Pražák na Rock For People. Pohled návštěvníka, který jinde nenajdete. Tipy na příští rok?

VIDEO, FOTO, DOJMY Rock For People s pořadovou číslovkou šestadvacet je minulostí. Na jeden z největších festivalů v našich končinách dorazilo opět mnoho světových kapel. Jaké to bylo? Co zlepšit? Jeden z redaktorů PrahaIN.cz se na čtyřdenní festival do Hradce Králové vydal.

Právě bývalé vojenské letiště v Hradci Králové již tradičně hostilo další Rock For People.

Jeho první ročník se však konal na jiném místě.

Atletický stadion v Českém Brodě hostil „Rockáč“ až do roku 2007. Od té doby přijíždí světové kapely a návštěvníci ze všech koutů Česka, ale také Evropy, do Festivalparku na východě Čech.

Čekání bylo dlouhé. Na tom se shodla drtivá většina návštěvíků festivalu. Velká část hudebních nadšenců vlastnila svůj lupen tři roky. V letech 2020 a 2021 se totiž akce neuskutečnila, a to kvůli vládním opatřením spojených s pandemií.

Ale teď už to nastalo. Lidé s radostí hlásili dovolené v práci, balili svoje kufry, spacáky a stany, aby se po třech letech vydali do místa zaslíbeného.

Běžné vybavení návštěvníka festivalu. Od vstupu dovážel pasažéry „vláček“, který dokázal pojmout zavazadla. Cílová stanice bylo místo, kde se rozdávaly pásky na vstup do stanového městěčka, ale také celého festivalu. Stejně ale lidi čekalo několik set metrů pěšky aneb posilovna na začátek Rock For People.

„Kdo dřív přijde, ten dřív...“ 

Festival začal ve středu. První interpreti začali vystupovat po obědě.

Kemp byl otevřen od středečního rána. Jak už bylo zmíněno, lidé brali útokem dovolené v práci, tudíž drtivá většina se chystala vyrazit do Královehradeckého kraje už ve středu.

A kdy je nejlepší vyrazit?

Těžká otázka, na kterou asi nelze odpovědět. Ale určitě je nutno říct, že čím dříve, tím lépe. Platí zde totiž heslo: kdo dřív přijde, ten dřív mele. Kolem dvanácté hodiny polední byly kempy už z velké části zaplněné. Hledat místo se muselo pozorně, ale i tak se dala najít místa, která byla výhodná, co se týká docházkové vzdálenosti od areálů, záchodů či sprch.

Ale opět nutno podotknout, že to bylo teprve ve středu kolem oběda. Horší to museli mít lidé, kteří se vydali až později či v jiné dny. Nicméně teď mluvíme o komfortu především ve spojitosti s již zmiňovanými vzdálenostmi. Že by se na někoho nedostalo, tak to je nereálné. Akorát možná budete mít stan trochu dál...

V kempu to žije vždy

Velikosti jednotlivých stanů se liší. Převažují však ty pro dvě až tři osoby. Najdou se však i party lidí, které mají obydlí až pro osm kusů. 

A sousedi?

Tak tady si nevyberete. Kemp je sice velký, ale je o něj ještě větší zájem, tudíž není ničím neobvyklým, že počet sousedů nenapočítáte na prstech jedné ruky. Tady je však potřeba podotknout, že všichni byli naladěni do módu - vypnout od starostí, užít si čtyřdenní zábavu. Z člověka, jenž pochází z druhé strany republiky či Evropy se po čtyřdenním festivalu může stát přítel na Facebooku, festivalový parťák nebo také rodinný přítel. Někdo si může najít i novou lásku... vše je zkrátka možné. 

Není proto ničím neobvyklým, když hudební nadšenci vyrazí za kulturou sami na vlastní pěst. „V kempu si vždycky najdeš kámoše,“ sdělil nám jeden z návštěvníků, který dle jeho slov nemá podobný hudební vkus jako jeho přátelé, proto vyrazil sám. 

Pokud u tohoto nápisu nemáte fotku, tak to neznamená, že jste na festivalu nebyli. Ačkoliv to tak může vypadat.

Od středy nabito

Už od středy byl lineup festivalu nabitý.

Jak už bylo zmíněno, začalo se po obědě. Hned první návštěvníci, kteří ještě nemohli být společensky unavení si od začátku užívali své oblíbené interprety. A nejen oblíbené, ale také pro ucho neznámé, které se od prvního poslechu mohly stát novým favoritem v playlistu. 

A ještě je potřeba dodat, že kapel bylo opravdu hodně a tudíž není v silách vidět všechno. Zmíníme tedy ty, které nas zaujaly nejvíce. Kompletní seznam vystupujících je pak samozřejmě k dispozici na stránkách festivalu. 

Pravděpodobně nejsilnější zážitek z prvních dvou dnů pro nás začal v půl čtvrté ve čtvrtek. Hlavní stage se začala naplňovat, dohromady jich mimochodem bylo deset (máme na mysli i doslova malinkatá pódia).

Teď ale mluvíme o vystoupení welšské pop punkové skupiny Neck Deep. 

V Česku se představila vůbec poprvé. A poté, jakou vlnu horka rozpoutala, tak netřeba spekulovat, jestli v našich končinách byla poprvé a naposledy. Odpověď sice nemáme oficiálně potvrzenou od dotyčných, ale hádáme, že nikoliv. Nadšení frotmana Brada Barlowa bylo viditelné a hlavně upřímné. Sám si také pochvaloval zápach konopí a především pogo fanoušků. 

Na oplátku ukázal divákům něco ze svého díla. K tomu připočtěme téměř perfektní nazvučení a ve výsledku máme skvělé hodinové vystoupení. 

Občerstvení? Hotový food festival

Během toho se musí návštěvník občerstvovat. Nejdůležitější je pitný režim. V úmorném horku se od odborníků doporučuje voda. Nicméně v celém areálu tekl alkohol proudem téměř nonstop.

Nejoblíbenějším je pak samozřejmě pivo. 

A právě pro pivní nadšence se Rock For People jevil jako sedmé nebe. Organizátoři připravili počet stánků s různými pivními moky, které by nenapočítala na prstech jedné ruky ani desítka pracovníků z havarované jaderné elektrárny. Zkrátka toho bylo hodně. 

Dominovaly stálice typu Plzeň, Gambrinus, ale výrazné zastoupení měly i minipivovary výrabějící pivní speciály. Zichovec, Clock... mohli bychom dlouze pokračovat. Sedmnáctistupňové pivo při odpoledním koncertu nebylo tudíž ničím neobyvklým. 

Zichovec byl pravděpodobně nejoblíbenějším, měl dva stánky.

A jídlo? Toho bylo také hodně. 

Zde bylo snad všechno z gastronomie, na co si člověk může vzpomenout. Nudle, burgery, tacos, buřty na pivu, masová směs, různé asijské speciality...

Pravděpodobnost, že si člověk nevybere? Téměř nulová, nezapomnělo se ani na vegany. Mnohem větší problém byla spíš volba, co zrovna pojíst. V takovém počtu se těžko vybírá a dát si všechno najednou, tak to zkrátka nejde. 

Můžeme však z vlastní zkušenosti doporučit, že je lepší vystát sáhodlouhou frontu na jídlo, než volit ten stánek, jenž je nepříliš obsazený. Po pár dnech festivalu si lidé už našli své oblíbené podniky, právě proto se tvořily větší fronty. A zkrátka taktika jít tam, kde je zástup lidí nejmenší, není úplně šťastná. 

Proto na závěr doporučujeme trpělivost a raději si na oblíbené jídlo počkat. 

A ceny? Klasické festivalové. V průměru jídlo vyšlo na více než dvě stě korun. Pokud si člověk objednal jídlo na váhu, tak nebylo ničím novým, kdy svým čipem platil i přes čtyři sta korun za jednu porci.

Čipem? Ano, během festivalu fungoval takzvaný cashless systém, platilo se pomocí náramku do kterého se dobíjely peníze přes kartu či v hotovosti.

Minimum domácích kapel

Na Rock For People se představilo opět minimum domácích interpretů. 

Na rovinu je potřeba říct, že tohle bylo opět trefou do černého. Zkrátka festivalů, kde vystupují české kapely je celá řada. Dle ohlasů návštěvníků to nikomu nevadilo, ba naopak, pochvalovali četnost umělců téměř pouze ze zahraničí. V tom právě tkví kouzlo Rock For People. 

Ale stejně fanoušci jednu kapelu požadovali.

To se jim také splnilo. Na přání vystoupila Vypsaná Fixa. Pop punková čtveřice, která ráda experimentuje, vystoupila poslední den od půl třetí odpoledne. Právě v době, kdy nad Festivalparkem pražila největší výheň. Hlavní stage se zaplnila do puntíku. 

Zahrála své nejznámější skladby, které si fanoušci sami zvolili na sociálních sítích. A opět byl „velký bordel“. 

Vypsaná Fixa

Z domácích kapel ale můžeme také zmínit mladíky Mad Rabbits. Skupina vznikla teprve v roce 2017. 

Hardcorová kapela proto měla méně populární čas na menším pódiu. To ale neznamená, že nespustila pořádné peklo. 

Pár stovek lidí na ně dorazilo. A to i přes to, že jejich vystoupení začínalo těsně po obědě. 

Zkrátka wall of death a moshpit při obědovém času, tak to má svoje kouzlo. A „šílení králíci“ měly taky slušné nazvučení a dobrý pěvecký výkon. Právě prostor pro méně známé kapely utváří další kouzlo Rock For People. 

Mad Rabbits

Kde si odpočinout? U velblouda? Nebo je libo lékárna?

V celém areálu se pak nacházelo několik míst k odpočinku. Vždy náležela k místu a značce toho, co se v místě podávalo. Sezení pod slunečníkem bylo v horku opravdovým potěšením i pro návštěvníky, kteří pocházeli ze subtropických pásem.

V praxi jsme mohli vidět například posezení od Gambrinusu či Camelu. Bylo toho mnoho, ale při takovém počtu návštěvníků to stejně neukojilo potřeby všech. Člověk tedy musel mít štěstí, aby své místo uloupil. Právě, když se povedlo, tak se pak místo zaslíbené těžko opouštělo. Třeba právě pláž Camel, kde se mimochodem prodávaly všelijaké drinky a barmani ukazovali svoji show.

Ibiza v Hradci Králové 

A pro příští rok? Větší počet takových míst by udělal radost všem. 

V teplotách, které v tuto dobu panují je slunečník opravdovou úlevou. Teď je otázkou, jestli je v silách organizátorů zajistit větší počet takových stanovišť. 

A kdo náhodou zapomněl opalovací krém a chce předejít spálení... nebo se už spálil. Přehnal to s alkoholem, ale nemá s sebou paralen, nebo má zkrátka jenom chuť na vitamín C? 

Tak právě pro ty zde byl stánek Dr. Max. 

Všechno, co jsme popsali zde bylo k dispozici.

Zdarma. 

Záchody?

Ano, kdo někdy byl na festivalu, tak si dokáže představit jak vypadají. 

V kempu i po celém areálu byly klasické mobilní toalety. A znovu napíšeme, kdo někdy na podobné akci byl, tak si dokáže představit, jak to na nich vypadá. 

My však můžeme pouze doporučit, aby lidé nosili vlastní ubrousky. Najít na záchodě toaletní papír byl totiž nadlidský úkol. 

Záchodů byl sice dostatek, ale možná by se slušilo přidat, především do kempu. Tam se pokaždé ráno kolem sedmé až deváté hodiny tvořily velké fronty. Pokud si třeba návštěvník po první cigaretě dne po probuzení chtěl odskočit, tak mohl mít problém. Čekací doba byla v už zmiňovaný čas něco málo přes deset minut. 

To může být pro někoho mnoho.

Každopádně velmi se povedl koncept placených toalet v areálu. 

Poplatek byl dvacet korun.

Jsou placené, tudíž logicky do nich zamíří méně lidí, než na mobilní toalety. 

A rozdíl byl znatelný. Lidově řečeno: nebe a dudy. Záchody sice nebyly špičkově čisté, ale na úrovně festivalu byly více než důstojné. 

Hlavně se dalo spláchnout.

Proto doporučujeme neváhat a tu dvacetikorunu za jeden pobyt utratit, příště. 

Jedny z placených toalet

Rap zbořil Rock (For People)

V pátek vystoupilo na hlavním místě nizozemské rapové duo Dope D.O.D. 

V Česku nebyly poprvé. Už třeba v roce 2017 vystoupily v Lucerně společně se Sodomou Gomorou, s kterou mají společný track. Nicméně na rockovém festivalu bylo pro některé účastníky, jak jsme od nich zjistili, podivem, proč vlastně rappeři vystupují na Rock For People.

Jay Reaper a Skit Vicious jsou známí po celém světě, ale není to klasické mainstreamové uskupení. Dost lidí je tak mohlo slyšet poprvé. A také bylo otázkou, jak na ně bude publikum reagovat. Přeci jen, do té doby na hlavním pódiu vystupovaly kapely jako například Royal Blood či Skillet. 

Skit Vicious a Jay Reaper - Dope D.O.D.

První dva až tři tracky byly pozvolné. Lidé si zvykali na hudební styl, ale od počátku bylo znát, že se bude všem líbit. 

Především nazvučení bylo perfektní, jinak rappové výkony by při známkách jako ve škole také atakovaly jedničku. 

Později se vše rozjelo na maximum. Narvaná hlavní stage pogovala na několik metrů daleko. Tvořil se velký moshpit, který neměl do té doby na festivalu obdoby (ačkoliv byl viděn každou chvíli).

Tohle byla zkrátka show se vším všudy. 

Dope D.O.D. dostaly diváky doslova do tranzu.

„Áááleš Zbořil“

Ale po celý festival byla k dispozici i takzvaná konfereční stage. 

V té se konaly různé besedy a podobné akce.

Nicméně největší ohlas získala vědomostní soutěž, jež se začala vysílat v České televizi už na počátku roku 1997. 

Mluvíme o AZ-kvízu. 

Teď nechceme nikterak křivdit letitému moderátorovi AZ-kvízu Alešovi Zbořilovi, jelikož nevíme jaké ovace si za svůj život už zažil. Každopádně to, co slyšel na Rock For People pravděpodobně v České televizi Brno nezažije. 

Prostor byl každý den na vědomostní soutěž do puntíku narvaný. Aby měl člověk místa na sezení, tak musel vyrazit s hodinovým předstihem. Plno bylo i stojících. Právě atmosféra připomínala spíše sportovní utkání či koncert, než soutěž České televize.

„Ááááleš Zbořil!“ silně rezonovalo od diváků.

Podobné ovace dostávali i soutěžící. Stojící si pak neodpustili ani tancování během audio otázek... no zkrátka soutěž, ale zároveň trochu mejdan.  Soutěž pak jinak probíhala standardně, podobně jako v televizi. Vítěz souboje obdržel vstupenky na další ročník.

Interpretů bylo požehnaně

 Crossfaith

Enter Shikari

Yonaka

Skillet

Závěr festivalu? Dvě hvězdy po sobě

Poslední festivalový den, nebo spíš večer, se nesl ve znamení dvou světoznámých kapel.

To však nebylo plánováno. Původně měla každá hrát v jiný den. 

Kanadská punk rocková kapela Sum 41 měla podle původního harmonogramu z roku 2019 hrát v pátek. Svoje vystoupení však odvolala. 

Deryck Whibley a spol. změnili svůj názor, když jim organizátoři nabídli placenou týdenní dovolenou v Praze. 

Sum 41

Vystoupení končilo deset minut před zlatým hřebem festivalu skupinou Green Day.

Spousta diváků však vyrazila dříve, aby si zajistila bližší místa. 

Pokud člověk vyrazil s pětatřicetiminutovým náskokem, tak si zajistil stání, které je možno k vídění níže. 

Green Day

Billie Joe Armstrong se představil v dobrém rozmaru.

Skupina Green Day zahrála ty nejznámější hity ze svého repertoáru. 

I nepříliš velký znalec kapely mohl znát téměř všechny tracky, které rockeři zahráli. Oproti jiným vystoupením se ukázalo i světelné a pyrotechnické představení, to završil závěrečný ohňostroj, jenž uzavřel celý festival.

Tohle byla zkrátka povedená tečka za celým festivalem. 

Závěr?

Dle organizátorů byl letošní festival největším a nejlepším vůbec. 

Pravdou je, že lineup Rock For People byl opravdu skvělý. Kromě světoznámých jmén byl i pečlivě do puntíku doplněn méně známými kapelami. 

Ale vždy je co zlepšovat. 

Některé výtky jsme už zmínily, není třeba připomínat.

Nedělní devátá hodina ranní. Festival je už přes sedm hodin ukončen. Pódia se skládají... smutný pohled. Tak zase rok!

Každopádně Rock For People byl opravdu velkolepý. Celkově se pak na festivalu sešla i příjemná cílová skupina lidí, která se obešla bez jakýchkoliv konfliktů či výtržností. 

Organizátoři si zaslouží absolutorium. Nicméně opět je na místě říct, že vždy může být cokoliv ještě zlepšeno.