foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Nové knihy
KNIŽNÍ OKÉNKO: I na sklonku léta nabídnu hned několik perfektních knih. Znovu se jedná o beletrii a znovu se přikloním spíše k žánru detektivky. Výjimkou bude hutný román Knihařka z Oxfordu od Pipy Williamsové.
Katharinina šifra je v pořadí jedenácté setkání s Williamem Wistingem z pera Jørna Liera Horsta. Tedy s vyšetřovatelem, který tentokrát přijíždí k domu Martina Haugena, odkud před čtyřiadvaceti lety zmizela jeho manželka Katharina. Jako čtenář získáte během několika stran barvitý pohled nejen na tento vousatý případ, ale také na Wistingovu rodinu, dceru a vnučku. Postupem času zjišťujete, co se tenkrát mohlo stát. Když už si říkáte, jak to celé do sebe zapadá, na scénu přichází kriminalista Adrian Stiller z Kriposu, jenž sděluje své podezření, že případ Kathariny Haugenové souvisí s jiným podivným zmizením. Před vámi leží dva letité případy, několik podezřelých, pár drobných vodítek, a především spousta nejasností. Název thrilleru není dvojsmyslný. Když jsem dočetl, došlo mi, jak velkou nápovědu jsem měl celou dobu na obálce. Myslím však, že netrkne ani toho nejlepšího amatérského detektiva. Katharinina šifra vyšla v překladu zkušené Kateřiny Krištůfkové. Musím uznat, že číst o rybaření, flákotě masa na pánvi a norské krajině bylo osvěžující. Wisting je rovněž znamenitý. Nepřehání, neblbne, kombinuje, pracuje v tichosti a po svém. Zkrátka a dobře severské krimi, jak má být. Vydalo nakladatelství KNIHA ZLÍN.
Také další knihu napsal Jørn Lier Horst. Jedná se o Zlovůli, v pořadí třinácté setkání s Williamem Wistingem. Všem čtenářům doporučím, aby začali odzadu. Jeden z nejvýznamnějších norských detektivkářů svůj román výjimečně doplnil doslovem, kde vysvětluje příčiny vzniku své prózy. I když začnete právě poslední stránkou, nic tím nezkazíte. Ba naopak. Dozvíte se, že motivem v některých závažných zločinech může být čiré zlo. Jde zkrátka o touhu někomu ublížit, aniž by z toho měl pachatel jakýkoli jiný prospěch. Díky tomu, že autor zmínil jeden konkrétní případ, kdy se setkal jak s pachatelem, tak i s obětí, bude mít čtení ještě silnější efekt. Případ se tentokrát točí kolem odsouzence na doživotí za vraždu dvou dívek, který se rozhodne policii ukázat, kam skryl nikdy nenalezené tělo třetí oběti. Během toho uprchne, aby ho policie po několika desítkách hodin nalezla mrtvého a zohaveného. Všichni se tak soustředí na jeho pomocníka, Komplice. Zlovůle vrcholí v poslední pětině, kdy si dal Horst záležet na každém slovu.
Třetí zastávkou budou středověké Košice, kam Juraj Červenák zasadil děj svého nejnovějšího románu Prokletá kniha. Fanoušky slovenského barda potěší návrat všech známých postav a skutečnost, že ani tato napínavá kniha nezaostává za předchozími díly jako Anděl v podsvětí, Ďábel v zrcadle nebo Krev prvorozených. Než se pustím do samotného děje, rád upozorním na závěrečnou pasáž, kde autor uvádí velmi bohatý seznam použitých pramenů. V beletrii se s takovou mírou historické přípravy setkáváme jen výjimečně, osobně neznám jiného spisovatele, který by byl v tomto ohledu tak pečlivý. Červenák ještě před psaním románu detailně studoval středověké právo i dobové názvosloví. Každého čtenáře, který nad textem přemýšlí, to musí potěšit. Prokletá kniha je fantastická. Nabízí několik vedlejších dějových linií, barvité postavy, živé prostředí i dobu. V Košicích, tehdejším sídelním městě Horních Uher, záhadně zmizel císařský astrolog Hieronymus Scotta, přezdívaný pražský švihák. Císař Rudolf II. proto pověřil Steina, Barbariče a Jaroše, aby do oněch odlehlých končin odcestovali a vypátrali nejen Scottu, ale především vzácnou knihu, kterou měl získat. Jestli se jim to podaří, neprozradím. Osobně mi o pointu tolik nešlo. Mám zkrátka rád, když mě spisovatel dokáže přenést o několik století zpátky, aniž bych si v té době připadal ztracený. Řekl bych, že podobný styl psaní by oslovil i Petra Čorneje nebo Františka Šmahela. Vydalo Argo.
Nyní odbočím. Renomovaná Londýňanka Pip Williamsová získala světovou pozornost románem Slovník ztracených slov, příběhem nejslavnějšího slovníku všech dob a zapomenutých žen, které se na jeho vzniku podílely. A protože jí prý bylo líto Oxford opustit, nechává nás i ve svém nejnovějším románu Knihařka z Oxfordu nahlédnout do života žen, díky nimž knihy vycházely i za války. Už samotná obálka s knižními hřbety a akcentem vlčího máku napovídá, že půjde o promyšlené dílo. A samotná četba je skutečně mimořádná. Autorka nás přenáší na začátek první světové války, do doby, kdy Anglii drží na nohou ženy. Hlavní hrdinkou je knihařka Peggy, která žije na obytném člunu se svou sestrou Maud a sní o studiu na Oxfordské univerzitě. Jenže člověk míní a osud mění. Do děje vstupuje nejen láska, ale především bolest, beznaděj, odříkání a strach, které s sebou válka nevyhnutelně přináší. Enormně zajímavý je i pohled na ženská práva. Musíme si uvědomit, že ještě během první světové války ženy ve Velké Británii neměly volební právo. Po všech stránkách výjimečný román, který ve vás nechá nejednu vrásku, vydalo Argo.
Poslední dnešní knihou je Hladina krve Evy Brykner. Ta debutovala thrillerem Beze stopy (2023) a podle vlastních slov vyrůstala na příbězích Agathy Christie a má v oblibě krimi seriál Vraždy v Midsomeru. Relativně klidné koníčky v tomto případě představují protiváhu prózy. Hladina krve je důmyslně promyšlená, ale velice zlá kniha. Osobně jsem nečekal, že autorka může zajít tak daleko, aby se zhostila tématu násilí na dětech. V případě recenzovaného titulu proto nemůžu mluvit vyloženě o beletrii, spíše jde o přesah do psychologické literatury a literatury faktu. Příběh je lineární. Sledujete (doslova) smrt třináctiletého chlapce a zmizení jeho bratra. Víc vyzrazovat nebudu, stačí si přečíst zadní obálku. Po formální stránce je román rozdělen na nadepsané kapitoly a několik částí. Zejména poslední jsou víc než strhující, neboť právě zde Eva Brykner odkrývá svůj motiv a pohnutky. Opakuji, že Hladina krve je tvrdá srážka se realitou. Kromě svižného stylu psaní oceňuji ještě ústřední postavu (kapitán Filip Bauer z liberecké kriminálky) a upozadění reálií Jizerských hor. Kdo si detektivku přečte, ten na ni nezapomene. Vydává nakladatelství Motto.