foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Centrum Prahy, kde v roce 1689 vypukl požár
KNIŽNÍ OKÉNKO: PrahaIN.cz se ještě jednou vrátí k nové knize autorů Radima Kopáče a Petra Stančíka Praha mordýřská a zlodějská (Academia). Jde o průvodce po stovce míst na území hlavního města, kde se to od středověku po rok 1989 hemžilo zlodějnou, násilím, vraždami i sebevraždami.
Titul je rozdělen podle městských částí (1-10) a pokrývá jak středověk, tak nedávnou minulost. V tomto směru hovoříme například o Jaroslavu Papežovi, který v promítací kabině kina Metro zavraždil jedenáctiletého Josefa Neumanna, za což byl v roce 1967 popraven.
Dalším příkladem může být trojnásobný (či spartakiádní) vrah Jiří Straka, o němž jsme několikrát psali ZDE.
PrahaIN.cz se zajímala především o málo známé období středověku. Začali jsme v roce 1509 za doby krále Vladislava Jagellonského, nyní se přesuneme o několik století dopředu, konkrétně do roku 1688, kdy vypukla Devítiletá válka. Proti sobě tehdy stála Francie a Velká aliance.
Ludvík XIV., řečený Král Slunce, považoval Prahu za bijící srdce habsburské monarchie. Rozhodl se tedy naverbovat několik záškodníků (dnes bychom využili termín teroristé), aby v našem království systematicky zakládali oheň. Cílem byla především Praha. Tito lidé bez skrupulí byli verbováni zejména ze zajatců císařova vojska.
Jak uvádí Praha mordýřská a zlodějská, usadili se v hostinci U Tří zvonků, neboť patřil jednomu z tajných agentů Francie. Na tomto místě se též dohodl postup. A nezůstalo pouze u slov. Každý terorista dostal mapu s pečlivě označeným místem, kde bude nejlepší založit požár. Jak si řekli, tak učinili.
Podle knihy ohnivý kohout zachvátil kolem devíti set domů a škoda byla odhadnuta na několik milionů zlatých. Nejvíc trpěl střed metropole, a to především kvůli úzkým uličkám. Shořelo zde mimo jiné jedenáct synagog. Vůdcem skupiny byl jistý Vavřinec Procházka. Jakmile se vše podařilo uhasit, začalo systematické pátrání, na jehož konci byla dlouhá řada zadržených.
Dvacet z nich bylo nakonec odsouzeno k tomu, co sami provedli.
Autoři titulu za pomoci dobových materiálů shrnuli jejich konec následovně: „Vedli je Novou branou za městské hradby na Šibeniční vrch, cestou jim katovi pacholci trhali z těla kusy masa rozžhavenými kleštěmi. Na popravišti byli připoutáni řetězem k velikému kolu na hranici a zaživa upáleni. Jejich popel i se zbytky spálených kostí potom kat vhodil do Vltavy.“
Ještě předtím však obvinění při mučení vypověděli: „Že jim ve žhářském díle pomáhali též cikáni, kteří se tehdy v tlupách potulovali po Čechách. Proto nejvyšší čeští místodržící vydali dne 21. srpna 1689 pro všechny krajské úřady dekret, že všichni cikáni, kteří do tří dnů neopustí zemi, mají být bez milosti oběšeni. Dodejme, že ve Svaté říši římské byli prohlášeni za bezprávné osoby, které mohou být beztrestně zabity, už roku 1497.“