Matrjoška, Milena Jesenská i Umění dřeva. Knihy pro náročné

PrahaIN.cz po čase představuje další tituly, které by neměly uniknout vaší pozornosti a které rozhodně nelze považovat za mainstream. Jedná se sice o velice náročnou literaturu, o to víc ji však musíme ocenit. Protentokrát jsme vybrali tři zajímavé počiny. A jeden trpký navíc...

Matrjoška, Josef Farkas: Lidé někam zmizeli. Nedefinovatelná katastrofa proměnila živoucí svět v postapokalyptickou noční můru, kde se už i počasí chová zcela nepředvídatelně. Po Praze a okolí se potácí jen žalostný zbytek těch, kteří přežili. Měli to štěstí nebo smůlu, že prožili klíčový okamžik někde v krytu. Teď musejí zvolit, co dál udělají se svým životem. Přečkají nejhorší a pak se pokusí najít další spřízněné duše? Otupí až do milosrdného bezvědomí pomocí různých prášků polykaných po kilech?

Budou rabovat a vraždit vše, co jim přijde pod ruku? Nebo se rozhodnou převzít vládu nad světem a splní si tak své v normálním světě nenaplněné zhoubné ambice? Každý se s nastalou situací zkouší vypořádat po svém a jisté je jenom jedno. Lidí zbylo na světě tak málo, že se na své cestě určitě někdy potkají. Kdo z nich má největší šanci přežít? A co stojí v pozadí celé katastrofy?

Skvělou dystopii vydává Rosier. Z jeho produkce pochází také nové vydání souboru fejetonů Mileny Jesenské. Co musíme ocenit, že nakladatel prakticky vůbec nezdůrazňuje spojitost Jesenské a Franze Kafky.

Soubor Cesta k jednoduchosti poprvé vyšel v roce 1926. Autorka velice otevřeně a na svou dobu odvážně komentuje různé společenské nešvary a umožňuje čtenáři autenticky nahlédnout do všedního vnímání poválečného života. Její pokrokové názory vybízejí k zamyšlení a dokážou i dnes, téměř o století později, oslovit a inspirovat.

zdroj: Rosier

Jesenská v knize uvažuje o lásce, manželství, věrnosti, přátelství, módě a emancipaci, ale i o kráse, radosti ze života a vůbec o ženách a jejich pohledu na svět. Texty mnoha legendami opředené publicistky se pyšní peprnými bonmoty i pasážemi plnými hluboké lidské empatie. Nadčasově svěží Jesenské styl a univerzální tematika poodhalují, jak se v autorce prala dobová perspektiva i rebelie, tvrdá kritika i porozumění. Ona totiž „jednoduchost není vůbec jednoduchá“.

„Pro opětovné vydání jsme se rozhodli pro nadčasovost autorčina vnímání společnosti, jako by před téměř sto lety psala pro dnešního čtenáře. Formuluje naprosto přesně současná témata, jako by zde nyní žila a sledovala vše, co se kolem děje a o čem se hovoří. Text knihy byl upraven podle současné pravopisné normy a uzpůsoben dnešnímu čtenáři, takže se o náročnou knihu rozhodně nejedná," vysvětlil serveru PrahaIN.cz Zdeněk Novák, zakladatel společnosti Rosier, v minulosti marketingový ředitel Euromedia & LUXOR.

Třetí kniha vznikla z vášně. Jinak to říct nelze.

zdroj: Martin Patřičný

Umění dřeva Martina Patřičného přináší řadu zajímavých informací, nápadů i tipů. Třeba jak využít obrazy ze dřeva a kresby ve dřevě ve výtvarné práci či jaký bonus mají sochy ze dřeva proti těm z jiných materiálů. Na 136 stranách A4 najdete umělecké objekty na přibližně 150 barevných fotografiích a také oddíl o autorské knize ze dřeva – unikátu Martina Patřičného. A poslední kapitola? To je úsměv a vtip ve dřevě, což prý v téhle náročné době všichni potřebujeme jako sůl, přiznal autor serveru PrahaIN.cz.

Patřičného experimenty se dřevem už mimochodem inspirovaly celou řadu výtvarníků i amatérů. Mnozí si od něj vypůjčují techniku a nápady.

„Dá se říct, že kniha vznikala tak dlouho, jako dřevěné obrazy v ní. Takže víc než deset let! I text vlastně vznikal řadu let. Pan nakladatel, ISMC – Bohemia, mi koncem loňského roku sdělil, že to bude poslední kniha, kterou chce vydat – labutí píseň – tak abych si dal záležet… Snažil jsem se, jak jsem uměl nejlíp.  

A dík za jazyk Daně Flídrové, dík výtečnému grafikovi Jakubovi Náprstkovi. A moc děkuju firmě Decci. Díky nim se kniha dostala na příznivou cenu. Za takovou se dneska kupuje beletrie (doporučená je cena 390 korun). Nejvíc děkuju těm nahoře, ať kdokoliv to je, že mi bylo dáno,“ doplnil ještě pro PrahaIN.cz.

Hladomor

Jako poslední musíme upozornit na výjimečný titul Guzel Jachiny (*1977) Vlak do Samarkandu (Prostor, 2022). Téma Povolžského hladomoru (1921–1922) bylo dosud v ruské literatuře do značné míry opomíjeno, přitom jde o jeden z největších hladomorů v novodobé historii. Nejznámějším dílem na toto téma je román Ivana Sergejeviče Šmeljova Slunce mrtvých z roku 1927 (Prostor, 2017). Nyní, o sto let později, je podle ruské spisovatelky Guzel Jachiny správný čas toto téma znovu otevřít: „Stále více je třeba vést upřímnou diskusi o sovětské minulosti. Myslím, že jsme na ni připraveni," cituje její slova nakladatel.

zdroj: Prostor

Autorka, která píše o tragických zkušenostech etnických menšin v rané sovětské historii (Zulejka otevírá oči, Prostor, 2017, a Děti Volhy, Prostor, 2020), provedla rozsáhlý archivní výzkum, aby mohla hodnověrně vylíčit dramatický příběh sirotků evakuovaných z ruské Volžsko-uralské oblasti během hladomoru.

„Například příběh chlapce jménem Jegor Hlínožrout, který během hladomoru jedl hlínu, je založen na skutečných faktech," prohlašuje Jachina, „stejně tak osud Seni Čuvaše, kterého ve snech pronásledovala obrovská veš, je pravdivý. Četla jsem o něm ve vzpomínkách sociální pracovnice Asji Kalininové.“ Jachina při psaní čerpala taky z pamětí stranických a sovětských funkcionářů, kteří se ve dvacátých letech minulého století podíleli na odstraňování bezprizornosti a na boji proti hladu. „Když jsem se hlouběji ponořila do tématu a do historie, uvědomila jsem si, že občanská válka a hladomor určovaly v té době životy všech lidí.“