foto: Pixabay.com license/Koncentrační tábor v Osvětimi
Unikátní knihu o osudu dvanáctileté židovské dívky z Plzně připravila spisovatelka Jana Poncarová ve spolupráci s historikem Jiřím Sankotem. Citlivé poselství o jednom zmařeném životě, ale i to, že na bezpráví a utrpení jiných se nesmí zapomínat, odhalí na svých stránkách Deník Věrky Kohnové. Vychází v nakladatelství Motto, které patří pod křídla Albatros Media.
Stejně jako v předchozích knihách, i v tomto případě dostála Jana Poncarová své pověsti pečlivě připravené autorky. I když v tomto případě složité rešerše a příprava podkladů nebyla pouze na jejích bedrech.
„Tentokrát jsem to měla s rešeršemi snazší, protože spoluautor knihy Jiří Sankot se Věrčině osudu věnoval posledních více než deset let a odvedl veliký a záslužný kus práce,“ oceňuje Jana Poncarová svého kolegu.
„Věrčin příběh nás zavede do konce třicátých let v Československu, do doby protektorátu a druhé světové války. Věrka, její sestra Hanka a jejich rodiče žili běžným životem, tatínek byl úředník, maminka v domácnosti. Věrka měla své sny, byla společenská, plná radosti. Pak ale musela začít nosit žlutou hvězdu, svět se postupně hroutil. Očima jedenácti-dvanácti letého děvčátka popisuje svoji každodennost, která se měnila, jak se zpřísňovaly restrikce vůči Židům. Věrčin osud pak nabývá nového rozměru, když si uvědomíme, že v Evropě je znovu válka a že sílí pravicový extremismus. Čtenáři se nenásilně, přes příběh obyčejné rodiny, seznámí s velkými dějinami, které vedly k tolika lidským katastrofám," doplnila.
Deník Věrky Kohnové podle slov Jany Poncarové není román. Jde o kombinaci více žánrů. Se spoluautorem Jiřím Sankotem pak oba tvůrci chtěli podat ucelený obraz krátkého života židovské dívenky Věrky Kohnové.
zdroj: PrahaIN.cz
Nezapomeneme
„Beletrizovaně vyprávíme dětství Věrky, přibližujeme, jak Kohnovi žili, a to až do roku 1941. Na to navazuje přepis deníku, který si Věrka psala necelého půl roku. Autenticky v něm zachytila zpřísňování perzekucí vůči židovským spoluobčanům, a to až do transportu v lednu 1942. Pak opět vyprávíme my, abychom dořekli smutný konec příběhu," přiblížila Poncarová.
Jak redakci PrahaIN.cz informovala Martina Vydrová ze společnosti Albatros Media, knihu v hlavním městě doprovodí i samostatná přednáška „Po stopách Deníku Věrky Kohnové. Spisovatelka Jana Poncarová a historik Jiří Sankot vypráví skutečný příběh židovské dívky z Plzně“, která se bude konat 20. dubna od 19:00 v Maiselově synagoze.
Originál deníku Věrky Kohnové je uložen v pražském Židovském muzeu, na zmíněné přednášce ho budou moci spatřit i její návštěvníci.
|
UKÁZKA:
Jako by ten temný mrak, co klesl nad Československo 14. září loňského roku, už neodletěl. Rodiče jsou ustaraní a často i povídají v ústraní. S Hankou není moc řeč, občas mizí na celé odpoledne s kamarádkami ven a Věrka ji dokonce jednou zahlédla v parku s hezkým chlapcem, sestra byla celá zčervenalá, a tak na ni Věrka ani nevolala, jen šťouchla do Edy, zahihňaly se a běžely si po svých.
Březen je ve škole smutný. Řádí záškrt a spolužačka Věruška Lněničková onemocní a zemře. Jednoho dne nepřijde do třídy a už se nikdy nevrátí. Děvčata si utírají oči, vyvěsí na nástěnku její fotografii a přemýšlejí, jak uctít kamarádčinu památku. Kohosi napadne, že uspořádají sbírku na děti v jeslích a také přidají něco na Masarykovu ligu proti tuberkulóze. Vytvoří k tomu pěkné plakátky, které rozvěsí po celé škole a vyberou slušnou sumu.
Na dlouhé truchlení po spolužačce ovšem není čas…
Zdroj: nakladatelství Motto, Albatros Media
|
A proč si nakladatel vybral takto těžké téma?
„Touto problematikou se zabývá především nakladatelství Garamond, nedávná akvizice Albatros Media. Ovšem Deník Věrky Kohnové je především iniciativa Jany Poncarové. Jedná se o knihu o židovské dívce, která žila v Plzni, kde nyní žije i Jana. O Věrčin osud se Jana velmi zajímá a angažuje se i v tom, aby se na ni a další židovské obyvatele Plzně nezapomnělo. S tím souvisí i odhalení pamětní desky na domě, ve kterém Věrka žila. Kromě toho, deník, který se stal odrazovým můstkem pro psaní knihy, dlouhou dobu uchovávala příbuzná Jany,“ vysvětlila naší redakci Martina Vydrová.
V souvislosti s nakladatelstvím Garamond připomeňme rovněž Chasidské povídky z doby holokaustu spisovatelky Yaffy Eliach či Osvětimský orchestr Fania Fénélonové.