ulic procesí s obrazem Panny Marie, který v menších obcích putuje z domu do domu až na Štědrý večer doputuje do místního kostela. A u všech těchto příležitostí nesmí chybět „svařák“, podle mnohých další německý „vynález“.

Štědrovečerní tabule Němců je podobná té naší, k adventu tu patří vůně perníku, hřebíčku, skořice, ale také anýzu či vanilky. Z cukroví se pečou tradiční máslové figurky, skořicové hvězdičky, ale také makronky, speciálně kořeněné medové perníčky (printen) a i u nás oblíbené vanilkové rohlíčky.

Německo je ale také domovem tradiční vánoční štoly, jíž jsme zmínili už v „rakouském odstavci“ výše, její původ je spojován s Drážďany. Mezi další „majstrštyky“ německých Vánoc patří i Zimtsterne, hvězdy ze skořicovo-vanilkovo-mandlového těsta, marcipánový Bethmännchen z Frankfurtu či švábské Springerle.

Plnovous nebo zlatá hříva?

A kdo že nosí dárky německý dětem? To je různé, v některých částech Německa je to náš „starý známý z Rakouska“ Weihnachtsmann s bílým plnovousem, jinde zase Christkind, tedy Ježíšek, tradičně zlatovlasý a kudrnatý. I německé děti si pak rozbalují dárky 24. prosince, načež se mnoho rodin vydává na půlnoční mše za zvuku zvonů.

Totéž platí i pro naše sousedy na severu. A protože je Polsko zemí s velice silnou katolickou tradicí, i Vánoce tu jsou velmi významným svátkem. Oproti sekulárním státům jako je Česko, však mají daleko více náboženský rozměr.

Dvanáct chodů jako apoštolů

Ani zde však nechybí o Vánocích „německý“ vánoční stromeček, zpívají se koledy a specifickou tradicí je i „lámání oplatek“, které symbolizuje odpuštění nebo smíření. Štědrovečerní večeře je pak tradičně jednou z nejbohatších ve světě, podle počtu Ježíšových apoštolů má hned dvanáct chodů.

Traduje se dokonce, že aby měl člověk štěstí, musí z nich každý alespoň ochutnat. A zbýt musí vždy i pro případného poutníka, který v mnoha domácnostech má u štědrovečerního stolu i své volné místo. Pod ubrus pak dávají Poláci seno, které má symbolizovat Ježíšovu chudobu a současně přinést hostiteli štěstí.

Pestrá tabule, jako nikde jinde

Základem je opět ryba, ať už kapr na jihu a ve středu Polska, nebo mořské ryby „po Řecku“ ve vojvodstvích na severu země. Chybět ale nesmí ani tradiční pierogi, pirožky plněné houbami, masem nebo jen kořeněným zelím a boršč, zelná polévka, která se v Polsku podává s uzskami, tedy drobnými knedlíčky.

Mezi vánoční pokrmy ale patří také samotné zelí s houbami, které se někdy kombinuje s paštikou, hrachová kaše se zelím či houbová polévka. Cukroví zde reprezentuje takzvaná kuťa z pšenice a sladu, ochucená oříšky, hrozinkami, medem nebo makovými zrnky. Tradiční je v Polsku také makovec či jakýsi kompot ze sušeného ovoce, který se tradičně vyrábí doma ze sezónních plodů.

Pět variant Ježíška

Rozmanitost ale v Polsku nepanuje jen u stolu, mnoho rozličných podob má i výzdoba zdejších stromků. A také dárky nosí polským dětem různé bytosti. Tradičnímu Ježíškovi se tu říká Děťátko, děti ale děkují v tom kterém regionu i svatému Mikuláši, starci s holí, Andílkovi nebo Hvězdičce. Tu první na obloze pak děti vyhlížejí, aby si mohli rozbalit své dárky. Starší děvčata na vsi zase poslouchají, odkud se nese o vánočním podvečeru psí štěkot, aby se dozvěděla, odkud přijde jejich ženich.

Kapustnica na x způsobů

Zapomenout bychom neměli ani na naše někdejší východní bratry. Ačkoliv jsou Vánoce na Slovensku těm našim asi nejbližší, i zde je několik rozdílů. Více se zde dodržuje celodenní půst. Večeře pak má několik chodů, přičemž se jako první podává česnek pro zdraví a oplatka s medem, která má zajistit soudržnost rodiny (podobně je to i na Moravě). Její blahobyt mají zase zařídit šupiny nebo peníze pod ubrusem. Rozdílem oproti české tradici je také více stromků v domácnosti. Slováci často zdobí zvláštní stromek pro děti, na venkově pak i stromek v zahradě, který mohou obdivovat sousedé.

Nejtradičnějším vánočním pokrmem Slováků je kapustnica, tradiční domácí zelná polévka, někde se slaninou, jinde s klobásou, ale může být i s houbami, sušenými švestkami či smetanou. Někde se podává také čočková či fazolová polévka. Luštěniny tu mají opět symbolizovat hojnost a bohatou úrodu v příštím roce. Před hlavním chodem, který je tradičně ryba s bramborovým salátem, se krájí jablko. Pak už přijde na řadu tradiční cukroví, které je podobné tomu našemu, více zákusků má ale formu řezů, dortíků či pařížských rohlíčků.

Zdroje: vlastní znalosti, informace od obyvatele z Polska, Slovenska a Německa, Wikipedie, zahraniční servery

 

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných