Masopust plný hudby, her a jitrnic na náměstí Jiřího z Poděbrad

I letos si Praha 3 připravila masopustní rej. Vypukne v sobotu 18. února nejen na náměstí Jiřího z Poděbrad, kam se vrátí také tradiční farmářské trhy. Průvod masek vyrazí z Atria Žižkov.

Jak je uvedeno na webu Prahy 3, na Žižkově se letos uskuteční už 28. ročník tradičního masopustu. Jeho program odstartuje v sobotu 18. února v osm hodin ráno a trvat bude až do sedmé hodiny večerní.

Klasické farmářské trhy přitom budou na náměstí Jiřího z Poděbrad lákat návštěvníky již od 15. února. V rámci masopustního sortimentu nabídnou tradiční zabijačkové speciality, koblížky, lokše i speciální masopustní pivo z Vinohradského pivovaru. Chybět nebudou ani varianty pro vegetariány a příznivce raw stravování.

Program si užijí i děti. Připravena pro ně bude hra o sladkou odměnu. Infocentrum Prahy 3 si navíc v časech od 10 do 12 a od 14 do 17 připravilo dětské dílničky.

Zazní staré pražské písně i balkánská dechovka

O zábavu se odpoledne postará Staropražské trio se svými starými pražskými písněmi. Průvod v půl páté z Atria Žižkov pak povede pětičlenná kapela Love song orchestra, která hraje zejména balkánskou dechovku.

Právě v prostorách Atria Žižkov v Čajkovského ulici bude probíhat také paralelní masopustní program. Od 13:30 do 15:30 se tam mohou zájemci zúčastnit workshopu tvoření masek s názvem Hon na divého muže, který povede nápaditá umělkyně Kosmo Nauty.

Produktem tvůrčí dílny bude nevšední čelenka s maskou a textilní límec. Pro účast je však nutná předchozí rezervace. Za 170 korun se mohou přihlásit děti starší 6 let.

Maškary vyrazí asi v půl páté

Následovat bude koncert kapely 1/2 holínky. Za jejích zvuků se asi v půl páté odpoledne vydají masopustní Maškary, v čele s obřími loutkami nebo artisty, směrem na náměstí Jiřího z Poděbrad.

Slavnosti Masopustu pořádá Praha 3 již od roku 1993. Historie masopustního veselí však sahá až do předkřesťanské doby, kdy byly oslavy spojeny s koncem zimy. Vznikla tehdy také tradice masek, symbolů hojné úrody a plodnosti i kritika některých lidských vlastností. Jinou povahu získal masopust díky křesťanství, které přineslo důraz na čtyřicetidenní postní dobu.

Dříve období mezi dvěma půsty, dnes už jen zábava

Masopust dříve představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Konaly se během něj taneční zábavy, zabijačky a nebo svatby. Vrcholem byl takzvaný Tučný čtvrtek, spojený se zabijačkou a následnou hostinou.

V současnosti jde však spíš o obecný výraz nevázaný na určité období. Jde o pojmenování tanečních zábav, hýření, lidových zábav v maskách či maškarních bálů. A právě tanec, hudba, masky a hodování jsou také tradiční součást masopustního reje na Žižkově.