foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Zbytečná záhada - smrt Jana Masaryka
ROZHOVOR: Na knihu Zbytečná záhada - smrt Jana Masaryka (Universum, 2026) jsem se opravdu těšil. Hlavním důvodem byla pečlivost a faktičnost, s jakou pracuje její autor Jaroslav V. Mareš. Co k tématu říká? PrahaIN.cz se zeptala.
Pane Mareši, v názvu knihy je přídavné jméno zbytečná, zbytečná záhada. Proč to?
Protože záhadu smrti Jana Masaryka jsme si naprosto zbytečně vytvořili. Když se mi konečně podařilo vyškrtat všechny prokazatelné výmysly, zbyl docela banální příběh lidského neštěstí či nehody, která se stala ve velmi nešikovnou chvíli. A kolem které se okamžitě začalo strašlivě lhát na všech stranách. Záhada je to proto zbytečná. Stejně jako všechny ty prokazatelné lži kolem, kterým ale kolektivně věříme, protože na první pohled vypadají logicky.
Případ smrti Jana Masaryka je jedním z našich nejdiskutovanějších, proč tomu tak je? Když to vezmu podle sebe, skončil jsem dokonce u životopisu vraha StB Picha-Tůmy, který se na tělo Jana Masaryka také přijel podívat. A vůbec nechápu, proč mě to pořád tolik fascinuje. Kolik úhlů pohledu vlastně váš titul nabízí?
Doufám, že jen jeden, striktně racionální s použitím kritického myšlení a oddělováním ověřitelných faktů od výmyslů. A ano, onoho rána se v tom bytě bylo podívat skutečně mnoho lidí. Aniž to ovšem muselo nutně znamenat nějakou roli v případu samotném.
Jak dlouho se tématu věnujete?
Intenzivněji přibližně dva roky.
Představte, prosím, práci badatele. Pokud by chtěl například někdo sedět v archivech, co tomu předchází, jaká práce to vlastně je?
Práce badatele je o hledání relevantních informací a jejich zařazování do srozumitelného příběhu, který bude odpovídat zjištěným faktům a nebude nutit své aktéry jednat nelogicky. A to jak v badatelně, tak případně v terénu.
Kolik let vám text zabral?
Rok a půl přibližně. Ale práce vlastně vydáním knihy neskončila. Stále se objevují zajímavé detaily.
Jaké jsou ohlasy na titul?
V podstatě minimální, ale to je v pořádku. Sahat po informacích podporujících vlastní názor je u člověka naprosto přirozené. Kdybych napsal knihu o tom, že Jan Masaryk byl zavražděn, že o tom mám nezpochybnitelné důkazy, byly by ohlasy podstatně větší. I já jsem byl přesvědčen, že Jana Masaryka zavraždili a tento názor jsem musel v průběhu studia důkazů změnit. A tak počítám s tím, že zůstane naprosto logicky zapomenuta.
Doporučíte další práce pro zájemce o hlubší analýzu smrti Jana Masaryka?
Zájemcům o opravdu hlubší analýzu doporučím návštěvu Národního archivu a studium spisu samotného. Všude jinde se, často nevědomky, strašlivě kecá.
Knize se věnujeme i v samostatném článku postihujícím knižní novinky měsíce dubna.